Shrnutí Premier League: 2. část

Hodnocení jednotlivých týmů nejvyšší anglické soutěže v sezoně 2010−11. Druhá polovina tabulky byla velmi vyrovnaná, dočkali jsme se dramatického boje o záchranu v posledním kole.

11. WEST BROMWICH ALBION: 47 b. (56:71)

Roberto Di Matteo si vyhazov možná nezasloužil, ale z hlediska zájmů klubu se jednalo o správné rozhodnutí. Vedení se odhodlalo k odvážnému kroku, jenž se vyplatil. Nováček soutěže začal sezonu ve velkém stylu a na jeho pohledný fotbal se dalo dívat. Špatná série výsledků poté stáhla West Brom do spodní části tabulky a vážně hrozilo, že klub bude opět po pouhém jednom roku v Premier League sestupovat níže.

Možná by se West Brom zachránil i s Di Matteem, ale zkušený Roy Hodgson je na tento boj přeci jen mnohem lépe vybaven. Pod novým manažerem se Baggies začalo výsledkově velmi dařit a sezonu nakonec zakončili v naprosto bezpečné pozici. West Brom má silnější kádr než při předchozích pokusech o setrvání v Premier League. Pod Hodgsonem má na to, aby se usídlil ve středu tabulky i pro příští roky. Udržení výborného útočníka Petera Odemwingieho by tomuto cíli velmi napomohlo.

Roy Hodgson je hodně zvláštní postava. Velký cestovatel se specifickými schopnostmi. Nikdo přesně neví, jak on to dělá, ale Hodgson dokáže z průměrných hráčů dostat to nejlepší. V menším klubech působí jako kouzelník, jenž jde vždy štěstí naproti. V Liverpoolu vyhořel, jinak to ani nazvat nejde, ale ve West Bromwichi o něm nikdo nemůže říct špatné slovo. Roy Hodgson je zpět ve svém živlu a fanoušci Baggies za to mohou být jen rádi.

---

12. NEWCASTLE UNITED: 46 b. (56:57)

Z výsledkového hlediska průměr, ale jinak může panovat spokojení z toho, že se Newcastle jako nováček soutěže ani na chvíli nenamočil do záchranářských bojů. Na výkonech týmu se nijak výrazně neprojevila změna manažera. Chris Hughton byl nejdříve vedením podporován, ale v prosinci se stal prvním vyhozeným manažerem sezony. Hughton odváděl slušnou práci, Alan Pardew na ni navázal a sám dokázal napjatou situaci stabilizovat.

Newcastle se úspěšně vyrovnal také s odchodem největší hvězdy. Odchovanec Andy Carroll vylétl nahoru neuveřitelně rychle a probojoval se do reprezentace. Ze sportovního hlediska taková ztráta zamrzí, ale náplast v podobě 35 milionů liber je více než dostatečná. V létě St James' Park pravděpodobně opustí ještě José Enrique. Španělský levý obránce byl k Newcastlu loajální v těžkých časech a mezitím vyrostl v kvalitního hráče, jenž upoutal pozornost větších klubů.

Alan Pardew nemůže očekávat, že by k dispozici dostal všechny utržené peníze. Vlastnění Newcastlu se pro Mika Ashleyho stalo velmi drahým koníčkem. Manažer by přesto měl mít šanci posílit tým podle svých představ. Základ týmu je slušný. Joey Barton si svými řečmi zavřel dveře do reprezentace, o to více se může soustředit na klubové výkony. Kapitán Kevin Nolan zažil povedenou sezonu. Velmi dobrou akvizicí (až na disciplinární problémy) se ukázal být Cheik Tioté, jenž přišel za pouhých 3,5 milionů liber. Newcastle musí dělat více takových výhodných přestupů, aby mohl na tomto ročníku dále stavět.

---

13. STOKE CITY: 46 b. (46:48) − 09/10: 11., 47 b. (34:48)

Stoke City je druhým nejstarším profesionálním klubem na světě, zakladatelem anglické fotbalové ligy. Přesto je seznam jeho úspěchů dosti skromný: jeden ligový pohár (1972), dvakrát čtvrté místo v nejvyšší soutěži. V 70. letech se klub krátce objevil v pohárové Evropě, kam se v následujícím ročníku podívá.

Lze říct, že klub pod Tony Pulisem prožívá velmi pěkné období. Fanoušci nejsou na takové pohárové jízdy zvyklí, finále FA Cupu si klub zahrál vůbec poprvé. Podstatné také je, že se v lize podařilo udržet svůj standard. Potters sice prohráli první tři a poslední dva zápasy v Premier League, ale v průbehu celé sezony se ukázalo, že mají dobrý tým. Kromě silné obrany disponují dostatečnou ofenzivní silou. Když má Kenwyne Jones svůj den, tak je nezastavitelný. Jermaine Pennant do týmu taktéž zapadl.

Bude zajímavé sledovat, jak si Stoke povede na evropské scéně. Soupeři na takový styl hry nebudou moc zvyklí. Potters mohou mít problémy s rozhodčími, kteří budou přísnější než doma v Anglii. Hra Stoke City nemusí být každému po chuti, ale z hlediska rozmanitosti soutěže je tento klub přínosem. Pro fotbalovou veřejnost je jeho hlavním představitelem Rory Delap. Ten v létě oslaví 35. narozeniny, ale nelze předpokládat, že s jeho případnou absencí by se tým nedokázal vyrovnat. Tony Pulis je chytrý manažer a nepochybně si najde jiné silné stránky, které bude naplno využívat.

---

14. BOLTON WANDERERS: 46 b. (52:56) − 09/10: 14., 39 b. (42:67)

Owen Coyle si poněkud zlepšil reputaci. V lednu loňského roku se o něm mluvilo v souvislosti s neloajálním opuštěním nováčka Burnley. Nyní je považován za jednoho z nadějných manažerů. Jack Wilshere a Daniel Sturridge pod jeho vedením zaznamenali výkonností posun. Zapomeňte na nakopávanou pod vedením Sama Allardyce, Trotters se nyní snaží hrát atraktivní fotbal.

Bolton začal sezonu ve velkém stylu a někteří hráči překonávali sami sebe. Je pochopitelné, že po dobu trvání celého ročníku tuto formu nedokázali udržet. Především Kevin Davies a Johan Elmander přestali terorizovat obrany soupeře. Závěr sezony se už jen dohrával z povinnosti. Temné časy pod vedením Garyho Megsona jsou zapomenuty, ale stále je hodně co zlepšovat. Černou kaňkou představuje ostudná pětigólová prohra se Stoke City v semifinále FA Cupu.

Trotters si měli užít svůj den ve Wembley, místo toho předvedli málokdy vídaný kolaps. Poté sklopili hlavy a posledních pět ligových utkání prohráli. Tento nepříjemný výkonnostní propad mohl odradit zájemce o Coylovy služby, ale pro Bolton to hlavně představuje problém z hlediska financí. Klub zbytečně přišel o několik milionů na prize money, které by se mu velmi hodily. Tento tým si musí uvědomit, že nelze usínat na vavřínech. Místo v horní polovině tabulky nemůžete brát jako samozřejmost, tvrdá práce se musí odvádět ve všech 38 zápasech.

---

15. BLACKBURN ROVERS: 43 b. (46:59) − 09/10: 10., 50 b. (41:55)

Sama Allardyce nemusíme mít rádi, ale je třeba říct, že má smůlu na špatné majitele. Jeho vyhazov je následně může stát hodně draho. V Newcastlu si ho nevážili a v druhé sezoně po jeho odchodu klub potkal sestup. Blackburn nyní vstupoval do závěrečného kola s tím, že neměl účast v příštím ročníku Premier League jistou. Zaúřaduje v příštím ročníku Allardycova kletba podruhé?

Venky's mohou hovořit o Lize mistrů jak chtějí, ale faktem je, že Steve Kean s týmem získával 1,05 bodu za zápas. Blackburn nemusí být v létě atraktivní destinací pro případné posily. Snadno se může stát, že v následujícím ročníku už se záchrana nepovede. Těžko říct, kam Blackburn historicky náleží. Klub strávil 26 let ve druhé, chvíli i třetí lize, než jej peníze Jacka Walkera vytáhly do nejvyšší soutěže. V roce 1995 se povedlo senzačně vyhrát titul, ale místo usazení se ve špice přišel o 4 roky později pád do druhé ligy. V současnosti činí průměrná návštěvnost 25 tisíc, s tím se zázraky dělat nedají.

Problém nemusí být pouze v příchodech. Je Kean tím mužem, který dokáže udržet tým pohromadě? Kapitán Samba vyhrožuje odchodem už delší dobu, Phila Jonese určitě sledují větší kluby. Přestup Gaëla Giveta bude vyšetřovat FA kvůli platbám třetí straně. Možná bude třeba mít v klubu silnější a zkušenější osobnost, která si dokáže s těžkými situacemi poradit. Blackburn by měl brát závěr této sezony jako varování. Série špatných rozhodnutí by mohla mít pro klub nepříznivé následky.

---

16. WIGAN ATHLETIC: 42 b. (40:61) − 09/10: 16., 36 b. (37:79)

Wigan to opět dokázal. Je opravdu neuvěřitelné, jak se tento klub dokáže vždy vyhnout sestupu. Kdo by v roce 2005 tipoval, že Latics budou hrát Premier League sedm let v řadě? Klub nemá moc fanoušků, se svou 67% zaplněností DW Stadium je na tom jednoznačně nejhůře v celé nejvyšší soutěži. Nad vodou jej drží majitel Dave Whelan, jenž si realizuje svůj sen.

Tento klub ze severozápadu se v žebříčku popularity nebude nikdy nacházet příliš vysoko. Nic to nemění na tom, že záchranu si naprosto zaslouží. Konečných 42 bodů je slušný výsledek. Wigan k němu samozřejmě musel dojít po dramatické cestě a většinu sezony strávil v pásmu sestupu. Když v předposledním zápase dokázal v druhé půli otočit nepříznivý výsledek 0−2 s West Hamem, tak bylo jasné, že do posledního kola vstoupí jako favorit na záchranu.

Tým v sobě našel morální sílu a ani v těžkých chvílích nepřestal věřit v to, že se záchrana povede. Hráči a manažer Roberto Martínez si za to zaslouží uznání. Je pravděpodobné, že minimálně Charles N'Zogbia půjde v létě za lepším, ale Wigan se zatím vždy dokázal se svou pozicí přestupní stanice vyrovnat. Nyní není nutné řešit budoucnost. Je třeba tento povedený úspěch pořádně oslavit a od fotbalu si odpočinout. Wigan v srpnu čeká začátek dalšího nervydrásajícího dobrodružství.

---

17. WOLVERHAMPTON WANDERERS: 40 b. (46:66) − 09/10: 15., 38 b. (32:56)

Ani 40 bodů málem nestačilo. Závěrečné utkání s Blackburnem bylo naprosto typickým představením Wolves v tomto ročníku. Tento tým dokázal v těžkých momentech proti všem očekáváním bodovat, ale v papírově snazších střetnutích si častokrát podrazil nohy. V 35. kole na hřišti Birminghamu nevyužil hodinovou početní převahu, a tak s tímto soupeřem na dálku bojoval o udržení v posledním kole. Možná by bylo lepší napsat "bojoval", protože poločasový stav 0−3 v domácím utkání byl opravdu ostudný.

Wolves měli teoreticky nejlehčí los, ale nakonec se museli zaměřit na to, aby v druhé půli vylepšili své špatné skóre. Stephen Hunt nechtěl zažít svůj třetí sestup, a tak jeden gól připravil a poté v 87. minutě snížil na 2−3. Díky této trefě se musel Birmingham vrhnout na White Hart Lane do útoku, z čehož pramenil vítězný gól Tottenhamu z brejku. Wolves měli opravdu namále, infarktový závěr sezony pro ně nakonec dopadl dobře, a tak mohly přijít oslavy s fanoušky na hřišti.

Mick McCarthy a jeho svěřenci patří mezi ty sympatičtější účastníky anglické soutěže, záchranu jim mnozí přáli. Tato sezona byla výjimečná svou vyrovnaností, v minulém ročníku skončili Wolves 8 bodů nad sestupem.. Aby tento tým nečekala další jízda na horské dráze, musí utěsnit svou obranu. Koupit lídra defenzivní řady bude vysoko v žebříčku manažerových priorit. Od letošní záchrany se klub může odrazit výše a přesměrovat své ambice na probojování se do středu tabulky.

---

18. BIRMINGHAM CITY: 39 b. (37:58) − 09/10: 9., 50 b. (38:47)

Sestup tohoto klubu není pro Premier League velkou ztrátou. V tomto ročníku padlo nejvíce branek v historii této soutěže, ale Birmingham City nedokázal dávat v průměru ani jeden gól na zápas. Blues se také podařilo napodobit Norwich City, který v roce 1985 zároveň vyhrál pohár a sestoupil. Úspěch v Carling Cupu je fajn, ale pro Birmingham představuje účast v Evropské lize spíše zátěž. Dva poháry v Anglii, 46 utkání v Championship a do toho čtvrteční zápasy? Hodně štěstí.

V porovnání s předchozím ročnkem přišel propad o 9 příček. Soupeři už našli recept na Blues, a ti nedokázali najít odpověď. Doplatili na své negativní pojetí hry, které nemůže fungovat donekonečna. Po zranění Nikoly Žigiće byl Birmingham bezradný. Zatímco Wigan a Wolves se snažili dostat z pásma sestupu svou aktivitou, Blues si pořád hráli svou vyčkávanou na standardní situace. McLeishovy osvědčené metody přestaly být efektivní. Hlebova kritika stylu hry byla neprofesionální, ale pravdivá.

Birmingham zažil třetí sestup během šesti sezon a potvrdil tak svou reputaci jojo klubu. Přispěla k tomu celková mentalita Birminghamu City, který po celou svou historii hraje ve městě druhé housle. Jednou se dostaví úspěch v podobě šťastné výhry v ligovém poháru, a hned místo důstojných oslav přichází dětinské plácání Koscielnyho po hlavě. Jenže fotbalová sláva je pomíjivá a základem je mít pevnou půdu pod nohama v lize. Blues po výhře v Carling Cupu získali ve 12 zápasech pouze 9 bodů a zaslouženě padají do Championship.

V předchozích dvou případech se Birmingham City dokázal vrátit hned na první pokus. Pod vedením Carsona Yeunga je situace problematičtější. Už tak nízké příjmy klubu v druhé lize ještě poklesnou a současný kádr půjde jen stěží udržet. Alex McLeish prý zůstane, ale zbytek je ve hvězdách. Finanční situace klubu nevypadá zdravě, majitel si musel na jeho provoz půjčovat peníze. Deník Guardian minulý týden ve svém přehledu hospodaření klubů naznačil, že sestup by mohl mít pro Birmingham City katastrofální následky.

---

19. BLACKPOOL: 39 b. (55:78)

Pokud jste před rokem sledovali finále play-off o postup z Championship, museli jste si říkat, že Blackpool nemá s touto obranou šanci v Premier League uspět. Nakonec z toho žádná tragédie nebyla. Ačkoliv týmu děravá defenziva zůstala, sympatická filozofie málem dovedla Blackpool k nečekané záchraně. Nakonec stejně jako Birmingham doplatil tento tým na nerovnováhu v týmu, ale jeho pojetí přeci jen nabídlo fanouškům mnohem větší porci zábavy.

Ian Holloway nejvyšší anglickou soutěž se svým neadekvátním kádrem řádně provětral. Ještě na přelomu roku se Blackpool nacházel v horní polovině tabulky. S postupem času se ukázalo, že řada hráčů svými kvalitami patří do Championship a nastala výsledková krize. Svérázný manažer se přesvědčil o tom, že provokativní komentáře fungují lépe v době, kdy se vám daří. Jak nám ukázal Phil Brown, tak mezi oblíbencem médií a nesnesitelným otravou je jen tenká hranice.

Manažer v klubu má zůstat, ale je jasné, že Charlie Adam a spol. jsou na odchodu. Holloway možná bude muset vybudovat zcela nový tým. Tento úkol zní hrozivě, ale pro Blackpool může hovořit jeho šetřivost. Extrémní šetřivost. Z pohledu běžných lidí jsou fotbalisté Blackpoolu boháči. V porovnání s ostatními kluby Premier League jsou velmi chudí. V minulém ročníku Championship vydal klub na platy pouhých 13 milionů liber. Ještě sympatičtější je zjištění, že se vůbec nepáře s agenty a jejich poplatky si musí hradit sami hráči. Ani po postupu do Premier League klub neustoupil ze svého přístupu.

Blackpool by díky roku v nejvyšší lize teoreticky mohl dost zbohatnout a zajistit si bezproblémové fungování na několik let dopředu. Reálnou situaci nám ukáže finanční zpráva z této sezony. Hromadný exodus hráčů by nemusel mít fatální následky. Holloway prokázal, že umí chytře nakupovat, zároveň je dobrým motivátorem. Blackpool se vydal cestou postupného růstu a je dost dobře možné, že jsme o něm ve spojení s nejvyšší soutěží neslyšeli naposledy.

---

20. WEST HAM UNITED: 33 b. (43:70) − 09/10: 17., 35 b. (47:66)

Už od první kola, kdy West Ham předvedl naprosto ubohý výkon na hřišti Aston Villy, bylo jasné, že klub čeká těžký fotbalový rok. Sestup není výsledkem jedné špatné sezony, úpadek londýnského klubu je dlouhodobý. Jedná se o výsledek několika let plných špatného hospodaření. Současné vedení také není žádná velká výhra. David Gold, David Sullivan a Karren Brady zažili už třetí sestup během šesti sezon. Tato sebestředná trojice miluje své mediální výstupy, její chování zlepšení atmosféry v klubu určitě nepomohlo.

Avram Grant už si v lednu balil kufry, ale plánované angažování Martina O'Neilla nakonec skončilo jen dalším PR kiksem. Izraelský manažer neměl snadné podmínky pro práci, ale přesto si při pohledu na soupisku řekneme, že s těmito hráči se dalo uhrát více bodů. Ačkoliv situace v Portsmouthu byla odlišná, dva sestupy z Premier League v řadě jsou pro Granta hodně špatnou vizitkou.

Vinu nelze házet pouze na vedení a manažera. Individuální výkonu hráčů byly podprůměrné, především ti starší zklamali. Robert Green celou sezonu ukazoval, proč byl špatný nápad pustit ho na hřiště na mistrovství světa. V lednu nebyl posílen střed obrany, a tak se vedle nejistého Upsona střídali nevyzrálí Da Costa s Tomkinsem. Po zranění Parkera na konci ročníku chyběl na hřišti lídr, jenž by dokázal to, co se nedařilo manažerovi − namotivovat hráče.

Co bude následovat? Sheffield United sestoupil až do třetí ligy, a tak se vypjatého vzájemného zápasu připomínajícího spor z roku 2007 v příštím ročníku Championship nedočkáme. Je otázkou, jestli West Ham může uvažovat o rychlém návratu. Možná bude třeba udělat v klubu řádnou čistku a zbavit se řady přeplácených hráčů. Klubová akademie má velmi dobrou pověst, šanci by tedy mohli dostat nadějní hráči doplněni zkušenými fotbalisty se správným charakterem. Pokud West Ham pojme dobu v Championship jako příležitost pro vyčištění vzduchu, zvýší se šance, že se na Olympijském stadionu nebude hrát pouze druhá liga.