Preview zápasů Ligy národů - čtvrtek 2.6.: Pyrenejské derby

Čeští fotbalisté ve čtvrtek vstoupí do třetího ročníku Ligy národů, v níž si poprvé zahrají elitní úroveň A. V pražském Edenu přivítají Švýcarsko a proti papírově nejschůdnějšímu soupeři touží po úspěšném začátku čtyřčlenné skupiny. Trenér Jaroslav Šilhavý se však musí obejít bez řady opor včetně nejlepšího útočníka Patrika Schicka. Dalšími týmy ve skupině jsou giganti Španělsko a Portugalsko.

Český celek se kvalifikoval do elitní skupiny A díky předloňskému vítězství ve skupině B2. Liga národů do velké míry nahrazuje přípravné zápasy a týmům dává dodatečnou šanci postoupit na mistrovství Evropy či světa. Tentokrát bude vybráno 12 celků, které se nedostanou na Euro 2024 do Německa z klasické kvalifikace, a ty čeká play off o zbylá tři místa na šampionátu. Z kvalifikačních skupin na turnaj projdou první dva týmy.

Jelikož český celek figuruje v elitní úrovni A, má velkou naději, že ho minimálně play off nemine. Šilhavého svěřenci se už díky Lize národů dostali do baráže o podzimní mistrovství světa v Kataru, kam ale po březnové semifinálové porážce 0:1 po prodloužení ve Švédsku neprošli.

Liga národů je opět rozdělena do čtyř výkonnostních tříd A, B, C a D. V nejlepších třech hraje 16 týmů ve čtyřech skupinách, v "déčku" je sedm mužstev ve dvou skupinách po čtyřech a třech účastnících. V červnu jsou netradičně na programu hned čtyři kola. Český tým po utkání se Švýcarskem v neděli znovu v Edenu přivítá finalistu druhého ročníku Španělsko, 9. června nastoupí proti vítězi prvního ročníku Portugalsku a o tři dny později se představí v odvetě ve Španělsku.

Reprezentanti dostali za úkol pokusit se udržet v elitní skupině, ze které poslední tým sestoupí. Švýcarsko by mělo být papírově nejhratelnějším soupeřem, a tak může být hned čtvrteční duel klíčový. "Každý zápas bude specifický, důležitý a velký. Ale je to první utkání a samozřejmě chceme skupinu dobře otevřít," řekl ofenzivní univerzál Václav Černý.

Švýcarsko stejně jako český tým došlo na loňském Euru do čtvrtfinále, na rozdíl od Šilhavého svěřenců ale postoupilo coby vítěz kvalifikační skupiny na mistrovství světa do Kataru. V posledním vzájemném duelu vyhrálo Česko v Basileji na evropském šampionátu v roce 2008 1:0 a soupeře třikrát za sebou porazilo. "Švýcary jsme si rozebrali, koukali jsme na video. Víme, že mají neskutečnou kvalitu, mají dobrý tým," poznamenal Černý.

Šilhavého mrzí, že nemá k dispozici nejsilnější možný tým. Ze zdravotních důvodů mu chybí více než desítka stabilních členů kádru včetně opor kanonýra Schicka či tvořivého záložníka Antonína Baráka. "Čekají nás soupeři z toho nejvyššího levelu, je to taková Liga mistrů na reprezentační úrovni. Tyhle zápasy jsou svátek pro všechny a z toho pohledu je mi až líto, že nemůžeme udělat ten tým co nejsilnější," řekl Šilhavý.

"Ale je to realita, nenaděláme s tím nic. Věřím, že kluci, co jsou v nominaci, se dokážou porvat o dobrý výsledek a předvést dobrý fotbal," dodal Šilhavý, s nímž vedení svazu na začátku května prodloužilo smlouvu na nadcházející kvalifikační cyklus o Euro 2024 v Německu.

Švýcaři hráli i v předchozích dvou ročnících Ligy národů elitní skupinu a v premiéře soutěže prošli do semifinále. Na mistrovství Evropy a světa je jejich maximem čtvrtfinále. "Pochopitelně chceme zůstat v té nejvyšší divizi, byť máme velmi těžkou skupinu. Jsme si vědomi, že v českém týmu jsou určité absence, ale stále mají hráče, kteří jsou kvalitní," uvedl trenér Murat Yakin, jehož svěřenci prohráli jediný z posledních devíti duelů.

Na rozdíl od soupeře má k dispozici téměř nejsilnější možný tým. Český kouč by mohl znovu vsadit na systém s třemi stopery, který zvolil v březnu ve Švédsku i následné přípravě ve Walesu (1:1). Jubilejní 50. duel za reprezentační "áčko" může odchytat brankář Tomáš Vaclík.

Zápas začne ve čtvrtek ve 20:45 a zatím není vyprodáno. Český tým doma už devětkrát za sebou neprohrál.

Stadion Benita Villamarína v Seville se stane hostem úvodního utkání španělské ekipy v Lize národů pro ročník 2022/2023. A hned na začátek to bude hodně pikantní souboj, protože prvním soupeřem týmu trenéra Luise Enriqueho se stane Portugalsko.

Oba soupeři, geograficky blízcí sousedé, jsou velkými rivaly. Jejich vzájemné souboje patří k velmi emotivním a dramatickým zápasům, na které se navíc krásně dívá. Portugalci mají co napravovat, protože od roku 1934 sehráli se Španěly 12 zápasů, ale radovali se z výhry jen ve dvou případech a ještě z toho jeden bylo jen přátelské utkání.

Skupina, do níž bylo nalosováno i Švýcarsko a především Česká republika, slibuje velmi zajímavá utkání. Pro domácí Španělsko půjde o šanci, jak napravit minulý ročník Ligy národů. V něm se dostalo až do finále, jenže poslední krok nezvládlo. Finálový zápas ovládla Francie, i když musela otáčet skóre po brance Mikela Oyarzabala. Nakonec se jí to ale i díky Mbappému povedlo a vyhrála.

Od té doby se Španělsko už před nikým nesklonilo. Luis Enrique poté dotáhl své hvězdné hráče nepříliš produktivním fotbalem na mistrovství světa v Kataru i bez nutnosti rvát se o účast v baráži a shodným výsledkem 1:0 porazil Řeky i Švédy. Pak si ještě v březnu připsal dvě mnohem větší výhry nad Albánií (2:1) a Islandem, kterému bez větší námahy nasázel úctyhodných pět branek.

Teď ho ale čeká mnohem náročnější soupeř a Enrique to ví. "Portugalsko je skvělý tým a my jsme rádi, že ho máme ve skupině. Protože pokud chcete uspět, musíte porážet i ty nejlepší. Portugalcům dozrála zajímavá generace hráčů, kteří jsou delší dobu velmi kvalitní a podávají dobré výkony v těch nejlepších klubech. Umí hrát velmi technicky a nebezpečně, takže si musíme dávat dobrý pozor. Věřím ale, že nás naši fanoušci potáhnou dopředu."

Ve čtvrtek večer se hráči La Roja pokusí o páté vítězství v řadě a proti komu ho dosáhnout spíš, než proti rivalovi z Portugalska? Nebudou ale kompletní, protože jim ze zdravotních důvodů vypadli Laporte s Pedrim, což budou důležité absence. Jeden zadák chybí i Portugalcům, shodou kolností Laporte parťák z Manchesteru City, Rubén Dias.

Na hrotu portugalského útoku bychom se opět měli dočkat ikonického Cristiana Ronalda, který nastoupí ke svému reprezentačnímu utkání číslo 187. I Portugalci mají jisté mistrovství světa v Kataru, ale museli si své místo vybojovat v baráži. Ta jim do cesty postavila nejprve Turky a pak i překvapení ze Severní Makedonie.

S oběma soupeři si ale tým trenéra Fernanda Santose poradil bez větších potíží a s celkovým skóre 5:1 postoupil na šampionát. Tam Portugalci narazí postupně na Ghanu, Jižní Koreu a především Uruguay, takže jejich šance na postup jsou poměrně vysoké a my bychom se zároveň mohli dočkat kvalitní podívané.

Portugalci si budou chtít v Kataru zajistit lepší místo, protože mezi nejlepšími šestnácti byli na posledních mistrovstvích třikrát a dvakrát z toho museli předčasně domů. Jejich nejlepším výsledkem je v tuto chvíli třetí místo na mistrovství v roce 1966, což už je hodně vousatý počin. V Lize národů to jde Portugalcům přeci jen o něco lépe, i když se teď dá očekávat, že Santos využije tento ročník k lepší přípravě právě na šampionát.

Třetí ročník Ligy národů si kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině vyžádal svou nepříjemnou daň. Druhá skupina béčkové ligy totiž bude ochuzena kvůli vyřazení Ruska ze všech soutěží, na druhou stranu právě Izraeli a Islandu může tato skutečnost hrát hodně do karet. Reálněji se totiž mohou porvat o postup na nejvyšší level, společně je do těchto bojů zapojena i Albánie.

Zatímco Islanďané si již vyzkoušeli v rámci této fronty, jaké je působit mezi těmi největšími evropskými giganty, a to hned dvakrát, Izrael si zatím zahrál jenom v céčkovém a béčkovém módu. Absence ruského týmu, který by byl bezpochyby pasován za největšího kandidáta na postup ze skupiny, v této otázce dodává daleko větší naději oběma zmíněným na zisk prvního místa v tabulce. A výsledek z tohoto vzájemného klání může být pro oba celky velmi důležitý.

Island v roce 2016 uchvacoval svou houževnatostí fotbalovou Evropu na turnaji nejlepších mužstev starého kontinentu, následně v roce 2018 proklouzl senzačně i na světový šampionát. Jenže od té doby hodně ustoupil ze svých nových zavedených pořádků. Minulá Liga národů pro něj představovala doslova jednu velkou katastrofu, neuhrál totiž ze šesti duelů ani bod. Na MS do Kataru v roce 2022 zřetelně nemohl postoupit, ve skupině J totiž bylo horši už pouze Lichtenštejnsko. A připomeňme, že neúspěšně podstupoval rovněž baráž na EURO 2020. Je jednoduše pro kouče Arnara Vidarssona evidentně hodně složité navázat na předchozí období.

Jestliže celek ze severu Evropy do svých historických análů zapsal několik zářných okamžiků, pak Izrael na podobné chvilky stále čeká, je nicméně v mnoha ohledech na vzestupu. Účast na nějaké velké akci mu prakticky nikdy neunikne, lidově řečeno, o parník, jen zkrátka nedokáže dotáhnout svou misi do zdárného konce. Postup do áčka Ligy národů tedy představuje určitě velkou šanci, jak se konečně nakopnout i pro případný kvalifikační cyklus pro EURO 2024.

Velkou nepříjemnost každopádně představují pro domácí dvě zásadní absence. Jednak předem nebyl kvůli zdravotním problémům nominovaný klíčový prvek ofenzívy Eran Zaháví, k němu se ovšem přidal ještě na poslední chvíli kapitán Bebars Natcho, též kvůli zranění. "Sice jsme se všichni viděli na krátkou chvíli, ale pracujeme tvrdě," ujišťoval Alon Hazan, nový lodivod izraelského nároďáku, který jako trvalá náhrada zastoupil nadobro Willibalda Ruttensteinera.

Norský výběr se již jistě těší na nedělní střetnutí proti sousedům ze Švédska, další ročník Ligy národů ovšem zahájí na Balkáně. V Bělehradě změří síly s domácím Srbskem, které se musí obejít bez svého elitního střelce.

V Lize B se Norové představí podruhé za sebou. V roce 2020 dokonce usilovali o postup o jednu úroveň výš, nakonec však i kvůli patáliím s koronavirem zaostali za Rakušany. V dalším roce zase Seveřané toužebně vyhlíželi postup na katarské mistrovství světa, ten jim ovšem rovněž unikl. V kvalifikační skupině si lépe počínaly Nizozemsko s Tureckem.

V nominaci kouče Ståleho Solbakkena nechybí již tradiční norské opory, jakými jsou záložník Arsenalu Martin Ødegaard nebo ostrostřelec Erling Haaland. Zatímco Solbaken se tak může spolehnout na svou hlavní útočnou hvězdu, jeho srbský protějšek Dragan Stojković bude jednoho ofenzivně laděného muže postrádat. Útočníka Juventusu Dušana Vlahoviće trápí zranění a na srazu krajanů jeden z nejlepších kanonýrů italské Serie A tentokrát chybí.

Absence Vlahoviće však celek z Balkánu nemusí ve výsledku až tolik trápit. V útoku Srbů se totiž pravděpodobně objeví Aleksandr Mitrović. Ten má za sebou skvostnou sezónu v londýnském Fulhamu, jemuž rekordními 43 přesnými zásahy pomohl k návratu do Premier League. Aura se ovšem kolem Mitroviće netočí jen v Anglii, ale také v jeho rodné krajině, kde už je nyní ve svých 27 letech historicky nejlepším reprezentačním kanonýrem.

Kult osobnosti si Mitrović výrazně upevnil v listopadu loňského roku, kdy Srbsko pozdním gólem v duelu proti Portugalsku poslal na letošní mistrovství světa. Svěřenci trenéra Stojkoviće tak na rozdíl od Norů na zimní katarské seanci scházet nebudou. Na mundialu se pak představí potřetí z posledních čtyř ročníků.

Není to tak dávno, co Srbsko a Norsko změřily síly naposledy. Na sklonku roku 2020 usilovaly oba výběry o postup na mistrovství Evropy prostřednictvím baráže. V jejím prvním kole si lépe počínal tým z Balkánu, jenž v norském Oslu uspěl v prodloužení. Následně si nicméně Srbové vylámali zuby na Skotsku a Euro proběhlo bez jejich účasti.

Švédsko muselo v nedávné době prožít jedno velké sportovní zklamání, protože se neprokousalo ani přes baráž na mistrovství světa. O to víc bude chtít získat kredit aspoň v Lize národů. Jeho prvním soupeřem se stane domácí Slovinsko.

I Slovinsko se vlastně nachází ve stejné situaci. Na rozdíl od Švédska se ale v případě Slovinců nedá hovořit o tom, že by byli favoritem ve své skupině. O postup přišli reálně už zápasy v kvalifikaci a do baráže se nedostali. Tým zkušeného šedesátiletého kouče Matjaže Keka tak bude mít svou situaci o to složitější, že soutěžní duely hrál naposledy v listopadu minulého roku.

Pak následovaly jen dva přátelské zápasy proti Chorvatsku a Kataru, z nichž oba skončily jen remízou. I do této skupiny Ligy národů jde Slovinsko jako ten největší outsider, protože kromě Švédů vyfasoval ještě Nory a Srby. Kdybychom spoléhali jen na to, co nám řekne historie, tak moc branek asi čekat nemůžeme. Doposud se proti sobě oba týmy postavily jen dvakrát a dohromady jsme viděli jediný přesný zásah.

Ani nedávné měsíce nebyly pro Slovince moc příznivé, protože z deseti minulých utkání dokázali porazit jen týmy na okraji kvalitativního žebříčku - Maltu, Gibraltar a Kypr. Trenér Kek zřejmě nasadí stejnou jedenáctku, která naposledy v březnu uhrála bod s Chorvatskem, nové absence nemá žádné.

Hostující Švédi jich pár ale počítají. Chybět jim bude zraněný zadák Victor Lindelöf, Marcus Danielson dal reprezentování své země už vale.

Trenér Janne Andersson zůstal na lavičce národního týmu Švédska a asi jen málokdo se tomu může divit. Ne potom co se mu povedlo vyhrát dvanáct z posledních osmnácti utkání. Nicméně Andersson by měl najít nějaký nový, svěží vítr, protože hra Švédska mírně upadá. Ještě v listopadu byli Švédi v tabulce před Španěly, což by jim zaručilo asi největší sportovní úspěch poslední doby. Jenže nakonec se nedostali přes baráž. Jednu věc by měl Andersson zlepšit - Švédsko nedalo gól v devadesáti minutách už za čtyři poslední duely.

Druhá skupina Ligy C bude otevřena zápasem, který je součástí sestupových bojů. V konkurenci Řecka a Severního Irska jsou totiž Kypr i Kosovo fotbalovými trpaslíky.

Ostrovanům se předcházející ročník Ligy národů nepovedl a museli tak bojovat v play-off o udržení ve třetí nejvyšší soutěži. Z Estonska si v březnu odvezli bezbrankovou remízu, načež v domácí odvetě i přes téměř poločas dlouhé oslabení uspěli 2:0.

To Kosovo za sebou má podstatně klidnější období. V kvalifikaci na mistrovství světa bylo už dlouho jasné, že se na šampionát nepodívá, ve skupině nakonec skončilo poslední. Minulé vydání této evropské soutěže znamenalo třetí příčku před Moldavskem. Zajímavý výsledek si vysloužilo v březnovém přátelském duelu, kdy ve Švýcarsku remizovalo.

Mezi oběma týmy půjde o historicky první vzájemné měření sil, jež začne ve čtvrtek v 18 hodin v Larnace. Pokyn k úvodnímu výkopu dá francouzský sudí Brisard

Jako vetřelec si může připadat Severní Irsko ve skupině B2. Ostrovní výběr se postupně utká se třemi celky z jihovýchodní části starého kontinentu. Nejprve "Norn Iron" vyzvou Řecko, které ve svých řadách poprvé přivítá krajánka z Anglie.

Po prvotním ohlášení nominace si kouč řecké reprezentace Gustavo Poyet připravil jedno překvapení, s nímž se vytasil až o několik dní později. Modro-bílý dres na sebe poprvé navlékne opora Sheffieldu United George Baldock. Anglický rodák se stal členem "Ethniki Omada" díky své řecké babičce a rád by zemi svých předků jistě rád konečně pomohl k nějakému úspěchu. Řecký tým už totiž obyvatele "Hellas" dlouho nepotěšil s od účasti na mistrovství světa v roce 2014 pravidelně končí v kvalifikačních bojích v poli poražených.

Příliš se Ethniki Omada nedaří ani v Lize národů, čemuž ostatně odpovídá zařazení až ve třetím výkonnostním koši. Nyní má řecký fotbal pozvednout trenér Poyet, jehož po březnových přípravných kláních konečně čekají ostré boje. Nový lodivod si na pomoc povolal mimo jiné brankáře Sokratise Dioudise, obránce Dimitrose Giannoulise s Giannisem Kotsirasem, záložníka Dimitrise Kourbelise a útočník Taxiarchise Fountase. Všichni jmenovaní se v národním mužstvu objevují po delší době, přičemž Dioudisovi, Kotsirasovi a Kourbelisovi k nominaci jistě pomohl povedený závěr ročníku v Panathinaikosu okořeněný ziskem národního poháru.

Zatímco Řekové vstoupili do kalendářního roku 2022 s novým lodivodem, Severní Irsko navzdory nezdařilé kvalifikaci na letošní mundial dál sází na Iana Baraclougha. Ten pro čtyři červnové utkání povolal hned čtyři nováčky: forvarda Conora McMenamina, zadáky Sheu Charlese s Brodiem Spencerem a středopolaře Charlieho McCanna, který se nedávno rozhodl reprezentovat "Ulster", přestože v mládežnických kategoriích nastupoval za výběry sousední Irské republiky.

V evropských kvalifikacích na sebe v nedávné minulosti už několikrát narazily reprezentace Gruzie a Gibraltaru, nyní je los svedl dohromady i v Lize národů, kde otevřou program čtvrté skupiny Ligy C.

Gruzínci se na start této soutěže naladili výborně. Kvalifikaci na mistrovství světa totiž zakončili výhrou nad Kosovem a senzačním úspěchem proti Švédsku, kterým soupeře dost možná připravili o účast na šampionátu. V přátelských zápasech si poté díky propracované obraně vyšlápli i na Uzbekistán a Bosnu, bez branek se rozešli s Albánií.

Naopak soupeři to v březnovém reprezentačním okně moc nelepilo a proti Faerským ostrovům ani Grenadě neskóroval. Na vítězství tak čeká už téměř 20 měsíců, tehdy si Lize národů zajistil postup díky výhrám s Lichtenštejnskem a San Marinem.

Ve čtyřech vzájemných zápasech dosud vždy uspěla Gruzie, po třech jasných vítězstvích se ale v říjnu 2019 natrápila. Gibraltar dokázal na domácí půdě dohnat dvougólové manko a hosté tak rozhodli až v závěru.

Svou pouť Ligou národů začíná taky Bulharsko, které čerpá výhodu z domácího prostředí. Diváci na stadionu Ludogorec Arena v Razgradu se těší na prvního soupeře, kterým se stane příznivá Severní Makedonie.

Domácí půda je pro Bulhary zvlášť důležitá a výsledky to jen podtrhují. Vyhráli doma poslední tři duely a vedlo se jim dobře i po herní stránce. Dostali doma v těchto třech zápasech jen dvě branky a sami jich dali sedm. Je ale taky pravda, že poslední zápasy jim obecně moc nevycházeli. Tým koučovaný trenérem Yasenem Petrovem prohrál poslední tři utkání, přičemž nejvíc si bude pamatovat asi debakl 0:4 od Švýcarů v rámci kvalifikace na MS v Kataru.

Bulharsko i proto zakončilo skupinu C až na předposledním, čtvrtém místě a získalo jen osm bodů. Teď se Petrovovy muži pokusí zlepšit svou formu proti zdánlivě snadnému soupeři. Než se utkají dvakrát s Gruzií a jednou s Gibraltarem, čeká je Severní Makedonie, nejvážnější soupeř o první místo a s ním spojený postup.

S Makedonci se Bulharsko utkalo čtyřikrát a třikrát z toho bralo plný počet bodů. Domácí se navíc mohou spolehnout na kompletní kádr a trenér Petrov neřeší vážnější absence. Severní Makedonie jich několik má, kupříkladu jí vypadl zraněný kapitán Stefan Ristovski. Stefan Spirovski, pokud nastoupí, by si mohl připsat svůj padesátý start za reprezentaci.

Severní Makedonie v posledních letech udělala velký kvalitativní progres, který naplno demonstrovala kvalifikací na minulé Euro. A zle to nevypadalo ani tentokrát, když dokázala šokujícím způsobem přejít v baráži do Kataru přes mistry Evropy, Italy! Jenže pak jejich naděje na fenomenální úspěch ukončil Bruno Fernandes a dál šlo Portugalsko.

Pouze tři členy má druhá skupina nejhorší výkonnostní ligy D v rámci třetího ročníku Ligy národů. A pakliže se papírové předpoklady mýlit nebudou, o první místo v tabulce, a tedy o postup do Ligy C, se poperou Malta s Estonskem. Druhý jmenovaný by si přitom neměl svou pozici komplikovat hned na samotný úvod, protože doma narazí na outsidera ze San Marina.

Hosté jsou aktuálně v žebříčku FIFA až na posledním 211. místě, v každém reprezentačním cyklu pravidelně chtějí své soupeře především potrápit a co nejvíce jim ztížit cestu za jejich ambicemi. Vysoké cíle ovšem nikdy nemají. Když se mimochodem naposledy radovali aspoň z remízy, psal se listopad roku 2020, od té doby vždy prohráli.

Od minulé kvalifikace na MS v roce 2022 se San Marino rozhodlo pro změnu trenéra, nově tedy mužstvo povede Fabrizio Costantini, který nahradil svého předchůdce Franca Varrellu. Zatím stihl svůj mančaft vést do dvou přátelských střetnutí v březnu proti Litvě a proti Kapverdám. V obou případech padl.

Estonci v letech předchozích rozhodně nehráli prim na mezinárodní scéně, tentokráte by ale mohli vystoupit ze stínu a zaznamenat úspěch v podobě proklouznutí do lepší grupy. Určitě bude potřeba nezaváhat právě s nynějším sokem. "Převzít iniciativu musíme my," povídal domácí stratég Thomas Häberli. "A nesmíme ztratit pozornost. Důležité bude i udržet čisté konto. Čeká nás po dlouhé době takový zápas, ve kterém všichni očekávají, že vyhrajeme."