Preview zápasů Ligy národů - pátek 23.9.

V pátek večer se rozehraje i třetí skupina Ligy A, ve které došlo oproti počátečním předpokladům k asi největšímu šoku. Maďarsko, které se překvapivě usadilo na prvním místě, se ho pokusí uhájit proti svému nejbližšímu pronásledovateli, Německu.

Německo v srpnu minulého roku zažilo velkou změnu, když se kormidla národního týmu ujal v Bayernu Mnichov nesmírně úspěšný kouč Hansi Flick. A zpočátku si vedl skvěle i na půdě reprezentace. Ta pod ním vyhrála poměrně hladce sedm úvodních soutěžních duelů, které se počítaly do kvalifikace na mistrovství světa. Liga národů už ale pro jeho chlapce představuje mnohem náročnější test.

Alespoň to tak vypadá podle výsledků, protože Německu se rozhodně nedaří tak, jak se asi čekalo. Ve skupině je na druhém místě a je pravda, že jeho konkurence je enormní. Ale Italové jsou na ústupu a už ani nepřipomínají ten vítězný tým z nedávného mistrovství Evropy. Anglii se Liga národů mimořádně nevydařila. A pak už tu jsou "jen" Maďaři. Německo ale zatím nedokázalo využít výpadku formy dvou velkých konkurentů a pustilo na první místo právě Maďary.

S ním se Němci mimo jiné potkali právě na zmíněném mistrovství Evropy ve skupině F, z níž nakonec postoupili ze druhého místa právě díky finálnímu bodu s Maďarskem. To se naopak po remíze muselo spokojit s cestou domů, byť rozhodně nepodalo špatný výkon. Body si oba soupeři rozdělili i v minulém vzájemném duelu, během nějž jsme obě branky viděli v prvních deseti minutách.

Po třech remízách v řadě si Němci alespoň spravili chuť debaklem Itálie, které dali rovnou pět branek! Ani Maďarsko ale nezůstalo pozadu a překvapilo výsledkem možná ještě víc. V posledním utkání totiž bez milosti rozmetalo Anglii čtyřmi góly a ještě udrželo čisté konto.

Maďaři si musí dávat pozor hlavně na Jonase Hofmanna, který se v posledních třech duelech pokaždé buď sám trefil, nebo aspoň připravil nějakou asistenci. Trenéru Flickovi ale asi musí dělat vrásky na čele fakt, že dvojice Goretzka - Neuer byla pozitivně testována na covid a odpojila se proto od týmu.

Trenér Marco Rossi taky musí řešit několik absencí, z nichž ta vůbec nejvýraznější se týká útoku. Roland Sallai sice zazářil v duelu s Anglií dvěma góly, ale teď je zraněný. S Německem Maďaři většinou nebodují. Vlastně se jejich jediná výhra v roli hosta udála pár měsíců poté, co se potopil světoznámý Titanic - v červenci 1912 na Olympijských hrách.

Anglie v těchto dnech truchlila kvůli smrti své dlouholeté panovnice a široká veřejnost by určitě moc ráda viděla nějakou optimistickou zprávu. Doručit se ji pokusí hráči Albionu v bitvě dvou velikánů. V repríze nepovedeného finále ME totiž cestují do Itálie. A Manciniho celek by teď mohl být snadnou kořistí.

Italům se totiž už delší dobu nedaří. Jejich nečekaný úspěch na nedávném mistrovství Evropy teď v kontextu posledních měsíců působí spíš jako zázrak. Protože Italové se od památného finále s Anglií postupně vytrácí a jejich příznivci zažívají jednu ránu za druhou. Asi tou největší v poslední době bylo překvapivé vyřazení v baráži o postup na nadcházející mistrovství světa v Kataru. Jednak kvůli reputaci Severní Makedonie jako týmu, se kterým by Italové neměli mít problém.

A jednak kvůli předváděné hře. Italové hráli nervózně, nepřesně a místy působili až dezorientovaně, nemohoucně především v útoku. I o tom mluvil na tiskové konferenci před zápasem Ciro Immobile. Bomber Lazia, který patří k absolutní špičce v rámci Serie A, jenže za reprezentaci takové výkony rozhodně nepodává.

"Vím, že útočníkům reprezentace se teď moc nedaří a nedáváme tolik branek, kolik bychom chtěli. Hodně slýchám kritiku současného trenéra, ale myslím, že problém Itálie je někde jinde. Nejsme tak zvyklí vychovávat vlastní talenty. Kluby v Itálii dávají šanci mladým hráčům, které nakoupí z ciziny za velké peníze, ale na výchovu mladých Italů trochu zapomínáme. Dokud se ten systém nezlepší, je možné, že budeme mít problémy dosahovat velkých úspěchů. Pořád tu jsou někteří mladíci, ale raději jdou mimo Itálii."

Mancini už po barážovém výbuchu hlásil, že nastal čas pro regenerační výměnu a zahájil k ní první kroky. Dal šanci Wilfriedu Gnontovi, Matteu Cancellierimu nebo Alessiovi Zerbinovi. Z kádru mu ale vypadl Matteo Politano nebo Lorenzo Pellegrini. A Mancini nepovolal ani dvojici Zaccagni - Zaniolo, která v červnu naplnila stránky novin kvůli osobním problémům spojeným s jednou ženou. Místo Politana povolal Gabbiadiniho ze Sampdorie, který se do reprezentace vrací po pěti letech.

Italové se opírají o domácí prostředí milánského stadionu Giuseppeho Meazzy a vědomí, že Angličané v Itálii ještě nikdy nevyhráli. Kdybychom to posuzovali pouze podle historie, tak nás asi moc ofenzivní utkání nečeká, protože v souboji těchto dvou týmů padly více než dvě branky jen třikrát.

Angličané také nebudou kompletní. Z reprezentace se odpojil zraněný Kalvin Phillips, který bude muset s ramenem nejspíš na operaci. Jeho místo zaujal vyléčený Jordan Henderson. Mimo hru je ale i brankář Jordan Pickford nebo útočník Marcus Rashford.

Trenér Gareth Southgate nemá moc klidné spaní, protože jeho týmu se absolutně nedaří a je asi tím největším zklamáním v této edici Ligy národů. Hrdý Albion získal jen dva body a klesl až na poslední příčku. Nemohoucí je především jeho útok, protože za čtyři duely dokázala Anglie dát jen jednu branku a rovnou šest jich dostala!

Čtyři z toho v minulém kole, které skončilo debaklem od Maďarska a další nepříjemnou ránou. Naštvaní fanoušci poté dokonce při skandování žádali hlavu trenéra Southgatea. Svaz ho ale podržel a doufá, že tentokrát předvedou jeho hráči lepší podívanou. Pokud by Angličané ztratili body, přišli by o aspoň teoretickou šanci na záchranu v této skupině.

Bosna ani Černá Hora nebyli považováni za hlavní aspiranty na první místo, ovšem před dvěma závěrečnými koly se zdá, že právě tyto dva výběry si to spolu rozdají o nečekaný postup do Ligy A. Bosna a Hercegovina v dosavadních čtyřech duelech ani jednou neprohrála a s osmi body opanuje tabulku skupiny 3, Černohorci doposud vybojovali o jeden bod méně a jsou druzí. Jestliže si však chtějí udržet naději na prvenství, tak teď v Zenici nesmějí prohrát.

Svěřenci bulharského trenéra Ivajla Peteva uhráli nerozhodný výsledek 1:1 ve Finsku a právě v Černé Hoře, na domácí půdě jsou naopak stoprocentní. Po skalpu Rumunska (1:0) naposledy zvládli i přestřelku s Finskem (3:2), a pokud si udrží stávající bilanci na vlastním stadionu, tak s jistotou postoupí do nejvyšší výkonností kategorie. Hosté tedy nesmí v tomto "balkánském derby" prohrát, v tuto chvíli navíc nemají jistou ani záchranu v Lize B.

Černohorci utrpěli jedinou porážku ve Finsku (0:2) a kromě již zmiňované remízy v Podgorici (1:1) si hned dvakrát poradili s trápícím se Rumunskem (3:0, 2:0). Kouč Miodrag Radulović zřejmě nasadí podobnou základní jedenáctku jako v červnovém cyklu. Ve výběru je také kapitán Stevan Jovetič, nicméně ten by se na trávníku objevit neměl. "Je to pro nás nejdůležitější zápas letošní Ligy národů a my uděláme vše proto, abychom se udrželi ve hře o první příčku," řekl Radulović odhodlaně.

Domácí opět budou spoléhat na svého rekordmana v počtu startů i nastřílených gólů - šestatřicetiletý útočník milánského Interu Edin Džeko odehrál za reprezentaci Bosny již 125 duelů a k tomu nasázel úctyhodných 63 branek. Kromě něho by měl být hlavní oporou také dvaatřicetiletý záložník Miralem Pjanić.

"Vynaložíme všechno úsilí, abychom zvládli souboje s Černou Horou i Rumunskem. Naším společným cílem je postup do Ligy A a na EURO 2024. V týmu cítím pozitivní atmosféru i dostatečnou energii a jsem přesvědčen, že naše ambice můžeme naplnit," vyjádřil se s optimistickými vyhlídkami šéf bosenské fotbalové asociace Vico Zeljkovič.

Finsko po svém nedávném postupu na evropský šampionát chtělo uspět také v následné kvalifikaci o MS 2022 v Kataru, ovšem to se mu nepovedlo a příliš dobré výkony nepředvádí ani v Lize národů. V úvodních dvou duelech sice získalo solidní čtyři body, jenomže od té doby dvakrát prohrálo a v tabulce skupiny 3 Ligy B je proto až třetí. V tuto chvíli sehraje velmi důležitou bitvu o setrvání ve druhé výkonnostní kategorii s Rumunskem.

Severský výběr je před svým pátečním rivalem o jediný bod, a pokud ho nedokáže porazit, tak si může výrazně zkomplikovat svou situaci před posledním náročným vstoupením v Bosně. Naopak pakliže na svého vyzyvatele z Balkánského poloostrova vyzraje, tak nejhůře obsadí třetí příčku a zajistí si tedy záchranu. Finové by teoreticky mohli celou skupinu ovládnout, ale museli by dvakrát vyhrát a zároveň doufat, že Bosna v souběžně hraném střetnutí neporazí Černou Horu.

Svěřenci trenéra Markkua Kanervy nejprve remizovali s Bosnou (1:1) a poté přehráli Černou Horu (2:0), nicméně v následných červnových zápasech nestačili právě na houževnaté Rumunsko (0:1) a vzápětí si neodvezli ani bod z bosenské Zenice (2:3). "Záchranu máme ve svých rukách, nicméně sami jsme poznali, jak kvalitní soupeř proti nám stojí. Naším jasným cílem je vítězství, skvělé fanoušky v Helsinkách nehodláme zklamat," prohlásil Kanerva zarputile.

Ten opět bude nejvíce spoléhat na střelecké schopnosti dvaatřicetiletého forvarda druholigového anglického Norwiche Teemua Pukkiho, jenž v národním dresu stihl vstřelit parádních šestatřicet branek. Rumuni si v předchozím ročníku LN celkem snadno zajistili udržení, jenomže teď je čeká mnohem obtížnější zkouška. Na kontě mají jedinou výhru s nadcházejícím vyzyvatelem a hned tři porážky (0:2, 0:3 s Černou Horou a 0:1 s Bosnou).

Tito dva soupeři se od roku 2020 opravdu velmi dobře znají. Narazili na sebe celkem čtyřikrát a bilanci mají na chlup vyrovnanou. Nejprve se dvakrát urodila plichta, poté v baráži o postup na evropský šampionát vyhrála Severní Makedonie, aby v červnu Gruzie svému sokovi se vší parádou prohru oplácela. Celek z Kavkazu tak má situaci ohledně první příčky pod kontrolou.

Aby ještě mohlo dojít na střídání stráží na samém čele tabulky, musejí hosté Gruzínce porazit. A nejlépe pak tím samým poměrem, jako když před letními prázdninami slavila skalp Gruzie, neboť o konečném pořadí může v případě rovnosti bodů rozhodovat lepší vzájemná statistika. Právě na tu se svěřenci kouče Willyho Sagnola, jež se hodně překvapivě prezentují útočným a hlavně efektivním fotbalem, zatím přitom na své konto ve čtyřech utkáních Ligy národů vsítili parádních dvanáct gólů, můžou aktuálně spolehnout. "Já se neohlížím za minulostí, a to ani za tím duelem ze Skopje," nevracel se k nepovedenému mači hostující lodivod Blagoja Milevski.

Gruzie má zkrátka všechny trumfy ve svých rukou. I kdyby totiž nyní se Severní Makedonií opravdu padla, tedy ne více jak o tři góly, v posledním klání na půdě Gibraltaru by jí stačilo k uchování první pozice jakkoli vyhrát. "Dokud bude existovat sebemenší šance na postup do béčkové ligy, budeme bojovat. Kdybychom si mysleli, že tu tři body urvat nemůžeme, vůbec bychom sem neletěli. Jsme tu prostě proto, abychom Gruzii porazili," ubezpečoval Milevski.

Červnový program Ligy národů určil, že Bulharsko ani Gibraltar postoupit výše nemůžou. A oběma celkům tak půjde ve zbývajících dvou utkáních pouze o třetí příčku v tabulce, která je uchová s jistotou v céčkové úrovni. Pokud domácí uzmou tři body, definitivně se o záchranu nebudou muset bát, poněvadž jejich protivník se ze čtvrté příčky prostě nebude moci vymanit.

Svěřenci kouče Julia Césara Ribase se ocitají na samém dně průběžného pořadí zcela logicky. Dosud urvali na své konto jediný bod, vsítili jedinou branku. A oba tyto sukcesy zaznamenali právě proti Bulharům, to když se na Victoria Stadium urodila plichta. "Celou Evropu asi ten výsledek dost překvapil," povídal domácí stratég Mladen Krstajič, jenž se stal poprvé od roku 2011 další zahraniční akvizicí bulharského nároďáku od dob Lothara Matthäuse. "Myslím si, že jsme favorité. Máme kvalitní tým, jen potřebujeme podporu fandů. Ujišťuji, že nechceme hledat žádné výmluvy či nějaké alibi pro případný neúspěch. Vůbec si sestup nepřipouštíme."

Už několik let Bulharsko patří na starém kontinentu výkonnostně k průměrným až spíše k těm podprůměrným výběrům. Změna k lepšímu nenastala pod velením trenéra Jasena Petrova, ten rezignoval na svou funkci po debaklu s Gruzií, dočasně zvolený Georgi Ivanov pak ve dvou zbývajících duelech v této soutěži uhrál další dvě remízy. Krstajič má na úvod za úkol zbavit nadobro mužstvo od barážových starostí a udržet ho v Lize C. A v souboji s Gibraltarem se může hned postarat o jeho splnění. "Už se zápasů nemůžu dočkat," dodával bosensko-srbský šéf lavičky. "Výhrou si zaručíme záchranu. A moji hráči tuhle skutečnost moc dobře vědí."

Bylo v podstatě už předem jasné, že se o první příčku v déčkové lize druhé skupiny budou na úkor trpaslíka ze San Marina rvát Estonsko i Malta. A že jejich vzájemné zápasy rozhodnou o možném postupu do toužebné Ligy C. Zatím mají navrch svěřenci kouče Thomase Häberliho, kteří v prvním klání v Ta' Qali vyhráli. K udržení vedení v tabulce jim teď může stačit plichta.

Malťané zkrátka nutně potřebují získat v Tallinnu tři body, jinak se i v příštím ročníku Ligy národů budou pohybovat pouze na tom nejnižším stupínku. A nejlépe pak zvítězit o dva góly, aby dostali lepší bilanci se svým sokem pod kontrolu. Pro ně se totiž jedná o vůbec poslední duel v rámci této soutěže, a počítáme-li s tím faktem, že Estonsko ve svém závěrečném utkání v San Marinu očekávaně uzme vítězství, musejí mít v případě bodové shody statistiku těchto soubojů s Estonci na své straně. Tak jako tak jsou nyní pasováni do pozice mírného outsidera.

Hosté se už v minulé sezóně Ligy národů neprezentovali nikterak špatně, nakonec nicméně tehdy první pozici braly Faerské ostrovy. "Před několika lety jsme spíše nevěřili, že bychom nějakého úspěchu mohli dosáhnout," říkal Devis Mangia, šéf maltské lavičky. "Pracovat ale v takovém prostředí, kde se myslí také na postup, je každopádně velkým posunem kupředu."