Souhrn zápasů Ligy národů - úterý 13.10.

Góly: 28. Timo Werner, 55. Kai Havertz, 60. Serge Gnabry - 5. Mario Gavranović, 26. Remo Freuler, 57. Mario Gavranović

Němcům prostředí Ligy národů skutečně moc nesvědčí. I po osmi zápasech mají na kontě stále jenom jednu výhru, kterou vyválčili před pár dny na kyjevské půdě. Ba co hůř, dnes proti Švýcarům utkání otevřeli svou patrně nejhorší pasáží od neslavné remízy 4:4 se Švédskem zpřed sedmi let...

Joachim Löw pro toto utkání ve víru kritiky vlastního konzervatismu přetočil formaci z té třístoperové na tradičnější 4-3-3, přičemž však jmenovitě sestava dospěla jen kosmetických změn. Vzadu opět dostali přednost Rüdiger, Klostermann i Ginter, a přesto to vypadalo, jako by se pánové potkávali na hrací ploše poprvé v životě, bez jediné tréninkové jednotky v zádech.

Poprvé to osudově zaskřípalo již v páté minutě, když Němci napůl odvrátili rohový kop, a když byl míč z hranice vápna vrácen takříkajíc do ohně, absolutně nebyli schopni reagovat. Za obranu soupeře vklouzli hned dva Švýcaři, ale jen sám Gavranović stačil na otevření skóre.

Možná ještě hůře na pohled to vypadalo ve 26. minutě, kdy Švýcaři vedení zdvojnásobili. To se Ginter vůbec nesladil s Rüdigerem, nehrál vysokou linii/ofsajdovou past, kde se to vyloženě nabízelo, a výsledkem bylo bezproblémové vyšachování všech zúčastněných Němců. Seferović přihrával napříč vápnem, Freuler doručil frustrující padáček a Rüdiger se namáhal marně.

V tu chvíli to s Němci vypadalo opravdu všelijak. Ne že by snad poslední dobou byli neporazitelní, to vůbec ne, ale na domácí půdě prostě takhle špatně nestartují. I při těch nejhorších nedávných prohrách takhle nenahnali dvoubrankový deficit - ani při kvalifikačním trapasu s Nizozemskem (2:4). Dva první góly zápasu naposledy soupeři na německé půdě náležely v září 2014, když do Düsseldorfu k přáteláku zavítala Argentina. V soutěžním utkání to vlastně byli naposledy Brücknerovi hoši, na cestě na Euro 2008 (3:0).

Jenže zatímco tehdy Sionko brzkou brankou Česko v Mnichově nastartoval za suverénní výhrou, tentokrát to v Kolíně nad Rýnem bylo o něčem jiném. Hned po dvou minutách se totiž Němci vzpamatovali skrze Wernerovu schovanou, nenápadnou křižnou střelu. A krátce po změně stran už bylo srovnáno, když Kai Havertz potvrdil svůj status obřího talentu, svou dlouhou pravačkou vystihl vzdušnou rozehru soupeře a rychlou stečí udeřil.

Ani Švýcaři však neřekli své poslední slovo. A tak kde Němci odpovídali po dvou minutách na dvoubrankové vedení, tam Švýcaři odpovídali po stejné době na nově ustanovené skóre 2:2. A bylo to starý známý Gavranović, kdo nejprve krásně vytáhl do šance Seferoviće, a když on nepochodil ani s dvojím zakončením (tím druhým pohotovu patičkou), byl záhy ve správný čas na tom správném místě, aby nekompromisně dorážel.

Teprve třetí úder jako by v Německu probudil to pravé monstrum. Jen za tři minuty Gnabry elegantně patou posunul do sítě Wernerovu přihrávku na přední tyč, a favorit měl záhy ve zbytku utkání několik příležitostí na jeho strhnutí ve svůj prospěch. Sommera později prověřili Gnabry i Werner a Draxler dokonce i nastřelil brankovou konstrukci, ale dál už prostě Němcům přáno nebylo. A tak mohli alespoň děkovat Ukrajincům, díky nimž jsou nadále ve hře o první místo, jenom bod za vedoucím Španělskem.

Góly: 76. Viktor Cyhankov

Nikdy nepodceňujte Ukrajince. Nikdy. Velkou část předzápasového preview jsem věnoval tomu, kdo všechno jim chybí, jak je koronavirus i jiná zranění a suspendace dočista ohlodaly na kost... a hle, teď se tu bavíme o cenném skalpu, ba dokonce čistém kontu. Suverénními favority na sestup jsou rázem Švýcaři a Ukrajinci se nachází pouhý bod od pole position...

Pro Ukrajince to byla historicky vůbec první výhra nad světovými šampiony z roku 2010, která se však docela přirozeně rodila těžko, vyloženě průběhu zápasu navzdory.

I samotná ukrajinská trefa ze 76. minuty byla z těch, které se nedaly úplně předvídat. Začalo to Jarmolenkem u půlící čáry, v nepříliš výhodné pozici, oba spoluhráči před ním "nabraní” španělskými stopery... a skončilo to odpoutaným Cyhankovem, který správně vytušil, že proti vyběhnutému De Geovi má největší šanci uspět brzkým obstřelem, a ten se mu taky vydařil.

Tomuhle úderu z čistého nebe přitom předcházel první poločas, kdy Enriqueho svěřenci soupeři de facto nepůjčili míč a na stadionu, kde v létě 2012 ve finále Eura zdolali Itálii, málem opět slavili po přímém kopu Ramose, jehož ránu ze šibenice vyškrábl Buščan, nebo obří šanci Fatiho, který šel na gólmana sám z mírného úhlu, ale též si na něj nepřišel. Ještě dříve ukrajinský brankář, který zde startoval až jako čtvrtá volba kouče Ševčenka, vytahoval nad břevno Rodrigovu prudkou hlavičku.

Krátce po změně stran si v jedné ušmudlané akci nevyhověli dva ukrajinští hráči, což představovalo do té doby největší ukrajinskou šanci. To na druhé straně se dál pálilo ostrými - byť stále ne gólovými. Rodriho přízemní pokus dokonce lízal vzdálenější tyč. Španělé zakončovali doopravdy na xy způsobů, dokupy vypálili 21krát, střídající Ferrán Torres to po svém průniku zkoušeli z ostřejšího úhlu, ale kdepak, dnes to prostě Španělům "nelepilo" a žádný z těchto pokusů jim ve výsledku nebyl nic platný...

Góly: 34. Igor Ivanović - 42. Edvin Muratovic, 86. Danel Sinani

Lucembursko se postaralo o velké překvapení na půdě Černé Hory a oplatilo mu měsíc starou porážku z domácího prostředí, když zvítězilo po výsledku 2:1. Díky tomu se na svého úterního rivala bodově dotáhlo a zaostává za ním vinou horšího skóre. Hosté sice prohrávali, pak ale vývoj otočili a rozdílovou trefu vsítili zhruba deset minut před závěrečným hvizdem. Utkání končilo ve velkých emocích, neboť v nastavení byly k vidění hned tři červené karty.

Černá Hora až do tohoto střetnutí ani jednou nezaváhala a s vynikajícím skóre 5:0 se bezpečně vyhřívala na vedoucí příčce, po této porážce ji ve zbývajícím průběhu ještě čeká nesmírně dramatický boj o postup do Ligy B. Hosté sahají po historickém úspěchu, v tuto chvíli mají s velkým předstihem zajištěnou záchranu. Začátek zápasu probíhal v opatrnějším duchu, první nebezpečí se zrodilo po necelé čtvrthodině hry.

K přímému volnému kopu z více jak pětadvaceti metrů se postavil Gerson Rodrigues a jeho slibný pokus byl na poslední chvíli sražen do zámezí. Domácí poprvé a naposledy skórovali ve 34. minutě, kdy po nadýchaném centru Jovetiće hlavičkoval Igor Ivanovič a míč krásně usměrnil do protějšího spodního rohu, brankář Moris se natahoval marně. Neuběhlo však ani dalších osm minut a mírný outsider dokázal srovnat stav.

Na levé straně šestnáctky odvedl pořádný kus práce Pinto a zpětnou přihrávkou vyzval ke skórování Edvina Muratoviče, jenž po chvilce váhání napálil míč z hranice brankového území mezi nohy gólmana Mijatoviće. Po změně stran byl k vidění vyrovnaný průběh, hosté mohli otočit vývoj v 65. minutě. K nadějné standardní situaci z dvaceti metrů se znovu odhodlal Gerson Rodrigues a balón poslal asi metr nad břevno.

Lucembursko rozhodlo o svém úspěchu v 86. minutě. Vítěznou trefu zařídil kanonýr belgického Beverenu Danel Sinani. Ten po chytré nahrávce Janse vystřelil z dvanácti metrů a míč náramně zakroutil ke vzdálenější konstrukci kolem bezmocného Mijatoviće. Ve druhé minutě nastavení zlikvidoval Moris nepříjemnou hlavičku Saviće, pak ve stejném okamžiku byli vyloučeni Marko Janković s Olivierem Thillem po vzájemné rozmíšce na zemi a následně ještě opustil předčasně trávník i Marko Simić po druhé žluté kartě.

Góly: -

Kypr ukončil svou sedmizápasovou sérii porážek a pod velením kouče Johana Walema, jehož pozice na trenérském křesle je údajně hodně nestabilní, výsledkově poprvé od října roku 2019 konečně uspěl. Že by si ovšem v Lize národů výrazněji pomohl, to se říci nedá. Na Ázerbájdžán, který v prvním poločase zahodil penaltu, totiž ztrácí v tabulce stále tři body.

Domácí vyprodukovali na neutrální půdě v albánském Elbasanu, kde se duel proti Kypru konal, hned šest střeleckých pokusů přímo na bránu, přesto žádnou vstřelenou branku ve finále nezaznamenali. Potvrdili tak, podobně jako jejich soupeři, že se jim v koncovce prostě nedaří. A popáté během uplynulých sedmi klání za devadesát minut ani jednou neskórovali.

Hosté gólmana Mähämmädälijeva nezaměstnali ani jednou, přesto ve finále zapsali hned o čtyři střely více než Ázerbájdžán. Třeba ve 12. minutě svou levačkou napřáhl zpoza vápna Tzionis, ale balón nasměroval pouze nad břevno. Na druhé straně se v 17. minutě dostal do velké tutovky Šejdajev, avšak kyperského brankáře Demetrioua trestuhodně nepřekonal.

Ve 27. minutě přišel na řadu jeden z klíčových okamžiků celého střetnutí. Šejdajev se zbavil v šestnáctce bránícího Kara, který ho následně nešetrně zatáhl, a sudí Jovič ukázal správně na pokutovou značku. K exekuci penalty se postavil Garajev, který svůj tým do vedení neposlal, neboť jeho zakončení, směřující do dolního rohu brány, vytěsnil do zámezí Demetriou.

Svěřenci italského stratéga Gianniho De Biasiho působili v dalším průběhu utkání o něco nebezpečnějším dojmem, kýžené odměny se ovšem nedočkali. Ve 38. minutě se znovu ozval neustále aktivní Šejdajev, z blízkosti však na Demetrioua zase nevyzrál. A v 78. minutě selhal ve své šanci Dinijev, jehož nejprve zastavil Demetriou a následná dorážka skončila mimo.

Góly: 19. Klaemint Olsen, 33. Klaemint Olsen

Reprezentanti Faerských ostrovů neprohráli ani ve čtvrtém utkání letošního ročníku Ligy národů a bez větších potíží porazili doma Androrru 2:0. Svého soupeře po většinu utkání do ničeho nepustili a naplno ukázali postupové ambice.

Již od úvodních minut domácí plnili roli favorita a byli aktivnějším týmem. Hráče Andorry zatlačili na vlastní polovině a trpělivou kombinací čekali na chyby obrany. První takovou využili v 19. minutě, kdy po centru Meinharda Olsena z levého křídla skóroval Klaemint Olsen.

Z levé strany přišel i centr z kopačky kapitána Hanssona v 33. minutě, který mířil přímo na hlavu Klaeminta Olsena a třicetiletý útočník rozvlnil síť podruhé v utkání. Třetí gól a pojistku vítězství mohl o pár minut později přidat z penalty Hansson, ale proti byl brankář Gomes, který zázračně vychytal penalty i následující dvě dorážky.

Také po změně stran to byli domácí, kdo diktoval tempo hry a Andořané se nezmohli na zdramatizování utkání. Faerské ostrovy tak vyhrály třetí ze dosavadních čtyř zápasů Ligy národů a s deseti body mají nakročeny k postupu do vyšší divize.

Góly: 90+7. Steve Borg

Lotyšsko ukončilo svou sérii čtyř remíz, které stihlo posbírat od září. Že by však zrovna tuhle šňůru chtělo přerušovat domácí porážkou s Maltou, to se říci rozhodně nedá. Výrazně si tak zkomplikovalo situaci ve skupině, v níž tak Faerské ostrovy ve večerním klání s Andorrou můžou udělat výrazný krok k prvenství v tabulce a finálnímu postupu do céčkové ligy.

Když se oba týmy střetly v roce 2010 a 2011 v rámci kvalifikace na evropský šampionát, zvládli Lotyši oba duely bez větších problémů. Dohromady vsítili čtyři branky a ani jednu neinkasovali. Jenomže v nynější Lize národů napsali úplně jiný příběh. Ani v jednom případě svého protivníka neporazili a jejich čekání na vítězství v této soutěži se opětovně protáhlo.

Malta, vedená ani ne rok italským stratégem Devisem Mangiou, jenž spoléhá na novou nastupující generaci, kterou se nebojí poslat do boje i bez zkušeného matadora Michaela Mifsuda, se v Rize favorita tohoto souboje nikterak nezalekla. A trochu s podivem například držela více času míč na svých kopačkách. Své odměny se nakonec dočkala až v závěru.

Svěřenci trenéra Dainise Kazakevičse mohli udeřit už po pár sekundách hry, nicméně Davis Ikaunieks nenasměroval míč mezi tři tyče. Ve 33. minutě zahrozilo Lotyšsko prostřednictvím Robertse Savalniekse, ovšem jeho zakončení stačil polapit gólman Henry Bonello. Ve 38. minutě se objevil ve slušné příležitosti Marcis Ošs, jeho hlavičku ale Henry Bonello řešit nemusel, neboť míč skončil mimo.

Jestli domácí působili nebezpečněji v první půli, pak Malta hrozila více v té druhé. V 52. minutě selhal v koncovce Ryan Camenzuli, jehož perfektně vychytal Pavels Šteinbors, o pět minut později lotyšský brankář lapil též střelu Luka Gambina. V sedmé minutě nastavení si však již neporadil se standardkou Stephena Pisaniho, jenž svým centrem z levé strany našel přesně hlavičkujícího Steva Borga.

Góly: -

Lichtenštejnsko vůbec nezvládlo druhou fázi Ligy národů a ve dvou duelech s Gibraltarem a San Marinem získalo pouhý bod. Nyní podruhé v domácím prostředí nevyhrálo, proti asi největšímu outsiderovi evropské části podalo naprosto ostudný výkon a po bezbrankové remíze musí čekat do listopadu, jestli se ještě bude moci poprat o postup do třetí výkonnostní kategorie. K tomu potřebuje, aby právě San Marino neprohrálo s Gibraltarem.

Domácí výběr se sice udržel na druhé pozici se čtyřmi body, ovšem za vedoucím Gibraltarem zaostává o dva body a ten navíc disponuje jedním duelem k dobru. Pokud jeho jediný rival v San Marinu zvítězí, tak v závěrečném vzájemném souboji už o nic nepůjde a Gibraltar dostane šanci se postarat o historický postup do Ligy C. Hosté předvedli jeden ze svých nejlepších výkonů v historii, i přesto mají jistotu, že ve skupině 2 skončí poslední třetí.

San Marino sice vybojovalo svůj premiérový bod a na Lichtenštejnsko má manko tří bodů, vzhledem k horší bilancí vzájemných utkání ho už nemůže předskočit. V tomto klání senzačně mělo častěji míč ve svém držení a to z více jak pětapadesáti procent, navíc protivníka přestřílelo ve vysokém poměru 17:6 a za svůj výkon se určitě nemusí stydět. Domácí vyslali jen dva pokusy mezi tři tyče a ani jeden z nich nebyl příliš nebezpečný.

Brankář Simone Benedettini si s oběma dokázal celkem snadno poradit. Na opačné straně zasahoval hned čtyřikrát jeho protějšek Benjamin Büchel, ale ani jedna rána neměla gólové parametry a domácí strážce proto udržel čisté konto.

Asi největší možnost se zrodila zhruba po půlhodině hry, kdy hostující Nanni po centru Filippa Berardiho z levého křídla a elegantním zpracování vypálil z první z dvanácti metrů, jeho nadějný projektil z otočky prosvištěl o decimetry vedle levé konstrukce. K ničemu nebezpečnějšímu za celých devadesát minut nedošlo, oba výběry měly ke kýžené rozdílové trefě poměrně daleko.