Primera División Španělsko - Primera División

Athletic Club dnes navečer těsně, leč velice zaslouženě porazil Real Zaragoza a posunul se o kousek blíže pohárovým příčkám, jež jsou cílem a ambicemi nejlepšího baskického klubu současnosti, a vlastně i minulosti. Aragonský celek se na San Mamés neprezentoval v dobrém a zářném světle a naprosto po právu se posunul na poslední příčku tabulky, na níž vystřídal beztak beznadějné Deportivo La Coruña.

Domácí celek byl v podstatě v celém zápase mnohem aktivnější, ačkoli ve druhém dějství mírně polevil ze svého špičkového tempa. První polovina utkání se nesla v duchu jasné převahy Athleticu, který hned v desáté minutě poprvé udeřil, když se přenádherným volejem zpoza šestnáctky trefil přesně levé tyči Doblasovy branky Andoni Iraola.

Za necelé dvě minuty našel Iker Muniain v pokutovém území neobsazeného Gaizku Toquera, který pohotovou střelou Doblase náležitě prověřil. Athletic byl při chuti a válcoval svého soupeře výbornou, rychlou a přesnou kombinací, případně přesnými centry hledajícími baskickou věž Fernanda Llorenteho. Z jednoho takového přesného centru sice v šestnácté minutě Llorente ještě neskóroval, ovšem ve třiadvacáté minutě už ano.

Po výtečné práci Susaety v pokutovém území a jeho následném přesně cíleném centru se španělský reprezentant a střelec tří kvalifikačních branek Fernando Llorente z malého vápna nemohl netrefit do odkryté branky Zaragozy. Athletic pokračoval ve velkém tlaku a ještě do konce prvního dějství mohli diváci na San Mamés radovat z jedné branky, kterou však soudce pro domnělý ofsajd neuznal.

Po obrátce se stalo nevyhnutelné a očekávané. Zaragoza nestíhala a velmi často se ubírala cestou faulů a nepříjemných zákroků, jež sice soupeře zastavily, ale rozhodčího Ramíreze Domíngueze v udílení napomínání, žlutých karet a konečně jedné červené ne. V na karty bohatém utkání předčasně musel do sprch Ádam Pintér.

S vědomím dvoubrankového vedení a přesilovky se hráči Athleticu mírně zatáhli, čímž nemám na mysli přechod na obranný styl hry či prešovský beton, ale menší podporu ofenzívy. Athletic s jistotou kráčel za třemi body, které mohl v jednapadesáté minutě potvrdit Fernando Llorente, ale jeho další hlavička mířila jen těsně vedle levé tyče.

Krátce před završením normální, devadesátiminutové hrací doby měl Llorente další velkou příležitost, ale sám tváří tvář Doblasovi selhal. Athletic již v nastavení nadobro polevil a nakonec inkasoval z kopačky Nobrega Braulia. Tento fakt však nemění nic na tom, že Athletic získal cenné, zasloužené a přesvědčivé vítězství a tři body do tabulky šampionátu.