FA Cup Anglie - FA Cup

Fotbal ukázal, jak umí být nádherný i krutý. Chelsea většinu zápasu herně tahala za kratší konec, díky dokonalé efektivitě a standardním situacím však v zápase ani jednou neprohrávala. Tottenham se dokázal dvakrát vrátit do zápasu - a zaslouženě. Na Willianovy trefy odpověděli Kane s Allim, branky Hazarda a Matiće však zůstaly bez odezvy. Prvním finalistou FA Cupu je proto Chelsea.

Antonio Conte překvapil posazením Diega Costy a především Edena Hazarda na lavičku náhradníků, ve finále se však tenhle tah ukázal jako výborný. Místo těchto hvězd nastoupili Michy Batshuayi a Willian, kteří měli hned po čtyřech minutách velký vliv na úvodní gól zápasu. Stejně jako Nathan Aké, který výjimečně nastoupil místo nemocného Garyho Cahilla.

Aké vybojoval míč na vlastní polovině, přes patu Michyho se balón dostal k Pedrovi, jen díky obrovké rychlosti unikal všem obráncům Tottenhamu. Zastavil ho až Alderweireld, a to jen za cenu faulu těsně před hranicí šestnáctky. Exekuce přímého kopu se chopil Willian, který dobře umístěnou ranou na stranu gólmana nachytal Huga Llorise a otevřel skóre.

Batshuayi měl za dalších deset minut šanci sám skórovat, ve velké šanci ale nedal hlavou míči dostatečnou razanci a Lloris jej tentokrát pohodlně sebral. Od té chvíle se Tottenham ujal otěží zápasu a Chelsea jasně přehrával. Vyrovnání se dočkal záhy. K Eriksenovi se dostal balón po nepovedeném rohu, tentokrát už nacentroval na výbornou a ve vápně zaúřadoval Harry Kane. Zády k brance prodloužil míč přesně k tyči.

Spurs měli nadále více ze hry, ale většinou dominovali pouze mezi půlící čarou a vápnem soupeře. Výjimkou byla hlavička Diera, který po dobrém centru Vertonghena mířil jen těsně vedle. K ojedinělé šanci se pět minut před pauzou dostal taky Eriksen, ránu zpoza vápna nicméně namířil přímo do Courtoise.

I přes nepříznivý vývoj zápasu šli do kabin o poznání spokojenější svěřenci Antonia Conteho. Jen chvíli před poločasem se Chelsea dostala do ojedinělého přečíslení v ofenzivní třetině, Kanté vybídl Mosese do šestnáctky a ten se svalil přes Sonův nešikovný skluz. Rozhodně se dá hovořit o simulaci, pro příběh semifinále je ale důležitější, že se pokutového kopu chopil Willian a svým druhým gólem vrátil Chelsea vedení.

Jenže po přestávce se vše vrátilo do starých kolejí. Tottenham byl aktivnější v presinku, hrál pozitivněji a velmi často držel míč na kopačkách. Vyrovnání tak přišlo zaslouženě, byť bylo dílem naprosto geniální techniky Christiana Eriksena. Dánský špílmachr poslal do šestnáctky neuvěřitelně přesný míč na Dele Alliho, jemuž stačilo balón prodloužit do Courtoisovy svatyně.

Conte se však v defenzivní části nepoučil. Jeho borci bránili příliš hluboko, což ve Wembley chvílemi vytvářelo dojem jasné dominance Tottenhamu. Naštěstí pro Chelsea z toho Spurs vytěžili pouze několik závaru v okolí i vně šestnáctky a nepovedenou ránu Waynamy. Jako klíčový se tak ukázal příchod tří opor Blues - Diega Costy, Cesca Fábregase a především Edena Hazarda.

Fábregas svým klidem a kvalitou na míči mírně utlumil jasnou převahu Kohoutů uprostřed pole, tu hlavní práci ale odvedl jeho belgický kolega. Chelsea po ojedinělém výpadu Mosese nakonec vytěžila roh, odražený míč propadl k trestuhodně volnému Hazardovi, jenž prokázal, jak obrovskou personou pro Conteho tým je. Merunu zpracoval, dlouho se nerozpakoval a střelou na zadní tyč Llorisovy branky opět poslal Chelsea do výhody.

Tenhle moment zápas rozhodl. Tottenham byl gólem "proti směru" hry překvapen, Pochettino sáhl do fungujícího systému ve snaze přinést více ofenzivní kvality, a to byla voda na mlýn zkonsolidované Chelsea. Hra byla rozháranější a definitivní tečku napsal fenomenální dělovkou Nemanja Matić. Hazard zakombinoval s Fábregasem a na nějakých 25 metrech předal balón srbskému bijci. Břevno div neprasklo a zbytek už je historie...