Premier League Anglie - Premier League

Arsenal si napravil reputaci a po zklamání s letošním nováčkem z Burnley s přehledem přejel toho loňského. Hull City přijel na Emirates Stadium hlavně bránit, dopředu v součtu nepředvedl zhola nic, takže se ve finále nemůže vůbec divit, že z hlavního města neveze ani bod.

I jen letmý pohled na sestavu obou celků dával fanouškovi najevo, že ofenzivní podívanou asi nemůže očekávat. Hull nastoupil s jediným hrotovým hráčem, Arsenal naproti tomu bez nějakého kreativního záložníka. Přesto se od první minuty na Emirates Stadium hrálo ve svižném tempu, víceméně nahoru-dolů. Navíc i koukat se na ten fotbal dalo. Třeba kombinaci před Nasriho střelou přímo do Myhillovy náruče lze označit za vskutku pohlednou. Hezký byl i kroucený pokus Eduarda z 23. minuty. Jenže pořád to byl takový nedomrlý, skoro až amatérský projev z obou stran. Moc taktiky zejména ze hry Arsenalu nešlo vyčíst. Gunners si často jen podávali míč kolem půlící čáry, aby pak nečekanou kolmicí zaskočili nejen soupeře, ale i sami sebe.

První poločas lze naprosto bez obav zařadit do škatulky těch nudnějších. Dlouho diváci nepřihlíželi ničemu opravdu vzrušujícímu, než se tři minuty před pauzou strhla na hrací ploše menší potyčka mezi několika aktéry zápasu. Nervózní konec pak naštěstí doprovázela i jedna opravdová lahůdka - fotbalová, ne jen boxerská či řečnická. Už ve čtvrté minutě nastavení si totiž tak pět metrů za šestnáctkou postavil balon Denilson a z přímého kopu trefil přesně prostor u pravé tyče protivníkovy branky.

Arsenal jako by si chtěl udobřit fanoušky po nemastném neslaném prvním poločase, vrhnul se do druhého dějství pěkně zhurta. Hned ve 47. minutě Eduardo exkluzivně přebral Aršavinovu přihrávku, ale ve výhodné pozici, kterou si prvotřídním zpracováním sám připravil, balon nasměroval pouze vedle bližší tyčky. Snaha Gunner zalíbit se opět vlastním příznivcům tak byla docela planá, tím spíš, že hned v 55. minutě Silvestre v pokutovém území stáhl Fagana a rozhodčí Bennett neomylně ukázal na penaltový puntík. Jenže v tomto okamžiku se alespoň jeden Kanonýr v očích diváctva vyšvihl - řeč je o Manuelu Almuniovi, který Geovanniho při zemi skvěle vychytal.

Tahle chvíle se později ukázala býti rozhodující. O pouhé tři minuty později totiž Londýňané naprosto rozebrali defenzívu hostí, takže po narážečce Diabyho se Songem a následné přihrávce na malé vápno nemohl mít Eduardo snazší úlohu než odtud skórovat. Chorvatský útočník musel být nicméně vděčný za úplně jakoukoliv formu přerušení desetizápasové šňůry bez vstřelené branky. Závěrečná čtvrthodina už se nesla ve volném duchu. Hlavně Arsenal si užíval míče na svých kopačkách, soupeř už spíš jen vyčkával na závěrečný hvizd sudího. Předtím si ale ještě musel vytrpět další inkasovaný gól, který přišel přesně deset minut před koncem po bleskové kombinaci Diabyho s Aršavinem a přesné koncovce prvně jmenovaného.