Vitíka za 18 milionů eur jsem odmítl. Reynolds mohl spustit dominový efekt, přiznal Rosický

V médiích mluví spíš výjimečně. Ve víc než hodinovém exkluzivním rozhovoru pro podcast Livesport Daily se nicméně sportovní ředitel fotbalové Sparty Tomáš Rosický (44) otevřeně rozpovídal o kdečem. Nevyhnul se při tom odpovědi na žádnou otázku. Například detailně rozebral strategii klubu v nedávném přestupovém období.

Kam chcete dostat Spartu z dlouhodobého hlediska, abyste s tím byl spokojený?

"Velmi dobrá otázka, protože z těch cílů, co jsme měli v poslední době, jsme jich spoustu splnili. Ten největší nicméně přetrvává, a sice neustálý vývoj klubu, což je strašně důležité pro jeho fungování. Ať už se to týká sportovní stránky i všech dalších aspektů. Na Spartu se po tak dlouhé době vrátila Liga mistrů a když vidíte ostatní, ukáže vám to, kam až se můžete dostat. A je otázka, kam až se můžeme dostat my. Víme, jakou máme roli v evropském fotbale."

Je to pravidelné účinkování v Lize mistrů, k němuž by Sparta v českém i mezinárodním kontextu měla směřovat?

"Jednoznačně by to měl být náš cíl. Zaobaleně by to měla být účast v evropských pohárech. Naše zkušenost z nedávného startu v Lize mistrů nám dává návod na to, jak se snažit postupovat dál a být konkurenceschopnější. I když jsme základní skupinu začali úvodními dvěma zápasy vcelku obstojně, pak už jsme neuhráli ani bod. Při konfrontaci s těmi nejlepšími vidíte, kde máte deficity a jakou cestou směřovat dál."

Otevřelo vám to oči i coby sportovnímu řediteli?

"Ani ne, ten level znám ze své hráčské kariéry. I když fotbal se od té doby změnil. Je mnohem fyzičtější, rychlejší... A myslím, že právě v tom jsme zaostávali nejvíc. Z celého našeho působení v Lize mistrů máme spoustu dat a výstupů. Co se týká třeba fyzické stránky, kolik toho kluci odběhají, v jakých intenzitách, tam jsme si v porovnání s konkurencí včetně těch top týmů nevedli vůbec špatně. Kde jsme však nestačili, to bylo v rychlosti a v práci s míčem. Když vidíte ostatní týmy, jak hrají na malém prostoru, jakou mají technickou stránku v kombinaci s rychlostí na top level, to byl velký rozdíl."

Což je časté téma celého českého fotbalu, jenž je schopen generovat atleticky silné typy, u nichž však pokulhává technická stránka. Dá se to vyřešit strategií přestupů, kdy je třeba vynakládat čtyři miliony eur a víc za hráče, kteří přinesou právě to, co český fotbal neprodukuje?

"Určitě to je cesta. Myslím, že to je návaznost na vývoj, o němž jsem mluvil. Ve Spartě jsem už šestým rokem a když jsme začínali, měli jsme určité platové i transferové stropy. Od té doby jsme se posouvali postupnými úspěchy - dostat se do Evropy, vyhrát titul, vrátit se do Ligy mistrů... A dál jsme i v přestupech. Získali jsme Kuchtu, Birmančeviče, Preciada, Rrahmaniho... Za tyhle hráče už platíme dost peněz. Samozřejmě nikdy to není tak, že když za někoho dáte víc, přinese vám to to, co očekáváte."

Máte však i opačné případy...

"Třeba Laci nebo Sörensen, pro mě dva povedené transfery, nás vlastně nestáli skoro nic. Qazim přišel zadarmo a Asger vlastně ještě za míň, než bych zaplatil za českého hráče. Vývoj klubu, o kterém mluvím, se děje neustále a týká se i transferů. Důležitá je však postupná cesta. Když jsme přicházeli po Stramaccioniho éře, viděli jsme, jak klub strašně zabrzdí a zastaví, když uděláte něco skokově. A strašně zásadní jsou v tomhle platy. Občas to už není ani o přestupové částce, kterou jsme schopni zaplatit. Platová struktura je stejně tak důležitá. Jakmile dopustíte, že vám z ní čtyři pět hráčů úplně odskočí, může se stát to, k čemu došlo za éry Stramaccioniho a najednou budou někteří kluci ustřelení. A pro tým, jeho kulturu a prostředí je to prostě špatně. My se budeme nadále rozvíjet v platech i v transferech, nicméně můj názor je, že se to musí dělat postupně. Jinak by nám to mohlo zrušit to, co jsme dlouhá léta budovali. Nesoulad v platech vám může vnést do kabiny obrovské problémy."

Sparta se rozhodla do velké míry vynechávat posily z české ligy, drtivou většinu jich bere ze zahraničí. Je to kvůli zmíněné technické stránce hráčů, nebo za tím vězí něco jiného?

"To rozhodnutí i celé naše plánování je celkem jednoduché. Vždycky se samozřejmě nejdřív díváme do české ligy, také do našeho systému, kdo nám dorůstá v akademii, koho máme na hostování, jak vypadají kluci v béčku... Teprve pak až chceme jít ven. Zároveň je důležité, v jaké fázi se nacházíme. Dobré příklady jsou Kairinen a Solbakken. Když přicházel Kaan, bylo to v určitém vývoji klubu, v zimním přestupovém období, kdy jsme měli Davida Pavelku a Lukáše Sadílka. S tím, že jeho konkurence je jiná. Velmi dobře se u nás rozvinul, stal se z něj podle mě výborný hráč. Když přicházel Markus Solbakken, který je pro mě nadále dobrý hráč, i když mu to u nás momentálně nevyšlo, jeho konkurence už byla na jiném levelu. Kaan se u nás stal oporou, je v národním týmu. Můžeme se handrkovat o tom, kolik bude stát, až bude jednou odcházet. Tudíž úroveň na to, aby Solbakken porazil Kairinena, už je pro Markuse strašně vysoko, protože musí porazit výborného evropského hráče."

To skoro vypadá, že čeští fotbalisté už na Spartu nemají...

"Všechno má svůj vývoj, myslím, že jsme se kvalitativně hodně posunuli. Je to jeden z důvodů, proč teď přicházeli trochu víc hráči ze zahraničí. Ovšem jednoznačně na domácí trh nezapomínáme. Pro mě je důležité, abychom se neustále snažili rozvíjet kluky ze sparťanské akademie. Na druhé straně za tu dobu, co jsem v klubu, to hned do A-týmu zvládli, pokud se nepletu, jen tři hráči: Hložek, Vitík a Karabec. Ostatní museli jít přes hostování. Ať už je to Suchomel, Ryneš, nebo předtím Wiesner s Vorlem, teď Ševínský s Vydrou. Cesta tady je a je to ukázka i pro ostatní, kteří nám dorůstají."

Což se ostatně týká nejen hráčů, nýbrž i trenérů...

"Rozhodli jsme se v těžké době dát šanci velmi talentovanému trenérovi Vávrovi, aby byl prvním asistentem Larse Friise. Vždycky se budeme koukat do svého systému. Ovšem samozřejmě, když nenajdeme to, co si myslíme, že potřebujeme, půjdeme ven."

A neulehčujete tím obchody svým domácím konkurentům? Vaši největší protivníci mají snazší cestu k zisku těch pár výjimečných hráčů v rámci ligy, protože Sparta se do boje o ně vůbec nepouští...

"My se nepouštíme do boje o hráče, kterého nechceme. Teď jsme přivedli Uchennu, u nějž si myslíme, že jsme koupili výborného stopera do budoucna. A byl o něj velký boj, který jsme, řekl bych, jednoznačně vyhráli."

Baník si jeho přestupovou částku pojistil výstupní klauzulí. Vyprofiloval se tak, že je za něj Sparta i v rámci české ligy ochotna zaplatit vyšší částku, protože u něj cítí kvalitu?

"Není to o tom, že s někým nechceme bojovat, že se bojíme, vůbec ne. Myslím, že kdekoliv jsme doteď bojovali, vyhráli jsme, když jsme toho hráče chtěli. Uchenna je toho dalším dobrým příkladem. Myslíme si, že díky příchodům Uchenny a Ševínského, jehož jsme si stáhli z hostování, jsme v zimním přestupovém období přivedli dva výborné, talentované, charakterové stopery, kteří jednou budou hrát ve Spartě velkou roli."

Ještě k mladým hráčům. Je v současnosti cesta, jakým způsobem zapojovat mladé hráče do A-týmu, skrz hostování, nebo by naopak měla akademie produkovat větší množství hráčů, kteří budou okamžitě posilami, jako třeba Adam Hložek nebo Martin Vitík?

"Samozřejmě to by pro nás bylo úplně ideální. Nicméně opět je to návaznost na vývoj celého týmu, jakou kvalitu už teď chcete a eventuálně okamžitě potřebujete. Dalším dobrým příkladem je Patrik Vydra, kterého jsme si chtěli chystat za Martina Vitíka. Strávil s námi rok, když tu byl ještě Brian (kouč Priske), ale moc toho neodehrál. A teď se u něj na hostování ukázalo, že přichází jeho čas. V Boleslavi byl velmi důležitým hráčem, myslím, že zásadní byl pro jednadvacítku, která bude hrát Euro. Zatím se ukazuje, že cesta přes hostování je prospěšnější, protože se kluci potřebují trošku víc obouchat v lize. Ovšem strašně rád bych doufal přesně v to, co říkáte, aby bylo víc hráčů, kteří zvládnou přechod hned. Jenže level A-týmu je teď na vysoké úrovni."

Vedle Vydry jste si v zimě stáhli i Adama Ševínského, jenž hostoval v Liberci. Jaká je jeho nejbližší budoucnost ve Spartě?

"Pro mě jsou to dvě plnohodnotné posily a myslím, že se to ukazuje. S trenérem máme plán, že když nebude Filip Panák, nastoupí Ševinský. U Filipa víme, že není úplně fit, co se týká kolena a potřebuje občas odpočívat. Zápasů, které odehrál za podzim, bylo moc. Mají mezi sebou se Ševínským velkou konkurenci. Jak Ševinský zvládl zápas s Leverkusenem! Je to velice talentovaný kluk, skvělý charakter. Doufáme, že z něj vyroste hráč, který má ve Spartě velkou budoucnost. To stejné Uchenna. Plán byl vzít tyhle kluky dřív, aby si zvykli a aby byli v létě ještě důležitější."

Zmiňoval jste Martina Vitíka, že už to je v podstatě zkušený stoper. Jaký byl jeho příběh v létě? Mluvilo se o vysokých nabídkách z Německa a z Itálie. Proč se nakonec rozhodlo, že je i nadále hráčem Sparty?

"Za prvé mám obrovskou radost z toho, jak se Martin rozvinul. Je to ta ideální cesta, jakou byste si přáli u každého, jak byl on a Hložan. Všechno, kam se dostal, si sám zasloužil, protože to je výborný, pracovitý, charakterní kluk. A je to i skvělý příklad pro ostatní sparťany, kteří jsou v akademii a v béčku. Samozřejmě to pro něj nebylo jednoduché léto, protože měl hodně nabídek. A ta poslední, kterou bychom vzali z Boloni, byla finančně i pro klub velice zajímavá."

Mluvilo se o 18 milionech eur...

"Je to tak, ta částka byla opravdu dobrá. Možná bychom ji i využili, jenže přišla pro nás pozdě, vázla návaznost na výběr hráčů a skauting. Do každého přestupového období jdete s určitými hráči, o nichž víte, že půjdou udělat, hodně se vám líbí a pomůžou vám. A to se na každé přestupové období mění. Někdy jsou tři, někdy jich je osm, někdy jeden. Čili koupit hráče není problém. Ovšem potřebujete toho správného. A my už bychom za Martina nedostali tu náhradu, kterou bychom chtěli. Nabídku jsme zamítali až v době, kdy jsme hráli poslední zápas o postup do Ligy mistrů s Malmö."

Je v jeho případě úmluva o nějakém časovém horizontu, kdy přestup vyjde?

"Nemůžete hráčům neustále zastavovat nabídky a možnosti, kam přestoupit. Je to další z věcí, na co kluky lákáte, protože chceme mít ve Spartě ambiciózní hladové hráče. Nikdy nemám problém s tím a je to naprosto správně, když k nám už přicházejí, ať jednou chtějí hrát v Anglii, v Bundeslize. Když tenhle sen mají, budou u vás makat. Pokud na Martina přijde v létě nabídka, jednoznačně se o tom s ním budeme bavit, zaslouží si to."

O velké motivaci přesunu do velké ligy mluvil i Albion Rrahmani, když v létě přicházel do Sparty. Jeho jméno má u mě dvě roviny a na tu první se musím zeptat. Změnil jeho příchod národnostní složení v kabině, které pak vyvolalo problémy v období podzimu, kdy šla výkonnost týmu dolů?

"Neřekl bych, že národnostní, ale hlavně konkurenční. Přivádíte dalšího hráče, za kterého klub platí docela dost peněz. Ovšem některé odpovědi vám přinese až čas. A nejlepší odpověď je ta na národnostní konflikt a Birmančevič versus Rrahmani. V tu dobu se nedělo nic, co se nedělo v době, kdy jsme byli úspěšní. Čili tím, že jsme nehráli úplně dobře, máte k hráčům spoustu výtek. Někteří se chovají trošku jinak, než by měli. Těch intervencí proběhlo víc. Nikdy to ovšem nebylo tak, že by se nám někdo v kabině popral. To, že to asi nebylo super, když prohráváte, si dokážete představit. Spoustu věcí si bylo třeba vysvětlit, ale nikdy to nepřerostlo v něco, co se nám nedělo, když jsme byli úspěšní. A jak už jsem mluvil o tom, že čas někdy odpoví sám... Teď měl Birma pro něj dobrou nabídku z Besiktase Istanbul, kterou chtěl přijmout. To je naprosto v pořádku, to je to, o čem se bavíte, že chcete. Jeho čas taky jednoznačně přijde. Nedohodli jsme se, protože musíme být spokojení dva. My jako klub a také hráč, že tam chce jít. Birma by tu nabídku využil, kdybychom se dohodli s klubem, což se nestalo. Ovšem odpověď sama za sebe je, že chtěl jít do klubu, kde hraje Albánec Muci a kosovský Albánec Rashica..."

To téma možná zvedla i fotka po postupu přes Malmö, na níž je čtveřice sparťanů s albánskou vlajkou, kterou sdílela i Sparta na svém oficiálním instagramovém účtu. Což vytvořilo smýšlení tohoto typu...

"To dokážu pochopit a musím říct, že jsme se o tom bavili a byla to jednoznačně naše klubová chyba, že se ta fotka objevila venku. Všichni, kteří k nám přicházejí, jdou do jasných pravidel, hrají za Spartu a nic jiného nás v uvozovkách nezajímá. Budou všichni dodržovat naše pravidla, jak se mají chovat a prezentovat. A to je tak všechno."

Teď herní otázka na Rahmaniho. Přišel za větší peníze, částku okolo pěti milionů eur. Co si od něj slibujete? Čekal jste víc? Očekávání bylo obrovské a zatím nenaplněné...

"Vidím to trošku jinak. Je třeba vnímat, do jaké situace toho kluka přivádíte, a návaznost plánu a strategie. Zatím se to vyvíjí tak, jak jsme čekali, že se Albion rozvíjet bude. Nás strašně mrzí, že se zranil v posledním zápase podzimu s Jabloncem a vypadl na dlouhou dobu. Je pořád, dá se říct, v nějakém manku, ale k tomu se ještě dostanu. U Albiona a všech kluků, kteří přicházeli v létě, jsme počítali s tím, že všechny těžké kvalifikační zápasy o Ligu mistrů a následně Ligu mistrů budou hrát kluci, kteří mají zkušenost s minulým rokem, jsou obouchaní tím, že vědí, jak vyhrát, protože získali dva tituly a zažili těžké duely v evropských soutěžích. Sázeli jsme na kontinuitu kluků, kteří už to znají, a těm, kdo budou přicházet, dáme víc času, zabudujeme je a nebudeme po nich chtít zázraky hned od začátku."

Trochu jsme odbočili od Rrahmaniho...

"Co se týká Albiona, pro mě je jeho vývoj očekávaný. Určitě nejsme zklamaní, že jsme teď čekali třeba víc, možná ano, možná ne. Když se podíváte na to, kolik nastřílel gólů, ať už je to v jakékoliv soutěži, nedal jich vůbec málo. Ale samozřejmě čím víc času u nás stráví, budeme čekat mnohem víc. Je to hráč, který má jednu na útočníka ojedinělou vlastnost, a to že vidí ostatní spoluhráče. Nejenom, že to je zabiják ve vápně, ale není to chrt. Když vidí průnikovou přihrávku nebo vedle sebe spoluhráče, nahrává. Je schopen nejenom dát sám gól, ale ho i připravit. Myslím, že se to bude ukazovat víc a víc, až bude víc a víc fit. Ale stejně tak do našeho herního stylu víme, že ho musíme dostat k vápnu a do vápna, protože tam může být smrtící a vyřešit věci, které ostatní nevidí. Samozřejmě, kdybychom hráli víc na brejky, není to úplně hráč do tahu. Když jsme ho brali, věděli jsme, že může mít trable zvyknout si na ligu, že mu to může trvat, protože přichází z úplně jiné soutěže, kde se takhle nehraje. Celé jeho fyzično je otázkou, jestli to zvládne nebo ne. Jestli dokáže vydržet 90 minut pracovat a jestli si úplně zvykne na tvrdost zády k bráně, kterou, pokud má sny, že chce jednou hrát v Anglii a v Bundeslize, bude muset mít. A pokud ne, nezvládne to. Věděli jsme, koho kupujeme, jaký má velmi, velmi silné stránky a také jaké má deficity. A zase v tom našem smýšlení bylo, že na těch deficitech s ním budeme pracovat. Jak to dopadne, uvidíme."

Když přicházel, byla poměrně jasně daná rovnice, že za pár dnů odejde Jan Kuchta a útočná síla se promění. A teď je Kuchta zpátky. Jakou situaci to vytváří? Na málo míst jsou tři forvardi, s Victorem Olatunjim, a ještě Indrit Tuci, který samozřejmě taky může hrát na hrotu...

"Na jednou stranu je to to, co chcete. Je velká konkurence, v mých očích velká kvalita. Začali jsme hrát trochu jiným stylem, což byl náš dlouhodobý záměr. Už když tady byl Brian, snažili jsme se nachystat na to, až budeme přečtení. A ten bod nepřicházel. O systému 3-5-2 jsme se bavili hodně dlouho zpátky. Hlavně s Larsem, který měl na starost ofenzivu už za Brianovy éry. Až přišel ten čas, když jsme to udělali. Pro nás je to jednoznačně skvělé, jak poskládat a používat herní styly i během zápasu. Můžete přejít z jednoho do druhého, i když spoustu hráčů, nevím jestli poznáte, kde se pohybují v určitých prostorách během zápasu. Hodně se to prolíná a je tam hodně taktických prvků, které používáme, takže rozestavení někdy není úplně tak zásadní. Samozřejmě pro některé kluky je to těžké, protože nebudou mít tolik vytížení, i tím, že je na jaře míň zápasů. Ovšem že trenérovi to dává velkou flexibilitu, jak zaprvé tým poskládat směrem dopředu i v tom, jak dobře střídat, což je důležité."

I vzhledem k transferům, které nedopadly v zimním přestupovém období, vy osobně jste v současné chvíli spokojený se skladbou kádru? Nebo jsou nějaké posty, kde by byla potřeba posila? Nejvíc se mluví o wingbecích...

"Pravý wingbek byla pozice, na kterou jsme se hodně dívali. Se zbytkem spokojeni jsme. Už jsem zmínil Uchennu, Ševinského, Vydru, pak Kofod a Honza Kuchta, který se k nám vrátil. Je to trošku i návaznost na systém, který jsme změnili a hrajeme víc 3-5-2. Jeden z těch bodů, který nás trápí v našem herním stylu, je, že nám ve finální fázi chybí přechod jeden na jednoho v křídelních prostorách. Hodně jsme se bavili o tom, jak to můžeme kompenzovat."

K čemu jste dospěli?

"Ať už určitým postavením na hřišti, jako jste třeba viděli, když Lars začal trošku používat Wiesnera, že chodí dovnitř, aby izoloval Haraslína nebo Krasniqiho z druhé strany, z úplné šířky. Viděli jste zápas dva zpátky, že může být dobrá verze i s Birmou na straně, což je post, na němž hraje v národním týmu. Dvakrát, třikrát předtím na kraj dostřídával Uchenna, čili možností, jak použít hráče na straně, je stále dost. My jsme do zimního přestupového období šli s pěti vytipovanými hráči na pozici pravého wingbeka, u nichž jsme viděli, že je zhruba šance je udělat. Stejně tak byla dohoda s trenérem, že když někdo z těch pěti nevyjde, zůstaneme tak, jak jsme. Máme Martina Suchomela, který se podle nás velmi dobře rozvíjí, takže přivést někoho nebylo tak úplně téma. Musel by přijít správný hráč. Jednali jsme s pěti hráči najednou, jediné jméno, které se dostalo ven, byl Reynolds. A ta situace byla hodně specifická. Od začátku bylo jasné, že ten transfer bude složitý, avšak že není nemožný."

Jestli se nepletu, Sparta dvakrát zvyšovala svou nabídku, je to tak?

"Není, k tomu se ještě asi dostanu. Zimní přestupový termín je vždycky složitější, protože cokoliv děláte, je návaznostní. Kohokoliv chcete, ten klub vám řekne, protože je na všechno málo času, že to udělá, když získá náhradu. My jsme potřebovali rozhýbat i trh s pravými beky, proto jsme trošku první nabídku podstřelili. A měli jsme dvě dohody s kluby, které chtěly Reynoldse koupit. Pokud by ho získaly, ti hráči, kteří na té pozici byli u nich, by šli k nám. Potřebovali jsme, aby Reynolds buď skončil u nás, nebo někde jinde. A jelikož se nestalo ani jedno, protože se Westerlo ocitlo ve špatné situaci, deset zápasů nevyhrálo a z toho osm prohrálo, nešlo udělat vůbec nic. A pohyb Reynoldse a i ty návaznosti, které pro nás byly, se zavřely."

Ta matice se prostě nerozjela.

"Vůbec! (směje se) Když vidíte celý vývoj zimních přestupových období, ať už to bylo tohle, nebo i to předešlé, je pomalejší a pomalejší. Vždycky čekáte na prostupnost, co udělají Angličané, Němci, a když se podíváte na ta poslední okna, vůbec nic z toho se nestalo. Prostupnost, pokud nezačne nahoře, dolů se většinou nedostane. Zimy jsou v tomhle těžší."

Těžký podzim měl určitě kouč Friis, který dlouhé týdny čelil kritice médií a jejich dotazům, zda odstoupí. Přijde mi, že i pod vaším vedením v minulosti, když trenéři měli takovýto výsledkový výpadek, skončili. Teď to tak nebylo. Proč?

"Důvody jsou naprosto jednoduché. Lars měl obrovský podíl na tom, že Sparta vyhrála první titul, pak double a že postoupila do Ligy mistrů. Pro nás má návaznost na Briana, který měl už po první titulové sezoně nabídky odejít. Čekal jsem, že to bude téma hned další zimu a další léto. Po tom, co jsme poznali Larse, jaký je to chlap, charakter a trenér, jsme pochopili, že máme dalšího hlavního trenéra v systému. Jak už jsem zmiňoval, vždycky se díváme systémově nejdřív do našich řad. Tandem Priske, Friis byl strašně silný. Brian je, řekněme, expert hlavně na obranu a Lars na útok. Skvěle se doplňovali. My jsme však věděli, že Lars je hlavní trenér, protože už byl a chce být. A že to jednoznačně pro nás bude volba, až bude Brian odcházet. Což se stalo s Feyenoordem. Byli jsme na to připraveni tím, že jsme to jen překlopili. A Lars byl dopředu obeznámen, že jakmile se něco stane s Brianem, bude u nás hlavním trenérem on. Hlavně díky jeho historii, že víme, jaký je to kouč, jak s hráči pracuje, jsme ho ve funkci podrželi. Ale i v návaznosti na naše vyhodnocení toho, proč se náš úpadek na podzim stal, nemůžeme říci, že to je jeho vina."

Vždycky mi přišlo, že především ve Spartě, kde je tlak a očekávání v rámci Česka největší, byla během období, kdy se nedařilo, schopnost trenéra v podstatě semlít i po lidských stránkách opravdu výrazná. A i když přicházel s nějakým nastavením, začal v tu chvíli dělat věci, které by normálně nedělal. Je to ten moment, kdy poznáte, že tohle už dál nejde. A u Larse Friise to právě nenastalo. Je bojovník a naopak drží víceméně stejný kurz, že?

"Popsal jste to úplně přesně. Vlastně jakmile poznáte, že trenér neví, kudy kam, nedává energii hráčům a motivaci, víte, že je konec. To očekávání a tlak je dvousečné. Buď si ho připouštíte a všechno o sobě čtete a pak je to samozřejmě ještě horší, protože se to umocňuje. Ale nejzásadnější je, že musíte vždycky vědět, že trenér, i když se nedaří a i když vidíte, jak se strašně trápí a že je mu zle, musí předstírat, že je mu dobře a musí neustále tým motivovat. A to se u Larse dělo, u těch předešlých to takhle nebylo. Proto nesklouzávejme k tvrzení, že český trenér už by tady třeba nebyl a ten zahraniční ano. Vůbec nejde o národnost, nýbrž o to, jaký jste charakter, jak pracujete. I když se nedařilo a viděl jsem, jak na tom není dobře, neustále přicházel s energií, s nápady, jak se z té situace dostat, co můžeme dělat jinak, líp, komu pomoct, komu ne. Jakmile tým cítí, že nemá lídra, víte, že je konec. A já necítil ani jednou, že by se něco takového dělo. Samozřejmě Lars taky musí ukázat, že může být dlouhodobým trenérem Sparty."

Když půjdu do širšího evropského kontextu, při příchodu Imanola Garcíi z Bilbaa jste uvedl, že jste o něm mluvil i s Mikelem Artetou, vaším bývalým spoluhráčem z Arsenalu a jeho současným koučem. Mluvíte spolu častěji?

"Příběh s Imanolem a s Mikelem je vcelku jednoduchý. S Mikelem jsme spolu skoro pět let hráli, nemůžu říct, že jsme nějací kamarádi a že jsme spolu zůstali v kontaktu, to tak není. Byli jsme dobří spoluhráči, myslím, že kdykoliv se vidíme, jsme rádi. Na Arsenalu jsem teď delší dobu nebyl, při mé poslední návštěvě jsme spolu strávili dost času. Ten případ Imanola byl tak, ne že já jsem se o něm radil s Mikelem, ale že mají stejného agenta. Takže v dobu jeho přestupu jsme byli v kontaktu, posílali jsme si smsky, fotky, jak se jeho agent fotí se mnou. (směje se) Myslím, že jsme super kolegové, strávili jsme spolu krásný čas jako hráči Arsenalu."

Jak moc bylo, nebo je blízko, že byste se stal Artetovým nadřízeným, čili sportovním ředitelem v Arsenalu?

"Realita je, dá se říct, jednoduchá. Mé spojení s Arsenalem je přirozené, protože jsem tam strávil deset let. Za takovou dobu si vytvoříte velmi silné pouto. Já ho mám k Arsenalu a ke Spartě, to jsou dva kluby, které fotbalově miluju. Už jenom fakt, že jsem v nějakých myšlenkách vedení, je pro mě čest. Ovšem žádnou nabídku, abych šel pracovat u Arsenalu, nemám."