Rusko - země fotbalu (ne)zaslíbená?

Fotbalová mapa Evropy se na začátku 21. století rozrostla o dalšího významného konkurenta. Do Ruského fotbalu začaly proudit peníze převážně bohatých těžebních společností a ruské kluby se čím dál silněji začaly hlásit o místa v pohárové Evropě. Pro západní fotbalový svět je Rusko jen synonymem zimy, korupce, bohatých oligarchů a chudého lidu. Je fotbalové Rusko opravdu takové?

Známě pořekadlo praví "jiný kraj, jiný mrav" a o Rusku to platí víc než doslova. Rusko zabírá více než 12 % světové souše a se 17 075 400 km² je největší zemí na světě. Představme si tedy, jak vypadá fotbal v největší zemi světa a jak ho vnímá místních bezmála 150 milionů obyvatel.

Petrohrad
Město Petrohrad bylo na bažinách v deltě řeky Něvy postaveno carem Petrem Velikým jako brána do Evropy, kterou se snažilo ve všem napodobovat. Již od svého počátku tak mělo významně evropský ráz a snažilo se co nejvíce přiblížit západnímu světu. Stejně tak to platí i v dnešním fotbale. Místní obyvatelé fotbalem doslova žijí a je to patrné na každém kroku. V oknech domů se pyšně tyčí vlajky Zenitu Petrohrad, v mrazivých zimách místní hrdě nosí modrobílé šály a se symbolikou klubu se setkáte prakticky všude. Propagace Zenitu však nekončí jenom symbolikou v ulicích, ale pokračuje i vlastní mobilní sítí Zenitu, rozhlasovou stanicí, televizními pořady a klub vydává i vlastní platební karty.

Petrohraďané jsou na nejslavnější místní klub patřičně hrdí a je to vidět i u kas stadionu Petrovskij. Přestože lístky na Zenit jsou suverénně nejdražší v zemi a ceny ročních permanentek se počítají v přepočtu v desetitísících korun, stadion bývá pravidelně vyprodaný. Permanentky do kotle jsou pak vzácným zbožím a jejich vlastnictví je výsadním právem několika tisíc šťastlivců. Tisíce fanoušků pak svůj klub doprovází i na tisícekilometrových výjezdech po celé zemi.

Strůjcem zdánlivé fotbalové idyly je především plynárenský gigant Gazprom, který od roku 2007 začal klub dotovat nekonečnými zásobami peněz. Drahé posily, obrovská mediální masáž a úspěchy v Evropě udělaly ze Zenitu nejmilovanější a zároveň nejnenáviděnější klub v zemi. Zenit Petrohrad má své fanoušky i odpůrce doslova v každém koutu Ruska. Slávu bohatšího příbuzného nemohou překousnout ani fanoušci druhého klubu ve městě - Dinama Petrohrad.

Moskva
Desetimilionové hlavní město Ruské federace je městem obrovských kontrastů. Miliony boháčů žijí rozmařilý život v uzavřených "ghettech", baví se v moderních klubech na Novém Arbatu nebo utrácejí v superluxusních restauracích. Hýřivému rozhazování naopak přihlíží miliony chudých žijících doslova ze dne na den. O fotbal a další záležitosti obyčejného života se pak zajímá jen zbylých pár milionů obyvatel. Zájem o fotbal a počet potenciálních fanoušků snižují i populární kluby tradičnějšího hokeje.

Moskva disponuje v zemi nejkvalitnější infrastrukturou pro fotbal a nejvyšší ruskou soutěž v současné době hrají čtyři kluby. Největší oblibě se těší Spartak Moskva, který byl v dobách socialismu klubem dělnické třídy a svou popularitu si udržel dodnes. Druhým nejoblíbenějším klubem je armádní CSKA, následované "holčičím" Lokomotivem. Masy fanoušků z řad něžného pohlaví získal Lokomotiv na začátku 21. století, kdy za jeho úspěchy v lize a v Lize mistrů stáli dívkami obletovaní krasavci jako Syčov nebo Biljaletdinov.

Dávnou slávu pak začíná obnovovat "policejní klub" Dinamo Moskva. Akcie klubu, který byl za sovětské éry spojován s Ministerstvem vnitra a KGB, na začátku roku 2009 nakoupila ruská banka VTB a začala Dinamo dotovat velkými finančními injekcemi. Na místě bývalého stadionu Dinama začala růst moderní fotbalová aréna, vedení nakoupilo západní hvězdy a vyhlásilo útok na titul a postup do Ligy mistrů.

Jihozápadní Rusko
Pláže, palmy a moře - takový obrázek má o Rusku málokdo a přesto něco podobného zažívají v Rostově, Krasnodaru nebo dalších městech na jihu Ruska. Místa geograficky na úrovni Itálie a bez hokejové tradice jsou zdálivě ideálními místy pro fotbal. Opak je však pravdou. Špatná infrastruktura a chudé poměry klubů brání fotbalovému rozvoji v této oblasti. Mezi místními najdete fanoušky moskevských klubů nebo Zenitu a v ochozech místních stadionů bohužel nebývá plno. Špatné finanční poměry tíží i většinu klubů na západě evropské části Ruska. Mnoho klubů z velkých měst jako Voroněž, Orel, Brjansk nebo Volgograd tak doslova bojuje o přežití.

Kavkaz
Živelná, bouřlivá, nebezpečná a dobrodružná - taková je oblast Kavkazu a pobřeží Kaspického moře. Kavkaz je dlouhodobě poznamenán občanskými nepokoji a boji proti ruské nadvládě. Infrastruktura měst je v žalostném stavu, velkým městům vládne korupce a obyvatelé žijí v chudobě. Fotbal je zde však oblíbenou zábavou a zápasy svých klubů živelně prožívají davy temperamentních jižanů. Mezi místními kluby navíc neexistuje rivalita a Kavkazské kluby se naopak navzájem podporují i v hledišti. Doslova vražedná nevraživost pak panuje s kluby z Moskvy a Petrohradu, jejichž fanoušky místní vítají nadávkami a kamením.

Neutěšenou situaci na Kavkaze se však v posledních letech snaží měnit bohatí oligarchové, kteří jsou i v čele místních klubů. V Grozném nebo v Machačkale rostou hypermoderní centra měst a majitelé klubů lákají hvězdy z celého světa. V Grozném již vyrostl nový moderní stadion a Anži Machačkala se může ve svém kádru pyšnit hvězdami jako například Samuel Eto'o a Roberto Carlos.

Na východ od Moskvy
Popularita fotbalu v Rusku úměrně klesá s rostoucí vzdáleností na východ od jeho hlavního města. Sportem číslo jedna je hokej a v oblastech Sibiře a východu Ruska nejsou ani optimální přírodní podmínky pro fotbal. Horká léta a mrazivé zimy od investic do fotbalu odrazuje i bohaté těžební společnosti, jejichž ložiska se nacházejí právě v této oblasti. Případné prvoligové fotbalové kluby jako Tomsk nebo v loňské sezoně Novosibirsk pak zajímá především boj o finanční přežití klubu.

Fotbalově nejvýznamnějším městěm na východ od Moskvy je Kazaň, kde místní Rubin v posledních letech několikrát vyhrál nejvyšší ruskou soutěž a úspěšně působil i v Lize mistrů. Ve městě však i přesto najdete minimum fotbalových fanoušků a pokud na nějaké narazíte, tak většinu z nich častěji potkáte na hokejovém stadionu místních AK Bars Kazaň. Popularita Rubinu ustupuje i volejbalovému mužstvu Zenit Kazaň, které je jedním z nejlepších v zemi. Stadion Rubinu Centralnyj tak i přes úspěchy místnoho fotbalového klubu zeje prázdnotou. A není divu, v zimě zde teploty padají až pod -30 stupňů...