SKUPINA C - CIAO ITALIA

Tak tomu nevěřil snad opravdu nikdo! V neděli vypadlo Španělsko, v úterý ho následovala Itálie! Národní celky zemí, které se pyšní nejlepšími ligovými soutěžemi, zklamaly, zůstaly daleko za očekáváním a po zásluze opouštějí EURO 2004! Není místa na výsluní pro slabé! Silnější přežívá!

A tak Italové, kteří mnohdy připomínali diskusní a řečnický spolek, po zápase s Bulharskem nemohli uvěřit. Jak je tohle možné? My a vyřazeni? Podvod! Dánové se Švédy se domluvili!!! I taková podezření se jistě objeví. Ale ruku na srdce vy všichni, kteří jste fandové italského fotbalu. Zasloužila si dnešní italská reprezentace postup? Po celou dobu bojů ve skupině C to byl právě tento tým, který vyvolával nejvíce rozruchu. Již před prvním zápasem s Dánskem musel trenér Trapattoni zasáhnout a vnést klid a pořádek do kolektivu hráčů. Do kolektivu rozděleného na skupinky, podle klubové příslušnosti, věku, zájmů, postavení a kdo ví, čeho ještě. Peruzzi byl na odchodu, protože se nemohl smířit s rolí "trojky" mezi brankáři, Gattuso odmítl roli náhradníka a chtěl do základní sestavy, protože si to zaslouží, Del Pierro nemohl přenést přes srdce výrok Trapattoniho, že Totti je hlavní postavou týmu... Nepřipomíná vám to více dívčí internát? A Trapattoni jako hasič nikdy nekončících požárů?

Jak potom mohl vypadat první zápas... Dánsko nemělo co ztratit a podle toho i hrálo. Nebojácně se pouštělo do protiútoků a chvílemi zcela ovládlo hru. Jen vynikající Buffon v brance měl obrovskou zásluhu na čistém kontě. Ne. Italové nehráli zle, ale od první minuty poznávali, že to s rolí favorita nebudou mít tak lehké, jak předpokládali. Celý první poločas se hrál v režii Seveřanů. Italové se sice po přestávce zlepšili, ale více se v brance potil Buffon. Sörensen o svých brankářských kvalitách rovněž několikrát přesvědčil, a tak se po zásluze oba brankáři těšili největší pozornosti. Ostatně konečný výsledek 0:0 nejlépe vypovídá o jejich kvalitách. Ve druhém utkání se ukázalo, že Bulharsko bude v této skupině jen do počtu a Švédsko se bude snažit co nejvíce znepříjemnit život favorizovaným Italům a svým severským sousedům z Dánska. Vítězství 5:0 mělo být výstrahou pro příštího soupeře, Itálii.

Ale ta pokračovala v žabomyších sporech. Vše začal Totti. V poslední minutě zápasu sprostě, likvidačním faulem, poslal k zemi u půlící čáry jednoho ze soupeřů, za což dostal nepochopitelně jen žlutou kartu. Ale kamery a fotoaparáty viděly mnohem více z nesportovního chování italského reprezentanta. A nenechaly si to pro sebe. Záběry jasně ukázaly, jak několikrát plivl do tváře Dána Poulsena. A UEFA trestala. Zákaz startu na 3 zápasy a vlastně, jak se později ukázalo, konec působení na EURO 2004, kde měl být jedním z hlavních protagonistů. Ale on byl, v negativním slova smyslu...

Dánsko vycítilo svou šanci a porazilo Bulharsko 2:0. Tedy ne takovým rozdílem jako Švédsko, ale 4 body a nula na kontě obdržených branek, to vše jim hrálo do karet. Vše se ale točilo okolo Italů. Dokáží zastavit švédskou továrnu na branky? Nebo Larsson a spol. budou pokračovat v rozdávání fotbalové radosti? Italové byli lepší. Hráli na tři útočníky a na dlouho nepouštěli Švédy do žádné akce. Buffon si vlastně sáhl na míč až v 60. minutě! A to již Itálie vedla 1:0 brankou Cassana. Ale nebylo jí souzeno vyhrát toto utkání. Pět minut před závěrečným hvizdem rozhodčího Meiera vyrovnal Ibrahimovič. Zaslouženě? Asi ano, v druhém poločase to byli právě hráči Švédska, kteří ovládli hru. A vyrovnávací branka byla logickým vyvrcholením této převahy.

Itálie si vše zkomplikovala. Nervozita se dostávala čím dál tím více na povrch událostí a někudy musela ven. A tak to odnesl spojenec v dobách dobrých a úhlavní nepřítel v dobách zlých. Italští novináři. Vieri, Del Piero, Totti atd., si vztek za vlastní špatnou formu, neschopnost, smůlu a vůbec všechna zla světa, začali vylévat na zástupcích sdělovacích prostředků. Jeden prohlašoval, že je víc chlap, než oni všichni dohromady, druhý tvrdil, že nervozitu do kolektivu vnesli právě oni, třetí prohlásil, že je požene k soudu. Zmizely do nenávratna klidné chvilky, kdy se samotní hráči svěřovali novinářům s každým detailem svého intimního života, s umístěním mateřského znaménka bývalé, současné a pokud možno i budoucí milenky. To vše bylo zapomenuto. To pomáhalo k zvýšení popularity, k zájmu desetitisíců fanoušků o vlastní osobu. Dnes se jim nedařilo, viník musel být vyhledán a patřičně potrestán. Na pranýř a ukamenovat. Jen na jedno hráči Itálie zapomněli. Na hrací ploše budou muset rozhodnout oni...

A s Bulharskem to opět nebylo ono. Pomalí, nedůrazní, technicky mnohem hůře vybaveni. Tak se představili následníci legendárního Christo Stojčkova na tomto turnaji. Zápas proti Itálii nebyl výjimkou. Ale i to stačilo. Dokonce vedli 1:0. Z penalty, Materrazi fauloval, Petrov proměnil. V druhém poločase byl tlak na branku Zdravka Zdravkova obrovský. První gól již ve 3. minutě měla "nastartovat" brankostroj. Nestalo se, útok střídal útok, na tři desítky střel, ale jinak pokračování nemohoucnosti. Branka, ta vítězná, již k postupu nevedla. V té době se na jiném stadiónu, po skončení jiného zápasu, objímali jiní hráči. Ne jednoho, ale dvou mužstev. Utkání Dánsko - Švédsko skončilo 2:2 a to oběma zajistilo postup do čtvrtfinále.

Dohoda? Možná... Ale nevypadalo to. Právě tak je možno podezírat všechny aktéry zápasu Itálie - Bulharsko! Nastavení 5 minut, dost dlouhé a neobvyklé. Branka na 2:1, která měla zajistit postup pro Itálii, padla v době, kdy ještě nikdo na hřišti nevěděl o konečném výsledku druhého zápasu. Proto ta obrovská radost, proto to obrovské, následující, zklamání. Příliš náhod najednou? Možná. Jedno je však jisté. Itálie zklamala a vyřazení si zasloužila. Stejně jako v případě Španělska se ukázalo, že působení zahraničních hvězd napomáhá kvalitě ligové soutěže, ale na druhé straně snižuje kvalitu reprezentace. Byť i to tvrzení o vynikajících klubech je ošidné. Letos vyhrál evropské poháry někdo z úplně jiných zemí...



Raduje se Tomasson, trpí Corradi...

Dánsko zná jméno svého soupeře ve čtvrtfinále. Známe ho i my. Hrajeme totiž spolu. Švédsko se raduje a čeká. Holandsko, Německo, Lotyšsko? A není to jedno? Každý je k poražení...