V Tasmánii se fotbal hlásí o slovo silněji než kdy jindy

Tasmánii si běžný smrtelník-Evropan neomylně spojí s tasmánským čertem, těžko by ho už ale napadlo, že i na tomto překrásném ostrově prahnou po fotbalové mičudě. Přesto je tomu tak. Za pár měsíců se tu pokusí restartovat svou celostátní ligu, přičemž během několika dní vyběhnou do akce tasmánští internacionálové...

Dnešní Tasmánii lze mít za 26. největší ostrov světa, jeden z australských států či "ostrov inspirace"; jak zní jedna z přezdívek území, které je nyní z více než třetiny tvořeno přírodními rezervacemi, národními parky nebo úseky Světového dědictví UNESCO.

Fanoušek kopané, ten by mohl Tasmánii vedle tohohle všeho považovat i za domov více než patnácti klubů, z nichž osmi se brzy poštěstí načít premiérový ročník obnovené "T-League", celostátní soutěže.

Šanci na počátku dostali všichni. Tedy lépe řečeno: oficiální pozvánka do soutěže byla tasmánským fotbalovým svazem rozeslána doopravdy všem týmům působícím na území tohoto státu s 500 tisíci obyvatel. V květnu nashromážděné odpovědi, chcete-li přihlášky, teprve budou řádně prosety, aby se příští rok mohlo dát vše nerušeně do pohybu. Jmenovitý seznam osmi vyvolených by měl být zveřejněn ještě během tohoto měsíce, nejpozději s koncem probíhající sezony na regionální úrovni (září).

Už teď se dá každopádně tušit, že na jihu bude do honosné zbroje povolán dvouletý hegemon South Hobart z hlavního města, zatímco sever bude patrně spoléhat na čtyři vyslance z měst Prospect a Launceston.

Jedinou opravdovou podmínkou zařazení na listinu kandidátů bylo zaplacení deseti tisíc australských dolarů - i to ale údajně pár adeptům se slušnými šancemi dělalo potíže. Dále se kupříkladu bude přihlížet k vyváženému rozložení sil na ostrově - čili by se ligový fotbal měl stoprocentně hrát na jihu, severu i severozápadě. Šťastná osmička záhy bude mít tříletou jistotu místa na slunci; teprve po uplynutí tohoto intervalu budou "po argentinsku" komplexně zváženy výsledky všech zúčastněných, aby se dostálo v Evropě běžnému systému sestup-postup.

Pro tento účel se tím pádem zachovají obě momentálně běžící soutěže, jižní a severní Premier League. Mužstva figurující na státní úrovni si v regionálních vodách udrží vliv alespoň pomocí rezerv, které doplní zbylé mančafty, jež se tasmánským pohlavárům napoprvé nezdály být dostatečně způsobilé pro povýšení do elitního stavu.

Špatné zkušenosti mementem

Jak už bylo výše naznačeno, v Tasmánii se o rozjetí celostátní ligové soutěže nepokoušejí poprvé. Ještě v minulém tisíciletí se nicméně ošklivě opařili, takže pak dlouhých 13 let raději provozovali pouze neškodnou mašinérii regionálního charakteru. Krach tehdejší T-League přivodil kuriózně zrovna její aktuální mistr, Devonport City.

Po vlastním vystoupání na piedestal roku 1998 se vymluvil na spirálovitý růst cestovních výdajů a pár ukončených kariér zkušených hráčů, aby se pouhých deset dní před výkopem nového ročníku ze soutěže odhlásil. Potrestán byl exemplárně - banem na pět let a pokutou ve výši sedmi tisíc australských dolarů -, tasmánské kopané to však nikterak nepomohlo. Celostátní liga se rázem stala neudržitelným projektem, jenž byl také okamžitě zmrazen.

Na příští rok plánovaný restart už prý takové vyvrcholení v žádném případě nezažije; alespoň to slibuje výkonný šéf federace John Boulson. Zavádí prý propracovaný systém, který podobným kolapsům spolehlivě zabrání. V půlce každé sezony budou kluby podrobeny auditům, finančním prověrkám; po posledním kole zase nezávislá komise posoudí životaschopnost každého jednotlivého týmu.

Navíc existuje ještě jedna pojistka, která tu dřív ani omylem nebyla - Melbourne Victory. Právě tenhle patrně nejbohatší klub A-League tasmánskou celostátní soutěž zaštítí a výměnou za štědrý tříletý sponzoring bude oficiální název ligy odkazovat právě na celek donedávna těžící mimo jiné z věhlasu Harryho Kewella: půjde totiž o Victory League.

Zároveň se Melbourňané přirozeně postarají o veškeré marketingové náležitosti. Pravidelně budou přes léto na nedaleký ostrov vyjíždět za prostorem a klidem pro přípravu na nový ročník - svou premiéru si tu odbydou zrovna tento měsíc.

Fotbalisté i trenéři během tohoto netradičního soustředění navštíví množství společenských akcí, povzbudí budoucí trenéry, zúčastní se otevíraček nových sportovišť, akademií a podobně. Plus se samo sebou střetnou alespoň se dvěma výběry. V neposlední řadě pak vedení Victory přislíbilo, že pár svých domácích utkání mužstvo sehraje v Launcestonu, jakémsi centru severní Premier League a druhém největším městě Tasmánie.

Tasmánský entuziasmus podpoří také reprezentanti

Dalším důkazem toho, že tasmánská fotbalová federace nikterak nelení a o svůj sotva vyvinutý plod již teď náležitě pečuje, je potom ještě jedna podepsaná smlouva. Vedení svazu už totiž stihlo kompletní osmičce domluvit také krejčího: australská textilní společnost Pelada navrhne a dodá veškeré potřebné dresy, trenýrky i štulpny.

A ta samá Pelada se postará rovněž o tasmánské reprezentanty, kteří se po více než dvou letech opětovně scházejí, aby se utkali s Melbourne Victory. Jednadvacátého srpna znovu navléknou zelené trikoty, tentokrát však se slušivým červeným horizontálním pruhem, nikoliv kritizovaným zlatým lemováním jako v červenci 2010 - při své dosavadní derniéře proti Central Coast Mariners. Tehdy prý Pelada neměla na design dostatek času. Dnes s návrhy panuje všeobecná spokojenost.

Tasmánská fotbalová horečka naplno propukne 21. srpna. Doteď se jen nadšeně plánovalo a přihlíželo řezům původně 50člennou nominací. Aktuálně se už ale na klání s Melbourne Victory připravuje dvacítka nám zcela neznámých čutálistů; finální číslo by mělo znít 16. Právě tolik borců nakonec doopravdy bude moci pozvednout tasmánský prapor; před více než třemi tisíci párů očí, jak se očekává...