VÍC ŠTĚSTÍ NEŽ ROZUMU...

... měli čeští reprezentanti ve včerejším strhujícím zápase s Nizozemskem. Pravda, v úvodu mohli vést o dva góly a místo toho hned prohrávali, ale jinak... Spravedlnost asi přece jen existuje, stačí vzpomenout na šampionát před čtyřmi lety...

... to jsme si po utkání s Nizozemci všichni stěžovali. Označili jsme rozhodčího Pierluigiho Collinu za nepřítele státu. Tolik nás naštval tou přísnou penaltou. A co tentokrát? Buď je rozhodčí Manuel Mejuto González kamarád Tomáše Ujfalušiho, nebo dostal od čtvrtého sudího Colliny instrukce k dorovnání účtů. Nebo hodně přivřel oči. Střet Ujfalušiho s van Nistelroyem zaváněl penaltou mnohem, mnohem víc, než ten před čtyřmi lety, kdy Jiří Němec "fauloval" Franka De Boera. Proč to rozvádět - rozhodčí nás ušetřil penalty, kdyby jí byl odpískal, nemohli jsme říct ani popel...

Obrana českého týmu byla v úvodu děravá jak ementál. Nemohli bychom se divit, kdyby to o poločase bylo třeba 5:1. Nizozemci občas procházeli jako nůž máslem, dělali si z našich zadáků tréninkové kužely. A ty parádní dalekonosné střely, kterým chyběly centimetry. Při brankáři Petru Čechovi stáli všichni svatí, především při tyči Edgara Davidse. Ale skvěle se Čech vytáhl taky sám, když vyškrábl nádhernou střelu Heitingy.

Snad jen Dick Advocaat ví, proč vystřídal Arjena Robbena. Drzý mladík si z obrany dělal dobrý den prakticky celý poločas, přesto musel uvolnit místo defenzivními úkoly zatíženému Bosveltovi. Proč zrovna Robben? Ten kdyby tam zůstal, mohl, podle mého, naší obranu větrat dál.

Jak by se asi našim hráčům odcházelo do kabin za stavu 0:2? Myslím, že velmi těžko. Ale naštěstí přišel kontaktní gól Jana Kollera. Co tomu předcházelo? Obrovská chyba Giovanniho van Bronckhorsta. Nepochopitelně totiž přesnou přihrávkou vyslal kupředu Milana Baroše, který, opět trochu se štěstím, předložil míč do stoprocentní pozice Kollerovi.

A na závěr ještě jednou rozhodčí. Vyloučení Johna Heitingy? Mě to samozřejmě nevadilo. Popravdě řečeno jsem čekal, že se dřív vyfauluje Clarence Seedorf, protože se po jeho straně proháněl expres se jmenovkou Nedvěd. Ale zpět - druhá žlutá pro Heitingu byla poměrně přísná. Že to přesně takhle Pavel Nedvěd chtěl, o tom bych nepochyboval. Tak nějak mu to asi později vysvětlovala dvojice Davids - Seedorf. Ale stalo se, sudí Heitingu vyloučil a možná tak pomohl závěrečnému dokonalému zvratu.

To všechno jsou kdyby. A na ty se přece nehraje. A abych příliš nekřivdil, několik kdyby se najde i na druhé straně. Kdyby se bývala ujala některá z úvodních šancí. Kdyby byla obrana trochu pozornější při prvním docela zbytečném gólu. Kdyby se fantastická rána Nedvěda nevrátila od břevna zpět. Kdyby byl rozhodčí před druhým gólem Nizozemců odpískal ofsajd. Mimochodem, tuto situaci jsem příliš nepochopil. Ze začátku mrtvý ofsajd, v pořádku. Ale měl jsem za to, že pokud někdo svého, z počátku neodpískaného, ofsajdového postavení využije, stává se z ofsajdového postavení ofsajd a ten se píská. A že Ruud van Nistelrooy svého postavení využil, o tom snad není pochyb. Tak teď nevím, jestli mám o pravidlech špatné ponětí já, nebo jestli se upískli, nebo spíš neupískli, rozhodčí...

Ať už je těch "kdyby" kolik chce, jak už jsem řekl, na ty se nehraje. Nic to nezmění na tom, že to byl bezesporu nejlepší zápas dosavadního průběhu šampionátu. A asi nejlepší zápas, který jsem kdy viděl. A se šťastným koncem pro Česko. Jsme jediní, kteří zatím neztratili bod a kteří si definitivně zajistili postup. A navíc z prvního místa. Jenže - koho si přát do čtvrtfinále? Dost možná to bude Itálie. A to určitě není soupeř, kterého bychom si přáli. Ale co. Chceme zlato, ne? A pokud to myslíme vážně, musíme porazit všechny. Tentokrát nám pomohlo štěstí. A možná ho bylo víc, než toho rozumu...