Slovní válka - Diarra vs. Wenger

V lednu tohoto roku prodělal Lassana Diarra, nyní hráč Portsmouthu, kontroverzní přestup, na který dost možná nikdy nezapomene. Jako kdyby mu nestačilo, že ve zlém opouštěl již Chelsea, aby se v létě roku 2007 stěhoval do Arsenalu. Ani zde mu to totiž nešmakovalo a brzy byl na útěku znovu, tentokráte kompletně z hlavního města.

Spor Lassany Diarry a jeho někdejšího přímého nadřízeného, kouče Arsenalu Arsena Wengera, by se dal rozdělit na čtyři kapitoly. I my si je tak rozdělíme. Ta první se odehrála bezprostředně v době Diarrova přestupu. Pak dlouho nic, až v květnu si francouzský středopolař bůhvíproč vzpomněl, že mu vlastně Wenger ublížil, a vyjádřil nepochopení nad svou tehdejší malou herní vytížeností. Nenásledovalo nic jiného, než že se Wenger prostřednictvím médií proti Diarrovým výrokům ohradil a vzkázal mu, že "měl být více trpělivý". Netrvalo dlouho a ukřivděný Francouz napsal svou reakcí prozatím poslední díl této série - jakési obdoby "Hvězdných válek". Zdali se dočkáme jejího pokračování je zatím ve hvězdách. Jisté však je, že pokud by se tak stalo, hraničilo by to už s nediplomatičností Arsena Wengera, jenž by měl být jakožto téměř šedesátiletý mazák tím moudřejším, kdo první ustoupí. Jak ovšem francouzského "profesora" známe, jakékoliv hádky mu nejsou zrovna cizí.

"Nebudu zlý!"

Bylo těsně před Štědrým dnem, 16. prosince, a v Londýně se poprvé vyrojily spekulace, že by Diarra mohl Arsenal opustit. Sice se dušoval, že Wengera nebude kritizovat a nebude o něm mluvit ošklivě, ale za pár měsíců už jako by to nikdy neřekl. Každopádně tenkrát ještě vystupoval jako hodný hoch a kladná postava, tím zlým byl v tu chvíli Wenger.

"Když jsem přestoupil do Arsenalu, dostal jsem sliby od lidí, co mě sem přivedli. Ale od začátku sezony jsem nastoupil jenom v těch nedůležitých zápasech. Jsem nespokojen. S panem Wengerem nemám žádný problém. Nebudu ho kritizovat nebo o něm mluvit ošklivě. Nejsem typem člověka, který vytváří problémy. Avšak Arsenalu jsem podepsal proto, že jsem věřil, že budu hrát a bude zde zdravá konkurence. Tohle tento případ není." To jsou slova Diarry - diplomatická, evidentně opatrně volená, vzhledem k příštím Francouzovým prohlášením však spíše směšná.

Diarra se tedy stěhoval do Portsmouthu, který za něj neváhal vysázet na stůl 5,5 milionů liber (Arsenal ho v létě přivedl za pouhé dva miliony). Wenger zůstal zticha a vypadalo to, že zřejmé menší spory mezi oběma kohouty brzy vyšumí. A asi by se tak i stalo, nebýt nepochopitelného oprášení tohoto problému Diarrou 14. května roku 2008.

"Ptejte se Wengera, proč mě nenechal hrát!"

Já ne, já ne, to ty, to ty. Podobně by se dalo charakterizovat příští prohlášení Lassany Diarry. Ona slova, když se ho reportér zeptal, proč se rozhodl stěhovat z Emirates Stadium, zněla asi takto: "Tuhle otázku musíte položit Arsenu Wengerovi. Já, když jsem pokaždé za Arsenal nastoupil, jsem do toho dal všechno. Kdo ví, zdali to pro něj bylo dost, pro mě však ano," prohlašoval tehdy sebevědomě francouzský defenzivní štít. Zřejmě to dost nebylo, jak se později ukázalo. Wenger svou letní posilu využíval jen sporadicky a Diarra naskakoval prakticky jen do pohárových zápasů. V závěru svého působení už se na hřišti spíše jen ploužil a hrál jako by bez zájmu. Právě tento fakt tak trochu odporuje Diarrovým slovům.

Aby toho nebylo málo, zdánlivě nafoukaně tenkrát Diarra dodal: "Když jste součástí týmu, hrajete dobře, a přesto vás trenér nestaví, je třeba s tím něco dělat." A Lassana to vyřešil "šalamounsky", místo toho, aby se pral o své místo v sestavě, ke kterému by měl teď po odchodu Flaminiho blíže, raději odešel za jinou motivací. Taky možnost. Každopádně, jak se ukázalo, poněkud velkohubá Diarrova prohlášení nenechal Wenger ležet ladem.

Wenger míní: "Diarra se nedokázal vypořádat s konkurencí."

Wenger mimo jiné v rámci reakce na Diarrova nespoutaná slova poukázal na to, že svým vystupováním kazil francouzský half atmosféru a morálku uvnitř týmu. Zároveň se pozastavil nad nepřítomnosti bojovného ducha v Diarrově těle a to i přesto, že sám hráč chtěl usilovat o účast na ME, kam se nějaký nazdárek jen těžko podívá.

"Dospěl jsem k názoru, že se Diarra jen nedokázal vypořádat se skutečností, že jsou v Arsenalu lepší hráči na jeho post," uvedl Wenger a zřejmě udeřil do černého. Z podobného důvodu totiž Diarra opouštěl v létě i Chelsea. "Myslím, že bylo nejlepší variantou ho nechat jít. Měl jsem totiž k dispozici ještě Denilsona, Diabyho a Gilberta, kteří se také ucházeli o místo v sestavě. Diarru jsem v létě chtěl, protože jsem tušil, že by mohl po sezoně odejít Flamini a on, kdyby vydržel, mohl teď dostat šanci," pokračoval protřelý francouzský manažer.

"S myšlenkou na Euro v hlavě zpanikařil," myslí si Wenger a znovu by mohl být blízko realitě. Vždyť Diarra se tímto chtíčem nikterak netajil a klíč k účasti na šampionátu je jednoduchý – pravidelně hrát. Takovou podmínku v Arsenalu Diarra nenaplňoval, a proto chtěl pryč. V tomto směru si pomohl, neboť se nedávno v nominaci na závěrečný turnaj ve Švýcarsku a Rakousku skutečně objevil. Faktem je, že prý odmítl i možnost hostování, a tak skutečně nebylo co řešit. Ale Diarra minimálně jednoho cíle dosáhl, čili nesmutní. Krom toho si dokonce přestupem do Portsmouthu pomohl k alespoň jedné trofeji, o níž se jeho bývalým spoluhráčům z Arsenalu mohlo jenom zdát.

"Proč se o mě vůbec stará?!"

Zajímavým argumentem kontroval zatím naposledy Lassana Diarra svému bývalému nadřízenému. Doslova a do písmene se ohradil takto: "Opravdu nedokážu pochopit, proč se o mě pan Wenger tolik zajímá. Proč se přes to ještě nedokázal přenést? Mluví o mně víc teď, než když jsem byl v Arsenalu. To je velmi zvláštní," nebere si servítky 23letý záložník. Ale Lassano, ruku na srdce, kdo si začal?

Zároveň se Diarra nebál opřít také do Wengerovy přestupové politiky. "Ztráta jednoho francouzského záložníka může být vnímána jako neštěstí, osud. Ale ztráta dvou už vypadá jako ledabylost," naráží nynější hráč Pompeys na úprk Flaminiho do Milána jakožto volného hráče.

Pravděpodobně s cílem uštědřit Wengerovi další ránu si ještě Diarra na závěr své zpovědi neodpustil chválu svého současného nadřízeného, Harryho Redknappa. "Miluji hru pod ním. Mám další medaili a těším se na Euro a příští pohárovou sezonu," pronesl a na finální otázku, jak se mu žije po přestupu z Arsenalu, ještě odvětil: "Jen stěží se to mohlo vyvinout lépe."

Tím prozatím završil ságu plnou kontroverzních prohlášení a všelijakých popichování. Zda bude nedávné Diarrovo prohlášení ale opravdu tím posledním, můžeme jen hádat. Každopádně ten, kdo se rád baví nad podobnými hádkami, by nemusel vyjít naprázdno.