Souhrn kvalifikace o postup na MS 2026 - úterý 25.3.

Góly: 55. Mohammed Abu Fani, 90+3. Dor Turgeman - 39. David Wolfe, 59. Alexander Sørloth, 65. Kristoffer Ajer, 83. Erling Haaland

Norsko si chce po dlouhých osmadvaceti letech zahrát na světovém šampionátu a úvodní dva zápasy kvalifikace mu vyšly naprosto skvěle. Ve skupině I nejprve zavítalo do Moldavska a deklasovalo ho 5:0, teď proti nevyzpytatelnému Izraeli rozhodlo o svém úspěchu hned třemi brankami v rozmezí 59. - 83. minuty a připsalo si na konto druhý tříbodový zisk. Naopak domácí reprezentace po těsné výhře nad Estonskem (2:1) v maďarském azylu napodruhé neuspěla.

Svěřenci trenéra Ståleho Solbakkena vsítili ve dvou zápasech hned devět gólů a svému největšímu konkurentovi z Itálie ukázali, že to v nadcházejícím průběhu bude mít hodně složité v boji o přímo postupové první místo. Norsko zahájilo tento úterní duel velmi aktivně a do vedení mohlo jít už po necelých třech odehraných minutách, jenže kanonýr španělského Atlétika Madrid Alexander Sørloth hlavičkoval zády k brance po rohovém kopu z pravé strany jenom do břevna.

Další větší možnost tohoto klání byla k vidění přesně po odehrané půlhodině, kdy Schjelderupovu ránu skvěle zneškodnil izraelský brankář Daniel Peretz. Favorit tohoto utkání se přeci jen dočkal zasloužené vedoucí trefy ve 39. minutě - David Wolfe si totiž seběhl na levou stranu šestnáctky na křižnou nahrávku kapitána Ødegaarda a pak chytře obstřelil vyběhnuvšího strážce domácího mužstva.

Hosté měli navrch také krátce po změně stran, ale ani v tomto případě neměl štěstí Sørloth, jelikož jeho kroucený pokus ze střední distance pouze orazítkoval vzdálenější spojnici. Domácí od tohoto okamžiku přidali a po neproměněné šanci Solomona, jehož výborným zákrokem vychytal gólman Nyland, z ničeho nic vyrovnal Mohammed Abu Fani. Ten se opřel do míče z dvaadvaceti metrů a jeho tečovaná střela šťastně zapadla doprostřed branky do protipohybu Nylanda.

Nicméně nerozhodný stav netrval ani čtyři minuty, protože severskému vyzyvateli vrátil vedení právě nesmírně aktivní Sørloth. V tuto chvíli po dalším rohovém kopu Ødegaarda zůstal zcela osamocen před hranicí brankového území a prudkou hlavičkou překonal pozdě reagujícího Peretze. Za dalších šest minut byl rozdíl ve skóre dokonce dvoubrankový, neboť obránce anglického Brentfordu Kristoffer Ajer po precizním pasu Bergeho zavěsil chladnokrevně do levé šibenice - 1:3

V 83. minutě pečetil výhru favorita tradiční ostrostřelec Erling Haaland, když přelstil ofsajdovou past a pak uklidil míč do pravého dolního růžku mimo dosah bezmocného Peretze. Národní tým vedený koučem Ranem Benem Šimonem pak ještě alespoň korigoval skóre na 2:4 ve třetí nastavené minutě díky přesné kroucené střele Dora Turgemana z dvanácti metrů.

Góly: 67. Ion Nicolaescu, 90+1. Mihail Caimacov - 19. Rasmus Peetson, 30. Rauno Sappinen, 70. Mattias Käit

Moldavsko pokračuje v tristních výkonech a po první vysoké prohře prohrálo i druhý soutěžní zápas. Výrazně k tomu přispělo vyloučení domácího obránce Maxima Cojocarua, který opustil hřiště už po pěti odehraných minutách.

Oslabené Moldavsko sice bojovalo a pokoušelo se až do posledních chvil zvrátit nepříznivou porážku, ale jeho srdnatý výkon stačil jen na snížení o jednu branku. Konečné skóre tedy bylo 3:2 pro Estonsko, které zvítězilo, ačkoli před zápasem rozhodně nebylo v roli favorita. Jenže když máte šanci hrát už od páté minuty v početní převaze, dodá vám to sebevědomí.

Estonci poprvé udeřili v 19. minutě, tvrdou ránu z dílny Michaela Schjönninga-Larsena vyrazil brankář Kožuchar jen před dobíhajícího Rasmuse Peetsona a ten poslal hosty do vedení.

Ještě veseleji bylo na lavičce hostí po třiceti minutách, protože zásluhou přesné hlavičky Rauna Sappinena po rohovém kopu vedli už o dvě branky. Domácí se sice nehodlali smířit s porážkou, ale v prvním poločase se kromě rány Iona Nicolaescua nedokázali dostat k něčemu vážnějšímu. Zato po změně stran se jim hrálo mnohem lépe. Ve 48. minutě totiž Kevor Palumets zbytečně ostře fauloval a také on viděl červenou kartu.

Na tenhle dar domácí čekali a v 67. minutě snížili. Poměrně nepřehlednou situaci po centru a několika tečích dotáhl do zdárného konce Nicolaescu a dal domácím naději. Tu jim však jen o tři minuty později sebral Mattias Käit, který v 70. minutě zpracoval nahrávku od Jakovleva a přesnou ranou ji uklidil k tyči.

Moldavsko tedy znovu prohrávalo o dvě branky a zdálo se, že už nebude mít sílu na nic dalšího. Jenže v první minutě nastavení, které sudí původně určil na šest minut, dokázalo znovu snížit. Standardní situaci po faulu u vápna si na starosti vzal Mihail Caimacov a nádherně ji zakroutil mimo dosah brankáře Igonena.

Góly: 42. Maksim Samorodov, 45. Aleksandr Maročkin

Kazachstán dokázal pár dní po prohře s Walesem odčinit své zaváhání a přivezl si všechny tři body z Lichtenštejnska. Stačila mu k tomu povedená pasáž v rozmezí pouhých tří minut, kvůli čemuž zůstávají útočníci Lichtenštejnska stále bez vstřelené branky a tím pádem i bez bodů.

Favorizovaný Kazachstán se delší dobu trápil a herně se k ničemu zvláště nebezpečnému nedostával. Svěřence trenéra Aliyeva zachránila pasáž ke konci první půle, v níž udeřili dvěma rychlými góly a zcela tím ukončili jakékoli sny domácího trpaslíka o možnosti získat nějaké body. V úvodních minutách hostům stačilo trpělivě si budovat půdu pod nohama, kombinovat a držet míč na svých kopačkách.

Akce domácího Lichtenštejnska sestávaly z ojedinělých střeleckých pokusů, které buď k brankáři Muchamedjanovi Sejsenovi vůbec nedoletěly, nebo si s nimi hravě poradil. Jako tomu bylo v případě střel Sandra Wiesera s Nicolasem Haslerem. Přesto nakonec inkasoval právě domácí brankář Benjamin Büchel. Marat Bystrov vymyslel krásný pas na zadní tyč, tam si naskočil Maksim Samorodov a hlavou zkušeného gólmana přehodil.

Aby se náhodou Lichtenštejnsko nedokázalo snadno a rychle vzpamatovat, po pouhých třech minutách hosté znovu udeřili. Standardní situaci zahrával autor první branky Samorodov, našel krásným pasem nabíhajícího Aleksandra Maročkina a velezkušený obránce vsítil druhou branku dnešního večera.

Ani poté se ale Lichtenštejnsko nedostalo do nějakého většího tlaku a působilo spíš odevzdaně. Kazachstán se nechtěl smířit jen se dvěma zásahy, takže o další branky se postupně pokoušelo několik jeho hráčů. Tagybergen, Samorodov ani Žagorov se ale neprosadili. Střídající Aybar Zhaksyljkov se sice ke konci utkání dostal sám před brankáře Büchela, ale nedokázal svoje pohyby dostatečně zkoordinovat a pálil mimo bránu.

Góly: 90+1. Bojan Miovski - 90+6. David Brooks

Důležitý zápas kvalifikace o světový šampionát v příštím roce svého vítěze nakonec neměl, i když závěr byl více než zajímavý a blíže ke třem bodům měla Severní Makedonie. Draci z Walesu sice měli míč v držení téměř ze sedmdesáti procent a vytvořili si i více střeleckých pokusů, ovšem po nepříliš zajímavých devadesáti minutách inkasovali po obrovské hrubce v defenzívě. A až v šesté minutě nastavení je dokázal spasit střídající David Brooks.

Oba celky tak aktuálně mají shodné šance na postup, ovšem v konkurenci největšího favorita skupiny J Belgie se jim první příčka zaručující jistou účast na MS 2026 přeci jen vzdálila. První poločas tohoto úterního střetnutí mnoho zajímavých situací nenabídl, lehce navrch ale měl Wales. Hned v úvodní minutě napřáhl z velké dálky Jordan James a brankář Dimitrievski musel odvracet míč na roh. Zhruba deset minut před přestávkou si domácí strážce poradil také s přízemní střelou Thomase.

Druhý poločas probíhal ve velmi podobném duchu. V 57. minutě pálil příliš vysoko Broadhead, o osm minut později se na druhé straně poprvé blýskl gólman Darlow proti dorážce Čurlinova směřující pod břevno. Asi čtvrthodiny před závěrečným hvizdem chtěl otevřít gólový účet Alioski, ovšem ve velmi dobré pozici mířil trestuhodně o několik centimetrů vedle pravé konstrukce hostující brány.

Když už se zdálo, že se na nerozhodném bezbrankovém výsledku nic měnit nebude, tak Bojan Miovski vystihl katastrofální zpětnou přihrávku zkušeného Allena a sám před Darlowem nezaváhal, jelikož ho překonal přesnou přízemní střelou k bližší tyči. Nicméně Wales se nevzdal a v úplně poslední možnou chvíli bleskově vyrovnal. Hostujícím hrdinou se stal právě Brooks, jenž po hezké kombinaci svých spoluhráčů ve středu hřiště a následném dlouhém nákopu předběhl Dimitrievského a odražený míč usměrnil do levého dolního růžku.

Góly: 90+6. Edvin Kuč

Trvalo to hodně dlouho a zdálo se, že diváci v Nikšiči neuvidí ani jednu branku. To by zejména pro Černou Horu byl obrovský problém, zatímco Faerské ostrovy by slavily velké vítězství. To však v posledních vteřinách hry odmítl střídající Edvin Kuč.

Domácí favorit se trápil od začátku utkání a dlouho mu trvalo, než si vůbec dokázal vypracovat nějakou větší šanci. Spíš to často byly náznaky, které končily dřív, než se hostující brankář Mattias Lamhauge vůbec stihl zapotit. Hosté se znenadání dostali do šance po pětadvaceti minutách, když krásnou nahrávku Hanuse Sörensena málem zužitkoval Petur Knudsen. Pálil však těsně mimo tři tyče.

Další velkou šanci hostí připravili domácí sami a mohlo to být dost komické. Na nervy domácích fanoušků zabrnkal Milan Vukotič, který poslal velmi prudkou a špatně směrovanou malou domů. Balša Popovič tomu moc nepomohl, neboť mu míč přeskočil nohu a musel děkovat vyšší moci, že se balon odkutálel těsně vedle tyče.

V první půli tedy žádná sláva, zejména z domácí strany šlo o podprůměrný výkon a diváci nemohli být vůbec spokojeni. Po změně stran už ale začal víc vystrkovat růžky útočník Lecce Nikola Krstovič. Jeho hlavička z 53. minuty pořádně vystrašila brankáře Lamhaugeho, další Krstovičův pokus o zakončení ze 72. minuty mířil těsně vedle.

Do třetice se Krstovič mohl stát černohorským spasitelem, když tři minuty před koncem sprintoval sám na brankáře Lamhaugeho, jenž ho fantasticky vychytal. Ani on už ale nestačil na situaci z šesté minuty nastavení, kdy proběhl poslední zoufalý útok Černohorců. Krstovič nejprve zkusil ve vápně vypálit, míč se k němu vrátil a on ho nabídl Edvinu Kučovi. Střídající hráč i přes teče hostující obrany proměnil a stadion bouřil nadšením.

Góly: 21. Václav Černý, 50. Patrik Schick, 72. Pavel Šulc, 90+5. Jan Kliment

Čeští reprezentanti uspěli i ve druhém zápase kvalifikace na mistrovství světa 2026, když v portugalském Faru porazili Gibraltar 4:0. K vítězství výrazně pomohl křídelník Václav Černý, který často využíval poměrně odvážné hry domácích a v prvním poločase gólem otevřel skóre, přičemž ve druhé půli asistoval u branky Patrika Schicka. Pojistku pak přidal Pavel Šulc. Češi tak zapsali stoprocentní start v cestě za světovým šampionátem.

Role jasného favorita se Češi aktivně ujali od začátku. V solidní šanci se hned po šesti minutách objevil Patrik Schick, ale proti jeho zakončení z otočky dokázal zasáhnout brankář Bradley Banda. Obléhání gibraltarské brány pokračovalo i nadále, přičemž obrana fotbalového trpaslíka v portugalském azylu kapitulovala až ve 21. minutě. Černý se za hranicí vápna dostal k míči a střelou na bližší tyč překonal Bandu.

I po vstřelené brance byla převaha Čechů naprosto zřejmá, avšak náznaky šancí se nepodařilo zužitkovat. Jako například ve 43. minutě, kdy se objevil Tomáš Souček tváří v tvář Bandovi, ale ten jej vychytal.

O něco lehčí nohy mohli mít Češi krátce po přestávce, v 50. minutě totiž oslavili druhý gól. Na dvakrát se sice centr ze strany nedostal k Schickovi, potřetí už ale ano - a střelci Leverkusenu jen stačilo natočit v dobré pozici placírku směrem do brány.

Po druhé brance se obraz hry nezměnil. Češi kontrolovali hru a soupeře nepouštěli na svou polovinu, zároveň ale svěřencům Ivana Haška dělalo problém vytvořit si výraznější šanci. V 70. minutě český výběr dokázal rozhýbat obranu soupeře tak dobře, že se zhruba na pozici penaltového puntíku dostal ke zpětné přihrávce Černý, zaskvěl se ale opět Banda. O dvě minuty později přidal pojistku na výhru Šulc, jehož po hlavičce Součka čekala v podobě dorážky u tyče lehká práce. A úplnou tečku za utkáním udělal v nastavení po rohovém kopu premiérovým gólem v reprezentaci Jan Kliment.

Byť se možná čekalo více branek v síti soupeře, Češi odvezli z jihu Evropy tři body. Potvrdit dobrý vstup do kvalifikace budou chtít Češi v červnu, kdy je další reprezentační sraz. 6. června přivítají v Plzni Černou Horu, o tři dny později se představí v Chorvatsku.