Liga mistrů UEFA - Liga mistrů

Barcelona je ve finále! Ve strhující odvetě totiž na půdě Chelsea uhrála remízu 1:1 a díky brance na hřišti soupeře dostane možnost oplatit Manchesteru loňské vyřazení. O postupu Katalánců rozhodla parádní střela Andrése Iniesty v 93. minutě zápasu, když přitom Barca dohrávala poslední půlhodinu o desíti.

Vše ve svých rukou měl londýnský celek. Hned z úvodu se dostal naprosto neskutečným volejem Essiena do vedení a svého soupeře nepustil do žádné vyložené šance. Když pak navíc Abidal uviděl (nesprávně) červenou kartu, zdálo se být rozhodnuto. Barcelona, i když nadále nebyla schopna přes obranný val Chelsea prorazit, měla v obraně (složené pak jen ze tří obránců) obrovské mezery, kterých využívali útočníci domácích. Jenže buď byl na místě famózní Valdés nebo Barcelonu podržel rozhodčí, který odpustil minimálně jednu jasnou penaltu.

Na hřišti se toho příliš neudálo do doby, v níž všechny Culés šokoval Essien. Hráč, který má na starosti hlavně defenzivní činnost, předvedl střelu, která se povede dost možná jednou za život - z těžké pozice volejem přesně pod břevno, pravděpodobně nejhezčí gól letošní Ligy mistrů.

S Barcelonou bylo zle, protože se opět nemohla v útoku prosadit, tentokráte už však gól vstřelit musela. Messi, jehož hra se sice v druhém poločase rapidně zlepšila, byl bráněn tak dobře, že se k ničemu nedostával. Eto’o sice tak bráněn nebyl, ale stejně jako proti Madridu byl umístěn na křídlo (tentokráte na opačné), a tak byl taky docela mimo hru. Těžit z obětování se Eto’oa se snažil Iniesta, ale jeho průniky většinou k ničemu nevedly.

Blue zkrátka hráli, co potřebovali, a hráli to výborně. Skvělý zápas měl na kontě Didier Drogba (naopak Anelka v útoku neexistující), jenž dělal obrovské problémy Tourému, pro nějž se jednalo o barcelonskou premiéru na pozici stopera. A šlo to vidět. Původem defenzivní záložník si často pomáhal rukama, protože Drogbovi nestíhal, a jen přehnaná sudího benevolentnost ho ušetřila od dost možná hned několika žlutých karet.

Blaugranas se občas ozvali z přímého volného kopu (i když Alvésovi nešly, stejně jako mu nešly centrované míče) a jejich nejlepším hráčem byl bez diskuze Victor Valdés. Ten dokázal vychytat velmi nebezepčný přímý volný kop Drogby, dále několikrát včasným vyběhnutím zabránil unikajicím útočníkům v tahu na bránu.

Úvod druhého poločasu přinesl nevylepšitelnou tutovku Drogby. Ten se ocitl úplně sám před Valdésem a mohl prakticky definitivně rozhodnout, jenže často kritizovaný brankář předvedl další skvělý zákrok a udržel Barcelonu ve hře.

Další klíčový moment přišel v 65. minutě. Anelka unikal (po dalším vyhraném hlavičkovém souboji Drogby) Abidalovi, následně však bez kontaktu upadl, čímž francouzskému obránci zařídil červenou kartu.

Aby se náhodou Blaugranas necítili ukřivděni, "kontroval" rozhodčí nepochopitelně neodpískanou rukou Piquého ve vápně a také ponecháním zcela nelogické výhody pro Drogbu, když se za Tourého chvaty měla pískat nebezpečně vypadající standardka.

V 69. minutě byl opět na místě Valdés, tentokráte po tečované střele Lamparda. Barca se snažila, ale nešlo jí to. Nedařilo se prakticky vůbec nic, střely lítaly mimo, narážečky vždy o kousek odskočily, odražené míče končily na kopačkách hráčů Chelsea...

Ale nakonec to přece jen přišlo. V 93. minutě přihrál Messi ve vápně Iniestovi a ten technickou ranou pod břevno překonal Petra Čecha. Barcelonu přepadla euforie, v řadách Chelsea (u diváků) byly vidět slzy. Avšak ještě nebyl konec.

Ještě dvě standardky dokázali domácí vybojovat, po jedné z nich se domáhali penalty za další ruku, tentokráte ale rozhodčí penaltu nenařídil správně.

Do finále tedy po třech letech postupuje znovu Barcelona.