Preview kvalifikace o postup na MS 2018 - sobota 12.11.

Druhé Irsko chce potvrdit letošní formu, která je zatím výtečná. Teď stojí před jedním velkým úkolem, protože v dalším duelu narazí na tým, se kterým se mu nedaří dostávat výsledky. Domácí Rakousko rozhodně nemá v plánu zabalit sny o kvalifikaci.

Kvalifikační skupina D zatím dokazuje vzestupnou tendenci irského fotbalu. Irové chtějí dokázat, že nejsou jen zemí keltů, svatého Patrika, evangeliáře z Kellsu nebo známého stoutu Guinness. Že jsou i zemí fotbalovou, která může být považována za těžkého soupeře prakticky kýmkoli. Generace Paddyho Moorea, Raye Houghtona nebo Micka McCartyho je sice pryč, ale Irové se snaží vychovat novou generaci, která se pokusí probojovat na větší turnaj. A zatím to s Iry nevypadá vůbec špatně.

Trenér Martin O'Neill zatím drží mužstvo na průběžném druhém místě za Srby, kteří ale mají pouze lepší skóre. Irové hned na úvod v Srbsku remizovali, ale pak se dvakrát dočkali výhry. V minulém kole vykradli stadion v Kišiněvě a díky brankám Longa s McCleanem si odvezli cenné tři body. Jedním z hráčů, na které bude spoléhat trenér O'Neill, je i mladý záložník Norwiche city Robbie Brady. Na euru vstřelil po gólu Francii i Itálii a v záložní řadě Irů by měl sehrát velkou roli také po celou kvalifikaci.

Překvapením, o kterém ale dost možná ještě hodně uslyšíme, je pak mladý záložník Callum O'Dowda, kterého chválí nejeden zkušený hráč. Ještě před rokem hrál za Oxford United třetí ligu, teď na něj jde chvála snad ze všech stran. V rozhovoru mladý záložník Bristolu prozradil: "Byl to hodně hektický rok, zažil jsem toho opravdu hodně. Už jsem se podíval i do seniorské reprezentace, což je pro mě obrovská čest. Teď se snažím navazovat na dobré výkony a učit se. Opravdu velkou oporou mi jsou rady od Robbieho Keana nebo Seamuse Colemana, kteří se mi věnují," dodal O'Dowda.

Teď proti němu i jeho novým spoluhráčům stojí jeden silný soupeř. Proti Rakušanům se totiž Irům dlouhodobě nedaří. Přímo z Rakouska si Irové ještě nikdy výhru neodvezli, takže stadion Ernsta Happela ve Vídni pro ně nebude úplně příjemným místem. S Rakouskem sehrálo Irsko už osm vzájemných zápasů, ale porazit jej dokázalo jen jednou. V rámci kvalifikace na mistrovství Evropy doma vyhráli těsně 3:2, ale tato radost už je hodně letitá - jednalo se o rok 1963! Při posledním měření sil v roce 2013 se radovalo Rakousko.

Tomu se ale teď příliš nedaří, takže souboj s oblíbeným soupeřem určitě uvítá. Svěřenci trenéra Marcela Kollera sice vyhráli nad Gruzií, jenže pak remizovali s Walesem a v minulém kole se jim vedlo ještě hůř. V Srbsku totiž nešťastně prohráli 3:2, když se za prvních 25 minut prosadil dvakrát mladík Aleksandar Mitrović.

Oba dva sobotní soupeři nemají vyloženě postupové ambice a nacházejí se na spodku skupiny D, ovšem nyní budou ve vzájemném souboji bojovat o naději. Mírným favoritem bude domácí Gruzie, která je momentálně na páté pozici s jedním bodem. Hosté z Moldavska v dosavadních třech zápasech nezískali ani bod, navíc mají hrozivé skóre 1:10 a jejich situace není vůbec růžová. K oživení naděje potřebují poprvé bodovat.

Gruzínci se všemi svými soupeři sehráli vyrovnané partie. Nejprve doma přivítali vysoce favorizované Rakousko a podlehli mu nejtěsnějším poměrem 1:2, následně nedokázali skórovat na půdě Irska a prohráli 0:1. Náladu si vylepšili naposledy na půdě semifinalisty uplynulého evropského šampionátu z Walesu, když senzačně vybojovali bod po nerozhodném výsledku 1:1. Dobré rozpoložení si určitě chtějí přenést i do střetnutí s Moldavskem.

Hosté nedokázali zvítězit v kvalifikačním cyklu už ve třinácti duelech v řadě za sebou, v této fázi se jim hrubě nedaří. Nejprve utrpěli vysokou porážku 0:4 ve Walesu, následně doma podlehli až překvapivě hladce Srbsku v poměru 0:3. Minule proti Irsku sice vsítili svůj úvodní gól, jenomže domácí neúspěch 1:3 odvrátit nedokázali. Oba dva soupeři se spolu od roku 2006 utkali hned čtyřikrát, vždy se jednalo o přátelské střetnutí.

V roce 2006 zvítězilo Moldavsko 5:1, o tři roky později uspělo po výsledku 2:1. Za další rok se rozešlo se svým protivníkem bez branek a v roce 2011 vyhrála Gruzie doma 2:0. V hostujícím dresu si prožije kulaté jubileum Eugeniu Cebotaru, dvaatřicetiletý záložník ruského Spartaku Nalčik si totiž odbude v národním dresu padesátý start s kapitánskou páskou a rozhodně chce tento milník v kariéře oslavit vítězstvím.

Domácí výběr vede slovenský trenér Vladimír Weiss, který chce za každou cenu uspět. "S dosavadními výkony můžeme být prozatím spokojeni, i když nám ani v jednom ze tří střetnutí vítězství nepřinesly. Dobře si uvědomujeme důležitost situace. Pokud chceme uspět, tak musíme bezpodmínečně zvítězit, ovšem proti houževnatému soupeři to nebudeme mít vůbec jednoduché," uvedl dvaapadesátiletý bratislavský rodák.

Kvalifikační skupina D se řadí k těm vůbec nejvyrovnanějším a svědčí o tom i fakt, že se takřka každým kolem mění pořadí na čele tabulky. Momentálním lídrem je reprezentace Srbska, která se v sobotu představí v Cardiffu proti domácímu Walesu.

Svěřenci Chrise Colemana půjdou do zápasu z průběžného třetího místa, avšak na svého balkánského soka ztrácí pouhopouhé dva body. Důvodem tohoto manka je nečekané zaváhání Velšanů proti Gruzii, což nyní hodlají napravit proti papírově silnějšímu soupeři. Srbové se totiž oproti předešlému kvalifikačnímu cyklu, poznamenaném konfliktem s Albánií a odečtením tří bodů, dokázali postavit na nohy. Za svůj návrat na výsluní vděčí především vynikajícímu Dušanu Tadićovi, jenž měl prsty ve všech posledních deseti gólech srbského týmu, přičemž osm z nich se řadí do této kvalifikační fáze.

Skvělou zprávou pro domácí Wales je rozhodně návrat Aarona Ramseyho. Záložník Arsenalu se naposledy v dresu národního týmu objevil ve čtvrtfinále letního Eura, přičemž o semifinále přišel vinou karetního trestu a na úvod nové sezony utrpěl svalové zranění, z nějž se dal do pořádku až nyní. Z nominace naopak vypadli obránci Ben Davies a James Collins, místo nichž trenér Coleman dodatečně povolal Adama Matthewse a Joea Walshe.

Srbové se mohou těšit zdravému kádru včetně předních hvězd Kolarova, Tadiće či Mitroviće a špičkovou formou v poslední době oplývá také středopolař londýnské Chelsea, Nemanja Matić. Velšané navíc na tohoto soupeře dlouhodobě neumí vyzrát - z dosavadních jedenácti zápasů ať už proti Jugoslávii, nebo Srbsku a Černé hoře totiž prohráli hned osm a zbylé tři pouze remizovali.

Velice důležitý zápas v kvalifikaci na nadcházející světový šampionát spolu svedou fotbalisté Albánie a Izraele. Oba celky mají ve skupině po třech kolech shodný počet šesti bodů, a jestli v dalším průběhu hodlají potrápit dva favority Itálii a Španělsko, remíza asi stačit nebude. Kvůli bezpečnostním opatřením se nakonec bude hrát v Elbasanu.

Doufejme, že nejpopulárnější hru světa nenaruší údajný plánovaný teroristický útok. Ačkoli nikdo z domácí fotbalové federace neuvedl oficiálně přesné důvody, proč nakonec stadion ve městě Škodra tohle utkání hostit nebude, většina tamních médií varovala už předem o možných problémech. Dokonce prý byly zadrženy i některé osoby plánovaného činu.

Oba mančafty proti sobě nastoupí vůbec poprvé ve své historii. A dá se čekat opravdu třaskavá podívaná, kterou se bude snažit ukočírovat německý sudí Aytekin. "Izrael je náš přímý konkurent. Myslím, že jeho největší síla tkví v ofenzívě. Potřebujeme odevzdat maximum, dobře čelit jeho útokům a nějaký gól vsítit," říkal domácí brankář Etrit Berisha.

Albánie zatím zvládla střetnutí s papírově slabšími soupeři, se štěstím dokázala skolit v derby Makedonii a vyhrála i v Lichtenštejnsku. Jenom proti Španělům nebodovala, ačkoli po poločase ještě držela nerozhodný výsledek. V nelehké skupině si stejně jako Izrael drží jen jednobodový odstup na postupovou a barážovou pozici.

V březnu příštího roku čeká na albánské Shqiponjat duel s Itálií, který zřejmě definitivně vyloží karty na stůl a určí šance tohoto mužstva v kvalifikaci. "Itálie nás hodně respektuje za to, co jsme dokázali. Ale my se musíme soustředit na Izrael. Potřebujeme pracovat tvrdě. Já osobně se budu snažit hodně, abych se do sestavy dostal," uvedl záložník Ledian Memushaj.

Hosté sice na úvod nezvládli vstup do nových kvalifikačních bojů a podlehli před vlastními fanoušky Itálii, pak však venku vyhráli nad Makedonií, byť i oni měli proti balkánskému celku velkou kliku podobně jako Albánie, a poradili si též s Lichtenštejnskem, takže reálně rovněž mohou usilovat o účast v Rusku.

Záložník Dan Einbinder, který se v izraelské reprezentaci teprve rozkoukává, věří, že se tenhle souboj dohraje bez nějakého extempore: "Samozřejmě jsem slyšel, co se kolem tohoto zápasu děje. Hráči jsou ovšem zvyklí jezdit tam, kde jsou zvýšená bezpečnostní opatření. Musíme se od toho oprostit. Fotbal je jenom to nejlepší, co umíme."

Itálie ve skupině G soupeří se Španělskem o první místo a nehodlá se vzdát. V sobotu večer má ideální šanci, jak si vylepšit skóre i náladu, protože jede do Vaduzu k utkání s domácím Lichtenštejnskem.

Itálie nedávno začala zcela novou éru, protože na její lavičce hned po mistrovství Evropy skončil trenér Antonio Conte. Jeho nástupcem se stal zkušený lodivod turínského Fc Giampiero Ventura, který rozhodně neměl jednoduchou pozici a musel mnohým Italům dokazovat, že dokáže přinést nové prvky do tradičního a zažitého systému "Squadry Azzurri". To se mu ale zatím daří a Itálie navazuje na Conteho styl úspěšně. Nedávno navíc nový trenér odhalil, že hodlá hrát s novým systémem 4-2-4, kterým nahrazuje rozestavení se třemi obránci a pěti záložníky.

Zřejmě bychom se tak mohli dočkat o něco živějšího a ofenzivnějšího rozestavení, které se přizpůsobuje aktuálním trendům i charakteru nominovaných hráčů. Italům se totiž rodí nová generace, která se začíná prosazovat ve vyšších klubech. V nominaci na tento duel najdeme mladíky jako Cataldi, Donnarumma, Rugani, Zappacosta nebo Sansone s Politanem. Šanci navíc dostanou nepříliš okoukaní hráči typu Pavolettiho nebo Bonaventury.

Velkým ofenzivním tahounem by pak měl být především Andrea Belotti, který se v nové sezoně ukazuje ve skvělém světle. V turínském FC září a střílí i přes svůj mladý věk branku za brankou. A sám si pochvaluje směr omlazení, kterým se reprezentace vydává. V rozhovoru pro Gazzettu zmínil: "Zkuste nám věřit. Je tady hodně mladých hráčů, kteří jsou hladoví po úspěších, mají skvěle rozjetou kariéru a mohou se stát hvězdami. Každý z nich ví, že když mu trenér dá šanci, chopí se jí na sto procent a odevzdá pro tým všechno. Cítím to tak i sám za sebe. Pokusím se pomoci týmu k co nejlepším výsledkům," dodal mladý střelec.

Původní nominaci musel trenér Ventura trochu poupravit, protože mu z ní vypadlo několik důležitých hráčů, kteří by se mu do systému hodili. Týká se to například římského křídla Alessandra Florenziho, turínského obránce Barzagliho nebo jeho klubového spoluhráče Claudia Marchisia. Ten si přivodil svalové zranění a místo něj byl již nominován Roberto Gagliardini z Atalanty. Itálie ve skupině G remizovala se Španěly, se kterými se přetahuje o první místo.

Kromě toho ale dva duely vyhrála, když si poradila s Izraelem a v minulém kole také s Makedonií. Jejím spasitelem se stal nedoceněný útočník Ciro Immobile, který rozhodl až v 90. minutě. Italové tak mají na kontě 7 bodů a rozhodně vítají duel s Lichtenštejnskem. To zatím neposbíralo ani jeden bod a má na svém kontě hrozivé skóre 1:12, které vzbuzuje u italských střelců pozitivní náladu. Lichtenštejnci to s velkými týmy moc neumí a zpravidla se jejich obrana složí, což jsme mohli názorně vidět v utkání se Španělskem. Od Španělů dostalo Lichtenštejnsko hned osm branek.

Španělská reprezentace nevzpomíná na poslední světový šampionát zrovna v dobrém. Mistři světa z roku 2010 se s turnajem v Brazílii už po třech zápasech, kde ve skupině smrti prohráli jak utkání s Nizozemskem, v němž se parádní brankou zaskvěl Robin van Persie, tak s Chile, které nakonec do vyřazovacích bojů postoupilo místo favoritů z Pyrenejského poloostrova.

Do bojů o nadcházející mistrovství světa v Ruska, v nichž je největším mezi pěti soupeři největším protivníkem Španělům bezpochyby Itálie, jenž Iniestu a spol. porazila v osmifinále letošního evropského šampionátu, vstoupili svěřenci nového trenéra Lopetegeuiho, jenž u týmu nahradil dlouholetého kouče del Bosqueho, na výbornou. V úvodním zápase proti slabému Lichtenštejnsku jednoznačně potvrdili roli favorita a rozdrtili outsidera vysoko 8:0. Zazářila přitom trojice ofenzivních hráčů Diego Costa - David Silva - Álvaro Morata, jenž si každý připsal po dvou brankách a ze tří čtvrtin se tak podíleli na vysoké výhře Španělů.

Ve vzájemném utkání favoritů skupiny na stadionu Juventusu v Itálii se pak oba týmy rozešli s výsledkem 1:1 a jelikož jsou jinak nadále bodově suverénní, dělí se o první místo ve skupině se sedmi. Příležitost získat další tři budou mít Španělé proti Makedonii, která v říjnu sahala po bodech v duelu s Itálií, a dokonce proti čtvrtfinalistům letošního mistrovství Evropy dlouhou dobu vedla. Pak ovšem zaúřadoval Ciro Immobile, v sedmdesáté deváté minutě srovnal na 2:2 a následně v úplně poslední minutě zápasu zhatil jakékoliv naděje Makedonců na bodový zisk.

Stadion Maksimir v Záhřebu se stane v sobotu večer dějištěm další velkolepé bitvy. Domácí reprezentace se pokusí upevnit svou pozici na čele skupiny I, přičemž je vyzve Island. Tomu se proti Chorvatům, tradičně vůbec nedaří, což bude chtít severský celek konečně změnit.

Historie vzájemných duelů Chorvatska s Islandem se nepíše tak dlouho. Poprvé se tak stalo v novém tisíciletí, konkrétně v roce 2005. Doposud spolu Chorvati s Islandem odehráli jen čtyři utkání, ale jasně v nich vedou. Třikrát vyhráli Chorvati a Island jim dokonce vstřelil jen jedinou branku. Naposled se střetli před téměř třemi lety a Chorvatům zajistily tři body branky Maria Mandžukiće s Darijem Srnou i přesto, že byl krátce po vstřelení své branky Mandžukić vyloučen a Chorvaté tak museli v Záhřebu dohrávat v oslabení!

Rovněž začátek této kvalifikace o postup na ruské mistrovství světa Chorvatům vychází velmi dobře. Vedou skupinu o skóre právě před Islandem a ačkoli hned v prvním utkání zaváhali proti Turkům, v dalších dvou už se nenechali překvapit. Nově se rodícímu Kosovu nadělili rovnou šest branek a v minulém kole se díky trefě zkušeného kanonýra Maria Mandžukiće vraceli se třemi body z Finska. Pokud v náročné skupině spolu s Ukrajinou, Turky nebo Islandem chtějí postoupit v klidu z prvního místa, teď se jim nabízí skvělá možnost.

Před utkáním se s médii bavil zkušený brankář Danijel Subašić a mimo jiné prozradil: "Nejde ani tak o to, že se Islandu daří střílet branky. Jde spíše o to, že kromě toho se jim daří především skvěle hrát a podávají velmi dobré výkony. Jsou kompaktním týmem, táhnou za jeden provaz a možná právě proto, že nemají mnoho hvězd, je tak těžké narušit jejich stabilitu. Víme, že nás čeká hodně náročné utkání. Pečlivě jsme se připravovali, studovali jejich hru a víme, že máme dostatek kvality, ale přesto musíme být koncentrovaní na sto procent," dodal zkušený brankář.

Island už dávno není tím ustrašeným a nevýrazným týmem bez hvězd. Někteří hráči se prosazují v nejprestižnějších ligách a týmech, čímž dodávají houževnatému a dobře organizovanému celku punc kvality. A ta se postupně začíná projevovat. Po utrápené remíze s Ukrajinou se Islandu povedlo v Reykjavíku vyhrát nad Finy, ačkoli s nimi ještě pět minut před koncem prohrávali 2:1. V 90. minutě se ale prosadil Alfred Finnbogason a o pět minut později již v rámci nastaveného času rozhodl Ragnar Sigurdsson. Na Islandu naposledy vyšlo na prázdno Turecko, takže se domácí Island mohl radovat ze tří bodů díky brankám Topraka a Finnbogasona. Dokáže zopakovat podobné vítězství i proti domácímu Chorvatsku?

Turci se pokouší promluvit do postupových bojů, ale mají dost náročnou skupinu. Světlejší budoucnost by jim mohl zajistit duel s nově se rodícím Kosovem. To nemá mnoho zkušeností, jeho působení na evropském poli provází diskuze a potíže a Kosovo stále čeká na první výhru.

Oba soupeře, kteří změří své síly na stadionu Antalya, pojí jediné: stále jsou bez výhry. Turecko je v tabulce na lepším postavení a patří mu aktuálně čtvrtá příčka, zatímco Kosovo je až na posledním místě. První dva duely dopadly pro Turky remízou, z nichž především hned to první utkání muselo Turky potěšit. Utkali se s Chorvatskem na jeho půdě a prohrávali. Ukázali ale charakter a hned o tři minuty po inkasování se povedlo Hakan Çalhanoğluovi srovnat na konečných 1:1.

V minulém kole už turecký tým takové štěstí neměl a poprvé prohrál. Domácímu Islandu k tomu napomohla vlastní branka Topraka, na kterou posléze navázal domácí střelec Alfred Finnbogason. Není divu, že trenér Fatih Terim nebyl z výsledku úplně nadšen. "Pokud chceme mít nějakou šanci na postup, musíme okamžitě začít pracovat na spravení našich chyb. Děláme jich až příliš mnoho především v obraně. Nemám strach, že by se hráči nesnažili nebo že bychom měli špatnou taktiku. Často ty góly plynou z nepozornosti a nedůslednosti. Pro příští utkání musíme být všichni naprosto koncentrovaní," dodal trenér Terim.

Kosovo je velkou neznámou. Coby nově uznané národní mužstvo sehrálo všehovšudy teprve čtyři duely, z nichž jen tři byly soutěžní. Ani jeden z nich ale nevyhrálo a pomalu začíná být jasné, že tento tým bude dalším z dlouhé řady mužstev, které jsou ideální na vylepšení skóre. Šest branek dostalo Kosovo od Chorvatů a v minulém kole další tři góly od Ukrajinců. Kromě Artema Kravece se trefili také Andrij Jarmolenko a Ruslan Rotan. Dokáže tým sestavený převážně z mladíků a jinde nechtěných hráčů překvapit Turky?

Ukrajinci na červnovém mistrovství Evropy rozhodně nezazářili, když ze tří zápasů v základní skupině C nedokázali vyhrát ani jeden, ba dokonce nezískali ani bod a ani jednou nedokázali dostat míč do branky.

S touto trapnou bilancí tedy opustili Fomenkovi svěřenci Francii i přesto, že se jejich skupina s výjimkou jasného favorita v podobě mistrů světa z Německa zdála býti papírově relativně hratelná (Severní Irsko, Polsko) a rozhodně minimálně zisk třetího místa na úkor ostrovního celku se od Ukrajinců čekal.

Nyní však Ukrajinci s novým koučem bojují o vstupenku na světový šampionát 2018, což se jim zatím poměrně daří. Ve vyrovnané skupině ještě tým, který vede bývalý výtečný útočník Andrej Ševčenko, ve třech utkáních neprohrál a s pěti získanými body drží třetí místo, na dohled překvapivému čtvrtfinalistovi letošního evropské šampionátu z Islandu, s nímž Ukrajina v prvním utkání remizovala 1:1.

Na to navázala další remízou, tentokrát 2:2 v Turecku, která však mohla Ukrajince spíše mrzet, neboť ve střetnutí o dva góly vedli. Domácím se však v úplném závěru prvního dějství podařilo snížit a v poslední desetiminutovce toho druhého pak o dělbě bodů rozhodl úspěšně proměněnou penaltou záložník Bayeru Leverkusen Hakan Calhanoglu.

Tři body získali Žlutomodří až proti Kosovu, a nyní mají příležitost zvítězit doma nad Finskem. To zatím bodovalo pouze právě s utkání s Kosovem a po těsných prohrách s Islandem a Chorvatskem se spíše řadí k outsiderům skupiny.