Premier League Anglie - Premier League

Sunderland utrpěl další ránu, respektive dvě. Po senzačním postupu do semifinále Capital One Cupu se v lize opět vrátil do normálu a ani pošesté v řadě nezvítězil. Stejně jako proti West Hamu, ani tentokrát - v souboji s dalším (menším) sestupovým adeptem - nedokázal skórovat; a navíc v poslední minutě kvůli zbytečně agresivnímu výpadu Browna zřejmě stráví svátky bez svého nejlepšího zadáka posledních zápasů.

První půle zápasu na Stadium of Light nebyla žádnou "výběrovkou", přesto úplně nenudila. Redmondova křižná akce pozvala Mannoneho poprvé do akce po 11 minutách a jedné z nemnoha delších kombinačních akcí Norwiche. Ten se jinak většinu času uklízel do pozadí a nechával hrát domácí.

Těm nicméně dlouho dělalo solidní potíže dostávat se ke střelbě. Vzhledem ke kontextu se pak tedy za zajímavou dala považovat i utahaná Larssonova střela ze střední vzdálenosti, která se ani mezi tři tyče nevešla. Mimo pálil také Borini po nadějně vedeném protiútoku

Lépe to vypadalo s přibývajícím časem. V krátkém časovém intervalu potom byl Altidore v první chvíli zřejmě sám překvapen, kolik prostoru na ose hřiště dostal, a nakonec po neuspokojivém prvním kontaktu s balonem nechal svou střelu ztečovat do bezpečí z pohledu Kanárků. A ještě hůře, leč velmi podobně si vedl o chlup později Ki Sung-Yueng. Opět se příliš rozpakoval, aby to nakonec neklaplo; což naopak neplatilo o Bardsleym, pro jehož přízemní ránu si ale Ruddy hravě doskočil ke své pravé tyči.

Mannone se na opačném konci hrací plochy mezitím docela dobře nudil a z letargie ho vytrhla teprve Hooperova solidní bomba ze 40. minuty. Ta klidně mohla osudově protrhnout ten klid, s nímž prozatím Sunderland pracoval na vlastní polovině. A to samé de facto platilo pro Ferovo nedostatečně precizní zakončení jednoho výjimečného protiútoku z poslední minuty úvodní části.

Poměrně klidný druhý díl odpoledního klání v Sunderlandu rozčeřil až po 69 minutách zejména závar v pokutovém území hostí, kde Turner absolutně nezvládl osvobozující odkop a po Ruddyho nevýrazné snaze o box divže nedoskotačila do sítě Brownova hlavička.

Turner se pak nicméně revanšoval v 79. minutě, když parádním skluzem na poslední chvíli nepustil k zakončení Fletchera. Ten by přitom po centru Larssona zcela určitě skóroval; a daleko gólu nebyl se svou hlavičkou rovněž Bardsley o chlup později. Ruddyho poziční hra dnes ovšem byla bezchybná a dělal dojem, že to má exevertonský gólman vlastně všechno docela jednoduché.

Jenže neměl - a to samé svým způsobem platilo pro jeho protějška Mannoneho. Ten většinu času přihlížel nejen územní převaze svých spoluhráčů z pole, přitom se deset minut před koncem musel vrhat na zem po štiplavé střele navrátilce van Wolfswinkela. Pořád musel být ve střehu, což v takové zimě nemohlo být nic lehkého. A prakticky to potvrdil i Ruddy vzápětí, když velmi špatně vyhodnotil situaci, vydal se pronásledovat protivníka až k rohovému praporku a nakonec měl velké štěstí, že Ki Sung-Yueng z 25 metrů vesměs odkrytou klec těsně přestřelil.

Úplný závěr duelu již byl fatálně poznamenán kontroverzemi. Nejprve rozhodčí Atkinson správně neodpískal ruku Bassonga, kterou byl ve skutečnosti levý bok; posléze na druhé straně nekompromisně poslal pod sprchy Wese Browna, jenž "nůžkami" vystartoval na van Wolfswinkela a byl již podruhé od svého triumfálního návratu na trávníky diskutabilně vyloučen.