Vorlický s rezervou Slavie postoupil do druhé ligy a přípravu zahájí s áčkem. Musí dělat postupné kroky, říká otec

Když se v zimě po sedmi letech v Itálii vrátil do Česka, leckoho svým krokem překvapil. I ze strany Slavie, která ho z Atalanty přivedla, se jednalo o risk. Lukáš Vorlický (22) léčil vážné zranění kolena a nikdo pořádně nevěděl, jak zvládne adaptaci na fyzicky náročný český fotbal. Na hřiště se vracel pozvolna, na jaře za béčko sešívaných odehrál pouhých 275 minut. I omezený herní čas mu ale stačil k tomu, aby naznačil, že může být jednou z hlavních tváří slávistické budoucnosti. Celý příběh ovšem má jedno velké ale...

Šikovný středopolař v aktuálním ročníku naskočil do šesti zápasů, ve kterých vstřelil čtyři branky a pomohl B-týmu Slavie k postupu do druhé ligy. Poprvé oblékl sešívaný dres v polovině dubna, kompletní porci 90 minut ale absolvoval až v posledním kole ČFL na hřišti Hostouně.

A právě zápas proti středočeskému týmu ukázal v plné kráse Vorlického hlavní přednosti. Skvělá práce s míčem, výborná orientace v prostoru, rychlost, obratnost v situacích jeden na jednoho a v neposlední řadě nadstandardní kopací technika.

Ještě během prvního poločasu dal rodák z jihomoravských Boskovic dvě branky. A hlavně ta druhá opravdu stála za to: 25 metrů od branky si bývalý hráč Atalanty nakrokoval rozběh a pravačkou poslal míč přesně do horního rohu. Brankář domácích neměl sebemenší šanci a Vorlický mohl slavit.

"Troufnu si říct, že Lukáš je nejlepší hráč, kterého jsme v Hostouni mohli minimálně v téhle sezoně vidět," prohlásil uznale trenér středočeského celku Dominik Rodinger. "Na české poměry je naprosto atypický. Skvělý ve hře jeden na jednoho, neskutečně silný na balonu. Nikdy nevíte, jestli si na míč šlápne a otočí hru, jestli půjde do rychlé kličky, nebo si dá první dotek do volna. Vybavuju si situaci, jak si výborným převzetím míče prohodil čtyři frajery," vyzdvihl Vorlického kvality mladý kouč.

Mladý záložník ve třetí lize chvílemi působil jako zjevení. Ve fyzicky velice náročné soutěži nešetřil fotbalovostí a když byl na hřišti, patřil k nejdůležitějším hráčům ofenzivy slávistického béčka. "V posledních dvou zápasech základní části Lukáš odehrál téměř kompletní porci minut a směrem dopředu hrál s velkou chutí a hlavě velkou kvalitou," chválil svého svěřence trenér rezervního týmu Slavie David Střihavka.

Slavia ovládla svou skupinu ČFL a zajistila si místo v baráži o postup do druhé nejvyšší soutěže. Dvojutkání s Velvary už ale bylo pouhou formalitou. Soupeř na vyšší soutěž nemá zázemí, proto posun do profesionálního fotbalu předem odmítl. Realizační tým vršovické rezervy proto k oběma zápasům nominoval mladíky a hráče, kteří v průběhu sezony nedostávali tolik prostoru. Vorlický si tak mohl užít volna.

"Od Lukášova příchodu do Slavie jsme měli jasně nastavené podmínky. Hlavním úkolem bylo dát ho po sérii zraněních zdravotně do pořádku. Následně jsme pracovali na kondici tak, aby byl ke konci ročníku schopen zvládat zátěž na té nejvyšší možné úrovni v rámci ČFL, a tím pádem se mohl od nové sezony chystat s A-týmem," přiblížil Střihavka.

Právě kvůli plánované přípravě pod Jindřichem Trpišovským vynechal Vorlický oba barážové duely. Kondiční soustředění v rakouském Aigenu totiž slávistům začíná už v pondělí 17. června. "S áčkem by Lukáš měl absolvovat i následné herní soustředění. Pokud vše půjde podle plánu, tak jsem přesvědčený, že se v budoucnu může v prvním týmu výrazně prosadit," předpovídal Střihavka.

V případě Vorlického půjde hlavně o to, aby se mu vyhýbala zranění. Během sedmi let v akademii Atalanty podstoupil dvě operace kolena a s vážným zraněním kloubu, který fotbalisty často trápí, bojoval i v průběhu uplynulých 12 měsíců. Rychlého přesunu do A-týmu se právě proto obává také jeho otec Jiří.

"Lukáš by vzhledem ke svým zdravotním indispozicím potřeboval postupný dlouhodobý tréninkový plán. Nemůže působit pod trenéry, kteří budou měřit jeho výkonnost aktuálním metrem. Pokud se má vrátit na úroveň, na kterou má, bude muset postupovat postupnými krůčky třeba celou další sezonu. Rozhodně není v pozici, kdy by mohl naskočit do přípravy v plné zátěži," upozornil Vorlický starší.

Bývalý druholigový středopolař stál u synova fotbalového vývoje a měl velký vliv na to, jaký hráč z něho vyrostl. Pro Livesport Zprávy přiznal, že Lukášův trénink byl od prvních fotbalových krůčků koncipovaný tak, aby se mohl prosadit v mezinárodním fotbale. "Říkali jsme, že ho nevychováváme pro českou ligu, ale pro evropský fotbal. Jeho adaptace v Česku proto vůbec nebyla jednoduchá, a ještě zdaleka není u konce," připustil.

Vorlický už v 15 letech vyrazil sbírat zkušenosti do akademie Atalanty. V Bergamu si i přes vážné zdravotní komplikace dostal do A-týmu a na jaře minulého roku naskočil ke třem zápasům v Serii A. Proti Lecce, AC Milán a Udine posbíral 22 minut, poté mu ale opět vystavilo stopku zdraví.

Nyní ve Slavii bojuje o další návrat a poslední týdny ukazují, že je na dobré cestě. Ve třetí lize dvakrát za sebou nastoupil v základní sestavě a po šesti letech dostal pozvánku do národního týmu. S výběrem do 21 let absolvoval tréninkový kemp a nyní vyhlíží přípravu na novou sezonu.

"Po třech letech mám šanci začít normální letní přípravu, což v mém případě zásadně mění situaci. Když půjde všechno dobře, můžu si před sebe dávat další cíle," uvedl talentovaný fotbalista v rozhovoru pro fotbal.cz.

Jaké cíle to budou, neprozradil, při pohledu zvenčí jsou ale nasnadě. Boj o stálé místo ve slávistickém áčku, snaha prosadit se v národním týmu do 21 let a v budoucnu třeba i návrat do zahraničí. Fotbalově na to bezesporu má, vše ale bude záviset na tom, jak si s vyšší zátěží poradí jeho kolena.

Článek byl původně publikován pro Livesport Zprávy.