Tipy pro sázkaře: Kdo vyhraje letošní Africký pohár?

Letošní Africký pohár národů vstupuje do své rozhodující fáze a s ní je nevyhnutelně spojené predikování celkového vítěze turnaje, ale i nějaké to více či méně relaxační sázení. Redaktoři EuroFotbalu si proto rovněž zahráli na prognostiky a dle svého nejlepšího úsudku seřadili všechny týmy podle jejich šancí na úspěch...

Rozhodování o tom, komu věříme nejvíce, bylo samozřejmě složité. V zásadě si oba redaktoři dovedou představit, že kdokoliv vzejde vítězně z posledního čtvrtfinále mezi Egyptem a Marokem (kde se vyloženě nabízí penaltové rozuzlení), bude se dát favorizovat na celkový triumf.

Krom toho se DR Kongo střetne s Ghanou, která nejspíš nebude moci využít zraněný talisman Asamoaha Gyana. Překvapivý vítěz skupiny A Burkina Faso vyzve Tunisko. A na suverénní Senegal si brousí zuby Kamerun.

My favorizujeme Cúperův velezkušený Egypt, ačkoliv šarm i um Hervého Renarda bezesporu nelze podceňovat. U sázkových kanceláří celkem jasně vítězí Senegal tažený Sadiem Maném, zatímco Tunisko s Ghanou se při kurzech 7,00 zdají být opodstatněnými risky.

Tolik ale k předmluvě, teď si na všechny čtvrtfinalisty pojďme posvítit zevrubněji...


Kurz na celkový triumf u Tipsportu a Fortuny: 6,50

Proč si vsadit na výhru:

Většinu posledních šesti let strávili Egypťané lamentováním nad tím, že Wael "Skála" Gomaa spolu s Hanym Saidem nenachází v kdysi úspěšné zemi své zdatné nástupce v srdci obrany. Taková optika je už dávno tatam. Na svém prvním APN ve třiceti letech dominuje Ali Gabr, vedle něhož zezadu utěšeně tvoří hru někdejší italský legionář Ahmed Hegazy. Oba navíc z pravé strany podporuje Ahmed Fathy, který vzhledem ke svým zkušenostem ze středu pole udržuje defenzivní linii kompaktní a v případě potřeby úzce stavěnou. Při nutnosti roztáhnout hru může na pravém beku naskočit křídelník Elmohamady - jako proti Ghaně, kdy dokonalá egyptská struktura nijak neutrpěla, ba naopak Fathy nalevo pro změnu vynuloval do té doby nezastavitelného Atsua.

Právě tahle flexibilní skálopevnost obranné hráze Cúperova mančaftu, navíc doplněná o zjevně dědičnou mentalitu vítězů (Egypťané na APN neprohráli už 22krát v řadě, sám Cúper už dvakrát převezl Ghanu Avrama Granta, předloňské finalisty...) a občasný záblesk geniality ze strany Moma Salaha, nás vede k pasování Faraonů do role absolutních favoritů šampionátu.

Shehatův suverénní Egypt sice disponoval větší kvalitou vepředu, ale neměli bychom zapomínat, že také on sázel v první řadě na pevnou defenzívu; v žádném z devíti vyřazovacích soubojů ony zlaté výběry neinkasovaly více než jednou a dohromady obdržely jen pět branek. Tenhle stavební kámen by tu pořád byl, zdánlivě nepoškozený.

Proč si nevsázet na výhru:

Když si dnes Egypťan vzpomene na rozdílového střelce Geda, který roku 2010 rozhodl čtvrtfinále i bitvu o zlato, musí si postesknout. Takového bombarďáka prostě Héctor Cúper nemá ve zbytku turnaje šanci vykouzlit. Marwan Mohsen má nulové instinkty predátora a Ahmed "Koka" Hassan se možná ke smůle celého Egypta netěší koučově důvěře.

Oba dosavadní góly Egypta vznikly jen a pouze díky pohotovosti, respektive jedinečné technice Mohameda Salaha; a krom toho byl vpředu schopný jakousi jiskru vykřesat akorát teenager Ramadan Sobhi. Jinak Faraoni v podstatě nemají kudy, a to by lecjakého racionálně uvažujícího sázkaře určitě mohlo odradit. My vás za to soudit nebudeme.

(td)


Kurzy na celkový triumf u Tipsportu a Fortuny: 3,20 / 3,25

Proč si vsadit na výhru:

Senegalci prostě na první pohled vypadají jako šampioni. Jako jediný tým na turnaji se v každém vystoupení prezentovali dvěma vstřelenými brankami, ačkoliv proti Alžírsku nastoupili kompletně bez opor. Sadio Mané s Keitou Baldém jsou šikovnými, agilními křídly, které poletují po celé šíři hřiště a dovedou se doplnit i navzájem - což je opět výchozí bod, který u žádného jiného čtvrtfinalisty nenacházíme. Cheikh Kouyaté nabízí zde rovněž unikátní profil silového box-to-box záložníka, jenž nezřídka zvládá suplovat pravé křídlo. A defenzívu suverénně vede Kalidou Koulibaly, obletovaná opora Neapole, která proti Tunisku zdánlivě nevyhnutelnému kolapsu zčásti zabránila na vlastní pěst.

A ta šíře kádru - oh! Moussa Sow s jeho jmenovcem Konatém mohou být povoláni k oživení jediného povadlého postu hrotového útočníka, teprve 18letý pravý křídelník Ismaïla Sarr už dvakrát z lavičky naočkoval odpadávající senegalskou útočnou vozbu potřebnou energií i závratnou rychlostí, a Momo Diamé už má sice nejlepší léta za sebou, ale jeho dlouhé nohy pořád dokážou divy. Tenhle mančaft zkrátka nemá slabinu, posty jsou povětšinou slušně zdvojené, Mané je při chuti, a vše navíc z lavičky ukázkově tmelí člen slavného souboru z mistrovství světa 2002 s visáží rastafariána, Aliou Cissé. What’s not to like?

Proč si nevsázet na výhru:

Senegal má slabinu tak trochu v tom, že okatou slabinu nemá. Kdejaký turnaj přece pozná takového jasného favorita, kterého potom v klíčovém okamžiku hrubě zradí koncovka, a on se v mžiku poroučí. Senegalci v čele s nerozehraným hroťákem Mame Dioufem už jednou ukázali, že toho schopní jsou - jenom Zimbabwe vzhledem k propastnému kvalitativnímu rozdílu tak jako tak bez problémů dali. Ovšem ve čtvrtfinále, natož dál, žádné Zimbabwe nebude. A Senegal klidně může pykat.

Nehledě na to, že double pivot Kouyaté - Gueyé už letos jednou vypadal nebezpečně rozlítaně (v druhé půli zápasu s Tuniskem), a že jakkoliv se to na výkonu Senegalu příliš nepodepsalo, deset pošetřených členů základu v sobě ukrývá nebezpečí ztraceného rytmu. Cissého parta by pro všechnu tu soudržnost a takřka hmatatelný týmový duch mohla paradoxně dojet na to, že vypadá být až moc v klidu, nedotknutelná.

(td)


Kurz na celkový triumf u Tipsportu a Fortuny: 7,00

Proč si vsadit na výhru:

Orli z Kartága jsou ze všech tří arabských čtvrtfinalistů nejofenzivnější - trochu překvapivě vzhledem k tomu, že je vede starý pragmatik Henryk Kasperczak. Mohou za to vděčit své záložní trojici, která zatím představuje asi nejlépe fungující střed na celém turnaji: štítový maršál Ben Amor obstarává černou práci, šikovný Ferjani Sassi září v roli deep-lying playmakera, a ofenzivní záložníci (či křídelníci) Khazri, Msakni a Sliti tak mohou těžit z pravidelného přísunu kvalitních balonů. Samotná turnajová forma Khazriho s Msaknim je vynikající, takže Tunisané mají vepředu hned dva rozdílové hráče. A protože Kasperczak ví, jak poskládat funkční defenzivu, je výsledkem vyvážený, individuálně silný tým v parádní formě. Proč vlastně není Tunisko častěji tipováno na celkový triumf?

Proč si nevsázet na výhru:

Bude to mít něco společného s tím, že tento tým je pověstně labilní - ať už v červenobílém dresu hraje kdokoliv, smutnou konstantou poslední dekády je, že se Orli pod tlakem jako celek hroutí. Může to být individuální hrubka gólmana, festival zahozených šancí, nečekaná červená karta, hádky přímo na hřišti; všechny tyto scénáře jsme (v různých obměnách) viděli až příliš často. Tunisané jsou zkrátka zafixovaní v myslích fanoušků jako tým, který má tendenci vyřazovat sám sebe, aniž by jej soupeř musel nutně přehrát. Tato psychická bariéra může v play-off sehrát velkou roli.

A pak je tu také pozice hrotového útočníka - stejně jako Senegal, Kamerun nebo Egypt čerpá i Tunisko svoji ofenzivní sílu zatím takřka výhradně z křídel. To nemusí být nutně špatně; Khazri i Msakni jsou skvělí, i mladík Sliti ukázal, že ví, kde je branka. Jenže se klidně může stát, že tíha rozhodujícího okamžiku spadne na bedra paliče Akaïchiho či nezkušeného Khenissiho. A tomu by se asi všichni rádi vyhnuli.

(dz)


Kurzy na celkový triumf u Tipsportu a Fortuny: 8,50 / 9,00

Proč si vsadit na výhru:

Protože kurzy obou sázkových kanceláří očividně podceňují "faktor Renard"? Manuel Da Costa je přece druhý Stoppila Sunzu a systém se třemi obránci praktikovaný předloni má opět velký potenciál být příliš tvrdým oříškem pro ortodoxně stavěné soupeře.

Zatímco u Slonů se Renard opíral hlavně o křídelní prostory, tady má těžiště hry jinde; a přesto můžeme hledat paralelu v nevýrazném, leč stěžejním středu pole s famózním štítem Karimem El Ahmadim. Ono je totiž celkem výmluvné, že Pobřeží Slonoviny konečně ovládlo Africký pohár právě tehdy, když Yaya Touré zažíval po individuální stránce docela určitě svůj nejslabší turnaj. Renard se dlouhodobě specializuje na potlačení ega a v tomhle ohledu mu možná absence leckdy náladového Belhandy spíš ulehčuje práci než naopak.

Maroko zde v Gabonu zkrátka táhne za jeden provaz, má oběma směry spolehlivé a talentované křídelní beky, neúnavně presuje tu na útočné, tu na obranné polovině, a vrchem přidává nejfunkčnější standardní situace. Fayçal Fajr už svými centry dva góly zařídil, přičemž jednu svou střelu napřel do břevna. A i kdyby se mu snad něco stalo, Carcela s Boussoufou již svou expertízu rovněž prokázali.

Proč si nevsázet na výhru:

Z pozoruhodně obdobného důvodu jako u Egypta: také Maroko se může pochlubit svým budižkničemou na hrotu (Bouhaddouzem) a trestuhodně nevyužívanou alternativou v záloze (zkušeným El-Arabim). To, že Renard se svými forvardy neumí ideálně pracovat, s bolestnou zřetelností odhalil hnedka první zápas s DR Kongo, kdy zkušený stratég v záchvatu paniky a za nepříznivého stavu 0:1 prostě jen kupil všechny své útočníky na sebe, aniž by cokoliv změnil k lepšímu.

To je přitom velký a předvídatelný problém především z jednoho důvodu: ony totiž nejenže všechny dostupné alternativy nemají valnou kvalitu, ony si jsou zároveň tuze podobné, a nikdy se proto nebudou adekvátně doplňovat. Až příliš často - a vlastně příliš nevyhnutelné - tudíž Maroko vpředu vypadá být odkázáno na Fajrovy standardky a sporadický Boussoufův míč za obranu. Aspoň že ten běhavý dlouhán Youssef En-Nesyri se zdá být způsobilý sem tam vyvolat nějaký ten vzruch...

(td)


Kurzy na celkový triumf u Tipsportu a Fortuny: 6,50 / 7,00

Proč si vsadit na výhru:

Budeme se opakovat, ale není zbytí - Černé hvězdy jsou naprosto typickou volbou "na jistotu", týmem, u kterého vždy existuje reálný důvod předpokládat, že dojde na turnaji hodně daleko. Tým Avrama Granta je postavený na silných, zkušených oporách; v Andrém Ayewovi a Christianu Atsuovi má k dispozici jednu z nejlepších křídelních dvojic na turnaji, navíc mu nad očekávání dobře funguje střed obrany. Největší devizou Ghany je ale prostá historická zkušenost: toto je tým, který ve čtvrtfinále zkrátka nevypadává. Od roku 2008 mezi nejlepší čtyřku proplul pětkrát za sebou, posledně byl stříbrný...

Proč si nevsázet na výhru:

... jenže také nikdy nevyhrál, a to i přesto, že je turnaj od turnaje zkušenější. Černé hvězdy jsou takovou "semifinálovou konstantou" - týmem, se kterým všichni unisono počítají jako s kandidátem na zlato, ale nikdo si neumí moc představit, že by zlato skutečně získal. Avram Grant je špatný taktik, neumí ovládnout střed pole, neumí nastavit funkční modely pressingu a re-pressingu, nezvládá reagovat na vývoj zápasu... a k tomu se mu v posledním zápase zranil životně důležitý kapitán Asamoah Gyan (který čtvrtfinále proti Kongu na 90% nestihne). Navíc vezměme v potaz, že Ghaňané přehrávali svého soupeře pouze ve dvou z dosavadních šesti poločasů - takto potenciální mistr zkrátka nevypadá.

(dz)


Kurzy na celkový triumf u Tipsportu a Fortuny: 15,00 / 9,00

Proč si vsadit na výhru:

DR Kongo má hodně věcí společných se Senegalem: oba týmy přijely do Gabonu v roli černých koňů (ať už to znamená, co chce), mají lokální trenéry, vyznávají ofenzivní styl hry ve vysokém tempu, vyhrály svoje skupiny a před play-off mají ohromné sebevědomí. Rozdíl je v tom, že zatímco Senegal už v tuto chvíli platí za největšího favorita turnaje a všichni si na něj dají extrémní pozor, s Kongem se pořád tak nějak nepočítá. To může hrát Florentu Ibengému do noty.

Pro Leopardy totiž neexistuje nic lepšího než střet s týmem, který ve své blahosklonnosti ignoruje nebezpečí, jež se v nich skrývá. Ibengé je rozhodně neortodoxní trenér, jeho hráči ale vepředu dokážou úžasné věci, střílí spoustu gólů a naprosto postrádají jakýkoliv komplex méněcennosti či přílišný respekt ze soupeře. Kabananga, Mubele a další hrají fotbal tak, jak je to baví - a to může být ve střetu s rigorózními, takticky svázanými soupeři výhoda.

Proč si nevsázet na výhru:

Může to samozřejmě být i průšvih, protože s entuziasmem kráčí ruku v ruce naivita, a konžská obrana rozhodně nepůsobí neprostupným dojmem. Ne snad že by ve skupinové fázi Tisserand a spol. nějak kiksovali, ale chybí jim pevnější defenzivní systém a strukturální "síť", schopná zachytávat soupeřovy útoky bez spoléhání na individuální výkony jednotlivých zadáků. Když řekneme, že je Kongo těžko k poražení, myslíme tím, že je těžko k uběhání - tým, který se Leopardům vyrovná v pohybu a intenzitě, bude mít velkou šanci odhalit Ibengého taktické slabiny.

(dz)


Kurzy na celkový triumf u Tipsportu a Fortuny: 11,00 / 13,00

Proč si vsadit na výhru:

Každá linie má svůj referenční bod, svou oporu - někoho, kdo zdánlivě nikdy nezklame a prostě drží. Teprve dvacetiletý Hervé Koffi je technicky snad nejpřesvědčivějším brankářem tohoto šampionátu. Bakary Koné možná dříve býval náchylný k občasným blikancům, za přizvukování (paradoxně mladšího) Issoufoua Daya však působí srovnaný jako nikdy dřív. Charles Kaboré je zkrátka Charles Kaboré; tichý, nenápadný, ale extrémně spolehlivý generál záložní řady. A Bertrand Traoré podle všeho dorostl do zlobivé, vesměs konzistentní útočné zbraně, jakou jeho starší bratr Alain mohl být, měl být, ale stále není. S takovou kostrou se Burkina Faso může směle měřit se Senegalem, Ghanou i Tuniskem...

Proč si nevsázet na výhru:

... otázkou ovšem je, jaká kvalita onu kostru obaluje. Ať už se dosud prezentovala jakkoliv přesvědčivě, obranná pětice je vyjma Bakaryho Koného prostě a jednoduše nezkušená. Na turnaji mimoto nedebutuje už akorát Steeve Yago, který nastoupil teprve proti outsiderovi z Guiney-Bissau. A tohle se klidně může projevit jako zásadní limit; ono mládí je krásná věc, ale turnaje vám nevyhrává. Nigérie 2013 se jen tak opakovat nebude. A že její obranná řada zrovna nesestávala z vyslanců burkinské, marocké a egyptské ligy.

Další věc - obsazení útoku. Paulo Duarte bezpochyby zaslouží absolutorium za to, jak v rámci možností zamaskoval úrazy dvou plánovaných tahounů Pitroipy a Zonga. Jenže ačkoliv se sám sebe evidentně snaží přesvědčit o opaku, jeho aktuální nabídka - potažmo pahýl - zkrátka nebudí patřičný respekt. Duarte na tiskové konferenci před čtvrtfinále vykládal, jak ho povzbuzuje, že nikdo netuší, koho postaví. Může prý vsadit na statického Bancého, ale i pohyblivějšího Diawaru. Jenže měl by se někdo při tomto zjištění ve vší vážnosti třást, když si zároveň musí uvědomovat, že na tuto úroveň oba tak úplně nemají?

(td)


Kurzy na celkový triumf u Tipsportu a Fortuny: 11,00 / 10,00

Proč si vsadit na výhru:

V kamerunský prospěch hraje několik drobností, které by ovšem ve správný čas na správném místě mohly znamenat důležitý rozdíl. Ve Fabrice Ondoovi mají Nepřemožitelní Lvi dosud zřejmě nejpřesvědčivějšího gólmana na turnaji; kouč Hugo Broos také ve svém systému 4-4-2 hodně zvýrazňuje křídelní hru, což by ve čtvrtfinále proti Senegalu rozhodně mohlo platit více než snažit se prosadit středem. V play-off se také často "probouzí" absolutní kvalita a zkušenosti klíčových hráčů, kterým se třeba ve skupinách tolik nedařilo; kamerunští fanoušci proto doufají, že něco podobného potká i Vincenta Aboubakara (který je přece jen mnohem lepší rozdílovou devítkou než kterýkoliv Senegalec). Od případného semifinále dál už by ale Lvi museli sázet hlavně na faktor překvapení a s ním spojenou nepředvídatelnost.

Proč si nevsázet na výhru:

Broosův tým je z postupové osmičky papírově i herně nejslabší. Specifikem letošního Poháru je to, že do play-off opravdu proklouzly ty nejlepší týmy; kdo si výsledky zasloužil, ten je také dostal, takže Kamerunci se v boji o zlato stávají poměrně jasnými outsidery. Jsou sice stále neokoukaní, Broosův systém funguje obstojně a z hráčů sálá týmový duch (což dříve rozhodně nebylo samozřejmostí), jenže na této úrovni už podobné věci přestávají stačit.

Že se Lvi nehádají mezi sebou jako na mistrovství světa 2014, že umí "zapnout" a předvést kvalitní týmovou souhru, to nejsou nějaké rozhodující výhody, jako spíš za normálních okolností samozřejmost. Na druhou stranu to, že Kamerun ve skupině nedokázal přesvědčivě přehrát ani Guineu-Bissau a navzdory své neporaženosti působí tak trochu dojmem, že na něj čtvrtfinále vlastně jen "zbylo", to už je poměrně jasně artikulovaná nevýhoda.

(dz)