Preview zápasů Ligy národů - pondělí 6.6.

Liga národů v prvním hracím dnu nabídla určitá překvapení, mezi nimi nechyběla například ani výhra Maďarska nad Anglií či vysoká porážka Belgie s Nizozemskem. A o dvě z nich se postaraly taky třeba celky Rakouska a Dánska, jež teď narazí právě na sebe. Zatímco domácí skolili venku snadno Chorvatsko, hosté si dokonce vyšlápli na obhájce prvenství z Francie.

Lepší debut na rakouské lavičce si trenér Ralf Rangnick vlastně ani nemohl přát. Ačkoli jeho mužstvo plní v první skupině áčkové úrovně roli outsidera, který by se měl podle papírových prognóz pakovat zase o patro níže, začátek téhle soutěže mu vyšel náramně. A hned o tři góly přetlačil v Osijeku svého protivníka, jenž na Burschen nenašel za devadesát minut potřebný recept. Dánský stratég Kasper Hjulmand si přitom myslí, že Rakušané ani náhodou nebudou hrát druhé housle. A svého kolegu na protější straně hodně ocenil. "Velmi si ho vážím," říkal. "Je velkou inspirací pro mnoho koučů už hodně dlouho. Mě uchvátil také, protože právě on je jedním ze strůjců agresivního fotbalu a vysokého presování. A moc dobře vím, že udělá pro Rakousko spoustu práce. Už v prvním střetnutí proti Chorvatsku byly jeho nápady k vidění."

Osobně se mimochodem Rangnick zná taktéž s dánským stoperem Jannikem Vestergaardem, jehož přivedl jako sedmnáctiletého do Hoffenheimu v roce 2010, kdy v Sinsheimu působil jako šéf lavičky. "Naučil mě opravdu hodně. Dbal hlavně na intenzivní hru," pravil hostující obránce. "Když jsem byl ještě v mládeži Brøndby nebo KB, na takový styl jsem nebyl vůbec zvyklý. Jsem si docela jistý, že on byl důležitou složkou mého vývoje, i když jsem ho nezažil na nějakou delší dobu." V roce 2011 totiž dnes třiašedesátiletý Němec bral nabídku v Schalke.

Jestliže z dánského tábora na adresu Rangnicka zněly slova chvály, pak i domácí lodivod se moc hezky rozpovídal o působení Hjulmanda u De Röd-Hvide. "Co dokázal s Dánskem, je až překvapivé. Jen když o něčem takovém hovoříte a připomenete si, kolik obyvatel tahle země má, je menší než Rakousko," uznale pokývnul. "Když se podívám na jeho kádr, i na střídačce má spoustu skvělých hráčů. A jsou i někteří další, kteří se prostě do nominace ani nevešli."

Vůbec povedené vstupy do Ligy národů neprožily celky Chorvatska a Francie. Zatímco prvně jmenovaný doma překvapivě jasně nestačil na Rakousko, druhý padl na Stade de France s Dánskem. Oba tedy budou určitě hledat revanš za své úvodní nezdary. Každopádně v posledních letech vykazují lepší vzájemnou bilanci s tímto sokem favorizovaní Les Bleus.

Ta největší bitva mezi oběma družinami se konala pochopitelně v červenci roku 2018, tehdy totiž Francie slavila titul mistrů světa poté, co Chorvatsko skolila ve finále o dvě branky. Pak se oba nároďáky střetly rovněž v Lize národů, v roce 2020 si přitom zase lépe poradili hosté, kteří vyhráli v obou případech. Domácí tak bezpochyby mají svému protivníkovi co oplácet.

Jestliže mnoho týmů není nadšeno, že se Liga národů uskutečňuje zrovna v tomto červnovém termínu, kdy si obvykle většina hráčů bere dovolenou před sezónou nadcházejí, a zaznívají též kritické hlasy ohledně samotného formátu téhle soutěže, zrovna francouzský lodivod Didier Deschamps si vůbec nestěžuje. Po smrti svého otce se mimochodem už vrátil zpátky ke svým svěřencům, kormidlo pro mač s Dány přebral kvůli těmto nepříjemným událostem jeho dvorní asistent Guy Stéphan. Tentokráte by už však měl být v plné pohotovosti. "Liga národů je pro nás skvělou soutěží. V minulém ročníku jsme mohli slavit prvenství. Rozhodně je daleko lepší než přátelská utkání," rozpovídal se. "Samozřejmě že doba, kdy ji absolvujeme, není nikterak ideální. Hráči jsou unavení a opotřebovaní. Ale takový je holt kalendář," nechtěl si stěžovat.

Francie by měla do hry poslat prakticky kompletně jinou jedenáctku, než jaká vyrukovala na souboj s Dánskem. Možná že místo v sestavě si udrží Griezmann nebo Tchouaméni, jinak by ovšem měli dostat šanci jindy ne tolik využívaní hráči. "Lidské tělo musí být dobře řízeno," uvědomuje si Deschamps, že rozvrhnout síly do náročného programu bude důležité. "Je vidět, že ne každý je na sto procent nachystaný. V září nás před světovým šampionátem ještě čeká jeden reprezentační sraz a je třeba se přizpůsobit. Situace je prostě stejná úplně pro všechny."

Jestliže pro Francii představovala prvotní prohra v tomto cyklu zklamání, pak pro Chorvatsko znamenal nezdar s Rakouskem spíše velké selhání. A i domácí stratég Zlatko Dalić by tak měl rázně říznout do své základní sestavy. "Bylo špatné počasí, měli jsme i smůlu, která s námi dost otřásla," vracel se k hodně nepovedenému utkání. "Neměl jsem hráčům moc co říct. Jen nám nic nevyšlo. Všechno špatné se nám paradoxně stává právě v Lize národů. Musíme však zvednout hlavy a vyrukovat na mistry světa. Nic pro nás není jednoduché, protože hrajeme po dlouhých sezónách a hráči mají mnohdy úplně jiné starosti. Pokusíme se vrátit do normálu."

Pokud Vatreni nehodlají mít nějaké zásadní potíže se sestupem do nižší béčkové ligy, budou muset opravdu předvést daleko lepší vystoupení než před pár dny. "Belgie, Anglie či Francie v úvodních kolech padly. Všichni zkrátka máme nějaké problémy," dodal Dalić. "Náš soupeř má tak silný kádr, že i přes všechny změny bude nesmírně silný. Myslel jsem si, že energii získáme po klání s Rakušany a trochu se srovnáme, bohužel jsme ovšem neuspěli," podotýkal.

Skupina 2 Ligy B má v tomto ročníku Ligy národů netradičně jen tříčlenné složení, jelikož Rusko bylo vyloučeno a postup do nejvyšší výkonnostní kategorie je tedy blíže než v ostatních skupinách. Doposud byl odehrán jediný zápas mezi Izraelem a Islandem, který i přes náskok ostrovního výběru skončil nerozhodně po výsledku 2:2. Teď se v domácím prostředí pokusí zdolat konkurenční Albánii, ale jednoduché to mít nebude.

Island naposledy startoval na velké akci v roce 2018, kdy se probojoval na MS do Ruska, od té doby však ve dvou nadcházejících kvalifikacích neuspěl. Momentálně nedokázal zvítězit na mezinárodní scéně již sedmkrát za sebou, z toho hned třikrát prohrál a v přípravě dokonce utrpěl vysoký debakl 0:5 od Španělska. Poslední výhru zaznamenal loni v říjnu v kvalifikaci o nadcházející světový šampionát v Kataru proti podceňovanému Lichtenštejnsku (4:0).

Albánie nehrála jakékoli utkání do března, kdy se v přátelském měření sil rozešla smírně s Gruzií po bezbrankovém poměru. Předtím si však vedla poměrně slušně a dokázala například zvítězit i v Maďarsku (1:0), nicméně ve velké konkurenci Anglie a Polska se nakonec ani do baráže o MS neprobojovala. Na svého pondělního soupeře naposledy narazila v roce 2019 a v kvalifikaci o ME s ním vybojovala tři body po porážce 0:1 a následné výhře 4:2.

Svěřenci trenéra Arnara Viðarssona působili v uplynulém ročníku Ligy národů v nejvyšší výkonnostní Lize A, ale proti Belgii, Dánsku ani Anglii nezískali v šesti střetnutích jediný bod a naprosto zaslouženě tak sestoupili o patro níže. Albánci se představili až v Lize C a nakonec dokázali ovládnout skupinu 4 se ziskem jedenácti bodů, druhé Bělorusko za sebou nechali o jediný bod.

Bělorusko ani Ázerbájdžán nepatří ve skupině 3 Ligy C k favoritům na postup, ba naopak by měly spolu bojovat o udržení stávající výkonností kategorie. V této skupině je jasným favoritem na postup Slovensko, další tři zbývající výběry z východní Evropy by si to o měly rozdat o konečné druhé místo. Oba dva pondělní protivníci své úvodní duely nezvládli a nyní tak ve vzájemném měření sil potřebují bodovat.

Bělorusové kvůli současné politické situaci sice nebyli podobně jako Rusko vyloučeni z tohoto ročníku Ligy národů, ale své domácí zápasy nemohou odehrát na vlastní půdě a dočasně tak našli azyl v srbském Novém Sadu. Nejprve na neutrální půdě přivítali právě Slovensko a nepředvedli špatný výkon, ovšem kvůli trefě Tomáše Suslova krátce po odehrané hodině prohráli nejtěsnějším poměrem 0:1.

Jejich nadcházející protivník zavítal do Kazachstánu a plnil úlohu mírného favorita, jenomže gólově se neprosadil a vinou dvou branek Abata Ajmbetova z kraje druhého poločasu prohrál po výsledku 0:2. Tentokráte bude považován za mírného favorita výběr vedený trenérem Georgim Kondratěvem, ale kromě nevýhody neutrální půdy se všechny jeho "domácí" zápasy odehrají za zavřenými dveřmi bez jakýchkoli diváků.

Poslední vzájemný duel obou rivalů je datován do loňského roku, kdy Ázerbájdžán začátkem června v přátelském měření sil v Minsku zvítězil po výsledku 2:1. Od té doby však v následujících jedenácti utkáních ani jednou nevyhrál a hned k devíti porážkám si připsal na konto jen dvě remízy. V současné chvíli se trápí především v ofenzivě, neboť neskóroval proti Maltě, Lotyšsku ani Kazachstánu a celkově je tak bez vstřelené branky dlouhých 293 minut.

Slovensko vykročilo za opětovným navrácením se do béčkové úrovně Ligy národů povedeně a po vítězství nad Běloruskem nemíní jakkoli zaváhat proti Kazachstánu. Ten každopádně do Trnavy přicestuje povzbuzený o minulý skalp Ázerbájdžánu. Oba celky zkrátka prožily dobrý vstup do nového ročníku této soutěže, roli jasného favorita každopádně budou plnit domácí.

Hostujícímu trenérovi Magomedovi Adijevovi vyšla premiéra na kazašské lavičce parádně. A i když jeho družina nebyla o tolik lepším týmem, nakonec slavila cenný triumf. Po papírové stránce představuje pro Kazachstán tenhle mač asi tu nejtěžší překážku v rámci třetí skupiny céčkové ligy. A za jakýkoli bodový rezultát by se ve finále nezlobil. Může jenom překvapit.

Slováci si na neutrální půdě ve Vojvodině nepočínali nejsuverénněji. Vlastně o jejich výhře rozhodl jakýsi šťastný gól, na hrací ploše nepůsobili o tolik svěžejším dojmem. "Bude potřeba se na tenhle duel zodpovědně připravit," povídal domácí stratég Štefan Tarkovič. "Náš soupeř má nového kouče, ten může velmi dobře odpovědět na naši taktiku. Musíme být flexibilní tak, abychom mohli měnit rytmus hry. A musíme se vyvarovat také některým situacím z prvního utkání proti Bělorusku. Určitě očekáváme, že sehrajeme poněkud jiný duel. Věřím, že budeme vypadat navenek daleko lépe. Jsem nicméně přesvědčený, že progres bude znát," pokračoval.

Obě reprezentace na sebe ještě nikdy v historii nenarazily. Slovensko jistě platí za ostřílenější fotbalovou značku, jež má na rozdíl od soupeře za sebou hned tři účasti na velkých turnajích. "Nikdo nemá zkušenosti s tak náročným programem. Zatím jsme za jeden cyklus absolvovali maximální tři zápasy. Teď jsou dokonce čtyři," řekl slovenský lodivod k nezvykle náročnému programu. "Nalítáme přes dvanáct tisíc kilometrů, takže někdy se nechceme pouštět bezhlavě do nějaké otevřené hry. Musíme za každou cenu nejprve všechno dopodrobna zanalyzovat."

Domácí záložník Juraj Kucka ví, že pokud by "Sokoli" odvedli podobně mdlý výkon jako na srbské půdě proti Bělorusku, bodový zisk by se tentokráte konat nemusel. "Může nás nyní potkat podobný průběh jako v pátek," uvedl. "Bude potřeba dobře reagovat na styl našeho protivníka a hrát naši hru. Cesta ze Srbska pro nás sice byla náročná, já se však cítím dobře."

Lotyšsko se v uplynulém ročníku Ligy národů nijak výrazně nevytáhlo a nedokázalo postoupit z Ligy D, jelikož ve skupině 1 obsadilo až třetí místo se ziskem pouhých sedmi bodů a za vítěznými Faerskými ostrovy zaostalo o propastných pět bodů. Nyní za svým cílem vykročilo mnohem lépe, když díky výtečné produktivitě zdolalo trpaslíka z Andorry a po vítězství 3:0 se prozatím vyhouplo do čela tabulky o skóre před Moldavsko.

Výběr z východu Evropy by si to podle papírových předpokladů měl rozdat o postup do vyšší výkonnostní kategorie s Moldavskem, nicméně v pondělním utkání nesmí podcenit ani Lichtenštejnsko. Hostům se sice momentálně vůbec nedaří a každý získaný bod by v jejich případě byl úspěch, na druhou stranu v minulosti několikrát ukázali, že umí překvapit. Ve svém prvním utkání tohoto ročníku Ligy národů podlehli právě Moldavsku poměrem 0:2.

Lotyši na mezinárodní scéně v tuto chvíli neprohráli již pětkrát za sebou, na kontě navíc mají senzační bezbrankovou remízu s vysoce favorizovaným Norskem. Oproti pátečnímu střetnutí se určitě chtějí zlepšit po herní stránce, jelikož Andorra držela krok po celý průběh a o lepší výsledek ji připravil nespočet neproměněných možností. Hrdinou domácího týmu se stal forvard nizozemského Cambuuru Roberts Uldrikis, jenž skóroval hned dvakrát.

Lichtenštejnsko v předchozích patnácti duelech hned čtrnáctkrát prohrálo a jedinou remízu vybojovalo loni v září v Jerevanu, kde překvapivě obralo o body Arménii (1:1). Oba dva soupeři se spolu naposledy utkali v kvalifikaci o MS 2014, Lotyšsko po úvodní výhře 1:0 remizovalo ve Vaduzu 1:1.

Pokud chce Moldavsko usilovat o první příčku v tabulce první skupiny déčkové ligy, a tedy baráž o postup do céčkové úrovně, musí určitě pokračovat v takovém trendu, jaký před pár dny nastavilo na půdě Lichtenštejnska, kde uzmulo konečné vítězství. Obzvláště by si nemělo dovolit zaváhat na půdě Andorry, které naopak vstup do Ligy národů nevyšel nikterak dobře.

Především pak svěřenci kouče Sergheie Clescenco nesmějí vzpomínat na blamáž z roku 2019, v říjnu tehdy senzačně na půdě svého nynějšího protivníka padli v rámci kvalifikačních bojů o evropský šampionát v roce 2020. Obecně Moldavanům zřejmě moc nevolní bušit do zatažené obrany, takovou taktiku ostatně Andorra využívá v každém zápase. Vždyť i poslední utkání v Kišiněvě nedopadlo zásadním výsledkovým rozdílem, domácí vyhráli pouze o gól. Aby ale celek z východu Evropy zbytečně neztrácel hned na začátku a mohl soupeřit s Lotyšskem o samé čelo, selhání nesmí přijít na řadu. Mimochodem o pár dnů později Lotyše vyzve v asi jednom z klíčových střetnutí, které může hodně napovědět, kdo bude po červnu právě na koni.

Domácí lodivod Koldo Álvarez si představoval, že jeho družina bude v Rize lepší konkurencí a že svého protivníka více potrápí. Nakonec ovšem s Lotyšskem padla Andorra o tři branky. "Odehráli jsme docela slušný první poločas," hodnotil. "Ve fotbale však musíte umět ovládat všechny disciplíny. Dostali jsme góly ze standardních situací. Je třeba se na ně více zaměřit."