Preview zápasů Ligy národů - neděle 11.10.

První skupina Ligy A je zatím hodně vyrovnaná a lídra z Itálie dělí od posledního týmu jen tři body. Ještě větší zmatek se v tom pokusí udělat Nizozemsko, které si stále teprve zvyká na nového kouče. Podaří se mu urvat tři body v Bosně a Hercegovině?

Bilino Polje, Zenica. To bude v neděli v podvečer dějiště důležitého utkání domácí Bosny a Hercegoviny s Nizozemci. Oranjes si stále zvykají na život bez Ronalda Koemana, jenž si užívá mediální cirkus v Barceloně. Bosna má zase co napravovat. Dlouho totiž živila naděje na mistrovství Evropy a dokonce se jí dlouho dařilo i v samotném zápase baráže se Severním Irskem. Jenže po změně stran srovnal Niall McGinn a v penaltovém rozstřelu byli úspěšnější právě Irové.

Bosna tedy přišla o šanci postoupit na očekávané a především odložené ME, což mrzelo primárně kapitána Edina Džeka. "Velmi nás mrzí, že jsme vypadli. Především proto, že tohle Euro by pro některé z nás mohlo být poslední. Navíc si myslím, že jsme hráli líp než soupeř a brzo jsme vedli. Měli jsme vše ve svých rukách, jenže po změně stran jsme trochu nechytili úvodní tempo a začali jsme dělat chyby. Obecně myslím, že jsme si to prohráli sami, určitě šly některé situace vyřešit mnohem lépe a mohli jsme vést větším rozdílem."

Bosna nezačala špatně ani skupinu, když si s italským lídrem rozdělila body. Jenže pak se Bosně nepovedlo utkání s Polskem. Ačkoli i v něm vedla zásluhou penalty Harise Hajradinoviće. Nakonec ale ani v tomto případě Bosna nedokázala získat body.

Edin Džeko dal zatím 59 soutěžních branek za svou zemi, čili další, třeba již do sítě Nizozemska, by byl jeho jubilejní, 60. gól. Trochu kuriózní a zvláštní bude tento zápas i proto, že se obě země ještě nikdy v historii v rámci soutěžních duelů nesetkaly. Nizozemci jsou jasným favoritem i přesto, že ani jim se v poslední době nedaří.

Poté, co na vlastní žádost odešel od kormidla týmu Ronald Koeman, byl na jeho místo jmenován další vynikající trenér a hráč, Frank de Boer. Ale s týmem zatím poměrně tápe. Připsal si hned na úvod vítězství nad Polskem, ale také prohru s Itálií. Následovala pak další porážka v přátelském utkání s Mexikem.

Sám ke své roli nicméně řekl: "Pro mě osobně je to velká výzva a obrovská radost. Jako hráč jsem vždycky hrozně moc chtěl oblékat tento dres, který je pro mě i mou rodinu něčím speciálním. Myslím, že jako tým máme před sebou zářnou budoucnost a už se na to moc těším. Je mi velkou ctí být součástí tak skvělého celku."

První skupina v Lize A slibuje prakticky už od prvního kola hodně zajímavých duelů a další z nich bude na pořadu dne v PGE Arena Gdańsk. Domácí Polsko se dere za prvním místem, na nějž ztrácí jen bod. Jeho soupeřem však bude právě lídr skupiny, Itálie.

Polsko vešlo do skupinového boje tím nejhorším možným výsledkem - porážkou. Nad jeho síly se ukázalo být Nizozemsko, které navíc udrželo čisté konto. V následujícím klání už si Polsko vylepšilo reputaci i vyhlídky na první místo, když se mu povedlo otočit duel s Bosnou a Hercegovinou, který v začátcích moc neovládalo.

Velkou radost musel mít trenér Jerzy Brzęczek především z toho, že se jeho týmu povedlo vyhrát i bez fenomenálního Roberta Lewandowského. Ten zažil možná nejlepší ročník ve své kariéře a mnohými byl popisován jako jasný adept na (již zrušený) Zlatý míč. Polsko má ale dostatek hráčů, kteří čekají na svou šanci a ukázali to právě proti Bosně. Teď je však čeká další velký test, pověstná italská obrana. A trenér Brzęczek dobře ví, že to nebude nic snadného.

"Jsem rád, že jsme ukázali sílu i bez naší hvězdy. Rotace teď bude důležitá, protože nás čekají dva velmi náročné duely během čtyř dní. To je těžké i bez koronaviru, když jsou hráči ve skvělé kondici. Ale děláme maximum pro to, abychom byli připravení. Jsem rád, že dostávám na trénincích i v zápasech takové odpovědi, jaké chci. Myslím, že jsme ukázali náš potenciál už několikrát a hodláme to předvést i proti Italům, kteří jsou velmi nebezpeční."

Polsko nemá s Italy zrovna ideální bilanci a v šestnácti duelech s ní vyhrálo jen třikrát. A poslední úspěch je už hodně vousatý, protože se datuje až do roku 1974. Oba týmy se také potkaly ve dva roky starém vydání Ligy národů a nikdy to nebylo moc záživné. Jednou vyhrála Itálie o jednu branku a podruhé se body dělily. Teď si ale Poláci zlepšili střeleckou bilanci při vysoké výhře nad Finskem, hattrickem se blýskl Kamil Grosicki.

S vysokými výhrami a debakly má ale své zkušenosti i Itálie. Trenér Mancini spokojeně sledoval, jak trochu okleštěný a nepříliš sehraný tým nasázel šest branek Moldavsku. Což byl vzhledem k původnímu skóre 2:1 po dvou utkáních Ligy národů příjemný výsledek.

A trenér Mancini ho samozřejmě hodnotil velmi pozitivně. "Někdo by snadno mohl říct, že to bylo jen přátelské utkání, ale pro nás ne. Do každého zápasu chceme jít naplno. Základní sestavu jsem zvolil takto, protože jsem chtěl vidět některé hráče v ostrém utkání a protože vím, že do toho dají všechno. Jsem moc rád, že se nám dařilo i přesto, že jsme nebyli spolu příliš sehraní. Věřím, že i proti Polsku ukážeme naši sílu."

Populární a honosný stadion Wembley v Londýně se v neděli odpoledne stane dějištěm zajímavého střetu dvou velikánů. Domácí Anglii totiž vyzkouší tým, který v rámci skupiny dosud neztratil ani bod. Přijedou "Ďáblové" z Belgie. A ti to s Angličany zvlášť v poslední době umí.

Angličané se doma pokusí sesadit z prozatímního trůnu Belgičany a ujmout se díky tomu jejich místa na čele skupiny. Do skupinového boje vešli úspěšně a poradili si doma s Islandem, ale následně je čekalo vystřízlivění. Proti Dánsku se totiž střelecky neprosadili a se severským celkem si jen rozdělili body. Tím umožnili Belgii odskočit na rozdíl dvou bodů, protože Belgie je zatím stoprocentní.

Angličané ale mají přesto dost důvodů k tomu, aby si věřili. Pokud jde o soutěžní duely, tak už v pěti posledních utkáních neinkasovali ani jeden gól. Předchozích pět duelů odehraných na domácí půdě navíc vyhráli. Pro zlepšení pohody v týmu se jim povedlo i poslední utkání, přátelák odehraný s Walesem. Proti svému sousedovi se Angličané utrhli z řetězu a i bez několika důležitých hráčů nasázeli svému soupeři tři branky.

Anglická reprezentace má dlouhodobě menší potíže s respektováním pravidel a již poněkolikáté se stalo, že někteří její hráči porušili pravidla týkající se omezení v závislosti na koronavirové krizi. Naposledy se to týkalo trojice Tammy Abraham, Ben Chilwell a Jadon Sancho, která i přes zákaz slavila narozeniny mladého obránce a riskovala nákazu novým typem viru. Proto je trenér Gareth Southgate nenominoval k utkání s Walesem a jejich účast proti Belgii je také nejistá. Zvlášť v případě Chilwella, jehož testy jsou sice také negativní, ale skolila jej nemoc.

Trenér Southgate si ale na Belgii věří. "Máme skvělé hráče a máme široký kádr, který nám dává dostatek možností, jak reagovat na hru i soupeře. Belgie hraje famózně a její hru mám velmi rád, takže pro nás nebude snadným soupeřem. Vede naši skupinu a rozhodně se nebude chtít prvního místa vzdát. Ale my jsme připraveni se poprat o tři body a věřím, že na to máme. Od každého to ale bude žádat maximální výkon."

Angličané to s Belgií poslední dobou moc neumí. Celkově se s ní utkali ve 24 zápasech a prohráli s ní jen čtyřikrát, ale je pravda, že poslední soutěžní výhra nad Belgičany se datuje do roku 1990. Belgičanům se naopak povedlo vyhrát dva poslední soutěžní duely, které se týkaly mistrovství světa. Po skupinovém boji se obě země utkaly také v zápase o třetí místo a díky Meunierovi s Hazardem se radovala právě belgická ekipa.

O tom, že Belgičané rozhodně nebudou mít potíže se střeleckou formou, svědčí jejich dosavadní producírování v Lize národů. Za dva soutěžní duely se svěřencům trenéra Roberta Martíneze povedlo nasázet už sedm branek. Postupně si Belgie poradila s Dány i s Islandem.

A trenér Martínez v tom plánuje pokračovat. "Snažíme se kádr hodně rotovat a dát šanci co největšímu počtu hráčů, což je, myslím si, cíl Ligy národů. Věřím ale, že kdokoli na hřiště vyběhne, odevzdá maximum a udělá vše pro to, aby si vedl co nejlíp. Všichni jsme v jednom týmu a každý tady musí táhnout za jeden provaz. Jsem moc rád, že nám to střílí, i když Anglie bude teprve tím pravým měřítkem našich schopností."

Ve skupině 2 Ligy národů A to zatím vypadá na soumrak seveřanů. Ani Island ani Dánsko se prozatím nepochlapily natolik, aby vyhrály. Hamrénův výběr nemá na kontě ani bod, Hjulmandova družina zase sice ano (za remízu s Anglií), ale ta se pro změnu nemůže pochlubit vstřeleným gólem. V tomto střetnutí tak půjde hlavně o čest, a to fest...

Pro Islanďany je samozřejmě primární vybojovat si vstupenku na nadcházející Euro, k čemuž v týdnu učinili za podpory dvougólového navrátilce Gylfiho Sigurdssona výrazný krok. Nyní ale přichází na řadu další důležitý úkol: učinit výrazný krok k odvrácení hrozícího sestupu do béčkové divize. Pokud Islanďané nyní doma padnou, budou muset ze zbývajících třech utkání vytěžit minimálně čtyři body, což by se už jevilo jako téměř nesplnitelný cíl.

Dánové se stále rozkoukávají pod novým trenérem Kasperem Hjulmandem, který ve svých prvních dvou domácích zápasech ve funkci nenadchnul. Především prohra 0:2 s Belgií zabolela. Skandinávci si alespoň částečně spravili chuť v nedávném přátelském střetnutí s Faerskými ostrovy (4:0), ale i přesto nadále platí, že na silného soka nevyzráli už dlouhých 12 měsíců - od kvalifikačního vítězství 1:0 nad Švýcarskem (které taky zůstalo jejich jediným nad zbývajícími členy Top 3 skupiny, kterou dotvářeli ještě Irové).

Islanďané mají s Dány coby svými geografickými sousedy bohaté zkušenosti, ale ani na 20 pokusů je zatím nedokázali předčít. V šesti soutěžních duelech dokonce Dánové inkasovali jen jednou jedinkrát. Na druhou stranu, naposledy si to obě strany rozdaly v přátelském duchu v březnu 2016, tedy ještě předtím, než Island odcestoval na svůj první mezinárodní šampionát a definitivně tak stvrdil svůj nástup na scénu. Teď jsou síly spíš vyrovnané.

Erik Hamrén zaskočil Rumuny tím, že vytáhl Gylfiho Sigurdssona až do útoku, ale pro zítřejší duel se s ním nejspíš zase počítá klasicky do zálohy. V útoku by tak mohl figurovat Bodvarsson a zpátky by mohl být obránce Ingason, který si proti Anglii odpykal svůj trest.

Dánové proti Faerským ostrovům částečně šetřili opory (Christensen, Kjaer, Hojbjerg, Delaney a Dolberg si zahráli minimálně), ale třeba takový Christian Eriksen načínal i onen bezvýznamný zápas a na "desítce” na něj bude spoléháno samozřejmě i tentokrát.

Chorvatsko nevstoupilo do tohoto ročníku Ligy národů tím nejlepším způsobem. A stejně jako jeho nynější sok ze Švédska nevydolovalo z duelů proti Francii a Portugalsku ani jeden bod. Aby se nemuselo potýkat ze záchranou v Lize A, bude pro něj, stejně jako pro Švédy, aktuální mač velmi důležitý. Třetí porážka v řadě by mohla mít pro oba fatální následky.

Ne že by bylo záhodno dělat nějaké závěry, pořád do konce Ligy národů zbývají odehrát dvě třetiny zápasů, první třetina každopádně ukázala, že o prvenství ve skupině bude živo hlavně mezi Portugalskem a Francií. Chorvaté i Švédové v tuto chvíli bojují především o zachování své příslušnosti mezi evropskou smetánkou v této soutěži. První body tak nutně potřebují.

Oběma mužstvům se vydařila přípravná klání před tímto vzájemným střetnutím. Hosté skolili před pár dny venku vždy nepříjemné Rusko, domácí si poradili na půdě Švýcarska. "Primárním cílem v St. Gallenu bylo zvítězit proto, abychom nabrali sebevědomí před nadcházejícími dvěma mači," uvedl šestadvacetiletý chorvatský útočník Bruno Petkovič.

Domácí stratég Zlatko Dalič ve své nominační listině neudělal nějaké zásadní změny. Pořád akorát nemohl využít služeb obránce Šimeho Vrsaljka, jehož návrat na trávníky se kvůli problémům s kolenem očekává až za měsíc a půl. Mančaft si stále zvyká na absenci Ivana Rakitiče, který se vzdal reprezentační kariéry už loni, fit není ani forvard Ante Rebič.

Chorvatsko v minulosti narazilo na Švédsko celkem ve čtyřech případech, a zatímco mezi léty 2003 a 2005 zvítězilo ve třech případech, v roce 2012 v Záhřebu prohrálo. "Švédsko ukázalo mnoho pozitivního proti Portugalsku i proti Francii. Ale vzhledem ke kvalitě obou družstev si přece jenom myslím, že favoritem bychom měli být my," volil odvážná slova Petkovič.

Domácí musejí vylepšit hlavně čísla v defenzivě. Po dvou kláních mají na svém kontě obdržených branek nevalné číslo osm. Na druhou stranu Blagult potřebují vylepšit své útočné statistiky. Ani jednou doteď v Lize národů neskórovali. "Když budeme hrát na sto procent, když se budeme soustředit na plnění úkolů, měli bychom opravdu zvítězit," říkal Petkovič.

Ani hostující stratég Janne Andersson svou soupiskou pro tento reprezentační sraz nijak nepřekvapil. Akorát na ní opětovně chyběl Andreas Granqvist, který letos kvůli zraněním stihl odehrát na klubové úrovni jen jeden zápas a není v optimální kondici. "On je kapitánem a vždy tomu tak bude," ujišťoval Andersson. "Necítím potřebu jmenovat někoho nového."

V Rusku měl kapitánskou pásku Sebastian Larsson, je dost pravděpodobné, že jí ponese také v chorvatské metropoli. "V den, kdy Granqvist ukončí kariéru v nároďáku, zvolím jiného kapitána nastálo. To mi přijde fér," pokračoval švédský lodivod. "Byl jsem velmi šťastný, že jsme v Moskvě triumfovali. Tam se nevyhrává často. Rusko navíc mělo zkušenější tým."

Museli jsme čekat déle než čtyři roky, ale je to tady - repríza finále mistrovství Evropy 2016. Portugalci tehdy samozřejmě na Francii vyzráli 1:0 v prodloužení brankou nečekaného hrdiny Edera a vzali jí šanci převzít zlaté medaile na své vlastní půde, takže nyní lze na Stade de France očekávat doopravdy bitvu do poslední kapky krve. Takovou porážku je nutno na místě činu vrátit i s úroky...

A že se tedy Francouzi na tohle pikantní repete dobře naladili. V týdnu smetli koronavirem zdecimovaný ukrajinský výběr hladce 7:1 a vhodně tak navázali na dvojici výher na úvod letošního ročníku Ligy národů. Jedna z nich byla vydřená venkovní (ve Švédsku 1:0), druhá z nich vzešla z jiné mimořádné reprízy - tentokrát pro Francii úspěšného finále posledního mistrovství světa s Chorvatskem (4:2).

Les Bleus mají tedy zatím našlápnuto na lepší výsledek ve skupině Ligy národů než minule, kdy posbírali sedm bodů a skončili druzí za Nizozemskem. To Portugalci samozřejmě první ročník nové soutěže celý opanovali a svou cestu za obhajobou načali takřka identicky jako jejich dnešní soupeři - Chorvaty doma i bez Cristiana Ronalda porazili 4:1, Švédy pak díky jeho dvěma zásahům číslo 100 a 101 (a jeden poločas dlouhé přesilovce kvůli vyloučení Svenssona) pro změnu převezli na jejich půdě poměrem 2:0.

U Francie bude zajímavé se před výkopem zaměřit na to, jakou formaci trenér Deschamps zvolí. Před zápasem jednak velmi chválilmladíka Houssema Aouara, jednak si pochvaloval rozestavení 3-5-2, které svědčí jeho dvěma hlavním ofenzivním hvězdám Griezmannovi a Mbappému. Na druhou stranu, Olivier Giroud se za veskrze rezervní výběr Francie proti Ukrajině opět prosadil a posunul na druhé místo historické tabulky střelců les Bleus před samotného Michela Platiniho, na což by nyní mohl dostat šanci navázat. Pakliže Deschamps zvolí systém 3-5-2, bude alespoň moci vedle Lengleta a Varanea ukázat také na jednoho z tandemu Upamecano/Kimpembe, jejichž pozice na lavici náhradníků je standardně politováníhodná.

Portugalci se v generálce spíše trápili při bezgólové remíze se Španělskem, ale ani Fernando Santos tehdy nevyužil své tradiční opory - alespoň tedy ne v plné míře. Zpátky do základní sestavy by se nyní měli vracet např. Ruben Días, Bernardo Silva, João Félix a Bruno Fernandes. Felix by měl hrát falešnou devítku, podporovaný Ronaldem a Bernardem Silvou. V záložní řadě se strhne boj mezi Williamem, Danilem a Nevesem o dva defenzivnější posty; ten třetí by měl mít rezervovaný Bruno.

Pro Cristiana Ronalda bude tenhle zápas mimořádný nejen proto, že ho načíná jako čerstvý "stovkař”, ale i proto, že dosud ani jednu z těch 101 branek neuštědřil francouzskému brankáři. Doposud tedy proti Francii nastoupil "jen” třikrát, ale pořád se z jeho pohledu ctižádostivého forvarda musí jednat o rest, který je záhodno co nejdříve odklepnout.

Jako první bylo na řadě přerušení desetizápasové vítězné série Francouzů proti Portugalcům, která se táhla až do 70. let a byla ukončena právě v Paříži před čtyřmi lety. Nyní by se mohl dočkat i samotný Cristiano Ronaldo, teď již tuplovaný velikán mezinárodní kopané...

Souboj dvou zklamaných, kteří si na Euru nezahrají. Zatímco Rumuni však na Islandu sehrávali roli mírných outsiderů, Norům se proti Srbsku věřilo, aby nakonec podali velmi mdlý výkon a mohli vůbec být rádi za to, že utkání dovedli alespoň do prodloužení. Revanš je tak na pořadu dne pro oba celky, které zároveň plánují vládnout své tabulce Ligy národů...

Norové tento ročník Ligy národů nezačali přesvědčivě - domácí prohrou 1:2 s Rakouskem - ale v Severním Irsku si záhy dokonale zchladili žáhu pěti přesnými zásahy. O čtyři z nich se postaralo obvykle stěží zastavitelné duo Haaland-Sørloth. Rumuni pro změnu zvládli svůj výjezd do Rakouska, které přestříleli 3:2, a v Lize národů tak zůstávají od počátku neporaženi. V tuhle chvíli nastoupili k osmi duelům a polovinu z nich také opanovali.

Trenér Lars Lagerbäck nejspíš v baráži o Euro v tomto týdnu ztratil zraněného kapitána Stefana Johansena, jehož nahrazení Joshuou Kingem následně vedlo k přetočení formace ve 4-4-2. Takhle by tentokrát Norové mohli nastoupit od samého začátku, přičemž se zároveň nabízí ještě jedna změna - gólový žolík Normann, který na předzápasové tiskovce potvrdil svůj záměr v příštím přestupovém období opustit Rostov a postoupit o úroveň výše, na místě Bergeho.

Rotace se dá očekávat také u Mirela Radoie. Naposledy začínal překvapivě jenom mezi náhradníky, tentokrát Ianis Hagi už téměř jistě v základu chybět nebude. Návrat do sestavy by si měl odbýt také další ofenzivní klenot George Puscas, zatímco níže v poli se hotoví rošáda Cicaldau za Cretua.

Severní Irsko má za sebou nesmírně náročný zápas v kvalifikaci o EURO a to s úspěšnou tečkou, což by mu mohlo v nadcházejícím průběhu výrazně pomoci. Ve čtvrtek totiž překvapivě zvítězilo nad favorizovanou Bosnou a Hercegovinou po penaltovém rozstřelu a ve finálovém střetnutí o evropský svátek bude bojovat zhruba za měsíc na Slovensku. Nyní se v Lize národů pokusí zaskočit dalšího silného rivala z Rakouska.

"Ostrované" sehráli na stadionu Grbavica před necelými dvěma tisíci diváky velmi solidní utkání i přesto, že krátce po čtvrthodině hry prohrávali. Po změně stran však srovnali stav a až do konce prodloužení uhlídali obávaného kanonýra Edina Džeka. V penaltovém loterii na rozdíl od Bosny proměnili hned čtyři pokutové kopy a dosáhli tak na nesmírně cenný úspěch, v podobném duchu chtějí pokrčovat i teď proti Rakousku.

"Všichni jsme velmi unavení, ale na druhou stranu také nesmírně šťastní. Byla to obrovská bitva a já musím všem hráčům poděkovat za jejich nasazení i odhodlaní. V určitých pasážích jsme měli trochu štěstí, nicméně soupeř nás nijak výrazně nepřehrával. Rakousko má minimálně podobné kvality jako Bosna a porazit ho rozhodně nebude jednoduché, musíme ze sebe znovu dostat to nejlepší," vyjádřil se natěšený kouč Ian Baraclough.

Ten na lavičce Severních Irů působí zhruba měsíc a teprve v Bosně dosáhl prvního většího úspěchu. Jeho svěřenci totiž ve druhé výkonnostní skupině Ligy národů nejprve remizovali s Rumunskem (1:1) a následně utrpěli obrovský debakl od Norska (1:5), v tuto chvíli tak musí být jejich prioritou záchrana. Na nedělního rivala se jim navíc z dlouhodobého hlediska vůbec nedaří, neboť s ním prohráli v předchozích třech vzájemných duelech.

Oba dva výběry na sebe narazily před dvěma lety v premiérovém ročníku LN a Rakušané slavili v obou případech po výsledcích 1:0, 2:1. "V této době je vše velmi složité, proto jsme včera absolvovali klidnější trénink. Severní Irsko jasně ukázalo, že za každé situace bojuje do posledního dechu, proti nám stojí opravdu hodně nepříjemný soupeř. Pokud ho chceme porazit, tak se mu musíme vyrovnat v důrazu v osobních soubojích," pronesl německý trenér Rakušanů Franco Foda.

Čeští reprezentanti v neděli odehrají v Haifě proti domácímu Izraeli třetí z šesti utkání druhého ročníku Ligy národů. Reprezentanti se pokusí navázat na zářijovou úvodní výhru 3:1 na Slovensku a připsat si druhé vítězství do tabulky vyrovnané čtyřčlenné skupiny. Kvůli koronavirové pandemii se zápas opět odehraje bez diváků.

Český celek před měsícem vstoupil v Bratislavě do druhé skupiny Ligy B, druhé ze čtyř úrovní soutěže, povedeným výkonem. Mužstvo však kvůli koronaviru u dvou členů realizačního týmu muselo následně do izolace a narychlo složený nový výběr poté doma podlehl Skotsku 1:2.

Reprezentanti po dvou zápasech figurují na druhém místě tabulky a ztrácejí bod na vedoucí Skotsko. Třetí Izrael je o další bod zpět, poslední příčka patří Slovensku. Ve středu se český celek představí ve Skotsku a Ligu národů uzavře v listopadu dvěma domácími duely.

Vítěz skupiny postoupí do elitní Ligy A, naopak nejhorší tým sestoupí do Ligy C. V Lize národů se hraje o dvě místa v play off o mistrovství světa v roce 2022 a zároveň je rozhodující pro los kvalifikace.

Český tým se naladil na zápasy v Izraeli a ve Skotsku středeční výhrou 2:1 v přípravě na Kypru, odkud se v sobotu přesune do Haify. "Jestliže chceme pomýšlet na vítězství (ve skupině), je potřeba, abychom bodovali v obou říjnových zápasech. I když hlavně Izrael je velice silné mužstvo, disciplinované. Až jsem byl překvapený, když jsme ho sledovali," řekl na tiskové konferenci trenér Jaroslav Šilhavý.

"Utkání v Izraeli bude důležité. Kdybychom ho zvládli, do Skotska se nám pojede mnohem líp. Myslím, že to bude možná i trošku podobné tomu středečnímu zápasu. Budeme zase mírný favorit a budeme si chtít odvézt tři body," dodal záložník Vladimír Darida.

Ani v říjnu se jeho týmu nevyhnuly problémy s koronavirem. Pondělní testy odhalily jednoho nakaženého hráče z Plzně a kompletní trojice z Viktorie, záložníci Lukáš Kalvach s Janem Kopicem a útočník Zdeněk Ondrášek, mužstvo opustila. Reprezentace je oslabena také o dva nejlepší útočníky Patrika Schicka s Michaelem Krmenčíkem, kteří jsou zranění.

Zatímco český tým ve středu zvítězil, Izrael ve čtvrtek prohrál až na penalty v semifinále play off o mistrovství Evropy na půdě dalšího účastníka skupiny B2 Ligy národů Skotska. Zápas i po prodloužení skončil bez branek.

"Určitě to může hrát roli. Proto se to přípravné utkání hrálo ve středu, abychom měli více času na regeneraci. Oni budou mít za sebou dlouhý přelet ze Skotska, 120 minut hry a neúspěšně zvládnuté play off. Psychická i fyzická výhoda by měla být na naší straně," řekl obránce Vladimír Coufal.

Izrael, který jen jednou v historii hrál na velké akci, v obou zářijových zápasech Ligy národů ve Skotsku a se Slovenskem remizoval 1:1. Výběr židovského státu pětkrát za sebou nezvítězil, na druhou stranu doma prohrál jediné z posledních devíti utkání. K hlavním oporám patří záložník Bibras Natcho, nejlepší střelec Eran Zahavi či Moanes Dabbur, spoluhráč českého obránce Pavla Kadeřábka z německého Hoffenheimu.

"Myslím, že na tom budou kvalitativně trochu líp než Kypr. Jestli to může být podobný zápas, to uvidíme. Určitě tam ale bude podobné počasí," připomněl Coufal, že teploty na Kypru se pohybují kolem 30 stupňů.

Zápas Izrael - Česko začne v neděli ve 20:45.

Oba mančafty před pár dny odehrály vážně hodně hektické zápasy. Skotsko i Slovensko se v baráži praly o účast na evropském šampionátu a nakonec se jim podařilo vyválčit postup do finální fáze. Oba týmy musely uspět až po penaltovém rozstřelu. A pro oba bude před nynějším střetnutím v Lize národů nejdůležitější zmobilizovat všechny své zbývající síly.

Domácí mají aktuálně velmi dobrou formu, v uplynulých šesti duelech hned pětkrát zvítězili a jednou remizovali. Ve skupině číslo dva v béčkové lize jsou na tom po dvou odehraných kolech nejlépe, i díky vítězství v České republice, která nastoupila v okleštěném složení, urvali dohromady čtyři body. Pokud se jim povede skolit i Slováky, nikdo je z čela nesesadí.

Když se Skotové podívali na závěrečný turnaj naposledy, psal se dnes již vousatý rok 1998. Teď jsou pouhý jeden krok od kvalifikování se na EURO 2020. Porazit ovšem venku musejí Srbsko. "My se díváme jen na nynější dva mače. Doufáme, že získáme potřebné sebevědomí a protáhneme zároveň naší sérii neporazitelnosti," uvedl Steve Clarke, skotský šéf lavičky.

Ten přiznal, že poslední barážový duel s Izraelem byl pro jeho svěřence hodně náročný, především po fyzické stránce. A změny v sestavě jsou tak zcela na místě. "Bylo by vážně hodně nespravedlivé, aby někteří odehráli sto dvacet minut, pak dalších devadesát a opět devadesát," vysvětloval. "Čekají nás další dva velké zápasy. A chceme být úspěšní," mínil.

Clarke se rovněž musel vypořádat s novými, poměrně početnými absencemi od minulého klání. Pro měření sil se Slováky nebudou k dispozici Scott McKenna, Liam Palmer, Kieran Tierney, Stuart Armstrong, Ryan Christie a Oliver Burke, a to kvůli zraněním či pozitivním testům na COVID-19. Povoláni tak museli být narychlo Andrew Considine a Paul McGinn.

Podobně jako Clarke bude muset před tímto střetnutím v glasgowském Hampden Parku smýšlet též český trenér ve službách slovenského výběru Pavel Hapal. Bude muset sáhnout k rotaci v základní jedenáctce, aby své hráče, jak se říká, nepřetavil. "Budeme určitě unavení. Musíme se ale dát co nejrychleji do kupy. Snad dobře zregenerujeme," přál by si Hapal.

Počítat na devadesát devět procent nebude moci i nadále se Stanislavem Lobotkou, který se u svého zaměstnavatele v Neapoli dostal do karantény, a ani přes veškeré snahy ho italské úřady na reprezentační sraz jednoduše nepustily. Onemocnění koronaviru postihlo na poslední chvíli taktéž obránce Milana Škriniara, jehož tak v nominaci nahradil jiný bek Branislav Niňaj.

Slovensko ve čtvrtek skolilo Irsko v boji o postup na EURO 2020 až díky závěrečným kopům ze značky pokutového kopu. Na přílišné oslavy ovšem nezbyl čas, v Lize národů mají po porážce s Českou republikou a plichtě v Izraeli co napravovat. "K večeři si mí hráči dali jedno pivo. Nejsou hloupí, jsou to profíci. Vědí, že se musejí dostat do kondice," podotkl Hapal.

Turecku se zatím absolutně nedaří a už potřebuje sbírat body, pokud chce přemýšlet o postupu ze skupiny. Teď jej ale čeká velmi nepříjemný soupeř, protože Turci jedou do Ruska. A to naopak ani jednou nezaváhalo.

Rusku se zatím enormně daří ovládat skupinu a nepřipouštět žádné překvapení. Trenér Stanislav Čerčesov, který v březnu prodloužil smlouvu se svazem na základě velmi dobrých výsledků, může být opravdu spokojen. Po úvodní výhře nad Srbskem padlo i Maďarsko a do sítí obou soupeřů se Rusové trefili shodně třikrát. Přípravné utkání na další reprezentační cyklu ale už tak shovívavé nebylo.

Rusům se nepovedlo prakticky nic a v duelu se Švédskem prohráli oprávněně, přičemž jejich jedinou trefu zaznamenal Aleksandr Sobolev až v nastavení. Prostor pro zlepšení tedy v týmu ještě rozhodně je a trenér Čerčesov si je toho velmi dobře vědom.

"Bylo to přátelské utkání, takže je třeba brát ho s rezervou, ale stejně jsme udělali několik věcí, které můžeme příště řešit lépe. Nedařilo se nám zachytávat rychlé kontry soupeře, což je něco, s čím jsme sice počítali, ale neuměli je zastavit. Špatně jsme vyhodnotili některé klíčové momenty v obraně a před bránou soupeře jsme působili trochu zmateným dojmem. Není snadné dostat se do optimální kondice v tomto období, ale přesto od sebe musíme očekávat víc. Věřím, že se časem sehrajeme a v příštím kole už si povedeme lépe."

Rusové se proti Turkům od počátku nového tisíciletí postavili už čtyřikrát, z čehož dvakrát se jednalo o ostrý zápas. A v obou případech vyhrálo, s Tureckem za posledních dvacet let neprohrálo ani jednou. Teď navíc narazí na soupeře, kterého dobrá forma zrovna nepotkala.

Turecko má potíže se střílením branek, alespoň co se týče ostrých zápasů. Ve dvou duelech Ligy národů totiž nedalo ani jeden gól a těžko se může divit, že má zatím jen jeden bod. Ten mu zatím stačí na třetí místo o skóre před Srbskem.

Přesto však poslední dny ukázaly mírnou naději na zlepšení. Ve středu večer se totiž turecký celek utkal s Německem a vůbec si nevedl špatně. První poločas sice prohrál o jednu branku, ale po změně stran svému soupeři nasázel hned tři. Takže z původně nepříliš zajímavého duelu se stal šestigólový thriller a Turci ukázali, že útočit rozhodně umí.

Srbové i nadále prodávají svůj trademark posledních let: nevyzpytatelnost, nekonzistenci výkonů. A tak zatímco v tomto ročníku Ligy národů zůstávají po dvou kolech bez výhry, před pár dny skvělým výkonem zaskočili favorizované Nory a nacházejí se jediné vítězství od Eura. Ve stejné pozici se přitom nacházejí také Maďaři, kteří neměli moc problémů s Bulharskem...

Ve skupině 3 Ligy B jsou zatím karty rozdány jasně: za postupem s plným počtem 6 bodů neomylně směřuje Rusko, kterému však dýchá na záda Maďarsko, které úvodem skupiny díky talentovanému Szoboszlaiovi vydřelo cenné vítězství nad Tureckem. Kdyby teď Rossiho svěřenci zvládli i svůj druhý výjezd, nejspíš by jim v nahánění Rusů již vůbec nikdo nekonkuroval.

Srbové jsou v béčkové divizi nováčky poté, co si v minulém ročníku zajistili postup i v nesnadné konkurenci Rumunska a Černé Hory, a prozatím jako nováčkové taky vypadají. Rusové byli přirozeně nad jejich síly, přičemž s Tureckem dokázali Tumbakovićovi hoši jen plichtit. Co s nimi teď může udělat senzační postup do finále baráže o ME, to je fascinující otázka.

Oba soupeři na sebe naráží vůbec poprvé od doby, co se Srbsko osamostatnilo na Jugoslávii či později Černé Hoře. Poslední setkání předchůdce Srba s Maďary se odehrálo dávného roku 1997, kdy to na hrací ploše nebylo ani těsné - jugoslávská skvadra triumfovala jasně 5:0. To teď asi nepřipadá v úvahu.

Srbové budou v tomto klíčovém utkání bez svého kapitána Kolarova, který byl minule v Lize národů vyloučen. To nejspíš povede k rozestavení se třemi stopery a ojedinělé šanci pro Miloše Veljkoviće. Milinković-Savić si důrazně řekl o místo v zahajovací jedenáctce svými prvními dvěma reprezentačními zásahy, které před pár dny skolily v baráži Norsko. Radonjić, Milivojević a Ljajić se dále nabízejí jako možné varianty pro případnou rotaci.

Také Rossi se možná na maďarské straně pokusí trochu osvěžit unavenou sestavu - možné je zahrnutí hráčů jako Gazdag a Hangya do záložní řady. Vpředu by potom vedle sebe mohli výjimečně startovat střelci Szalai a Nikolić, kteří doposud alternovali na jedné pozici.

Irsko se teď nenalézá v úplně optimální formě a muselo překousnout několik nepříjemných situací. Šanci spravit si chuť má v neděli odpoledne, protože na Aviva Stadium v Dublinu hostí své soukmenovce z Walesu.

Bratrovražedný souboj dvou ostrovních soupeřů začne ve tři hodiny a domácí do něj nepůjdou ve zrovna dobré náladě. Doposud totiž ve skupině číslo 4 získali jen jeden bod. Hned na úvod si rozdělili body s domácími Bulhary, na což reagovali těsnou porážkou od Finů. Ve skupině jim proto patří až třetí příčka se ztrátou už pěti bodů právě na první Wales. To ale stále nebyla ta největší tragédie posledních dní.

Irsko totiž nezvládlo klíčový souboj se Slovenskem o to, kdo si zahraje na nadcházejícím mistrovství Evropy. Dlouho sice se Slováky drželi remízu a nehráli zrovna špatně, ale nezvládli psychický nápor při pokutových kopech. V těch byl lepší právě český soused, který tak dál živí naději na postup. Výsledek se samozřejmě negativně podepíše na hráčích manažera Stevena Kennyho, který si to uvědomuje.

"Musíme zkousnout velmi nepříjemnou porážku, která nás hodně ranila. Cítili jsme, že jsme blízko a že v penaltové loterii můžeme uspět. Ale bohužel se nám to nepovedlo a výsledkem bylo vypadnutí. Teď se ale musíme co nejdřív znovu vzchopit a dát všechno do zápasu s Walesem. V něm nás nečeká nic jednoduchého a my musíme být připraveni. Chceme Slovensko hodit za hlavu a soustředit se jen na náš další výkon."

Hlavním úkolem Irska bude přijít na to, jak se postarat o tu největší silnou stránku Walesu. Jeho obranu. Ta totiž za první dva duely nedostala ještě ani jeden gól a se skóre 2:0 vede po dvou výhrách skupinu.

Rovněž Wales ale v posledním duelu zažil debakl. Od Angličanů utrpěl v přípravném utkání debakl 0:3. S Irskem má ale v Lize národů dobré zkušenosti, protože vyhrál oba předchozí duely. Téměř přesně před dvěma lety se představil na stejném stadionu a v 58. minutě mu tři body zachránil Harry Wilson.

Bulharsko potřebuje co nejrychleji zapomenout na nedávný neúspěch v play-off o postup na EURO 2020. Před vlastními fanoušky podlehlo Maďarsku a své čekání na kvalifikování se na závěrečný turnaj, kam se naposledy probojovalo v roce 2004, bude muset ještě o nějaký ten rok odložit. Dřina ho každopádně čeká i teď v Lize národů, v níž zavítá na půdu Finska.

Svěřenci trenéra Georgiho Dermendžieva neodvedli před pár dny vyloženě špatnou práci. Jenže efektivita proměňování šancí byla jednoznačně na straně Maďarů, a tak vyústěním nepovedeného zápasu byla porážka o dvě branky. "Říkal jsem to mnohokrát, fotbal se prostě hraje na góly," hodnotil otřepanou, ale v tomto případě pravdivou frází bulharský šéf lavičky.

V Lize národů se celek z Balkánského poloostrova zatím nepředvedl v nijak zářivém světle. Bod sice uhrál doma s Irskem, následně však padl na půdě Walesu, a okupuje tak poslední příčku v tabulce. "Mí hráči se proti Maďarsku zachovali důstojně. Vážně chtěli zvítězit. Takovou mentalitu máme. A v tomto trendu hodláme pokračovat," dodal Dermendžiev.

Pětašedesátiletý lodivod se nebojí dát příležitost mnoha novým hráčům a novicům. Cicinho, naturalizovaný Brazilec, devatenáctiletý Valentin Antov, osmnáctiletý Filip Krastev, dvacetiletý Dominik Jankov či Georgi Jomov, který při svém debutu za bulharský nároďák v duelu s Maďarskem dokonce skóroval, by mohli tvořit osu budoucího, nově se tvořícího týmu.

Udržet se ve výkonnostní Lize B nebude pro Bulhary vůbec snadné. Dermendžiev nicméně věří, že se nároďáku bude blýskat na lepší časy. "Pravděpodobně bude trvat ještě několik let, než naše reprezentace získá svou tvář," přiznával. "Musíme sázet na nová jména, žádná jiná totiž nemáme. Maďarsko mělo k dispozici hráče z Bundesligy, my ovšem ne," zakončil.

Finsko naopak prožívá za posledních několik let asi nejúspěšnější období své historie. Vůbec poprvé se kvalifikovalo na finálový turnaj, EURO 2020 se ho na rozdíl od Bulharska týkat bude. Aktuálně ale není mužstvo vedené koučem Markkuem Kanervou v úplně nejlepším rozpoložení. Třeba před pár dny v přátelském měření sil inkasovalo pět gólů od Polska.

Na druhou stranu v září na hřišti Irska, kde napravilo úvodní porážku s Walesem, předvedlo vážně solidní výkon. "Polsko bylo ve všech herních činnostech lepší," přiznával finský stratég. "Nečekal jsem takový výprask. Ale hodně jsme se poučili. Musíme přemýšlet více o té nejvyšší úrovni, je třeba si zkrátka naplno zvyknout. Čeká nás přece evropský šampionát."

Boj o první příčku ve skupině 2 Ligy C je zatím zcela otevřený. Estonsko vypadá coby jasný outsider, ale ten zbytek se zdá velmi vyrovnaný. Arménie s Gruzií, která se momentálně nachází pouhý jeden zvládnutý zápas od účasti na mistrovství Evropy, tak sehrají duel o hodně...

Gruzínci se nemají na co šetřit. Weissovy svěřence čeká finále baráže až v polovině listopadu, takže nyní žádná rotace nehrozí. Naopak, Gruzie jistě bude chtít prodloužit svou sérii soutěžní neporazitelnosti na čtyři utkání, a obecně si udržet skvělou bilanci v Lize národů, kde doposud ztratila body akorát ve dvou střetnutích (remízy se Severní Makedonií letos a Andorrou předloni).

Arménie zatím ve své skupině vyzrála akorát na prozatím poslední a bezgólové Estonsko, takže si nemůže příliš vyskakovat. Po vynechání zářijového úvodu nového ročníku Ligy národů je zpátky ve výběru hvězdný kapitán Henrik Mchitarjan, který si to však dle plánu nemohl 7. října provizorně osahat, protože přátelský zápas s Albánií se nakonec neodehrál.

Oba soupeři pozoruhodně nemají moc na co navazovat - sehráli spolu již sice pět přípravných duelů, avšak tohle bude jejich historicky první soutěžní mítink s odlišnou dávkou motivace.

Severní Makedonie má od svého vzniku samostatnosti nejlepší tým v historii. Alespoň tak hovořil po postupu do finální fáze baráže o EURO 2020 severomakedonský šéf asociace Muamed Sejdini, který bude napjatě sledovat, kterak si nároďák povede rovněž v nadcházející Lize národů. Dosud vedoucí celek skupiny zavítá na půdu posledního, bezbodového Estonska.

Mužstvo z Balkánského poloostrova před pár dny oslavilo výhru nad Kosovem, díky němuž se stále drží v boji o historický postup na závěrečný turnaj. První úspěšně zvládnutý krok mu bezpochyby dodá sebevědomí i do Ligy národů, kde má situaci též velmi dobře rozehranou. Získalo celkem čtyři body. A celkově v uplynulých čtyřech utkáních hned třikrát zvítězilo.

Sokem Severní Makedonie o přímý postup na evropský šampionát bude v listopadovém termínu Gruzie, s níž mimochodem sdílí i skupinu nynější Ligy národů. Pokud chce udržet vedení v tabulce, ve které má celek z jihozápadní Asie shodný počet čtyř bodů, je potřeba zase naplno zabrat. Nutno říci, že Estonci jsou v ní pasováni do role největšího outsidera.

Pobaltská reprezentace narazila na hosty jen ve dvou případech, konkrétně v roce 2006 a 2007, a ani v jednom z nich nezvítězila. Suma sumárum jí půjde hlavně o to udržet se ve výkonnostní céčkové lize, nutně ale potřebuje zastavit nelichotivou bilanci jediné remízy a deseti porážek od března minulého roku. Tehdy naposledy slavila výhru, a to v Gibraltaru.

Sejdini byl pochopitelně nadšený, že svěřenci trenéra Igora Angelovskiho dokázali naposledy skolit svého lokálního rivala. "Chci všem, kteří se podíleli na postupu do baráže, těm, kteří výrazně přispěli možnosti kvalifikovat se na EURO 2020, poděkovat," začal ve svém projevu. "Děkuji i zpětně jedenadvacítce, že se v roce 2017 dostala na evropské mistrovství," dodal.

Brankář Martin Bogatinov a záložník Elif Elmas se nevešli do severomakedonské nominace kvůli problémům s nemocí COVID-19, vlivem zranění v Tallinnu budou chybět i Mario Mladenovski i Daniel Avramovski, ti však nepatří k nějakým zásadním oporám. Angelovski by oproti mači s Kosovem ve výběru své základní jedenáctky neměl dělat výrazné změny.

Pokud hosté zvládnou zápasy v Estonsku a i ten následný proti Gruzii, který bude sloužit jako ta nejlepší generálka před listopadovou baráží, klidně mohou zaútočit na postup do Ligy B. "Máme nejúspěšnější generaci. I malá země, jako jsme my, se může přiblížit historickým událostem. Každá rodina je hrdá na to, jak se díky fotbalu zviditelňujeme," říkal Sejdini.

Domácí v nové sezóně Ligy národů nejenže dvakrát prohráli, dokonce nevsítili jedinou branku. Estonský kouč Karel Voolaid se svým týmem musí co nejrychleji zabrat, jinak se z poslední příčky bude těžko hrabat výše. Do své nominace opět nezařadil třináctigólového útočníka Sergeie Zenjova, přičemž jiný šutér Henri Anier je i nadále na listině zraněných.

Řecko marně vzpomíná na doby, kdy se pravidelně kvalifikovalo na vrcholné fotbalové svátky a od senzačního vítězství na ME 2004 velkou díru do světa neudělalo. Teď se nachází ve třetí výkonnostní kategorii Ligy národů a zatím se mu vede celkem dobře, v nedělním domácím utkání bude plnit úlohu favorita proti outsiderovi z Moldavska. Hosté se jistě chtějí zachránit a v úvodní třetině tohoto ročníku ukázali, že se s nimi musí počítat.

Domácí výběr se podruhé za sebou nekvalifikoval na nadcházející EURO, o jedno jediné místo mu uniklo dodatečné play-off a momentálně se tak může plně soustředit na LN. Do ní vstoupil ve slovinské Lublani a po nepříliš povedeném výkonu z obou stran si domů odvezl bod za nerozhodný bezbrankový výsledek. Naopak o pár dní později v Kosovu se mu již střelecky dařilo a i přes závěrečný tlak protivníka zvítězil 2:1.

V generálce na tento nedělní duel nepřevedl úplně zlý výkon v Rakousku a ještě zhruba čtvrthodiny před závěrečným hvizdem vedl o jednu trefu, jenomže pak naprosto selhal a nakonec prohrál 1:2. "Závěr nás samozřejmě mrzí, ale po většinu utkání jsme se drželi taktických pokynů a rozhodně se dají najít pozitiva. Naším jednoznačným cílem je vítězství ve skupině a nezáleží na tom, jaký protivník proti nám stojí," prohlásil odhodlaně nizozemský trenér John van 't Schip.

Moldavsko dlouhodobě patří mezi výběry, které jen těžko konkurují evropské špičce. V zářijovém cyklu se však pod vedením tureckého stratéga Engina Fırata neprezentovali ve špatném světle a po překvapivé remíze v Kosovu (1:1) vzdorovali také silnému Slovinsku, kterému podlehli pouze 0:1. Před pár dny se snažili šokovat obrovského favorita z Itálie, jenomže z Florencie si odvezli vysoký debakl 0:6.

"Samozřejmě je na nás vyvíjen tlak, ze všech stran slýchám, že musíme získat povinné tři body. Nicméně tyto zápasy dokážou být ošemetné, Moldavsko nemá co ztratit a v poslední době se výrazně zlepšilo. Tři body zadarmo nezískáme, je potřeba předvést adekvátní výkon a proměňovat šance. O podcenění nemůže být řeč," doplnil Van 't Schip opatrně. Řekové se naposledy utkali s Moldavskem před více než jedenácti lety v kvalifikaci o MS 2010 a v Kišiněvě pouze remizovali 1:1.

Kosovo se bude muset psychicky připravit na těžký zápas se Slovinskem, neboť ve čtvrtek nezvládlo důležitou bitvu o postup na EURO a po porážce 1:2 v Severní Makedonii se jeho sen rozplynul. Ve třetí skupině Ligy C se mu také příliš nedaří a zatím to vypadá, že bude bojovat pouze o záchranu, momentálně se nachází na třetím místě s jediným bodem o skóre před posledním Moldavskem. To hosté mají zcela odlišné ambice.

Do letošního ročníku LN vstoupili utkáním s Řeckem a příliš se jím nedařilo, nakonec mohli být alespoň rádi za nerozhodný výsledek 0:0. Následně taktéž nepředvedli úplně optimální výkon proti Moldavsku a zvítězili nejtěsnějším poměrem 1:0. V tabulce jsou proto druzí o skóre za Řeckem a právě s tímto protivníkem by si to pravděpodobně měli rozdat o postup do Ligy B. V přípravě na tento souboj se střetli se San Marinem a přehráli ho hladce 4:0.

Kosovo se od začátku nenachází v ideálním rozpoložení, po remíze 1:1 s Moldavskem a porážce 1:2 od Řecka vyvrcholila jeho krize v Severní Makedonii, kde jen díky brankáři Muričovi neschytalo debakl. "Moc jsme chtěli postoupit a nervozita na nás byla znát, soupeř hrál agresivně a nesmírně ofenzivně. Zklamání je samozřejmě velké, na druhou stranu jsou před námi další důležité zápasy a v nich už chceme uspět," uvedl Bernard Challandes.

Švýcarský kouč na lavičce Kosova čeká opatrnější průběh, podle jeho názoru bude klíčové proměňování šancí. "Slovinsko spoléhá na skvělou defenzivou, zatím ani jednou neinkasovalo a v tomto ohledu to nebudeme mít jednoduché. Jediný gól může být rozhodující, proto musíme udržet maximální koncentraci po celý průběh." Challandes postrádá elitního útočníka Vedata Muriqho z italského Lazia, jenž v klubu zůstal kvůli testování na koronavirus.

Oba dva soupeři se spolu ještě nikdy v historii neutkali a čeká je tedy vzájemná premiéra. "Kosovo umí být nepříjemné hlavně doma, a i když nás nečeká plný stadion, tak znalost místního prostředí může být velkou výhodou. V následujícím cyklu chceme zvládnout obě zkoušky a jsme si vědomi, že jakákoliv ztráta by nás mohla stát prvenství. V kádru je dobrá atmosféra, kterou hodláme přenést na trávník," řekl manažer Slovinců Matjaž Kek.

Čtvrtá skupina Ligy C je prozatím velmi vyrovnaná, v dosavadních čtyřech střetnutích vždy slavil hostující výběr a nyní tuto sérii bude chtít přerušit Kazachstán. Ten v Almatech přivítá asi největšího kandidáta na postup do druhé výkonnostní kategorie z Albánie a v případě tříbodového zisku by se mohl udržet na vedoucí příčce. Hosté vstoupili do druhého ročníku Ligy národů skvěle, jenomže naposledy naprosto senzačně vyhořeli s Litvou.

Svěřenci zkušeného čtyřiasedmdesátiletého trenéra Edoarda Reji nejprve zavítali do Běloruska a nakonec se radovali z vítězství 2:0, pak ale nedokázali najít recept na dobře hrající Litvu a senzačně jí podlehli v poměru 0:1. "Kdybychom měli na kontě dvě výhry, tak by se nám určitě lépe dýchalo, ale musíme na to zapomenout. Teď chceme v obou případech uspět, vítězství v Kazachstánu by nás přiblížilo k našemu cíli," řekl třicetiletý Amir Abraši.

Záložník prvoligového německého Freiburgu očekává vyrovnaný souboj. "Zatím se ukázalo, že všichni soupeři spoléhají na pevnou defenzívu a ani v tomto případě to podle mě nebude nějaká velká přestřelka. Kazachstán hraje velmi organizovaně a snaží se vyhýbat hrubým chybám, které právě teď mohou rozhodovat. Potřebujeme se koncentrovat na každou nebezpečnou situaci, soupeř dokáže trestat," doplnil Abraši s respektem.

Trenérem Kazachstánu je už necelé dva roky český krajan Michal Bílek, který zároveň působí také na klubové úrovni a vede místní Astanu. Na velké výsledky zatím nedosáhl, nicméně postup do Ligy B by byl rozhodně velkým úspěchem. Kazachstán se nejprve představil v Litvě a díky skvěle efektivitě zvítězil 1:0, následně ale nedokázal najít recept na konkurenční Bělorusko a po inkasované brance pět minut před koncem prohrál 1:2.

Ani jeden z nedělních soupeřů neabsolvoval na rozdíl od jiných reprezentací středeční přátelské utkání, souboj Albánie v Arménii se totiž nehrál kvůli bezpečnostním opatřením. Oba dva rivalové na sebe naposledy narazili před více než patnácti lety v kvalifikaci o MS 2006 a tehdy se v obou případech radovala země z Balkánského poloostrova, neboť po úvodní těsné výhře 1:0 zvládla i domácí odvetu v Tiraně (2:1).

Bělorusům se pomalu začíná bortit dříve skvělá reputace na úrovni Lig C-D. Loňskou Ligou národů protančili bez porážky, ovšem do letošního ročníku o patro výš vstoupili prohrou s Albánií, kterou ještě vytučnila nevydařená baráž o účast na Euru na půdě Gruzie. Na půdě Litvě je tak záhodno si spravit chuť...

A pokud se můžeme řídit dosavadním průběhem, Bělorusové také uspějí. Skupina 4 je totiž mimořádně specifická tím, že v ní doposud žádná domácí strana nevyválčila ani bod. Venku postupně uspěly všechny čtyři výběry, takže po dvou odehraných kolech jsme se nikam neposunuli. Bělorusové konkrétně vyplenili Albánii, aby doma nestačili na Kazachstán. Litevci zas uspěli v Kazachstánu, ale doma s Albánií rovněž Bělorusy nenapodobili a prohráli.

Pro Litvu jsou však i ty tři body velkým krokem vpřed - však se jednalo o její první soutěžní vítězství od roku 2016. A také s Běloruskem kráčí do ne zcela poznaných vod; potkala se s ním sice už osmkrát, ale teprve nyní se tak bude dít v prostředí nějaké soutěže. Dosavadní bilance hovoří jasně pro Bělorusko - čtyři výhry z osmi střetnutí, celkové skóre 15:5.