Titul v tichosti: 35. kolo Premier League v kostce

Stalo se to, nač jsme čekali někdy od začátku března. Od momentu, kdy Manchester City završil fascinující sérii 15 výher za sebou, a bylo tedy už prakticky jasné, že po roční pauze opět usedne na anglický trůn. Potřeba bylo jen ukrojit dostatečný počet utkání, aby už pronásledovatelé matematicky nemohli dohnat nahromaděný náskok. A tak se stalo v úterý. Starý král umírá, ať žije král.

Druhá polovina letošní sezóny vlastně ztratila jeden z hlavních nábojů. Manchester City, tehdy postavený okolo ďábelského Gündogana, naprosto demoloval vše živé a ke zmíněným patnácti triumfům v řadě přidal impozantní skóre 40:5. Jen podotknu, že rovnou čtvrtinu branek sám nasázel právě zmíněný německý reprezentant. Právě tehdy týden co týden odpadali kandidáti mistrovskou trofej a zbyl jediný možný šampion.

Od poloviny března tak Guardiola odklidil Premier League na vedlejší kolej a stavěl do jejich zápasů vlastně náhradníky. Přednost měly FA Cup, Liga mistrů a finále ligového poháru. Bylo to zkrátka nutné dohrávání již rozhodnutého (ne)souboje i titul a čekání na první dotek s pohárem.

Nutno však říct, že na poslední a definitivní tečku se paradoxně čekalo docela dlouho. První pokus neklapl, když 2. května vtrhli na Old Trafford fanoušci Manchesteru United, "odložili" zápas na dnešek a zabránili možné porážce Red Devils s Liverpoolem. Solskjaerovi svěřenci pak odmítli prohrát i na Aston Ville, a tak dostali Citizens jedinečnou šanci sáhnout si na trofej doma, po utkání s Chelsea.

Jenže ani třetí pokus nevyšel, protože Tuchel na Guardiolu umí a porazil ho podruhé v krátké době. A tak se Citizens dočkali až napočtvrté, kdy už se jejich městský rival uráčit podlehnout Leicesteru, a přišít tak na stříbrnou trofej bleděmodré stužky. Škoda, že u oslav nemohli být fanoušci. Nebo že by se před Etihad Stadium sešli všichni?

A co se dělo ještě? Fulham prohrál doma s Burnley a terminoval svoje působení v Premier League. Veškeré napětí se tak bude týkat souboje o pohárovou Evropu a přetahování se o 3. až 7. příčku. Ligu mistrů touží kromě Blues a Foxes atakovat i Liverpool, bez šance přitom není ani West Ham.

Ten se však zaměří spíš na Evropskou ligu. Pátou a devátou pozici aktuálně dělí jen tři body, takže se nemusíme bát, že by závěr ligy měl být nudný. Vždyť v té vřavě je, kde se vzal, tu se vzal, i Arsenal. Bude to ještě psina...

Dodejme ještě, že do 35. kola se nepočítají zápasy od úterý dál, tedy Manchester United - Leicester, Southampton - Crystal Palace, Chelsea - Arsenal, ani ty dva dnešní. Tak a teď už pojďme na tradiční rubriky...





1. Eberechi Eze (Crystal Palace) - 9.18 | gól, asistence, 3 klíčové přihrávky, 5 úspěšných průniků (100%), 5x faulován

2. Callum Wilson (Newcaslte) - 8.83 | 2 góly, 5 střel (3 na bránu), 1 klíčová přihrávka, 1 úspěšný průnik (100%)

3. Christian Benteke (Crystal Palace) - 8.72 | gól, 7 střel (4 na bránu), 12 vyhraných vzdušných soubojů (60%), 2 odklizené balóny

Nejlepší Čech (25.): Matěj Vydra (Burnley) - 7.69 | asistence, 2 střely, 5 vyhraných vzdušných soubojů (71%), 2 obranné zákroky (100%)



Gólman - Alisson Becker (Liverpool): Nebývalo zvykem, že Liverpool v domácích zápasech potřeboval příliš využívat služeb gólmana. Proti Southamptonu byl však Alisson mužem zápasu. Poradil si se dvěma samostatnými nájezdy, krotil další stoprocentní šanci a skvěle napravil i své drobné zaváhání.

Pravý obránce - Reece James (Chelsea): Hlavně ve druhém poločase udělal Benjaminovi Mendymu ze života peklo. A přitom dělal jen to, co umí. Rotoval tam a zpátky po pravé lajně a působil při tom mnohem vitálnějším dojmem než jeho sok. Na jeden z jeho centrů jen těsně nedosáhl Werner, který by sklepával do prázdné branky.

Pravý stoper - Ben Godfrey (Everton): Při nezvyklé konkurenci v Evertonu na pozici stopera vlastně stále nikdo neví, jak vypadá ideální dvojice, a tak se i nejlepší obránce Toffees v letošní sezóně musí obávat o místo. Godfreyho výhoda však tkví i v tom, že kromě role v centru zvládá i krajní pozici - ať už ve stoperském triu či na bekovi. Na West Hamu nahrál do uličky Calvert-Lewinovi na jediný gól a vyhrál pět důležitých obranných střetů. Skvělý, bezchybný výkon.

Levý stoper - James Tarkowski (Burnley): Čelil Mitrovićovi, a to znamená spoustu osobních - především vzdušných - soubojů. Tarkowski jich vyhrál 10 (víc než 70% úspěšnost), zároveň z vápna odklízel suverénně nejvíc míčů (11) z celého týmu. Kraloval zkrátka tam, odkud chtěl Fulham udeřit. To se Cottagers nepovedlo, a teď už se chystají na příští ročník ve druhé lize.

Levý obránce - Bukayo Saka (Arsenal): Tenhle mladík. Dejte ho na pravé křídlo - on vám ve třech ze čtyř zápasů střihne MOTM výkon. Dejte ho na beka a on strčí všechny Xhaky, Soarese i Tierneye do kapsy. Bukayo Saka je bezpochyby nejlepším hráčem Arsenalu v letošní sezóně a Arteta může jen litovat, že ho nemá v týmu třeba třikrát. West Bromwich terorizoval nejvíc ze všech - přestože útočil z levého obránce. Připsal si i jednu asistenci.

Pravý střední záložník - Joe Willock (Newcastle): Není obtížné pochopit, proč si chce Steve Bruce tohohle mladého hosta z Arsenalu ponechat i v příští sezóně. Willock dal gól ve čtvrtém utkání za sebou, a přitom do třech z nich naskakoval jako náhradník. V Leicesteru hrál konečně od první minuty a celý svůj čas na trávníku dával soupeřům co proto. Skvělý běžec s nevyčerpatelnou energií.

Defenzivní záložník - Allan (Everton): Toffees se rozhodli, že zcela pragmatickým způsobem zkrátka znechutí West Hamu hru. To se povedlo hlavně proto, že střed pole organizovaným způsobem držel při sobě. Taktovku třímal Allan, jehož energie, změny tempa hry a schopnost pokrýt velký prostor do značné míry stála za tříbodovým ziskem.

Ofenzivní záložník - Stuart Dallas (Leeds): Začal na pravém křídle, po střídáních se stáhl doprostřed hřiště. Upřímně je ale dost jedno, kde Stuart Dallas hraje. Reprezentant Severního Irska je dokonalý univerzál, který podá nadstandardní výkon téměř kdekoli. Tottenhamu dal už svůj osmý gól v letošní sezóně, svými náběhy terorizoval Kohouty celý zápas a neštítil se ani bránění. Vyhrál pět soubojů a míč získal zpět v šesti případech.

Pravé křídlo - Adama Traoré (Wolves): Přišel do zápasu proti Brightonu z lavičky a zcela změnil obraz hry. Odehrál půl hodiny, přesto nedokázal nikdo na hřišti zkompletovat víc průniků (3) než on. Pár minut po příchodu si krásně počínal ve vápně a vyrovnal. Vzápětí jeho individuální akci v jasné pozici nevyužil Gibbs-White.

Střední útočník - Callum Wilson (Newcastle): Poprvé od 21. kola poznal, jak chutná gól. A opět to bylo hned dvakrát a opět mimo vlastní stadion. Sedm ze svých dvanácti ligových branek dal Wilson venku - vyhovuje mu volnost a prostor k brejkům, což ještě umocnila jistá liknavost obránců Leicesteru. V obou případech si počkal na hranici ofsajdu a svůj únik dokázal zakončit.

Levé křídlo - Eberechi Eze (Crystal Palace): Kdybychom stále vyhlašovali i hráče kola, asi by volba padla tady na Ezeho. Jasně, zářil proti Sheffieldu, což je něco jako hrát ve Fifě na amatéra, ale viděli jste to? Mladý Eagle hned v první minutě prokličkoval mezi protihráči a předložil Bentekemu první gól. Ve druhém poločase situaci ještě korunoval, když slalomem projel celé hřiště a sám skóroval.

Hráči, kteří si zaslouží zmínku: Martin Dúbravka, Hugo Lloris, Nathaniel Phillips, Matt Ritchie, Marcos Alonso, Fabinho, Morgan Gibbs-White, Stuart Dallas, Hakim Ziyech, Mason Greenwood, Sadio Mané, Matěj Vydra, Christian Benteke

---