Premier League Anglie - Premier League

Zhruba podobným stylem jako loni si Arsenal zajistil místo v Lize mistrů. Před rokem tuze válčil s West Bromwich, tentokrát s vypjetím všech sil přemohl Newcastle, v jehož dresu se loučila ikona nedávné doby. Hrdinou Gunners je alespoň pro tuto chvíli netradiční střelec Koscielny, který rozhodl úvodem druhého poločasu...

Daleko spíš pohodová rozlučka legendárního golmana Stevea Harpera než nějaká dravá honba Arsenalu za Ligou mistrů, tak vypadalo úvodní dějství na St. James Parku. Nejdéle sloužící hráč v dějinách Newcastlu klidně mohl v průběhu 37. minuty nepokrytě utírat slzy, neboť soupeřovo zneužití emotivních okamžiků vskutku nehrozilo.

Arsenal za celou první půli promluvil jenom skrze Cazorlovu střelu ze záklonu a pár marných Walcottových výpadů. Jinak si hosté ani tři přesně přihrávky za sebou nebyli schopni dát; v jednom kuse se po něčem natahovali, aby nakonec stejně nedosáhli. Možná i proto si pak ve 28. minutě obnovil zranění nedoléčený Arteta a musel nuceně odstoupit. Zkrátka a dobře: takhle se o Ligu mistrů opravdu nebojuje - a Gunners měli jediné štěstí, že se v Londýně podobně trápil také Tottenham.

A taky že Cissé s Ben Arfou některé ze svých nadějných momentů nepřetavili v zasloužený gól. Senegalec jednou zakončoval pouze nad bránu, když byl na ose hřiště trestuhodně ponechán zcela sám; jeho francouzský kolega si potom střihl tři pěkné individuální akce, při nichž zesměšnil vždy nejméně dva soky, avšak zakončil všehovšudy jednou (a to ještě hrubě nepřesně). Do další šance se už Cissé nedostal kvůli odpískanému faulu na Koscielného.

Do druhé dějství vstoupil přeci jen o poznání zkoncentrovanější Arsenal a hned to bylo znát. Walcott brzy z těžšího úhlu donutil jít Harpera poprvé na zem a pak také z pravé strany zařídil úvodní branku duelu. Umně rozehrál standardní situaci, Podolski se protlačil k hlavičce na malém vápně akrobaticky protečoval míč do sítě Koscielny. Ofsajd domácí reklamovali marně.

Co pro hosty ale nebylo úplně příjemné: protesty Strak netrvaly věčně, přičemž je vystřídala solidní dominance domácích. Prohrávající Newcastle si okamžitě zjednal pořádek a párkrát soupeře přinutil k zásahům na hranici sebeobětování. A Arsenal pochopitelně nebyl v klidu - ačkoliv si Magpies žádné velké šance netvořili, hosté vypadali být v permanentním stresu a napětí, nadále na jejich kopačkách sídlil pořádný nános nervozity.

Ta se přirozeně přelévala rovněž do publika, které navíc s 89. minutou znepokojivě jako jeden muž hledělo do mobilních telefonů, aby se dozvědělo více o další famózní trefě Garetha Balea. Kanonýry mezitím čekalo ještě pět nepříjemných minut. Nepříjemných i proto, že Walcott svoje brilantní sólo zakončil akorát do tyče - a Londýňané se tím pádem nemohli uklidnit, až dokud rozhodčí naposledy v sezoně nefoukl do píšťalky.