Slavii čeká krajně nepříjemný pohled do zrcadla. FC Midtjylland se představuje

Loni jsme na tomto místě o Slavii hovořili jako o posledním českém zástupci v Evropě. Tentokrát je situace o poznání růžovější, když nadále živíme naději na tři kluby v základní skupině Evropské ligy, a takový Liberec před sebe dostal možná nejschůdnější dvojici překážek ze všech možných. Slavii na druhou stranu čeká patrně silnější soupeř než před rokem; de facto její vlastní odraz...

Podobnosti mezi Slavií a FC Midtjylland začínají již u roku 2014, kdy se pro oba kluby začal lámat chleba. Slavia tehdy polykala obří knedlík, když se v nejvyšší soutěži zachránila jen díky výsledku souběžně hraného utkání. FC Midtjylland v témže roce koupil Angličan Matt Benham a započal tam svou statistickou revoluci na styl Moneyballu, která mladému klubu okamžitě vynesla první titul. Za posledních šest let FCM Dánsku kralovalo třikrát; tedy přesně tolikrát jako Slavia Česku.

Styčné body však sahají mnohem dále. Jejich frekventované těžení ze standardních situací je už součástí folkloru v obou zemích. Oba týmy zároveň výrazně staví na presinku ve všech třetinách hřiště a podstatnou část svého úspěchu odvozují od stěží průchodné defenzívy. Slavia v okamžiku mistrovských oslav (s předstihem tří kol) dostala v průměru 0,34 gólu na zápas; FCM bylo korunováno se čtyřmi koly k dobru, kdy se pyšnilo bezkonkurenčním průměrem 0,625 obdržené branky na zápas. Trenéři Jindřich Trpišovský a Brian Priske jsou ve svých 43, respektive 44 letech vrstevníky a prominentními tvářemi inovativní, relativně mladé trenérské krve ve svých zemích.

Pravda, svým postavením na evropské scéně je FC Midtjylland nanejvýš mladším bráchou Slavie, ale podceňovat si rozhodně nezaslouží. O totéž se ostatně česká mediální obec ve spolupráci s Lukášem Váchou pokusila už u podstatně skromnějšího SønderjyskE, a divže z toho nebyla blamáž. Obecně je každopádně historie na naší straně; Plzeň už v této fázi Ligy mistrů udělala jednu dobrou zkušenost s FC Kodaň (2011), a to tehdy kráčelo o ještě dominantnějšího šampiona. Slávisté zas na čtyři pokusy s dánskými celky (AB 2000, FC Kodaň 2018) ani jednou neinkasovali. A i takový Jablonec se půl dekády zpátky proti kodaňskému gigantovi pochlapil a šel v Evropské lize dál.

V jaké kondici se nyní soupeř Slavie nachází, v čem spočívají jeho silné i slabé stránky a mnoho dalšího se pro vás na příštích řádcích pokusím rozklíčovat i s váženou pomocí Anderse Dehna (Tipsbladet), Mortena Jørgensena (bold.dk) a Jørna Justa Kristensena (Herning Folkeblad).


FC Midtjylland leží mnohým Dánům v žaludku, protože popravdě působí jako ten otravný kluk odvedle, který má každou hračku dříve než vy, a díky anglickým majitelům má takové PR, že o té hračce vždy zaručeně obratem víte.

První mládežnická akademie svého druhu založena již roku 2004; o dekádu později následovala vlastní statistická databáze, GPS na tréninku; teď přibyla nová internátní škola pro nejtalentovanější fotbalisty a házenkáře v zemi s názvem "Zlatý důl" a explicitním cílem vychovat jednoho z příštích držitelů Zlatého míče. A především potom tři tituly za posledních šest let.

No co si jako myslí, že jsou?

Jsou tu teprve od roku 1999 a už dýchají za krk AaB, které si své kvarteto zlatých medailí poctivě vydřelo za svých 135 let existence. Jeho nejslavnější odchovanci moderní éry, Peter Møller a Jesper Grønkjær, byli součástí několika z nejtalentovanějších týmů v Aalborgu i Kodani, a přece oběma zvlášť náleží všehovšudy čtyři tituly.

Kdyby alespoň Midtjylland dělal Dánsku dobré jméno v pohárové Evropě, ale ani to neplatí. Spíše naopak dosud FCM za hranicemi jen těžce zklamává. Napoprvé to ještě šlo. V euforii z prvního titulu Midtjylland na podzim 2015 zaskočil v předkole Evropské ligy Southampton a záhy i postoupil ze skupiny. Jenže v srpnu 2016 nedal v klíčovém dvojutkání ani gól Osmanlisporu, který mu měl být vyrovnaným soupeřem. Za další rok v předkole EL nestačil na Apollon Limassol. Před dvěma roky mu v LM proti Astaně nebyla k ničemu ani nálepka mírného favorita a ihned posléze si ho v EL povodilo i Malmö. Loni si doma od Rangers potupně nechal dát čtyřku. V součtu za poslední čtyři roky FCM odehrálo v Evropě přesně 10 duelů se skóre 9:20 a bez jediné výhry. Uff.

Kdyby alespoň Midtjylland zásoboval národní týmy mladými talenty jako Esbjerg či Silkeborg. Kdepak, ani v této rovině si FCM sympatie nezískává. Brentford FC, druhý tým pod správou Matta Benhama, úvodem tohoto ročníku do základní sestavy tradičně skládá více Dánů než FC Midtjylland. Dánský šampion zároveň neoplývá jediným seniorským reprezentantem (Brentford dvěma), přičemž za výběr do 21 let sporadicky nastupuje akorát Nikolas Dyhr. Dál ani ťuk.

Pokud si tedy FC Midtjylland v nedávné minulosti vydobyl pozici miláčka statistických nerdů, v Dánsku mu příliš nezasvěcených diváků přát jen tak nebude. K tomu musí urazit ještě kus cesty.


Od roku 2015 a prvního titulu se vlastně vůbec nic nezměnilo. Klub dál vedou zítra 37letý Rasmus Ankersen, držitel áčkové trenérské licence a autor knihy s názvem "The Gold Mine Effect" o identifikaci výjimečného fotbalového talentu a jeho následném rozvoji, a o 15 let starší Matt Benham, který k celému svému jmění přišel skrze systematické nalézání chyb bookmakerů a profesionální sázení na fotbalové zápasy. Oba muži zároveň pospolu dohlíží na chod v Benhamově milovaném Brentfordu FC, jenž byl letos stejně jako před pěti lety blízko postupu do Premier League, ale v play-off nepochodil. Další promarněná obří šance na mocný tandem prvoligových značek.

Benham do Herningu přišel roku 2014, jen dva roky po své investici do Brentfordu FC, a okamžitě tam začal zasévat něco v Dánsku málokdy viděného. Klub brzy na plný úvazek zaměstnal psychologa a na trénincích začal klást nebývalý důraz na detail, na výkony jednotlivců. Skrze analýzu dat se předcházelo zraněním, a tak 14 členů kádru naskočilo do 20+ ligových utkání. Zlepšovaly se též individuální dovednosti hráčů; v průměru 6,7 střel na zápas sice dech nebralo, co už ale působilo přímo revolučně, byla skutečnost, že až 80 % projektilů mířilo mezi tři tyče.

Pod dohledem obou známých vizionářů FC Midtjylland nepřestává hledat cesty, jak určovat trendy a unikat konkurenčním klubům. Letos v květnu se například herningský klub spolčil s IT společností KMD, aby zefektivnil rekonvalescenci a spánek hráčů. Každé ráno takhle dorostenci Midtjyllandu do appky vyplňují, jak svěží se cítí, zda je pobolívají svaly, a případně jaké.

Tou hlavní výzvou pro vlastnickou strukturu však nyní bude udělat z FC Midtjylland konečně první dánský klub od FC Kodaň roku 1998, kterému se podaří obhájit ligový titul. Když po minulé sezoně došla během rozhovoru s Rasmusem Ankersenem řeč na navýšení rozpočtu v zájmu naplnění tohoto cíle, trval na tom, že to není potřeba, a zopakoval, že FCM nyní na platy vynakládá zhruba stejné prostředky jako v sezoně 2014/15 — a přece to zase vedlo k pohodlnému triumfu.

Někomu se takový přístup může zdát tvrdohlavý, ba arogantní. Ale takové už vedení FCM je, a zřejmě vždy bude.

A ještě jedna poznámka bokem: Rasmus Ankersen zrovna v den zápasu slaví 37. narozeniny, takže slávisté mají jedinečnou příležitost mu oslavu pokazit.


Co se výdajů na platy hráčů týče, rozpočet FC Midtjylland je lokálním tiskem vyčíslován zhruba na 8 milionů eur, tedy stále daleko za FC Kodaň, v jejímž případě se odhady pohybují kolem 13 milionů. V posledních letech se již nicméně FCM posunulo alespoň do takové úrovně, kdy rozděluje oba tradiční kodaňské titány — dle údajů zpřed covidové éry měl celkový rozpočet Brøndby dosahovat maximálně výše 11 milionů eur, čili už zaostával za tím midtjyllandským (14 mil.). FC Kodaň si mezitím jede svou vlastní ligu s cca dvojnásobkem celkového rozpočtu svého souseda.

Rostoucí finanční síla FCM se projevuje i na nárůstu dražších transferů. Loni v létě klub poprvé dosáhl na hranici 3 milionů eur, když se plácl přes kapsu kvůli podpisu útočníka Soryho Kaby, a ze zbylých šesti příchodů za 2+ milionů se ještě čtyři uskutečnily v posledních dvou letech. Jeden z nich reprezentuje také nedávný návrat Pioneho Sista ze Španělska, který Midtjylland zosnoval i v konkurenci FC Kodaň. Jistě, pro FCM tehdy hrál i faktor nostalgie a Sistových kořenů, ale přesto — bývaly doby, kdy si celek z hlavního města prostě dupnul a bylo automaticky po jeho, což už nutně neplatí.

V případě FC Midtjyllandu to každopádně nikdy nebylo o velkých úlovcích — vždy se preferoval spíš střídmý přístup k přestupové aktivitě skrze pečlivou statistickou analýzu a snahu najít nedoceněné klenoty. Jedním takovým je i 22letý Anders Dreyer, který přišel v zimní pauze coby nechtěný hráč Brightonu za milion eur, a jenom během senzačního jara, kdy bezpečně platil za největší hvězdu v dresu dánských šampionů, svou hodnotu bezpochyby alespoň zdvojnásobil.


Dva dánští soupeři českých klubů v Evropě, SønderjyskE a FC Midtjylland, jsou v Dánsku svébytnými jednotkami, protože nespadají do ani jedné z následujících kategorií: A) sídlí ve městě, které se svou velikostí vejde do dánské Top 10; anebo alespoň B) sídlí dostatečně blízko Kodaně, aby si případně mohly fanoušky sosat odtamtud. Odense, Aalborg, Aarhus, Horsens, Randers i Vejle utváří první desítku; FC Nordsjælland se svým sídlem ve Farumu cca 20 km od hlavního města zase splňuje to druhé (Lyngby a Brondby najdete rovnou na předměstí Kodaně).

S přihlédnutím ke geografické specifičnosti, a krátké historii klubu jako takového, se ještě na stadion do Herningu tradičně vydává poměrně úctyhodné množství lidí — v průměru něco kolem 7-8 tisíc, což je sice polovina obvyklých návštěv na FC Kodaň, ale stále čtvrté nejvyšší číslo v Superlize. Procentuálně potom žádný z prvoligových klubů svůj stánek nenaplňuje s větším úspěchem, když zhruba 11,5tisícová kapacita MCH Areny sotva představuje dánský nadprůměr.

V době covidové se samozřejmě rozdíly stírají a v tuto chvíli je už téměř jisté, že oběma zápasům nebude se šálami a v dresech FC Midtjylland osobně přihlížet téměř nikdo. Již pro poslední zápas s Lyngby platilo nové nařízení dánské vlády, dle něhož nesmí účast na sportovních akcích překročit limit 500 lidí, přičemž do Prahy by i bez omezení cestovaly nanejvýš dvě stovky nejvěrnějších; spíš ani to ne. V nastalé situaci bude i hrstka příznivců FCM považována za úspěch.


Jako hráč sice v FC Midtjylland strávil pouhý půlrok na hostování z provinčního Vejle BK, ale přesto lze o Brianu Priskem hovořit jako o jednom z prominentních nositelů proslulého "midtjyllandského DNA".

Jako asistenta si ho Glen Riddersholm k ruce přizval okamžitě poté, co bývalý reprezentační obránce pověsil kopačky na hřebík (2011), a Priske se vzápětí rozhodně jenom nevezl. V letech 2014-16 měl na starost primárně standardní situace a na trenérské lavičce tak byl hodně vidět; zvedal se při každém vyhraném i připuštěném rohovém kopu, aby hráče ad hoc instruoval. Později si ho k sobě do FC Kodaň na jeden rok vytáhl sám Ståle Solbakken, takže před svou vlastní zkušeností v debutové sezoně v roli hlavního kouče Brian Priske slavil dánský titul coby pobočník třech různých lodivodů — Riddersholma a Thorupa v FCM, Solbakkena v FCK.

Už jako profesionální fotbalista se Priske řadil k nejinteligentnějším hráčům své generace a coby pravý bek vynikal především svou poziční hrou a disciplinovaností. To se promítá také do jeho trenérské persony, když na veřejnosti vždy vystupuje odměřeně, s klidem schopného analytika, za něhož je v Dánsku všeobecně považován, a pro jeho styl oblékání i vystupování byste ho dle Jørna Justa Kristensena na první dobrou tipli spíše na nudného účetního než na úspěšného fotbalového kouče.

Priske sice není z nejzkušenějších, ovšem midtjyllandský A-tým měl správně vést už o sezonu dříve (kdy místo něj od juniorského výběru povýšil Kenneth Andersen, který sám brzy seznal, že mu více svědčí prostředí akademie, a po necelém roce ve funkci rezignoval) a už teď mu nejspíš lze prorokovat zahraniční angažmá, ne-li přímo zářnou budoucnost. Na jaře za Priskeho služby nabízel odstupné belgický Standard Lutych, kde by někdejší hráč Genku mohl prodat též svou jazykovou výbavu, ale Dánové s díky odmítli.

---

Brian Priske na tréninkovém hřišti. Zdroj: fcm.dk

---

1. Aktivní defenzíva. Kromě toho, že Brian Priske svého času zodpovídal za standardní situace, orientoval se též na defenzivní složku hry FC Midtjylland, a to se nyní promítá do dokonalé struktury obranných řad i mechanismů napadání rozehrávky soupeře, do něhož se zapojuje každý jednotlivý Priskeho svěřenec.

Když Dánská asociace profesionálních fotbalistů (PFA) nedávno hlasovala o nejlepším hráči sezony, na prvním místě se umístil kapitán Erik Sviatchenko, následoval jej štítový záložník Frank Onyeka (pro změnu vítěz obdobné klubové ankety) a třetí finišoval druhý stoper Alexander Scholz. První trojka kompletně z FC Midtjylland, a to bez výjimky s primárně defenzivními úkoly. Do nejlepší jedenáctky sezony Superligy se pak mimo oba střední obránce a box-to-box záložníka Evandra vtěsnal ještě pravý bek Joel Andersson.

V uplynulé sezoně měl FC Midtjylland dle databáze Wyscout druhé nejmenší xGA v lize hned po AGF, avšak s tím rozdílem, že zároveň sám obdržel nejméně branek (29), o třináct méně než aarhuský konkurent a oba kodaňské celky. Na tom má lví podíl také zkušený brankář Jesper Hansen, který ve 34-35 letech prožil dost možná svou životní sezonu. Více než jednou míč z vlastní sítě lovil poprvé až ve 20. kole, v polovině prosince, a v celé lize tehdy zřejmě nebylo lepšího gólmana.

Trademarkem Priskeho Midtjyllandu je agresivní defenzíva — vysoká linie, velká aktivita v presinku daleko na polovině soupeře, a soustavné nucení soupeře k zoufalým nákopům balonů za obranu.

Byť Sviatchenko se Scholzem nejsou z nejrychlejších středních obránců, jako tandem kombinují neústupnost a množství vyhraných vzdušných soubojů (Sviatchenko) s vynikajícím čtením hry a těžištěm rozehrávky týmu (Scholz), takže jim pohromadě vlastně vůbec nic nechybí. K tomu přičtěte skutečnost, že kompletní trojka ve středu zálohy má podobné úkoly a vlastnosti, co se velkého počtu podstupovaných a vyhraných soubojů či přerušených akcí soupeře týče, a neomylně vám vychází jeden z těžších oříšků pro skvostnou dispečerskou dvojku Stanciu-Ševčík.

2. Sistův X faktor. Přesně proto se o něho FC Midtjylland rval, přestože v žádné z minulých dvou sezon LaLigy nedosáhl ani na 900 odehraných minut, tedy 10 celých zápasů. Šikovný křídelník je v Herningu miláčkem tribun, a třebaže už dávno není obletovanou kometou evropského fotbalu, parametry dánské ligy ve 25 letech stále bezpečně převyšuje, což dokázal hned o tomto víkendu vítěznou trefou do sítě Lyngby při svém obnoveném debutu v základu FCM.

Awer Mabil prožil na levém křídle ročník, který by se dal klidně nazvat průlomovým, ale jakmile se Sisto stal finančně dostupným i pro relativně skromný klub jako FC Midtjylland, nebylo nač čekat. Tedy "dostupným"... byť se původně předpokládalo, že Sisto bude na základě svého čtyřletého kontraktu ročně pobírat zhruba 4,5 milionů dánských korun, nakonec Tipsbladet jeho gáži vyčísluje na závratných 6 milionů kroner (cca 805 tis. eur), tedy téměř dvojnásobek výplaty kapitána Sviatchenka (3,3 mil.). Jakkoliv mu do nejlépe placeného hráče ligy (Andreas Bjelland; 9 mil. kroner) pořád hodně schází, je tedy zjevné, že kvůli Sistovi FCM boří kdejaký umělý strop.

V Herningu ovšem vědí, za co platí. Na jaře 2017 byl Sisto pevným článkem týmu Celty Vigo, který navzdory veškerým očekáváním dokráčel až do semifinále Evropské ligy, kde potrápil Manchester United, což jsou evropské zkušenosti, kterým se ani starší členové kádru FCM neblíží. Stejně tak je Sisto jediným pamětníkem dvojzápasu se stejným slovutným sokem ve vyřazovací fázi Evropské ligy 2015/16, kdy proti Red Devils obstaral 2/3 gólů Midtjyllandu. Za takový životopis se nyní, poprvé na prahu milionářské fáze Ligy mistrů, rádo platí zlatem.

A ještě jeden důvod, proč je Sisto na startu 4. předkola LM považován za rozdílového: po tomto víkendu se prosadil v 17 různých zápasech Superligy a hned osm jeho tref se ukázalo být vítězných.

3. Standardní situace. Loni jsme na tomto místě upozorňovali u CFR Cluj na totéž, a pravdou je, že FC Midtjylland v tomto ohledu pověst předchází ještě do větší míry. V sezonách 2014/15 a 2017/18 si tým pod dohledem specializovaného mága Priskeho dopomohl k mistrovským vavřínům shodně 25 góly z autů a rohových, přímých i nepřímých kopů, což je vpravdě neuvěřitelná porce.

V poslední době se sice v Dánsku všichni zbláznili a midtjyllandské know-how už ani zdaleka není tak unikátní jako dřív, ale předností nadále zůstává. V lednu 2019 vyšlo najevo, že pouze FCM v Evropě udrželo míč po autovém vhazování častěji než Liverpool, kde nyní pracuje někdejší midtjyllandský guru Thomas Grønnemark, a dokud Priske pracuje v FCM, tahle specializace nikam nezmizí — na to můžete vzít jed.

V klubu už sice dál nepůsobí jedinci, kteří se vyznačovali nejdelšími hody zpoza postranní čáry (Jesper Lauridsen, Kian Hansen, Filip Novák), či železně rýsovali jedovaté donášky do vápna z ostatních typů standardek (Jakob Poulsen), a kádr FC Midtjylland už není ani tolik bohatý na nebezpečné hlavičkáře, ale to nevadí. Na jaře stále FCM po rozích zakončovalo v průměru alespoň třikrát na zápas, což mu leckdo může závidět.


1. Střelecký apetit útočníků. Osm různých klubů našlo své zástupce v první desítce tabulky střelců loňského ročníku Superligy. FC Midtjylland mezi nimi chyběl — pokud tedy nepočítáme Ronnieho Schwartze, jenž dvanáct z 18 gólů nastřílel ještě v barvách Silkeborgu IF. Obvyklý startér mezi hrotovými útočníky, Sory Kaba, nastřádal stejný počet zásahů ze hry (5) jako žlutých karet. Júnior Bramado, který dostal šanci naposledy proti Lyngby, vyšel po všech 762 minut ročníku 2019/20 střelecky naprázdno.

Jasně, odehrát Evander (přestupový cíl Porta) celou sezonu na desítce, kde se očekává také proti Slavii, a ne v double pivotu, určitě se blýskne více než osmi góly a v Top 10 střelců figuruje. Stejně tak strávit čtyřgólový Dreyer v Dánsku celou sezonu namísto pěti měsíců... ale to jsou stále jenom "kdyby", a faktem i tak zůstává, že z hrotu útoku prostě FCM góly nedává, což může být problém.

2. Nerozehranost. Slavia sice musela kvůli Covidu utnout své letní soustředění a přišla nejméně o dva přátelské zápasy, ale pořád do tohoto dvojzápasu vchází se zdravým mixem odpočinku a herní i tréninkové praxe — rozhodně tedy v porovnání se soupeřem. Hráči Midtjyllandu totiž mezitím dostali pouhý týden volna (byť v závěru minulé sezony už opory často nehrály tolik jako dřív) a dva a půl týdne přípravy před stěžejním duelem s Vrbovým Ludogorcem.

To se projevilo i na slabším rozjezdu ligové sezony. Midtjylland úvodem nedal gól SønderjyskE, s nímž prohrál 0:2, a nemohl se přitom ani vymlouvat na smůlu, když registroval méně střel na branku, menší xG a dle kategorizace SofaScore si vytvořil pouze jednu vyloženou šanci. Proti Lyngby to pak nebylo o moc lepší; jeden ze dvou hlavních kandidátů na sestup byl pokořen těsně 1:0. Pro Priskeho sice bude hlavní, že o víkendu poprvé v tomto ročníku v základu nastoupili Sisto s Evanderem, který se tak akorát včas zbavil své několikatýdenní indispozice, ale vykřičník by tu byl.

---

Očekávaná sestava (4-2-3-1): Hansen — Andersson, Sviatchenko, Scholz, Paulinho — Onyeka, Cajusta — Dreyer, Evander, Sisto — Kaba.