Liga mistrů UEFA - Liga mistrů
Rozhodčí: Nicola Rizzoli (ITA) - Renato Faverani (ITA), Andrea Stefani (ITA)
Diváci: 28.000
Reportáž
Takhle řádí nováček! Málaga vyřadila Porto a je ve čtvrtfinále
Málaga dosáhla největšího úspěchu ve své dosavadní historii, když postoupila mezi osmičku nejlepších mužstev Evropy! Ve fantastickém a napínavém klání FC Porto předčila nasazením a odhodlaností, která přinesla své ovoce v podobě branek Isca a rozhodující trefy střídajícího Roque Santa Cruze.
Úvodní dvacetiminutovka nepředstavovala oku lahodící podívanou, i přesto musel nadchnout obrovskou odhodlaností a energií, s jakou oba soupeři k zápasu přistoupili. Pomineme-li úplnou absenci výraznějších střeleckých pokusů, kupu nešetrných a ostrých zákroků či ještě větší množství pokažených přihrávek, nabízel zápas, provázený neutuchajícím hřměním tribun, výbornou podívanou.
Málagu v úvodní půlhodince do jisté míry zmáhala nervozita a napětí. Dragões neúnavně napadali rozehrávku soupeře a díky vytříbeným individuálním schopnostem a sehranosti drželi soupeře zkrátka. První náznaky se začaly rodit již po deseti minutách, kdy nejprve Joaquín za obranou nedosáhl na Iscův pas a na druhé straně barikády pálil nad branku z úhlu Danilo.
Ve druhé pasáži prvního dějství již Málaga nabírala na obrátkách a převzala veškerou iniciativu. První varování vyslal na Héltonovu svatyni levý bek Antunes, jehož táhlá rána zpoza šestnáctky zkušeného brankáře Porta pěkně protáhla.
Ančovičky stupňovaly tempo, začaly Porto přehrávat a svou aktivitu nakonec přetavily v branku. Té dosáhl již ve čtyřicáté minutě Javier Saviola, ovšem italský soudce Nicola Rizzoli odpískal Baptistův faul na Héltona. Pravdou zůstává, že Baptista padl brankáři Porta pod nohy, nikoliv však vlastní vinou, ale po přistrčení soupeře...
Jak již bylo řečeno, Málaga se ale přec dočkala. Veškerou radost Los Boquerones zařídil v utkání fantastický Isco, který s lehkostí převzal přihrávku od Savioly, naznačil střelu, ale balón si ještě mírně popotáhl. Stačil jeden pohled na branku a nechytatelný švih, aby rozbouřil příznivce na ochozech a poslal svůj mančaft do vedení, jímž smázl portské vedení z prvého duelu.
Až fanatická atmosféra na tribunách hnala Pellegriniho svěřence nadále do útoku a po obrátce přiživil naděje klubu na definitivní obrat Steven Defour, jenž dal Joaquínovi lidově řečeno snožku a po druhé žluté kartě se s trávníkem předčasně rozloučil. Vítor Pereira zareagoval třemi střídáními v rychlém sledu, na hřiště poslal vesměs ofenzivní hráče s cílem Málagu co nejdříve knockoutovat.
Jenže domácí byli ve velkém laufu, bezpečně drželi míč na svých kopačkách a vytvořili si další zajímavé pokusy, které ovšem jak Isco, tak Saviola nedokázali nasměrovat mezi tři tyče. Na rozhřešení postupové tajenky jsme ovšem nečekali ani do prodloužení, ba ani do penaltového rozstřelu. Isco poslal od rohového praporku vynikající centr, na nějž si naskakovali Martín Demichelis a Roque Santa Cruz, přičemž druhý jmenovaný nechytatelnou hlavičkou rozvlnil síť a definitivně obrátil skóre dvojzápasu.
Pro Ančovičky však mohlo být ještě zle nedobře, neboť střídající Maicon vsítil po krásném centru Jamese Rodrígueze z přímého volného kopu branku. Pomezní rozhodčí si ovšem správně všiml ofsajdového postavení střelce branky a v kooperaci s Rizzolim branku neuznal. V devětadevadesáté minutě se obdobný scénář opakoval, Jackson Martínez byl ve zjevném postavení mimo hru a bezchybný, sebejistý a nepřekonatelný Willy Cabalero na krásnou střelu ani nereagoval.
V nastaveném čase na hřišti i na tribunách plály obrovské emoce, Porto obrovským náporem drtilo defenzívu Málagy, která se ovšem po pěti minutách absolutního obležení dokázala ubránit. Tisíce fanoušků postup oplakalo, do posledních minut si snad ukousalo všechny nehty, ale to vše bylo ve znamení největšího úspěchu Málagy v klubové historii. Andaluský klub je přitom absolutním nováčkem soutěže, s čímž má Manuel Pellegrini obrovské zkušenosti z Villarrealu. Dokáže Pellegrini dovést i dalšího trpaslíka do semifinále Ligy mistrů?
Úvodní dvacetiminutovka nepředstavovala oku lahodící podívanou, i přesto musel nadchnout obrovskou odhodlaností a energií, s jakou oba soupeři k zápasu přistoupili. Pomineme-li úplnou absenci výraznějších střeleckých pokusů, kupu nešetrných a ostrých zákroků či ještě větší množství pokažených přihrávek, nabízel zápas, provázený neutuchajícím hřměním tribun, výbornou podívanou.
Málagu v úvodní půlhodince do jisté míry zmáhala nervozita a napětí. Dragões neúnavně napadali rozehrávku soupeře a díky vytříbeným individuálním schopnostem a sehranosti drželi soupeře zkrátka. První náznaky se začaly rodit již po deseti minutách, kdy nejprve Joaquín za obranou nedosáhl na Iscův pas a na druhé straně barikády pálil nad branku z úhlu Danilo.
Ve druhé pasáži prvního dějství již Málaga nabírala na obrátkách a převzala veškerou iniciativu. První varování vyslal na Héltonovu svatyni levý bek Antunes, jehož táhlá rána zpoza šestnáctky zkušeného brankáře Porta pěkně protáhla.
Ančovičky stupňovaly tempo, začaly Porto přehrávat a svou aktivitu nakonec přetavily v branku. Té dosáhl již ve čtyřicáté minutě Javier Saviola, ovšem italský soudce Nicola Rizzoli odpískal Baptistův faul na Héltona. Pravdou zůstává, že Baptista padl brankáři Porta pod nohy, nikoliv však vlastní vinou, ale po přistrčení soupeře...
Jak již bylo řečeno, Málaga se ale přec dočkala. Veškerou radost Los Boquerones zařídil v utkání fantastický Isco, který s lehkostí převzal přihrávku od Savioly, naznačil střelu, ale balón si ještě mírně popotáhl. Stačil jeden pohled na branku a nechytatelný švih, aby rozbouřil příznivce na ochozech a poslal svůj mančaft do vedení, jímž smázl portské vedení z prvého duelu.
Až fanatická atmosféra na tribunách hnala Pellegriniho svěřence nadále do útoku a po obrátce přiživil naděje klubu na definitivní obrat Steven Defour, jenž dal Joaquínovi lidově řečeno snožku a po druhé žluté kartě se s trávníkem předčasně rozloučil. Vítor Pereira zareagoval třemi střídáními v rychlém sledu, na hřiště poslal vesměs ofenzivní hráče s cílem Málagu co nejdříve knockoutovat.
Jenže domácí byli ve velkém laufu, bezpečně drželi míč na svých kopačkách a vytvořili si další zajímavé pokusy, které ovšem jak Isco, tak Saviola nedokázali nasměrovat mezi tři tyče. Na rozhřešení postupové tajenky jsme ovšem nečekali ani do prodloužení, ba ani do penaltového rozstřelu. Isco poslal od rohového praporku vynikající centr, na nějž si naskakovali Martín Demichelis a Roque Santa Cruz, přičemž druhý jmenovaný nechytatelnou hlavičkou rozvlnil síť a definitivně obrátil skóre dvojzápasu.
Pro Ančovičky však mohlo být ještě zle nedobře, neboť střídající Maicon vsítil po krásném centru Jamese Rodrígueze z přímého volného kopu branku. Pomezní rozhodčí si ovšem správně všiml ofsajdového postavení střelce branky a v kooperaci s Rizzolim branku neuznal. V devětadevadesáté minutě se obdobný scénář opakoval, Jackson Martínez byl ve zjevném postavení mimo hru a bezchybný, sebejistý a nepřekonatelný Willy Cabalero na krásnou střelu ani nereagoval.
V nastaveném čase na hřišti i na tribunách plály obrovské emoce, Porto obrovským náporem drtilo defenzívu Málagy, která se ovšem po pěti minutách absolutního obležení dokázala ubránit. Tisíce fanoušků postup oplakalo, do posledních minut si snad ukousalo všechny nehty, ale to vše bylo ve znamení největšího úspěchu Málagy v klubové historii. Andaluský klub je přitom absolutním nováčkem soutěže, s čímž má Manuel Pellegrini obrovské zkušenosti z Villarrealu. Dokáže Pellegrini dovést i dalšího trpaslíka do semifinále Ligy mistrů?
Komentáře (343)