Zemřel Terry Venables. Anglický kouč, který dobyl katalánská srdce

Ve věku 80 let podlehl dlouhodobé nemoci Terry Venables, nekdejší vynikající hráč i trenér, kterého Gary Lineker nazval "nejlepším, nejinovativnějším koučem, pod nímž kdy hrál”. Obdobně se vyjádřil i Gary Neville, jemuž Venables v reprezentaci daroval debut. V roce 1985 byl stratég přezdívaný ‘El Tel’ magazínem World Soccer prohlášen nejlepším trenérem světa poté, co po 11 letech vrátil mistrovský lesk slavné Barceloně.

Ačkoliv je veřejnosti známější coby manažer, Venables měl za sebou také úctyhodnou hráčskou kariéru o více než 500 ligových startech. Tvořivý záložník hájil barvy Chelsea či Tottenhamu, s nimiž vyhrál Ligový pohár (1965), respektive FA Cup (1967). V Londýně vystřídal celkem čtyři prestižní adresy, přičemž s QPR oslavil postup do první ligy.

Aktivní kariéru ukončil kvůli artritidě a na své bývalé kluby nezanevřel. V Crystal Palace dostal šanci jen krátce po pověšení kopaček na hřebík a okamžitě si získal respekt dvojím postupem ze třetí ligy až do nejvyšší soutěže s nezvykle mladým mančaftem. Poté se vrátil do QPR, kde si vzpomněl na kouzlo domácího poháru a s toho času druholigovým týmem ve finále FA Cupu 1982 výrazně trápil Tottenham. Se Spurs, dalším svým bývalým chlebodárcem, si pak sám spravil chuť v téže soutěži celkovým vítězstvím roku 1990.

Ještě předtím si Venables střihl svou nejslavnější štaci, když roku 1984 na doporučení Bobbyho Robsona přistal v katalánské metropoli. Jeho typicky anglické rozestavení 4-4-2 ve Španělsku okamžitě bodovalo, když s Barcelonou roku 1985 dobyl ligovou soutěž a v následující sezoně dokráčel do finále neuvěřitelných tří pohárových soutěží. Copu de la Liga opanoval, Copa del Rey mu už zůstala zapovězena. Obdobně skončil těsně pod vrcholem také v Poháru mistrů evropských zemí, kde Barça nestačila na Steauu v penaltovém rozstřelu. Jednalo se nicméně o její první zkušenost s velkým evropským finále od roku 1961.

Penaltový rozstřel následně zkazil také Venablesův dojem z domácího Eura 1996, kde takto vypadl v semifinále s Německem. O pár dní dříve přitom Angličané, tažení dvojicí Sheringham-Shearer, smetli ze hřiště Nizozemsko 4:1 v jednom z nejlepších výkonů moderní éry. I bez svého chráněnce Linekera, kterého si k velkému úspěchu přivedl do Barcelony i později na White Hart Lane, to Venables uměl - a kdo ví, jak by se Albionu vedlo na temném mistrovství světa 1998, kdyby už před Eurem Venables neoznámil, že kvůli soudním stáním kvůli ošklivému rozchodu s Tottenhamem Alana Sugara národní tým dál nepovede.

V novém tisíciletí už charismatický kouč, obvykle nesmírně populární u svých svěřenců, úspěchy příliš nesbíral a coby asistent Steva McClarena má nesporný podíl na potupné anglické absenci na Euru 2008. Brzy se tak vydal na dráhu televizního experta a na sklonku života se vrátil do Španělska, kde se před odchodem do důchodu živil jako hoteliér.