Solbakken jako hráč přežil klinickou smrt. Traumatizující zážitek pro všechny okolo, vzpomíná

Norská reprezentace nenabízí jen hvězdy typu Erlinga Haalanda či Martina Ödegaarda. Kouč Ivan Hašek v obnovené premiéře u českého národního týmu narazí v pátek v Oslu na charismatického kolegu. Staale Solbakken se dokáže na lavičce pořádně rozpálit a vůbec nepřipomíná muže, který byl na sklonku hráčské kariéry prohlášen za klinicky mrtvého. Srdce mu sedm minut netlouklo, kolaps způsobený vrozenou vadou ale zázračně přežil a stal se úspěšným trenérem.

Začátkem prosince 2020 převzal norský internacionál reprezentaci své země, osudové ale pro něj bylo především spojení s FC Kodaň. Jako hráč s ním získal druhý dánský titul (první s Aalborgem), později usedl na trenérskou lavičku. S výjimkou dvouleté pauzy, kterou strávil v Kolíně nad Rýnem a Wolverhamptonu, vedl ambiciózní klub dlouhých 14 let. Během nich do síně slávy v Parken Stadionu dodal osm mistrovských titulů a čtyři trofeje za domácí pohár.

Na trenérské úspěchy přitom vůbec nemuselo dojít. Fotbalisté jako Marc-Vivien Foe, Miklós Fehér, Antonio Puerta či Gregory Mertens takové štěstí ve stejných případech neměli. On dokázal srdeční kolaps přežít.

"Kritická chvíle, na kterou nikdy nezapomenu. Mohl jsem zemřít, když jsem měl na sobě klubové barvy... Nicméně tak nepřemýšlím. Láska ke klubu nemá s tím, co se stalo, nic společného," připomněl Solbakken po letech dramatické události z března 2001, kdy ještě za FC Kodaň sám hrál. "Vezl jsem tehdy nejstarší dítě do školy a pak jel na trénink, všechno bylo normální. Ale při rozcvičení jsem dostal srdeční zástavu. Jednalo se o kognitivní poruchu srdeční činnosti, která může nastat při jisté psychické zátěži," uvedl dnes šestapadesátiletý trenér.

Další sled událostí zná jen z vyprávění. Šokovaní spoluhráči přivolali sanitku, pokusy o oživení srdce přímo na hřišti byly marné. "Je zázrak, že žije. Byl klinicky mrtvý, jeho srdce přestalo na sedm minut bít," vylíčil tehdejší klubový lékař Frank Odgaard, který se o masáž srdce okamžitě pokoušel. Celý klub zahalil smutek a čekal, že z nemocnice dorazí nejhorší zpráva. Až tam lékaři zjistili, že důvodem byla dosud neobjevená vrozená srdeční vada. Solbakken se ale po 30 hodinách z těžkého bezvědomí probudil a za dva týdny odešel po svých domů.

"Když jsem se probral, cítil jsem se o trochu lépe. Ale pro ostatní lidi kolem mě to bylo hrozné. Nevěděli, co se stalo, co se mnou bude, jestli můj mozek bude fungovat jako dřív. Zážitek, na který si vzpomenu pokaždé, když přicházím do tréninkového centra. Nebyl traumatizující jen pro mě, ale pro celý tým, rodinu a každého z klubu."

Dlouhý kolaps se jako zázrakem obešel bez následků. Solbakken dostal kardiostimulátor a navrch svolení, že může hrát fotbal dál. Ve 33 letech ale kariéru raději ukončil. "Srdce bylo znovu silné, riziko jen teoretické. S manželkou a dětmi jsme se však rozhodli, že nemá cenu osud víc pokoušet," vysvětlil norský internacionál.

Dag 2pic.twitter.com/wF70rXSzvV

— Fotballandslaget (@nff_landslag) March 19, 2024

A tak se stal trenérem, který proslavil svou Kodaň. Kdo ale čekal, že po návratu ze záhrobí bude klidným koučem, šeredně se spletl. "Možná se uklidnil v životě, na lavičce rozhodně ne. Je strašně impulsivní," poukázal před lety pro Sport.cz bývalý český reprezentant Zdeněk Pospěch, který pod Solbakkenem zažil na Parken Stadionu slavnou éru s Ligou mistrů.

"Šel z bláta do louže, absolutně se neuklidnil. Impulsivní byl už jako hráč, na lavičce prožívá ještě větší emoce. Však také kolují videa s jeho výbuchy," dodal jeho parťák Libor Sionko, další český absolvent Solbakkenovy kodaňské školy.

V aktuální norské nominaci chybí Markus Solbakkken, trenérův syn, který je od ledna hráčem pražské Sparty. "Táta se kolem hřiště pohybuje de facto celý život. Náš vztah ale nikdy nebyl založený na fotbale. Je to jak jeho, tak moje práce. Takže pokud bychom neřešili nic jiného, mohlo by toho být až moc. Snažíme se proto věnovat jiným tématům. Chce, abych dělal vlastní rozhodnutí a prožil kariéru podle sebe. Samozřejmě je ale skvělé mít v životě člověka, k němuž si můžu jít pro jakoukoliv radu. I tu fotbalovou," řekl třiadvacetiletý záložník pro klubovou televizi během soustředění v Marbelle.

Markus má ještě staršího bratra a mladší sestru. "Brácha není fotbalista, ale učitel, a ségra studuje v Kodani. Dalo by se tedy říct, že každý žijeme jiný život," dodala zimní posila českého mistra z Vikingu Stavanger.