Liga mistrů UEFA - Liga mistrů

Manchester City potvrdil roli favorita, v odvetném utkání semifinále Ligy mistrů neměl větší problémy s Realem Madrid a zaslouženě proklouzl do finále, kde se v červnu pokusí o svůj historicky první triumf na poli milionářské soutěže. Čtyři branky zaznamenali domácí přesně na půl v obou poločasech, klíčovými se staly především ty z první půle od Bernarda Silvy.

Úvodní zápas byl v kontextu tohoto daleko opatrnější. Jestliže na španělské půdě působili The Cityzens opatrněji především proto, aby si postavili hlavně pevné základy pro následnou odvetu, pak v nynějším klání, v němž se již rozhodovalo o tom, kdo si s milánským Interem zahraje v červnu o triumf, šli za vítězstvím od začátku až do konce.

Real možná jaksi hrozil zkraje druhého dějství, jinak však bylo evidentní, že prostě tahal za kratší konec. Takticky byli domácí taktéž perfektně připraveni. Když potřebovali, zatlačili na soupeře se vším, co měli, když si naopak chtěli odpočinout, bránili protivníkovy ataky disciplinovaným a organizovaným způsobem.

Dění na hrací ploše měl anglický celek, tedy až na opravdu pár výjimek, jednoduše pod vlastní kontrolou. A nakonec vlastně nepotřeboval svou největší ofenzivní zbraň Erlinga Haalanda, jenž se mimochodem ani v jednom duelu proti Bílému baletu gólově neprosadil. Toho sice dokázali hosté slušně hlídat, tak trochu ovšem zapomněli, že i ostatní na opačné straně barikády umějí prostě zdárně zacílit.

Ve 13. minutě se mohlo poprvé měnit skóre ve prospěch manchesterského souboru. Grealish svým obloučkem pobídnul Haalanda, který konečně chtěl prolomit brány Los Blancos, avšak fantasticky se proti jeho hlavičce vytasil brankář Courtois. A ve 21. minutě se belgický muž v rukavicích činil proti Haalandovi snad ještě perfektněji. De Bruyne zprava nacentroval na zadní tyčku, Akanji míč sklepl k norskému reprezentantovi, jenže ten následně mohl pouze sledovat, kterak jeho sok jednoruč vyráží zakončení do zámezí.

Ve 23. minutě se už na každý pád The Sky Blues dočkali své trefy. Bernardo Silva číhal za obrannou čtyřkou, ve vápně byl prostě trestuhodně nehlídaný, a tak De Bruynemu stačilo vyslat jen lehkou kolmici. Po ní se jeho spoluhráč sám před Courtoisem v koncovce nezmýlil. Kdyby ve 35. minutě zareagoval Kroos a vyrovnal, zřejmě by se utkání upínalo jiným směrem. Napálil ovšem, smolně pro něj, pouze brankovou konstrukci.

A naopak osm minut před obrátkou udeřil Manchester City podruhé. Gündogan sice ještě z vyloženého postavení síť nerozvlnil, poněvadž jeho střela byla sražená bránícím Éderem Militaem, balón se však dostal do vzduchu k Bernardovi Silvovi, jenž ho hlavou přeposlal na potřebné místo určení.

Zkraje druhého poločasu možná působil Real nebezpečněji, hlavně Alabaova dělovka z přímého kopu byla hodně nebezpečná, ale domácí obecně pohotový náskok hlídali s velkým přehledem. I proto, že Rakušanovu pumelici zlikvidoval gólman Ederson, který byl obecně rozhodně v daleko menší permanenci než Courtois.

Na nějaký zvrat v zápase Madriďané definitivně rezignovali v 76. minutě, kdy se jejich konkurent propracoval k třígólovému vedení. De Bruyne rozehrál standardku zleva pasem někam na hranici brankového území, tam si naskakoval Akanji, merunu zřejmě i lehce líznul, vlastenec byl každopádně zapsaný bránícímu Éderovi Militaovi. Od něj totiž putoval míč za Courtoise.

Deprimovaný a zklamaný španělský celek ještě v samotném závěru frustroval čtvrtou brankou Man City v pořadí Álvarez. Ten přišel na hřiště v 89. minutě, aby si ještě o několik desítek vteřin později užil rovněž své chvilky slávy. Parádní přihrávku do pokutového území mu adresoval jiný náhradník, a to Foden, a Argentinec poté vystřelil přesně do spodního rohu brány.