Žhavé vývozní artikly z francouzských trávníků (15)
V dalším díle přibližování francouzských talentů zabrousíme tentokrát do Paříže, kde na sebe už druhou sezonu poutá pozornost čerstvě plnoletý Adrien Rabiot. Novinkou je pak hlasování o dalšího mladého hráče, kterého si v našem seriálu rozebereme.
Adrien Rabiot (Paris Saint-Germain)
Věk: 18 let (03.04.1995)
Pozice: střední záložník
Smlouva: do 30.06.2015
Odhadovaná cena: 5-12 milionů Euro
Když se tehdy sedmnáctiletý Adrien Rabiot začal minulou sezonu propracovávat do sestavy Ancelottiho PSG, řada britských fanoušků zbystřila - to jméno jim bylo vzdáleně povědomé. Odchovance slavné akademie v Créteilu si totiž už v roce 2008 vyhlédlo bohaté Manchester City..
To je dokonalá ilustrace toho, jak obrovský talent se v Rabiotovi skrývá už od dětství. V deštivé Anglii se třináctiletý kluk neprosadil primárně proto, že mu vůbec nesedlo prostředí, stýskalo se mu po domově, neuměl jazyk; po pouhých šesti měsících se proto navrátil do Créteilu, odkud si ho v roce 2010 vytáhlo PSG. Loni v létě pak podepsal jako první "homegrown player" za Khelaifiho éry plně profesionální smlouvu, a pak už to šlo ráz na ráz - ještě koncem srpna debutoval proti Bordeaux, stal se nejmladším hráčem, kterého kdy PSG vyslalo na hřiště v Lize mistrů, postoupil do francouzské jednadvacítky, začal být označován za budoucí klubovou ikonu. To vše stihnul za jeden rok.
Se svojí vytáhlou, pohublou postavou (189 centimetrů, 71 kilogramů), hustými vlnitými vlasy a dětskou tvářičkou připomíná mladý středopolař spíše popový idol než vycházející fotbalovou hvězdu, a přestože plnoletosti dosáhnul teprve letos na jaře, prošel si v životě už řadou úskalí. Nejde jen o nevydařené angažmá v Manchesteru - daleko větší ránou byla tragická nehoda jeho otce z roku 2006, po níž zůstal kompletně ochrnutý a může pohybovat pouze očními svaly. Michel Rabiot byl přitom tím, kdo nakazil malého Adriena vášní pro fotbal, a pařížský klub zvláště; když v roce 2009 hrál výběr PSG do 19 let v Auxerre, zařídilo proto klubové vedení speciální místo v hledišti, aby mohl Rabiot senior vidět svého syna hrát v milovaných barvách. Byl to dojemný moment - Adrien vsítil v prvním poločase dvě branky, ten druhý pak strávil na tribuně po otcově boku. PSG vyhrálo 3:2.
Hodně se propíralo, nakolik je Rabiotova benjamínkovská smlouva dílem Ancelottiho nejhlubšího přesvědčení, a nakolik jde o umělou snahu pařížského klubu uchovat si své "francouzské jádro"; není třeba dodávat, že odchovancům od nástupu šajcha Nassera Al-Khelaifiho pšenka příliš nekvetla, a extrémně talentovaný domácí mladík, který by mohl převzít Sakhovu pozici z před několika sezon, se tedy PSG náramně hodil. Jenže kdo viděl Rabiota na hřišti, rychle své obavy zaplašil; není divu, že když ho Ancelotti půjčoval kvůli nedostatku herního vytížení letos na jaře do Toulouse, nechtěl ani slyšet o případné opci, stejně jako že když okcitánský klub přišel v létě s prosíkem, aby bylo mladému záložníkovi hostování prodlouženo, nový trenér Laurent Blanc zaujal snad ještě nekompromisnější postoj.
A Blanc svá slova většinou plní, což dokazuje i prostor, jakého se Rabiotovi letos dostává; pravda, nastupuje sice převážně z lavičky, ale i přesto už zanechal svoji stopu ve dvanácti utkáních, z toho třikrát v Lize mistrů. Spolu s oním jarem v Toulouse, které odehrál prakticky kompletně v základu, to tedy vypadá, že jeho pozice mezi největšími talenty Ligue 1 sílí a sílí.
Je to sice odvážné tvrzení, ale nebýt angažmá jiného talentovaného středopolaře, Marka Verrattiho, mohlo být Rabiotovo postavení v týmu ještě silnější. Oba borci toho mají leccos společného - nejen nízký věk a pozici defenzivního (středního) záložníka, ale také velkou část herního stylu: Verratti bývá nezřídka označován za nového Pirla, a kdo sledoval Rabiota v Toulouse, určitě ho podobné srovnání také několikrát napadlo. Přesto však mezi oběma pařížskými klenoty existují rozdíly: Verratti neoběhá takový prostor na hřišti, nemá tak široký herní arzenál, soustředí se primárně na svoji pozici a jeho úkolem je vyvážet a rozehrávat míče z hloubi pole, případně takticky diktovat, zrychlovat či zpomalovat tempo hry. Rabiot je mnohem živelnější, jeho pohyb je nepředvídatelnější, vířivější; chvílemi to vypadá, že by nejraději byl úplně všude.
Jeho ideální pozicí je proto klasický střední záložník s relativně velkou volností; na defenzivního štíta nemá jednak pozituru, jednak potřebnou herní zdrženlivost a důraz na účelnost, na klasického trequartistu je zase zvyklý pokrývat příliš velký výsek hřiště a zatahovat se moc hluboko, často až před stopery. Svojí postavou je navíc nejvíce ze všech spoluhráčů podobný Javieru Pastoremu, takže nějaké heroické defenzivní zásahy se od něj čekat nedají; Rabiot je v první řadě playmaker, který má rád volnost, nebojí se ani sbíhat si na strany nebo střílet. Jeho loňská branka v Brestu, která znamenala vítězství 1:0, byla nádhernou ukázkou toho, co se v něm skrývá - z levého křídla si seběhl do středu a úžasnou ránou z pětadvaceti metrů málem protrhnul Thébauxovu síť. V Toulouse mu prý po tomto zápase začali přezdívat Cristiano.
Rabiot má fenomenální periferní vidění (podobně jako Verratti). Tato schopnost je u něj tak vyvinutá, že při skloubení s přirozenou snaživostí a snahou vyřešit každou situaci co nejlépe a nejkreativněji dochází na hřišti místy k nepříjemným situacím, kdy mladý záložník vidí takzvaně "za dva rohy", čímž jsou jeho spoluhráči natolik zaskočeni, že celá akce skončí protiútokem; tenhle faktor není v Paříži tolik vidět, ale v Toulouse, které vyznává mnohem jednodušší, silovější fotbal, takto několikrát došlo k nepříjemným situacím. Přítomnost přirozeně vůdčí stoperské dvojice Abdennour - Zebina však Rabiotovi v tomto ohledu hodně pomohla, stejně jako jeho vlastní učenlivá, inteligentní, takticky skvěle adaptabilní povaha.
V souladu s výše uvedeným asi nepřekvapí, že nejvýraznějším aspektem Rabiotovy hry je fotbalové myšlení, výtečný pohyb po hřišti a chytré odemykání soupeřových obran přesnými pasy. I zde je přitom vidět progres směrem k větší střídmosti a zodpovědnosti, aniž by přitom mizel ten nejkřiklavější důvod, proč je taková radost jeho hru sledovat - umí totiž naprosto přirozeně najít volný prostor, naběhnout si do něj, uvolnit se či vybídnout k uvolnění spoluhráče. Takřka nikdy se nestává, že by s míčem "narazil" do soupeře; je zkrátka vždy o pomyslný krok napřed.
S tím samozřejmě souvisí i fakt, že nemá zrovna v lásce osobní souboje - nebo alespoň osobní souboje v tradičním slova smyslu. Leckoho proto možná překvapí pohled na jeho statistiku z toulouského jara; vytáhlý mladík se pokusil zastavit soupeře celem 92x, což je vyšší číslo, než si připsali Verratti (78) i jeho pařížský kolega Blaise Matuidi (75). Je sice pravda, že v Toulouse se do těchto situací záložníci dostávají častěji než v PSG, jenže jeho tehdejší spoluhráč Étienne Capoue zasahoval 76x. To má původ v už zmiňované Rabiotově snaze být pokud možno u všeho - není prototypem klidné, neviditelné síly typu Mavuby či Toulalana, naopak, na hřišti je hodně vidět, a to i díky svým dlouhým nohám, které mu umožňují bleskově se přesouvat z jednoho místa do druhého a mařit soupeřovy útočné pokusy. Pokud k tomu připočteme jeho neochotu skluzovat nebo vůbec jakkoliv vychylovat své tělo z rovnováhy (což je pochopitelné, neboť nízko posazené těžiště a z toho přirozeně plynoucí atributy jako blesková akcelerace nebo driblink rozhodně nepatří k jeho přednostem), nepřekvapí ani vyloženě nízké číslo v kolonce spáchaných faulů. Rabiot zkrátka hraje inteligentně, s chutí a velkým přehledem.
Jeho rozevlátý herní styl nemusí vyhovovat každému systému; ve skutečnosti je jakoby stvořený pro velké týmy, které kontrolují hru a nepotřebují tak střed hřiště zahušťovat fyzicky silnými, nekompromisními "držáky". Rabiotova budoucí pozice bude pravděpodobně někde mezi defenzivním a ofenzivním záložníkem, ideálně pod trenérem, který nemiluje bleskurychlé brejky a přílišný důraz na pragmaticky účelnou hru středu pole. Dost možná však tím trenérem bude někdo jiný, než Laurent Blanc - přestože jeho slabost pro nejmladšího pařížského profesionála není žádným tajemstvím, sám Rabiot se nechal slyšet, že v případě dalšího mohutného posilování nemá vzhledem ke svému hernímu vývoji problém změnit adresu. Ambicióznost tomuto borci zkrátka nikdy nechyběla.
Adrien Rabiot (Paris Saint-Germain)
Věk: 18 let (03.04.1995)
Pozice: střední záložník
Smlouva: do 30.06.2015
Odhadovaná cena: 5-12 milionů Euro
Když se tehdy sedmnáctiletý Adrien Rabiot začal minulou sezonu propracovávat do sestavy Ancelottiho PSG, řada britských fanoušků zbystřila - to jméno jim bylo vzdáleně povědomé. Odchovance slavné akademie v Créteilu si totiž už v roce 2008 vyhlédlo bohaté Manchester City..
To je dokonalá ilustrace toho, jak obrovský talent se v Rabiotovi skrývá už od dětství. V deštivé Anglii se třináctiletý kluk neprosadil primárně proto, že mu vůbec nesedlo prostředí, stýskalo se mu po domově, neuměl jazyk; po pouhých šesti měsících se proto navrátil do Créteilu, odkud si ho v roce 2010 vytáhlo PSG. Loni v létě pak podepsal jako první "homegrown player" za Khelaifiho éry plně profesionální smlouvu, a pak už to šlo ráz na ráz - ještě koncem srpna debutoval proti Bordeaux, stal se nejmladším hráčem, kterého kdy PSG vyslalo na hřiště v Lize mistrů, postoupil do francouzské jednadvacítky, začal být označován za budoucí klubovou ikonu. To vše stihnul za jeden rok.
Se svojí vytáhlou, pohublou postavou (189 centimetrů, 71 kilogramů), hustými vlnitými vlasy a dětskou tvářičkou připomíná mladý středopolař spíše popový idol než vycházející fotbalovou hvězdu, a přestože plnoletosti dosáhnul teprve letos na jaře, prošel si v životě už řadou úskalí. Nejde jen o nevydařené angažmá v Manchesteru - daleko větší ránou byla tragická nehoda jeho otce z roku 2006, po níž zůstal kompletně ochrnutý a může pohybovat pouze očními svaly. Michel Rabiot byl přitom tím, kdo nakazil malého Adriena vášní pro fotbal, a pařížský klub zvláště; když v roce 2009 hrál výběr PSG do 19 let v Auxerre, zařídilo proto klubové vedení speciální místo v hledišti, aby mohl Rabiot senior vidět svého syna hrát v milovaných barvách. Byl to dojemný moment - Adrien vsítil v prvním poločase dvě branky, ten druhý pak strávil na tribuně po otcově boku. PSG vyhrálo 3:2.
Hodně se propíralo, nakolik je Rabiotova benjamínkovská smlouva dílem Ancelottiho nejhlubšího přesvědčení, a nakolik jde o umělou snahu pařížského klubu uchovat si své "francouzské jádro"; není třeba dodávat, že odchovancům od nástupu šajcha Nassera Al-Khelaifiho pšenka příliš nekvetla, a extrémně talentovaný domácí mladík, který by mohl převzít Sakhovu pozici z před několika sezon, se tedy PSG náramně hodil. Jenže kdo viděl Rabiota na hřišti, rychle své obavy zaplašil; není divu, že když ho Ancelotti půjčoval kvůli nedostatku herního vytížení letos na jaře do Toulouse, nechtěl ani slyšet o případné opci, stejně jako že když okcitánský klub přišel v létě s prosíkem, aby bylo mladému záložníkovi hostování prodlouženo, nový trenér Laurent Blanc zaujal snad ještě nekompromisnější postoj.
A Blanc svá slova většinou plní, což dokazuje i prostor, jakého se Rabiotovi letos dostává; pravda, nastupuje sice převážně z lavičky, ale i přesto už zanechal svoji stopu ve dvanácti utkáních, z toho třikrát v Lize mistrů. Spolu s oním jarem v Toulouse, které odehrál prakticky kompletně v základu, to tedy vypadá, že jeho pozice mezi největšími talenty Ligue 1 sílí a sílí.
Je to sice odvážné tvrzení, ale nebýt angažmá jiného talentovaného středopolaře, Marka Verrattiho, mohlo být Rabiotovo postavení v týmu ještě silnější. Oba borci toho mají leccos společného - nejen nízký věk a pozici defenzivního (středního) záložníka, ale také velkou část herního stylu: Verratti bývá nezřídka označován za nového Pirla, a kdo sledoval Rabiota v Toulouse, určitě ho podobné srovnání také několikrát napadlo. Přesto však mezi oběma pařížskými klenoty existují rozdíly: Verratti neoběhá takový prostor na hřišti, nemá tak široký herní arzenál, soustředí se primárně na svoji pozici a jeho úkolem je vyvážet a rozehrávat míče z hloubi pole, případně takticky diktovat, zrychlovat či zpomalovat tempo hry. Rabiot je mnohem živelnější, jeho pohyb je nepředvídatelnější, vířivější; chvílemi to vypadá, že by nejraději byl úplně všude.
Jeho ideální pozicí je proto klasický střední záložník s relativně velkou volností; na defenzivního štíta nemá jednak pozituru, jednak potřebnou herní zdrženlivost a důraz na účelnost, na klasického trequartistu je zase zvyklý pokrývat příliš velký výsek hřiště a zatahovat se moc hluboko, často až před stopery. Svojí postavou je navíc nejvíce ze všech spoluhráčů podobný Javieru Pastoremu, takže nějaké heroické defenzivní zásahy se od něj čekat nedají; Rabiot je v první řadě playmaker, který má rád volnost, nebojí se ani sbíhat si na strany nebo střílet. Jeho loňská branka v Brestu, která znamenala vítězství 1:0, byla nádhernou ukázkou toho, co se v něm skrývá - z levého křídla si seběhl do středu a úžasnou ránou z pětadvaceti metrů málem protrhnul Thébauxovu síť. V Toulouse mu prý po tomto zápase začali přezdívat Cristiano.
Rabiot má fenomenální periferní vidění (podobně jako Verratti). Tato schopnost je u něj tak vyvinutá, že při skloubení s přirozenou snaživostí a snahou vyřešit každou situaci co nejlépe a nejkreativněji dochází na hřišti místy k nepříjemným situacím, kdy mladý záložník vidí takzvaně "za dva rohy", čímž jsou jeho spoluhráči natolik zaskočeni, že celá akce skončí protiútokem; tenhle faktor není v Paříži tolik vidět, ale v Toulouse, které vyznává mnohem jednodušší, silovější fotbal, takto několikrát došlo k nepříjemným situacím. Přítomnost přirozeně vůdčí stoperské dvojice Abdennour - Zebina však Rabiotovi v tomto ohledu hodně pomohla, stejně jako jeho vlastní učenlivá, inteligentní, takticky skvěle adaptabilní povaha.
V souladu s výše uvedeným asi nepřekvapí, že nejvýraznějším aspektem Rabiotovy hry je fotbalové myšlení, výtečný pohyb po hřišti a chytré odemykání soupeřových obran přesnými pasy. I zde je přitom vidět progres směrem k větší střídmosti a zodpovědnosti, aniž by přitom mizel ten nejkřiklavější důvod, proč je taková radost jeho hru sledovat - umí totiž naprosto přirozeně najít volný prostor, naběhnout si do něj, uvolnit se či vybídnout k uvolnění spoluhráče. Takřka nikdy se nestává, že by s míčem "narazil" do soupeře; je zkrátka vždy o pomyslný krok napřed.
S tím samozřejmě souvisí i fakt, že nemá zrovna v lásce osobní souboje - nebo alespoň osobní souboje v tradičním slova smyslu. Leckoho proto možná překvapí pohled na jeho statistiku z toulouského jara; vytáhlý mladík se pokusil zastavit soupeře celem 92x, což je vyšší číslo, než si připsali Verratti (78) i jeho pařížský kolega Blaise Matuidi (75). Je sice pravda, že v Toulouse se do těchto situací záložníci dostávají častěji než v PSG, jenže jeho tehdejší spoluhráč Étienne Capoue zasahoval 76x. To má původ v už zmiňované Rabiotově snaze být pokud možno u všeho - není prototypem klidné, neviditelné síly typu Mavuby či Toulalana, naopak, na hřišti je hodně vidět, a to i díky svým dlouhým nohám, které mu umožňují bleskově se přesouvat z jednoho místa do druhého a mařit soupeřovy útočné pokusy. Pokud k tomu připočteme jeho neochotu skluzovat nebo vůbec jakkoliv vychylovat své tělo z rovnováhy (což je pochopitelné, neboť nízko posazené těžiště a z toho přirozeně plynoucí atributy jako blesková akcelerace nebo driblink rozhodně nepatří k jeho přednostem), nepřekvapí ani vyloženě nízké číslo v kolonce spáchaných faulů. Rabiot zkrátka hraje inteligentně, s chutí a velkým přehledem.
Jeho rozevlátý herní styl nemusí vyhovovat každému systému; ve skutečnosti je jakoby stvořený pro velké týmy, které kontrolují hru a nepotřebují tak střed hřiště zahušťovat fyzicky silnými, nekompromisními "držáky". Rabiotova budoucí pozice bude pravděpodobně někde mezi defenzivním a ofenzivním záložníkem, ideálně pod trenérem, který nemiluje bleskurychlé brejky a přílišný důraz na pragmaticky účelnou hru středu pole. Dost možná však tím trenérem bude někdo jiný, než Laurent Blanc - přestože jeho slabost pro nejmladšího pařížského profesionála není žádným tajemstvím, sám Rabiot se nechal slyšet, že v případě dalšího mohutného posilování nemá vzhledem ke svému hernímu vývoji problém změnit adresu. Ambicióznost tomuto borci zkrátka nikdy nechyběla.
Související články
Zobrazit jen nejnovější
Zobrazit všechny
Žhavé vývozní artikly z francouzských trávníků (19)
30.01.2014, 08:57
Žhavé vývozní artikly z francouzských trávníků (18)
21.01.2014, 22:31
Žhavé vývozní artikly z francouzských trávníků (17)
17.11.2013, 18:11
Žhavé vývozní artikly z francouzských trávníků (16)
10.11.2013, 12:00
Žhavé vývozní artikly z francouzských trávníků (14)
12.10.2013, 08:59
Žhavé vývozní artikly z francouzských trávníků (13)
04.10.2013, 15:45
Žhavé vývozní artikly z francouzských trávníků (12)
23.09.2013, 22:45
Žhavé vývozní artikly z francouzských trávníků (11)
19.09.2013, 21:38
Komentáře (71)
Přidat komentářVzkaz pro pozdější diskuzi. Jinak je to i dobrej nadějnej fotbalista, tak ať to nezapadne, jo!
Hm, tak jsem měl pravdu.
zase běloch
A ještě k tomu Francouz. To člověka vyloženě nasere, v takovýhle rubrice.
A jeste vypada jak D'Artagnan, nechutny stereotypy tohleto.
http://www.youtube.com/watch?v=GOZz_jNAjcI
Ale jak je vidět, i na bílé francouzské populaci se vyskytují známky černochů. náznak afra je nezpochybnitelnej
Spí s natáčkama
A příště bude nejspí taky
Valentin Eysseric, poprosím nabudúce...
Taky je to muj favorit, mam ho nasledovanyho nejvic z te petice, navic je to pomerne zajimavy typ hrace.. Ale rozhodl jsem se, ze v zajmu nejaky ctenosti, zajimavosti, poptavky atd. dam na vox populi V prvni desitce byl treba Alexis Thebaux, kteryho zboznuju, ale realne nebyl nikdy "zhavym vyvoznim artiklem", proto Zouma, Rabiot, Thauvin. Eysseric je prece jen spis pro ty fotbalovy hipstery.
takže ten pôjde až posledný ... ja ho práve vôbec nemám nasledovaného, preto by som si o ňom rád prečítal
Tak pokud se budu drzet tohohle modelu, tak u dalsiho hrace budou ti zbyvajici 4 + nekdo novej, a tak dale, cili teoreticky na nej nemusi rada prijit nikdy, dokud se na tu anketu nevykaslu
aspoň prvého v ankete by som urobil na tvojom mieste, potom hneď Valentina bez ohľadu na poradie v ankete
nejvetsi talent v L1 momentalne
rozhodne jeden z top 5, je fantastickej.. akorat jak pisu v poslednim odstavci, neni to hrac pro kazdyho
jj, pro mistni PL elitu to bude hrac o nicem, ale ja ho zeru
on roste pro Italii
jj, neco jako miralem, liga pro nej... a vlastne i pro gourcuffa
Ten uz tam byl
Gourcuff je material pro samostatnej clanek. Kor jestli z nej Garde fakt nakonec udela kridlo.
samozrejme byl, ale nezanechal ani z pulky takovou stopu, na co mel... bohuzel tam byl v dobe, kdy pro nej nebylo misto
serie a je pri miralema ? 2 roky sa v nej trápil
A trápí se stále? Jak vůbec hraje?
Hraje výborně, momentálně nejlíp hodnocený záložník v lize.
Věčná škoda, že tehdá odešel.
Tady vypadá jak Michal Šeps
já bych zas podle té ankety bral nejdřív Benziu, ale když nebude počkám si
no s tou dětskou tvářičkou nevím. Vypadá na víc než na 18 let
mimo temy trosku...psg bez ibry,s lorientom maju doma docela problemy nie?vyhnut sa oblukom takemu zapasu? ten kurz je smiesny na 1ku,nad 3,5 gola to zrejme nepojde
Ted jdu psat to preview, pockej si
Jinak Gourcuff na PSG umi, ale za soucasnejch okolnosti je to jasna jednicka, imo. Nesazel bych akorat kvuli kurzu.
neverim tomu,ako lorient v krize ale take zapasy pariz sem tam nevie alebo presnejsie napisane nedokaze zvladnut,v konecnom dosledku je to fuk lebo ligu vyhraju,ja sa proste bojim to dat a nedam to..jedine ze lorient zaskoruje...tam je 1,93 co uz stoji za uvahu
Dej radsi na neprohru Rennes.
to je az v sobotu..hladam na zajtra nieco
na plzen neni spatny kurz
GL zo zasady nedavam..premyslam nad nancy-nimes obaja gol
A z jaký zásady?
ked cakam golov tak nepadaju,ked naopak tak to skonci 3:3 treba,favorit nie vzdy vyhra...najcastejsie davam BL kde sa orientujem,ta sutaz ma sklame minimalne a nebojim sa podavat niekedy aj proti svojmu timu
Vzdyt Bundesliga je snad nejvic nevyzpytatelna. Teda krome BVB a Bayernu. Ae tam uz se diky kurzum taky neda podavat.
eh coze? oplati sa davat under/over,tim strely branku,obaja gol...je toho vela a mozno este lepsia je na toto 2.BL ked sa tomu clovek venuje poriadne tak nema problem vybrat zapasov
preju mu fakt prosazeni se v psg i v repre...
http://www.eurofotbal.cz/hraci/adrien-rabiot-41980/ rikejte si co chcete ale tahle fotka je proste cool
Pro mě osobně snad nejvic nesympatickej fotbalista co běha po evropských trávnících, může s ním soupeřit snad jedině Hamšík.
proc to?
asi nějaký stylista nebo kadeřník
thiago motta, is that you?
Nevíte co je na tem pravdy ze ho chce AC??? podla mna by to byla fantastická posila...lebo nevim ci sa on presadi cez Verrattiho
Jestli zvládne LCM tak beru do AC.
Mě se tyhle články a mladých talentech líbí ,ale pořád nechápu proč autor zůstává stále jenom ve Francii.
lebo je odbornik na francuzsko
Protoze jine hrace nemam nasledovane.
A to má do rubriky "Žhavé vývozní artikly francouzských trváníků" cpát třeba talentovanýho Němce z Bayernu?
veľmi pekný článok už sa teším na Benziu (aj keď o ňom článok tak skoro nebude)
Já chci Benzíu, prosíííííím.
I dneska zatím hraje dost dobře
trochu mimo téma: když si to tak vezmu, Alžírská repre by se mohla (možná trochu s nadsázkou) rovnat i Belgii nebo minimálně Švýcarsku, když by si většina z hráčů neudělala fr. občanství..ted nevím jmenovitě kdo krom Benzemy,Feghouli kterej tu hraje, nebo neaktivního Zidana....co říkáte?
Sledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele