Shrnutí Premier League: 1. část

Hodnocení jednotlivých týmů nejvyšší anglické soutěže v sezoně 2010−11. Začínáme v horní polovině tabulky, která je ve znamení dominance klubů ze severozápadu a Londýna.

1. MANCHESTER UNITED: 80 bodů (skóre 78:37) − 09/10: 2. místo, 85 bodů (86:28)

Sir Alex Ferguson dokázal v minulosti vyhrát titul ve větším stylu. Tým z této sezony nebude připomínán jako výjimečný. O mistrovi Premier League rozhodlo to, že Manchester United dokázal na rozdíl od soupeřů pořádnou vůli po vítězství. Když v úvodu ročníku tým zbytečně ztrácel body a Wayne Rooney oznámil svou touhu odejít, mluvilo se o možném konci jedné éry. Red Devils nakonec všem ukázali, že se z nejvyšších pozic ustupovat nechystají. Stejně jako výtečný Ryan Giggs.

Zatímco Chelsea potkala velká krize a Arsenal se tradičně sesypal, Manchester United si jel stále ve svém tempu. Nepovedené výsledky se ukázaly být jen drobnými hrboly na cestě k titulu. Ten je významný z toho hlediska, že se jedná už o 19. úspěch klubu v nejvyšší anglické soutěži. Fandové Liverpoolu se nyní už nemohou ohánět historií. Sůl do ran byla přisypána tím, že Michael Owen splnil zápasový limit pro přidělení medaile a dokázal tak realizovat to, co se mu v Liverpoolu nepovedlo. Fanouškům Manchesteru United se také podařilo na Anfield propašovat velký provokativní transparent.

Když odhlédneme od podivného přestupu Bébého, tak opět můžeme jen chválit manažerův úsudek. Ferguson i ve svých 69 letech dokáže motivovat o několik generací mladší hráče. A jeho hlavní předností je taktická přizpůsobivost. Manažer Manchesteru United nelpí tvrdohlavě na vyzkoušených postupech. V závěru ročníku se rozhodl posadit na lavičku nejlepšího střelce soutěže Berbatova a v útoku hrál objev sezony Chicharito podporovaný z druhé vlny Waynem Rooneym. Sir Alex si zkrátka vždy umí poradit. V létě musí nahradit Edwina van der Sara a ideálně doplnit střed zálohy. Není se třeba bát toho, že by manažer nedokázal pro budoucnost najít nové tahouny týmu − viz živou vodou politý Nani nebo jistotou oplývající talent Smalling.

Fanoušci zažili hvězdnější kádry, ale tito současní hráči mají přes všechny chyby také svou kvalitu. Především jsou zrcadlovým obrazem svého manažera s hluboce zakořeneněnou touhou vyhrávat. V Premier League předvedli oslňující domácí formu, na Old Trafford ztratili pouze dva body za remízu s WBA. Prohra v semifinále FA Cupu s městským rivalem byla zklamáním, ale vyvážil ho postup do finále Ligy mistrů. Manchester United na konci měsíce bude mít šanci přiblížit se Liverpoolu v počtu trofejí na evropské scéně.

---

2. CHELSEA: 71 b. (69:33) − 09/10: 1., 86 b. (103:32)

Jeden rok double, druhý prázdné ruce. Z tohoto pohledu se jedná o jasné zklamání. Nabízí se tedy jednoduché řešení v podobě výměny manažera, ale je to skutečně vše pouze jeho vina? Chelsea měla skvělý rozjezd, jenže po bizarním odchodu asistenta Wilkinse přišla krize. Carlo Ancelotti se z ní dokázal dostat a ještě tři kola před koncem cestoval na Old Trafford s šancí na zisk titulu. V klubu s realisticky smýšlejícím vedením by italský manažer dostal příležitost napravit věci v další sezoně. V Ancelottiho následujícím působišti si ho určitě budou vážit více.

Vzhledem k financování Chelsea je zjevné, že manažer není tím hlavním mužem v klubu. Nikdo nedostal šanci vybudovat dlouhodobý projekt, protože netrpělivý majitel chce okamžité úspěchy. Roman Abramovič do klubu investoval neuvěřitelné peníze, ale nějaká jasná sportovní koncepce pořád chybí. Kdo vlastně rozhoduje o přestupech? V létě je možnost zamyslet se nad tím, zdali by nebylo lepší něco změnit. Sportovní ředitel Frank Arnesen z klubu odchází. Jednou možností je nahradit ho někým jiným, druhou přesunutím jeho pravomocí do rukou manažera.

O stárnoucím kádru Chelsea toho bylo napsáno už mnoho. Individuální výkony hráčů byly většinou horší než v předchozích letech. Dokonce i Michael Essien výrazně zaostal za očekáváními. Hráčem roku tak byl vyhlášen spolehlivý Petr Čech. Roman Abramovič musí navázat na lednové přestupní období a uvolnit nezanedbatelné finanční prostředky i v létě. Fandové Blues doufají, že Torresovi přestávka od fotbalu pomůže k návratu do formy. Příjemným bonusem bude návrat Daniela Sturridge z povedeného hostování v Boltonu, tedy až si mladý střelec v úvodu ročníku odpyká třízápasový trest. Bez generační obměny to dále nepůjde. Konkurence nespí, především Manchester City představuje pro Chelsea čím dál větší nebezpečí.

---

3. MANCHESTER CITY: 71 b. (60:33) − 09/10: 5., 67 b. (73:45)

Manchesteru City se konečně povedlo dosáhnout odrazového můstku v podobě kvalifikace do Ligy mistrů. Možná o rok později, než očekávali, ale Citizens jsou tam. Roberta Manciniho můžeme kritizovat za defenzivní pojetí hry − jeho svěřenci jsou jasně nejhůře střílejícím týmem z první čtyřky − ale podstatné jsou výsledky. Ukončení 35letého čekání na zisk trofeje v podobě výhry v FA Cupu už jen potvrdilo Manciniho setrvání ve funkci.

Můžeme kroutit hlavou nad tím, jak Manchester City přeplácí hráče. Můžeme konstatovat, že Mario Balotelli se svou povahou do tohoto klubu přesně zapadá. Nemůžeme ale ignorovat fakta: Manchester City se neustále zlepšuje. A vyhlídky nemá špatné. Za zády má majitele, pro něhož jsou desítky milionů liber pouhým kapesným. I kdyby si Tévez vytrucoval odchod, tak na jeho místo přijde jiný výborný hráč.

A mělo by být ještě lépe. Díky Lize mistrů získá Manchester City další výhodu v kupování hráčů. Jen těžko bude někdo odmítat nabídku pohádkového platu spojeného s možností zahrát si v prestižní mezinárodní soutěži. Kádr Citizens tak bude v příštím ročníku ještě o něco silnější. Modrá strana Manchesteru určitě bude mít ambice prohánět svého městského rivala i v Premier League. UEFA sice přišla s finančními regulacemi, ale zatím přesně nevíme, jak budou v praxi fungovat.

Vůči manažerovi lze namítat, že s tolika talentovanými fotbalisty v kádru by měl tým předvádět lepší fotbal. Mancini nehledí na veřejné mínění a jde si svou cestou. Na to má samozřejmě právo, a pokud bude mít dobré výsledky, tak se nejedná o závažný problém. Může se jednat o prozřetelný tah. Mít silnou obranu je základ, na němž se dá stavět dále. Vincent Kompany a Nigel de Jong nemusí vzbuzovat nadšení, ale jejich výtečná defenzivní práce je řadí k nejlepším hráčům celé soutěže. Pokud se podaří zlepšít kreativitu v záložní řadě, tak fanoušci Manchesteru City mohou vyhlížet další sezonu s velkými nadějemi.

---

4. ARSENAL: 68 b. (72:43) − 09/10: 3., 75 b. (83:41)

Stará známá písnička. Současný Arsenal je hodně dobrý tým, akorát s jednou výraznou chybou − vždy můžete dopředu očekávat, že Gunners nic nedotáhnou do konce. Carling Cup nabídl možnost získat konečně po dlouhé době nějakou trofej, ale místo toho přišel ostudný kolaps. V lize byla v tomto ročníku reálná šance na zisk titulu, Arsenal raději naprosto zbytečně ztrácel body. Ligu mistrů měl skvěle rozjetou, ale po třech zápasech přestal hrát, a tak přišel postup až z druhého místa. Během nabitého programu musel dvakrát jít v FA Cupu do opakovaného zápasu. Arsenal je sám sobě největším nepřítelem.

Výroky Harryho Redknappa je nutné brát s rezervou, ale v případě manažera Arsenalu nabídl zajímavý pohled. Arsène Wenger se podle něj vlivem obrovského tlaku na svou osobu změnil. Z klidného profesora se stal poskakující blázen. A jeho tým tomu odpovídá, hráči Gunners jsou hned v několika ohledech labilní. Fotbalisté jako Almunia, Squillaci, Eboué nebo Diaby jsou schopni jednou hloupostí položit vlastní tým na lopatky. Arsenal postrádá vnitřní sílu, která jej dříve zdobila. Je třeba do týmu přivést hráče s charakterem Wilshera.

Wenger samozřejmě není černobílá postava, kterou můžeme hodnotit pouze jednoznačně pozitivně či negativně. Kdyby francouzský manažer čistě hypoteticky dnes odešel, tak svému nástupci předá velice štědré dědictví. Díky jeho práci je Arsenal stabilním členem první čtyřky a přestěhoval se na stadion generující značné zisky. Fanoušci jsou však nepochybně frustrovaní z několika posledních let. To je také Wengerova vizitka, manažer je plně zodpovědný za současný tým. Výkyvy potkají každý klub, otázkou pak zůstává, jestli se Wenger dokáže vrátit zpět na vrchol.

Výměna manažera přitom není nutná. Stačilo by, kdyby Wenger přehodnotil svou filozofii a pokusil se posilovat tým odlišným způsobem. Co třeba zkusit udělat také změny v realizačním týmu? V hráčském kádru dřímá slušný potenciál, ale nejdříve je nutné zacelit zjevné mezery. Manažer v létě bude muset mimo jiné zvažovat, zdali by k tomu mohl pomoct případný odchod kapitána Fàbregase. Někdy je třeba učinit jeden krok zpátky, abyste se mohli posunout o dva dopředu. V Liverpoolu se prodej stále častěji zraněného Španěla ukázal být šťastným řešením.

---

5. TOTTENHAM HOTSPUR: 62 b. (55:46) − 09/10: 4., 70 b. (67:41)

Hodně rozporuplný rok. Spurs ochutnali Ligu mistrů, kde se jim zalíbilo, ale v následujícím ročníku si ji nezahrají. Jsou tedy zpět v pozici, kde se nacházeli už dříve. Promarněná příležitost? Nejspíše ano. Dobrý dojem ze základní skupiny milionářské soutěže byl nepochybně příjemný, ale brzy bude zapomenut. Tottenham měl šanci zabydlet se v první čtyřce, místo toho jej čeká tuhý boj, který by vlivem oživení Liverpoolu měl být ještě těžší.

Důvody neúspěchu lze hledat na různých místech. Hraní dvou těžkých soutěží zároveň se ukázalo být nad síly Tottenhamu. Hráčům se nevyhýbaly poklesy formy a zdravotní problémy. O to zvláštněji působí počínání klubu v lednovém přestupním období. Podle všeho byly k dispozici slušné peníze. Proč pak Tottenham s velkými nabídkami čekal až do poslední chvíle, kdy už bylo pozdě? Harry Redknapp se nyní společně s klubovým vedením může chytat za hlavu. Jak se v létě Tottenhamu povedl výborný kousek v podobě Rafaela van der Vaarta, tak leden představoval velký propadák.

Prstem můžeme ukazovat na nestabilní obranu nebo střelecky impotentní útočníky, Tottenham navíc řeší ještě důležitější záležitost. Prohraný boj s West Hamem o Olympijský stadion jen podtrhl touhu za každou cenu se odstěhovat z White Hart Lane. V porovnání s Arsenalem generuje současný stadion o téměř 60 % menší zisky za jeden zápas. Ano, Spurs mají hodně dobrý kádr a měli by v následující sezoně bojovat o poháry. Z dlouhodobého hlediska je nutné co nejdříve zrealizovat přesun jinam. Jen tak má Tottenham šanci probojovat se na delší dobu mezi elitu.

---

6. LIVERPOOL: 58 b. (59:44) − 09/10: 7., 63 b. (61:35)

Fanoušci klubu mohou diskutovat o tom, kde nyní mohl být Liverpool, kdyby Kenny Dalglish dostal funkci manažera hned od začátku sezony. Jmenování Roye Hodgsona bylo špatným krokem. Tento manažer dokáže odvádět skvělou v práci v menších klubech, ale angažmá v Liverpoolu bylo nad jeho síly. Toto rozhodnutí bylo ovšem učiněno pod předchozími majiteli, kteří jsou naštěstí pro Liverpool už pryč.

S novým vedením a manažerem se začíná blýskat na lepší časy. Liverpool pod Dalglishem sice vypadl v Evropské lize, ale v Premier League se jeho forma výrazně zlepšila. Ze statistického hlediska se jednalo o výkony hodné týmu první čtyřky. Nahrazení malátného Torrese dvěma mladými útočníky je správným krokem.

V Liverpoolu jsou konečně podmínky pro zlepšení situace. Noví majitelé se chovají rozumně a zdá se, že mají jasný plán. Damien Comolli působí jako sportovní ředitel, Steve Clarke je výborný kouč. Sportovní stránce šéfuje klubová legenda Dalglish odměněná novým kontraktem. Kouzlo liverpoolského velikána zafungovalo a klub získal potřebný impuls. Liverpool tak v příštím ročníku bude mít ambice minimálně na návrat do Ligy mistrů.

Reds měli dokonce šanci na účast v Evropské lize, ale sezonu zakončili dvěma prohrami. Jednalo se o připomenutí reálného stavu − tento tým potřebuje posílit. Liverpool hrál několik měsíců v relativní pohodě, útokem ze zadních pozic mohl jen příjemně překvapit. Až v srpnu opět začne liga, tak bude tým pod větším tlakem, protože se od něj bude čekat úspěch. Bez doplnění kádru to ovšem nepůjde.

---

7. EVERTON: 54 b. (51:45) − 09/10: 8., 61 b. (60:49)

Typická sezona v podání Evertonu. Po otřesném začátku přišlo zlepšení v druhé části ročníku a návrat na pozici odpovídající velikosti klubu. Bez výrazné investice zvenčí nemá klub šanci udělat velký krok vpřed a čeká jej další období stagnace. Pokud chce David Moyes přivést nějaké významné posily, musí nejdříve prodat Leightona Bainese. To ale není správná cesta k postavení úspěšného týmu v Premier League. Klub sice funguje sympatickým způsobem, jenže realita je taková, že ostatní mají více peněz, a tím i vyšší šance na postup do evropských pohárů.

Skotský manažer umí vytěži z minima maximum. Evertonu vlastně není moc co vyčítat. Tento tradiční klub je velkým přínosem anglické soutěže. Hráči se na hřišti vydávají ze všech sil. I když jim fanoušci v úvodu sezony spílali, po jejím skončením na ně mohou být hrdí. Dokonce i na Jermaina Beckforda, jenž nějakým záhadným způsobem dokáže kombinovat až komickou nešikovnost s geniálními momenty.

Ani vedení nelze kritizovat za to, že se snaží hospodařit v rámci možností klubu. Na posílení kádru zkrátka není odkud brát. Práce v těchto podmínkách je mnohem složitější, než když vás zaměstnává bohatý majitel. David Moyes přitom patří k těm manažerů, kteří by si zasloužili dostat šanci utratit pořádné peníze. V Evertonu se toho nedočká. Stejně tak tento klub vzhledem k současnému rozložení sil v Premier League může jen těžko konkurovat týmům, které skončily v tabulce nad ním.

---

8. FULHAM: 49 b. (49:43) − 09/10: 12., 46 b. (39:46)

Když 26. prosince prohrál Fulham doma s West Hamem a propadl se do pásma sestupu, byla pozice manažera značně ohrožena. Někteří fanoušci volali po jeho odvolání. Mark Hughes z krize vyšel vítězně, jeho tým se ode dna odrazil a už se za sebe neohlížel. Mohamed Al-Fayed svého muže podržel a nyní za to sklízí plody. Někdy je opravdu lepší být trpělivý a nereagovat impulzivně.

Každý nástupce Roye Hodgsona by to měl těžké. Účast ve finále Evropské ligy je něčím výjimečným, co se klubům jako Fulham nestává často. Hughesovi se hned v úvodu ročníku vážně zranil Zamora. Andy Johnson se vrátil ke konci října a dlouhá pauza se na něm projevila. Slušně rozjetý Dembélé dostal ránu v zápase se Stoke City. Útočná síla týmu byla ochromena, výtečný Clint Dempsey na vše sám nestačil. Fulham si připisoval příliš mnoho remíz.

Se změnou kalendářního roku přišla změna k lepšímu a Fulham se vrátil tam, kam patří. A tak se vyrojily spekulace o odchodu manažera. U Marka Hughese se čekalo, že se v této fázi kariéry bude nacházet výše. Velšskému manažerovi je ke cti, že nečekal na nějakou lepší nabídku, ale přijal výzvu v podobě angažmá ve Fulhamu. Hughes potvrdil, že na Craven Cottage zůstane i v příští sezoně.

Tento sympatický tým tradičně patří mezi nejslušnější týmy a zatím to vypadá tak, že by mu jeho umístění v žebříčku Fair Play mohlo přinést návrat do Evropské ligy. S trochou nadsázky lze říct, že Fulham se v posledních kolech snažil svému nasazení do první kvalifikačního kola zabránit karetními prohřešky včetně zbytečného vyloučení Gery. Na oficiální potvrzení si tedy budeme muset ještě chvíli počkat.

---

9. ASTON VILLA: 48 b. (48:59) − 09/10: 6., 64 b. (52:39)

V posledním kole Aston Villa poskočila v tabulce o 4 příčky, ale tím nelze smazat špatný dojem z uplynulého roku. Na hřišti to mnohdy byla jedna velká ostuda. Aston Villa předvedla kvalitativní propad a místo o poháry hrála v jednu chvíli o záchranu. Začátek úpadku nastal pět dní před začátkem ročníku, když se Martin O'Neill rozhodl rezignovat. Týmu se s rozporuplnými výsledky ujal dočasný manažer Kevin MacDonald, zatímco vedení hledalo někoho ochotného ujmout se týmu v tomto čase.

Volba padla překvapivě na Gérarda Houlliera, který přijal novou výzvu a po třech letech se vrátil do velké fotbalové funkce. Francouzský manažer v rozehrané sezoně začal provádět radikální změny a výsledky se nezlepšily. Objevily se velké spory s hráči, fanoušky Houllier poštval proti sobě necitlivými vystoupeními před kamerou. Vedení klubu nezpanikařilo, naopak manažera podpořilo v lednovém přestupním období. Góly Darrena Benta zachránily Villans v lize, hostující Kyle Walker rychle vylétl na výsluní a byl nominován do reprezentace. Když už se zdálo, že by Houllierovy metody mohly fungovat a hráči začali táhnout za jeden provaz, tak musel být manažer hospitalizován s vážným zdravotním problémem. V závěru sezony Villa pod vedením Garyho McAllistera přeskočila týmy, které v závěru neměly už o co hrát.

Klub se nachází na rozcestí. Finančně je závislý na majiteli Lernerovi, jenž do klubu vložil už přes 200 milionů liber. Martin O'Neill měl do Villa Parku přivést Ligu mistrů, místo toho za sebou zanechal extrémně přeplácený kádr. Co bude následovat nyní? Randy Lerner je bohatý majitel, ale jen těžko si může dovolit dlouhodobě přispívat klubu obrovskými částkami. Může uvolnit finance k dalšímu pokusu Aston Villy o návrat do evropských pohárů. Zároveň má právo omezit přísun peněz s tím, že manažer musí vypracovat poněkud udržitelnější model hospodaření.

Vedení nyní musí řešit také otázku realizačního týmu. Je možné uvažovat o přesunu Houlliera na jinou pozici, protože ze sportovního hlediska stále má co nabídnout. Jeho setrvání ve funkci manažera by bylo dosti rizikové. Gérard Houllier se zatím nevyjádřil, ale jeho asistent McAllister tvrdí, že 63letý Francouz se chce do stresujícího prostředí vrátit. V klubu by tak mohla panovat nejistota vyplývající z toho, že manažerovi hrozí nebezpečí dalšího kolapsu. Vedení klubu musí situaci vyřešit citlivým způsobem. Kromě toho v ideálním případě co nejrychleji, protože Aston Villa nutně potřebuje, aby v ní konečně vládla stabilita.

---

10. SUNDERLAND: 47 b. (45:56) − 09/10: 13., 44 b. (48:56)

Stejně jako v případě Aston Villy výhra v posledním kole zakryla několik problémů. V podání Sunderlandu se jednalo o hodně zvláštní rok. Ještě v lednu klub mohl reálně pomýšlet na poháry a na jeho hru se dalo dívat. Po odchodu Darrena Benta přišla ostudná herní krize v podobě sestupové formy. Sunderland si naštěstí nahrál dostatek bodů už dříve, a tak se nemusel o prvoligovou příslušnost strachovat, ale stejně se jedná o zklamání. Únorové podepsání nové smlouvy s manažerem se nemusí ukázat jako prozřetelný krok.

Steve Bruce bude muset v létě odpovídat na nepříjemné otázky. Sunderland těží z benevolence amerického majitele Ellise Shorta. Klub si nedokáže na svůj provoz vydělat. Předseda Nial Quinn upozornil na to, že zaplněnost stadionu činící jen lehce přes 80 % je nedostatečná. Za minulé účetní období zaznamenal klub ztrátu téměř 30 milionů liber. Short si může podat ruku s Randy Lernerem a musí být nespokojen s tím, jak byly jeho peníze investovány.

Manažerova reputace nyní není na tak vysoké úrovni jako dříve. Steve Bruce ve svých 50 letech už nemůže být považován za nadějného manažera. Faktem je, že ve všech svých šesti předchozích působištích měl lepší statistickou bilanci vítězství než nyní v Sunderlandu. Kritizovat lze nejen jeho přestupovou politiku, ale také motivační schopnosti. Hráči během krize sklopili hlavy a působili odevzdaným dojmem. Pohodě v týmu nepřispěl ani nezdravě vysoký počet zraněných hráčů během zápasů. Na severovýchodě by se přes léto měli zamyslet nad tím, kde se stala chyba. Další sezonu s takovýmto průběhem by Steve Bruce už bez vyhazovu nemusel přežít.