ŽLUTOU BARVU NEMÁM RÁD!

Objeví-li se v ruce rozhodčího karta této barvy, mnoho hráčů jen mávne rukou. No a co, říkají si, dám si bacha a druhou nedostanu. Ale v semifinále MS 2006 má z té "první" žluté strach celá řada fotbalistů. Znamená pro ně totiž KONEC! Italové a Němci se tomu vyhnuli, jak se bude dařit Francii a Portugalsku?

Arne Friedrich, Lukas Podolski a David Odonkor, to jsou jména fotbalistů Německa, z nichž ti první dva nastoupili proti Itálii v základní sestavě, ten poslední se na hrací ploše objevil v závěru zápasu. A právě tito tři měli na svém osobním kontě jednu žlutou kartu z předešlých zápasů. Ta druhá by pro ně znamenala konec jejich účasti na MS, konec nadějí, že si zahrají finále, nastoupí v boji o titul, nebo alespoň o bronzové medaile.

Ale ani na straně soupeře nemohla být celá "jedenáctka" v klidu, že se jí tento trest vyhne. Fabio Grosso, Gennaro Gattuso a Gianluca Zambrotta nastoupili s určitou "brzdou" připravenou k použití ve chvílích, kdy šli důrazně do souboje, kdy je napadlo reklamovat rozhodnutí sudího, měli chuť zakopnout míč, zdržovat...

U Gatussa jsem o tom ale osobně moc a moc pochyboval. On prostě v rukavičkách hrát neumí a kolikrát stačí rozhodčímu jen pohled na jméno, které má napsáno na dresu a již vytahuje kartu! Za vše mluví výrok tohoto italského reprezentanta: "Uvidím-li v ruce rozhodčího kartu, prostě a jednoduše mu ji vytrhnu a sežeru ji!"

Ale byl zde ještě jeden hříšník! Torsten Frings se žluté hrozbě elegantně vyhnul. Vyřizoval si ústně a ručně nějaké ty dluhy s Argentici po vzájemném zápase a FIFA mu zakázala start v semifinále. Ale o 3. místo již hrát může. A tam mu jedna žlutá vadit nebude. Do MS 2010 se na ní zapomene!

Daniele Rossi včera ještě nehrál, pyká za hrubý faul v utkání s USA, za nějž dostal čtyřzápasový dištanc. Proti Německu se jednalo o poslední zápas, a tak s ním Lippi, bude-li mít chuť, může ve finále počítat.

Ale nakonec se všichni drželi a také zásluhou rozhodčího Archundia z Mexika ve zdraví semifinále přežili. Němci v sobotu a Italové v neděli nastoupí kompletní!

Druhé semifinále bude ještě o něco více žlutější! Pět fotbalistů z Francie a pět z Portugalska má na svém kontě obávanou kartu v této barvě, a tak ta středeční se automaticky mění ve finálovou červeň!

Ale ano, máte pravdu vy, kteří v tuto chvíli nevěřícně kroutíte hlavou a křičíte: "Frantíků není pět, ale o jednoho víc!" Vynechal jsem ho úmyslně. Tím šestým je Zinédine Zidane! Bylo by to kruté, ale pravidla jsou pravidla a platí pro každého, byť se připravuje, pravděpodobně, ke svému poslednímu zápasu v dresu mistrů světa z roku 1998, Francie. Pavel Nedvěd by o tom mohl vyprávět, že?

Zidane, Vieira, Saha, Thuram, Sagnol, Ribery, na straně francouzské, Ricardo, Figo, Nuno Valente, Ricardo Carvalho a Maniche na té portugalské. To je další jedenáctka, která ve středu bude hrát. Jejím soupeřem je jediný muž. Rozhodčí a žlutá karta, kterou má v kapsičce svého dresu!

Michael Ballack ví velice dobře, jak je smutné dívat se na finále, které pomohl vybojovat, z tribuny. Na MS 2002 dostal druhou žlutou v semifinále s Koreou a Brazilci se ho nemuseli bát...