Preview kvalifikace o postup na ME 2020 - 8. 6.

Estonsko cítí potřebu a touhu vrátit soupeři poslední vzájemné utkání i s úroky. V prvním vzájemném duelu se totiž Estonsku nedařilo a od té doby mají jasně navrch hráči Severního Irska. Estonsko má ale problémy s domácími zápasy.

Na čele skupiny C nenajdeme Nizozemsko nebo Německo, jak by asi kdekdo předpokládal. Je tam se šesti body Severní Irsko, které tak zatím docela překvapuje. Po nevydařené Lize národů se Severní Irsko naplno opřelo do přípravy na kvalifikační boje o mistrovství Evropy a výsledky se už dostavují. Po první výhře právě nad Estonskem zvládlo také druhé domácí utkání, v němž hostilo Bělorusko. O těsné výhře 2:1 nakonec rozhodl útočník Josh Magennis.

Právě zkušený hrot Boltonu mluvil s BBC o plánech svého týmu. "Naším cílem bylo získat 12 bodů z prvních čtyř duelů. Zatím jsme na dobré cestě, ale nesmíme přestat. Teď ale jedeme mimo náš domov a to, že jsme první dva zápasy doma vyhráli, nic znamenat nemusí. V minulých zápasech jsme ale zjistili několik podstatných věcí. Že dokážeme prolomit obranu soupeře, který po celý zápas jen brání. A že je jedno, jestli to uděláme v první nebo v poslední desetiminutovce."

Proti Estonsku nemá ale Severní Irsko kdoví jak úžasnou bilanci. Za čtyři vzájemné duely dvakrát vyhrálo a ve stejném počtu utkání prohrálo. V posledních dvou duelech se prosadil Steven Davis, takže Severní Irové mají své štístko, na které budou spoléhat.

Ačkoli je pro mnoho týmů domácí prostředí nespornou výhodou, v případě Estonska to zase tak moc neplatí. Svěřenci trenéra Martina Reima už v pěti posledních duelech v Tallinnu nevyhráli. Stadion A. Le Coq Arena pro ně aktuálně není ideálním prostředím, což budou chtít změnit.

Po nepodařeném vystoupení v Lize národů hrálo Estonsko zatím jen jeden kvalifikační duel právě proti Severnímu Irsku. Aktuálně je až na čtvrtém místě a rádo by si konečně připsalo první branky i body. Není ale v ideálním rozpoložení, což dokázala také poslední upachtěná výhra nad Gibraltarem, kterému Estonci dali jen jednu branku.

Sobotní duel v Borisově bude mít na první pohled jasného favorita. Německo lační po dalším postupu na evropský šampionát a Bělorusko by nemělo být větší překážkou. Hostům se však v poslední době tolik nedaří a překvapení tedy nelze vyloučit.

Německý fotbal se stále ještě vzpamatovává z letního šoku, kdy na mundialu v Rusku skončila jejich cesta za obhajobou světového zlata nečekaně již ve skupině. Mnoho fanoušků i expertů poté vyzývalo trenéra Joachima Löwa, aby ze své funkce odstoupil. Zkušený lodivod, který Nationalelf vede již téměř třináct let, však na hlasy kritiků nedal a stále sedí na lavičce.

Z krize, jejímž vyústěním byl právě krach na loňském světovém šampionátu, se ovšem naši západní sousedé stále těžko dostávají. Podzimní působení v nově vzniklé Lize národů dopadlo opět zklamáním, když Němci ani jednou neporazili Nizozemsko s Francií a sestoupili do ligy B. Na úvod kvalifikačního cyklu se Nationalelf podařilo Holanďanům pomstít, když je v amsterdamské dramatické noci přemohli 2:3 a cestu na Euro zahájili vítězně.

Skupinu však Německo nevede, jelikož toto byl jediný zápas, který doposud odehrálo, a tak se na čelo se šesti body vyšvihli Severní Irové. Ti podobně jako Bělorusové odehráli dvě klání a ve druhém z nich narazili právě na bývalou sovětskou zemi. Tu přemohli 2:1, což pro Bílá křídla z východu Evropy znamenalo další nezdar, jelikož tři dny předtím nestačili ani na Nizozemsko.

Bělorusko tak trochu smutně uzavírá pořadí ve skupině C. Není se však čemu divit, neboť Bílá křídla se nikdy neřadila mezi aspiranty na postup do finálových bojů. Podobný scénář lze očekávat i v tomto roce. Na Němce, Nizozemce či Severní Iry Bělorusové prostě nestačí. Zatímco východoevropská země se na Euro nikdy nepodívala, Nationalelf nechyběli na srazu evropské smetánky od roku 1968.

Na poslední utkání proti Německu mají ale Bělorusové vzpomínky. Je to již sice dost dávno, ovšem v roce 2008 svedly oba týmy přátelské měření sil v Kaiserslauternu. Domácí favorit se dostal do dvoubrankového vedení, jenže to neudržel a hosté nakonec vydolovali remízu 2:2. Podaří se Bělorusům další podobný husarský kousek?

Situace ve skupině E je nyní vzácně vyrovnaná a čtyři z pěti týmů mají zatím na kontě tři body. To se týká i Walesu a Chorvatska, což jsou týmy, které se do sebe v sobotu pustí. A Velšany čeká hodně dlouhá cesta, což bude další bod k dobru pro Chorvaty.

Jako místo konání zápasu, který začne od 15:00, bylo totiž určeno město Osijek. Na tamním stadionu Gradski vrt se může z kapacitních důvodů sejít až 19 500 diváků a dá se předpokládat, že na duel chorvatské reprezentace bude narváno. To se samozřejmě nelíbí Walesu, který to má hodně daleko. Do Osijeku je to z Cardiffu více než 2200 kilometrů! Wales se tedy budeš muset potýkat s velkou únavou. Chorvati hráli minule domácí utkání v Záhřebu, ale tentokrát byl zvolen Osijek, který je ještě dalších 270 km daleko.

Dobře si to uvědomuje i obránce Neil Taylor, který před odletem řekl: "Čeká nás hodně náročná cesta, navíc je dost komplikované a těžké dostat se na místo konání. Mluvil jsem se spoluhráčem Lovrem Kalinićem a sám mi řekl, že to je opravdu frustrující, když se jako hostující tým máte dostavit do Osijeku. Nejsme úplně nadšení z toho, kde máme hrát. Ale přesto věřím, že si poradíme a zvládneme naši roli."

Problém je pro Wales určitě také v tom, že Chorvatsko v Osijeku ještě ani jednou neprohrálo. Taylor osobně ale musí mít tento stadion v lásce, protože v květnu 2010 právě zde debutoval za seniorskou reprezentaci.

"Mám samozřejmě hodně vzpomínek na ten zápas. Bylo to poprvé, co jsem stál proti Lukovi Modrićovi a už tehdy jsem z něj měl velký respekt. Dostal jsem v utkání deset minut a snažil jsem se nic nepokazit. Teď to bude úplně jiné, jsem zkušeným hráčem a spíš se pokusím motivovat ostatní. Chorvatsko doma už roky neprohrálo, ale myslím, že podobné statistiky jsou tu od toho, aby se přepisovaly," míní Taylor.

Chorvatsko hrálo v Osijeku 11 zápasů, ale neprohrálo jediný z nich. Dvakrát jen remizovalo, v devíti případech zde vyhrálo. S Velšany se Chorvati utkali čtyřikrát, ale ani jednou neprohráli. Třikrát si dokonce připsali výhru a pokaždé vstřelili alespoň dvě branky.

Přesto je v lepším postavení právě Wales. Ten zatím získal tři body z utkání se Slovenskem, které rozhodl jedinou trefou Daniel James. Chorvatsko má také tři body, ale odehrálo už o jeden zápas víc. A zatím rozhodně nepřesvědčilo. Po utahané výhře nad Ázerbájdžánem totiž naposledy prohrálo s domácím Maďarskem i přesto, že nad ním od 13. minuty díky trefě Anteho Rebiće vedlo.

Maďarsko se chce podruhé za sebou dostat na evropský šampionát a po dvou odehraných kolech má poloviční úspěšnost, nyní se pokusí výrazně oživit svou šanci na postup proti největšímu outsiderovi skupiny z Ázerbájdžánu. Podle papírových předpokladů je považováno za favorita, avšak jeho protivník rozhodně umí předvádět skvělé výkony a hlavně před vlastními fanoušky je nesmírně silný.

Maďaři se dostali na EURO po dlouhých čtyřiačtyřiceti letech v roce 2016 a ostudu rozhodně neudělali, neboť vyhráli skupinu a probojovali se do osmifinále. V kvalifikační skupině E mají před sebou nesmírně silné konkurenty, kromě vicemistrů světa z Chorvatska narazí na ofenzivně laděný Wales a nebezpečné Slovensko. V tuto chvíli mají na kontě tři body a nacházejí se až na čtvrtém místě, ale za vedoucí příčkou zaostávají jen o skóre.

Hned na úvod zavítali do Trnavy a slovenskému reprezentačnímu výběru podlehli 0:2. Pak se ovšem postarali v Budapešti o obrovskou senzaci, když si vyšlápli právě na největšího favorita z Chorvatska a zdolali ho 2:1, o vítěznou branku se postaral Máté Pátkai zhruba čtvrthodiny před závěrečným hvizdem. "Bylo to pro nás velké vítězství a rozhodně jsme ho potřebovali, jenže teď se již musíme soustředit na další zápasy," krotí euforii Marco Rossi.

Čtyřiapadesátiletý italský rodák věří, že se jeho svěřenci vypořádají s obranným valem protivníka. "Ázerbájdžán se spoléhá na pozornou hru v defenzívě a příliš často neinkasuje, rozhodnout by proto mohla jediná branka. Je nám jasné, že výhra s Chorvatskem by nám mohla být k ničemu, pokud teď nezvítězíme. Nebude to lehké, nicméně v našich silách rozhodně je odvézt si všechny tři body."

Domácí celek se na EURO ještě nikdy v historii neprobojoval, oproti sobotnímu soupeři zatím odehrál jeden duel. V Záhřebu senzačně vedl nad Chorvatskem, avšak jasný favorit do přestávky srovnal a rozdílovou trefu vsítil v 79. minutě. Oba dva se spolu od roku 1996 utkali pětkrát a ve všech případech dominovalo Maďarsko. Naposledy se radovalo před více než osmi lety v přátelském měření sil po výhře 2:0, nyní ho v Baku i přesto mohou čekat pořádně horké chvilky.

V nabité skupině H pošilhávají po postupu na Euro reálně hned čtyři týmy. Dva z nich na sebe narazí v sobotu v Reykjavíku, kde domácí Island přivítá horké hlavy z Albánie.

Chystají se válečníci ze vzdáleného ostrova na další pohádkovou pouť za slávou a bohatstvím? Zatím těžko říct. Island odehrál v březnovém kvalifikačním cyklu dva duely a ani jednou se příliš nepředvedl. Nejprve si sice došel pro výhru, ovšem dvoubrankové vítězství nad trpaslíkem z Andorry nezní zrovna přesvědčivě. Nepříliš dobrou formu Strákarnir Okkar navíc potvrdil čtyřbrankový výprask od Francie tři dny po vystoupení v Pyrenejích.

Island tak nepoložil příliš pevné základy pro vybudování dalšího výrazného úspěchu malé země. Ve skupině H totiž po postupu pošilhává kromě sobotního soupeře z Balkánu také Turecko, jež se v úvodních dvojzápasech radovalo z tříbodového zisku v obou případech. Pokud chtějí ostrované potřetí v řadě postoupit na finálový turnaj, musí ve zbývajících kvalifikačních kolech zabrat.

Albánci mají po prvních dvou střetnutích na svém kontě stejný zisk jako Island. Na úvod se jim nepovedlo domácí představení ve Skadaru proti Turkům, kterým podlehli 0:2. Chuť si Orli spravili při následném výletu do Andorry, kterou přehráli o tři branky. Utkání v Reykjavíku tak bude nesmírně důležité pro domácí i hostující stranu.

Orli mají co napravovat po zpackaném podzimu v Lize národů, kde ve společnosti Skotska a Izraele obsadili poslední místo ve skupině a od sestupu do Ligy D je ochránila pouze lepší bilance v konkurenci ostatních týmů ze třetích míst. Na tuto zkušenost chce Albánie co nejdříve zapomenout, nejlépe dalším postupem na Euro, kde se překvapivě objevila před třemi lety.

Island a Albánie na sebe narazí pošesté v historii a potřetí na severském ostrově. Obě předchozí klání v Reykjavíku ovládl domácí soubor, který má lepší i celkovou bilanci, neboť v pěti předchozích střetnutích se z výhry radoval hned třikrát. Momentálně se však Strákarnir Okkar doma příliš nedaří, jelikož zde neochutnali vítězství v posledních pěti případech.

Oba dva sobotní soupeři jsou považováni za největší outsidery skupiny H a jejich naděje na závěrečný turnaj se hned od začátku pohybuje jen v oblasti teoretické roviny. První dvě kvalifikační kola to potvrdila, ani jeden celek totiž v konkurenci Francie, Albánie, Turecka či Islandu nezískal jediný bod. Moldavsko nyní bude považováno za mírného favorita, ovšem Andorra již dokázala překvapit i mnohem kvalitativně vyspělejší protivníky.

Domácí výběr v dosavadních dvou utkáních vsítil jediný gól a inkasoval hned osmkrát. Nejprve přivítal světové šampióny z Francie a podlehl jim po výsledku 1:4, vzápětí zavítal na horkou tureckou půdu a odjížděl s vysokou porážkou v poměru 0:4. Moldavanům se celkem dařilo v uplynulé Lize národů, kde prohráli pouze jednou a skončili třetí těsně za druhým Lucemburskem a vítězným Běloruskem.

Andorra je dlouhodobě považována za jednoho z největších trpaslíků evropské části. Nicméně v posledních letech přeci jen dosáhla na některé překvapivé výsledky, když například dokázala uhrát remízu s Kazachstánem či s Gruzií. V tomto kvalifikačním cyklu se střetla s Islandem a podlehla mu 0:2, poté i přes urputný výkon s Albánií utrpěla vzhledem k průběhu až příliš krutou porážku 0:3.

Oba dva výběry se v kvalifikaci o vrcholnou akci potkávají vůbec poprvé, předtím sehráli jen čtyři přátelské souboje. Moldavané se třikrát radovali z vítězství a jednou se svým rivalem remizovali, naposledy na stadionu protivníka uspěli nejtěsnějším poměrem 1:0.

Domácí kouč Alexandru Spiridon věří, že jeho svěřenci nezaváhají. "Soupeř se na nás určitě dobře připraví a pokusí se nás něčím zaskočit, my musíme hrát trpělivě až do závěrečného hvizdu. Začátek kvalifikace nám příliš nevyšel, teď jsme považováni za favority a tuto úlohu chceme potvrdit. O podcenění nemůže být řeč, Andorra má své kvality a umí být hodně nebezpečná," vyjádřil se na tiskové konferenci osmapadesátiletý rodák z Edinetu.

Na čele skupiny H se podle očekávání drží Francie a hned za ní ji v těsném závěsu pronásleduje ambiciózní Turecko. Tomu chybí k prvnímu místu jen lepší skóre, takže do nadcházejícího střetu s mistry světa vkládá velké naděje.

Je to téměř rok od chvíle, kdy Francie ovládla turnaj v Rusku a na stadionu Lužniki v Moskvě se radovala z titulu pro mistra světa. Po dvaceti lety se její fanoušci opět dočkali a mohli oslavovat finálovou výhru 4:2 nad nebezpečným, ale ke konci již trochu unaveným Chorvatskem. V zemi galského kohouta ale nehodlají zpomalit a moc rádi by si hráči připsali další úspěch v podobě kvalifikace na mistrovství Evropy.

Za sebou totiž mají Ligu národů, která jim ve své premiérové edici nepřinesla mnoho štěstí. Coby jasný favorit vkročila Francie do těžké skupiny, z níž ale coby vítěz k překvapení mnohých vyšlo Nizozemsko. Od posledního prohraného zápasu v Lize národů odehrála Francie dva přátelská klání, obě vyhrála. A povedl se jí také start do nového kvalifikačního cyklu o mistrovství Evropy. Moldavsku a naposledy Islandu nasázeli její střelci osm branek, přičemž defenziva mistrů světa padla jen jednou!

V duelu s Islandem se jako první prosadil obránce Samuel Umtiti, který před zápasem s Turky poznamenal: "Dobře víme, jak je náročné hrát v Turecku. Tamní fandové jsou schopní vytvořit úžasnou kulisu, strhující a pro soupeře hodně nepříjemnou. Musíme si pamatovat, že to nebude snadné. Každý z nás bude muset ukázat sto procent svých schopností, abychom dokázali překonat tlak, který na nás bude určitě vyvíjen," míní opora Barcelony.

Pro zápas v Torku Areně trenér Didier Deschamps nebude mít úplně kompletní sestavu, třebaže kvalitativně tím Francie zase tak moc neztratí. Nemůže totiž použít záložníka Chelsea N'Gola Kantého. Zkušený hráč o další dva zápasy přijde kvůli zranění kolena. Zranění si dost možná vyžádají stopku také pro útočníka Thomase Lemara, který si přivodil svalové potíže.

Francouzi s Turky zatím odehráli čtyři duely a mají na to velmi dobré vzpomínky. Turkům se totiž nepovedlo ani jednou bodovat a všechny čtyři zápasy prohráli. Výběr, který skládá dohromady trenér Şenol Güneş, se ale opírá o velmi dobrou domácí formu. V posledních osmi domácích duelech prohrál jen dvakrát.

Po Lize národů rozjel skvěle kvalifikaci a nastřádal v ní už dvě výhry. Nejprve se se třemi body vrátil z Albánie a následně v minulém kole předvedl doma parádní utkání s Moldavskem. I díky dvěma trefám kanonýra Cenka Tosuna si připsal hladké a jasné vítězství 4:0, které mu před duelem s obávanou a hvězdou Francií dává alespoň nějaké známky optimismu.

Další z dlouhé řady nerovnocenných a často nedůstojných bojů v kvalifikaci se odehraje na stadionu Mordovia Arena v Saransku. Tam se totiž o svou čest přijede poprat San Marino. O favoritovi není pochyb, spíš je otázka, kolik branek dokáží domácí svému soupeři nasázet.

To v případě San Marina nehrozí. Maličký celek, který si postupem času získal pověst dalšího otloukánka a sparring partnera, totiž v kvalifikaci nedal branku ještě ani jednu. Zatím má negativní skóre 0:7 a dá se očekávat, že po utkání v sobotu odpoledne se rozdíl ještě zvýší. V deseti posledních duelech nasbíralo San Marino přesně nula bodů, nedalo ani jeden gól a dostalo jich už 36!

Po fiasku v Lize národů, která skončila opět jasným neúspěchem, se San Marinu nedaří ani v kvalifikaci na mistrovství Evropy. Na Kypru dostalo trochu překvapivě pět branek, aniž by samo dalo jedinou. V minulém utkání se mu na domácí půdě sice vedlo o něco lépe, ale přesto to po dvou inkasovaných brankách nestačilo ani na remízu.

Situace ve skupině I se ale může velmi rychle měnit, protože čtyři z šesti týmů se tísní vedle sebe se třemi body na kontě. Jedním z nich je i Rusko. Rusům se nepovedlo úvodní klání, když prohráli s domácí Belgií 3:1. Naposledy si ale napravili chuť a předvedli skvělou obranu i útok. Výsledkem byla zdrcující výhra 4:0 nad marným Kazachstánem. Dvě branky si v tomto utkání připsal zkušený křídelník Denis Čeryšev, jeden z hlavních tahounů ruské reprezentace.

Ofenzivní hráč poté prozradil: "Podobnou výhru jsme nutně potřebovali, protože první utkání nového cyklu pro nás nedopadlo vůbec dobře. Teď jsme si ale napravili chuť a konečně to vypadalo na hřišti dobře. Máme tu dobrou partu a jsme ve hratelné skupině, takže věřím, že uspějeme. Musíme ale na náš dobrý výkon co nejdřív navázat dalším úspěchem. A není možné, abychom San Marino podceňovali jen proto, v jaké situaci se teď nachází," uvědomuje si kmenový hráč Villarrealu.

Belgičané na domácím hřišti neprohráli již šestnáctkrát řadě a tuto sérii by měli prodloužit i proti Kazachstánu. Hostující svěřenci Michala Bílka už ale dokázali zaskočit Skoty, proto musí být domácí Rudí ďáblové ve střehu.

Belgické zlaté děti se pod Robertem Martínezem - zdá se - konečně našli. Časy trenéra Marca Wilmotse, jemuž se s hvězdnou generací ani jednou nepovedlo na finálovém turnaji rozrazit semifinálové brány, jsou tytam. Místo něj sedí na lavici Rudých ďáblů ambiciózní Španěl, pod kterým se dříve rozhádaný celek semkl a tvoří velkou partu hladovou po úspěších.

Martínez své umění ukázal již loňské léto na Mistrovství světa v Rusku, kde s Belgičany dokráčel až do semifinále, ve kterém sice nepřekonal francouzskou tvrz, následně se ovšem radoval s historického bronzu. V dobrém světle se Rudí ďáblové předvedli i v podzimní Lize národů, kde jim postup do final four unikl jen kvůli horšímu skóre v porovnání se Švýcarskem.

I v kvalifikaci Belgie šlape a po úvodních dvou výhrách nad Ruskem a na Kypru vévodí tabulce skupiny I. Sobotní soupeř z Kazachstánu již má také na svém kontě překvapivé vítězství, když v prvním zápase překvapivě jasně přemohl Skotsko. Pro českého fanouška je pak zajímavým faktem zjištění, že zemi nekonečných stepí vede jako trenér Michal Bílek.

Jeho tvrz však po slavné výhře nad Skoty utrpěla velké škody v Rusku, kde inkasovala čtyři góly a sama žádný nevstřelila. "Irbisové" se tak brzy vrátili na zem, přesto se drží v kontaktu s ostatními. Podle předpokladů nestíhá pouze San Marino.

Kazaši na Belgii doposud nikdy nevyzráli. Střetli se s nimi již čtyřikrát, přičemž dvakrát prohráli a ve stejném počtu případů uhráli remízu. Rudí ďáblové naposledy porazili Irbise v roce 2011. Zajímavostí je, že tehdy si první gól v národním týmu připsala současná hlavní hvězda Martínezovy družiny Eden Hazard.

Na druhém místě ve skupině I najdeme překvapivé jméno. Je jím Kypr, který zvládl nasbírat tři body za dva zápas. Teď ho ale čeká hodně těžká zkouška, protože se Skotskem to Kypřanům nikdy moc nešlo, tím méně na půdě populárního Hampden Parku v Glasgow.

Kypr se proti Skotům postavil už několikrát, ale že by na tyto zápasy vzpomínal s láskou, to se rozhodně říct nedá. Ani jednou z pěti pokusů se mu totiž nepovedlo Skoty porazit! V poslední době se jim trochu přibližuje alespoň výsledkově a rozdíly mezi oběma zeměmi už nejsou tak velké, ale v 80. a 90. letech minulého století nebyly výjimkou výsledky jako 5:0 nebo dokonce 8:0 pro skotskou reprezentaci.

Skotsku se poměrně povedla Liga národů, kde obsadilo první místo ve tříčlenné skupině ligy C, takže postoupilo o ligu výš. Ve čtyřech zápasech prohrálo jen jednou a připsalo si tři výhry. Kvalifikační boje o účast na mistrovství Evropy by tým trenéra Alexe McLeishe moc rád zvládl podobně dobře, takže má na čem pracovat. V tuto chvíli patří Skotům až pátá příčka po jedné porážce a jednom vítězství.

Skotsko totiž na začátek překvapilo a dostalo tři branky od domácího Kazachstánu. Proti San Marinu mu to ale naposledy vyšlo a díky brankám McLeana s Russellem z toho byly tři body.

Střelec druhé branky, Johnny Russell, k tomu po zápase uvedl: "Tenhle zápas se nám povedl mnohem víc a neříkám to jen z roviny individuální, protože jsem dal gól. Všichni jsme táhli za jeden provaz a bylo to na hřišti vidět. Věřím, že v zápase se San Marinem předvedeme další dobrou podívanou a dostaneme se v tabulce výš. Naším cílem musí být postup ze skupiny," uvědomuje si zkušený hráč.

Kypr zaujal hned na začátku kvalifikačního cyklu, když se mu povedlo roznést na kopytech San Marino. Pak ale prohrál s Belgií a bude muset začínat od nuly. Přesto je skóre 5:2 po dvou zápasech na jeho poměry impresivním počinem.

Arménie i Lichtenštejnsko se většinou pohybují v dolních patrech kvalifikačních skupin a po dvou úvodních kolech letošního cyklu to znovu vypadá, že ani tentokráte tomu nebude jinak. Oba dva sobotní rivalové se nacházejí na chvostu skupiny J s nulovým bodovým ziskem a i s nepříliš lichotivým skóre. Nyní určitě budou chtít vybojovat své první body, vzhledem ke kvalitě kádru bude považován za jasného favorita domácí celek.

Ten při losu neměl zrovna štěstí, v konkurenci Itálie, Řecka, Bosny a Finska se nesmírně obtížně bude prokousávat na ME v roce 2020. Arméni nejprve zavítali do Bosny a za svůj výkon se nemuseli stydět, po bojovném výkonu prohráli 1:2. Pak si brousili zuby na Finy, jenomže tento březnový duel jim nevyšel (0:2). Naposledy se radovali z úspěchu před více než půl rokem, kdy si smlsli na Gibraltaru (6:2).

Hostující výběr šel v posledních letech také hodně nahoru a postaral se o několik senzací, avšak z dlouhodobého hlediska stále není konkurenceschopný. Lichtenštejnsko se v březnu střetlo s Řeckem a podlehlo mu 0:2, pak okusilo obrovskou sílu vysoce favorizované Itálie a porážka 0:6 byla vzhledem k šancím protivníka ještě milosrdná. Oba soupeři se spolu střetli nedávno a to v premiérovém ročníku Ligy národů.

Ve čtvrté výkonnostní kategorii ovládla historicky první vzájemný duel Arménie po vítězství 2:1, ale jednoduché to neměla. Následně ve Vaduzu dlouho prohrávala a alespoň remízu 2:2 zachránila až necelých deset minut před závěrečným hvizdem.

Domácí trenér Armen Gyulbudaghyants si pamatuje právě souboj na půdě protivníka a očekává vyrovnanou bitvu. "Úlohu papírových favoritů samozřejmě vnímáme, na druhou stranu předem upozorňuji, že nás rozhodně nečeká nic snadného. Lichtenštejnsko má perfektně secvičené standardní situace a je důrazné v pokutovém území, kvalitativně na nás příliš nezaostává," uvedl dvaapadesátiletý arménský lodivod s respektem v hlase.

Finsko a Bosnu čeká v Tampere důležitý vzájemný souboj, který může jednoho či druhého posunout na postupové pozice. Očekává se vyrovnaná partie, hosté ve dvou zápasech zatím neprohráli, reprezentace Suomi zase podlehla pouze favorizovaným Italům.

Krátce po losu kvalifikační skupiny bylo zřejmé, že největším favoritem na prvenství bude Itálie a o druhou postupovou pozici se strhne velký boj. Ambice na postup si snad s výjimkou Lichtenštejnska a Arménie dělají všichni zbylí účastníci skupiny, tedy Řekové, Bosňané i Finové.

Bosna cestuje do Finska za dlouhé roky vůbec poprvé, oba celky na sebe zatím v kvalifikaci neměly možnost narazit a papírovým favoritem bude přeci jenom balkánská země. Jediná zkušenost vzájemného zápasu pochází z roku 2004, kdy se obě země spolu utkaly v přátelském utkání a nejtěsnějším výsledkem ho pro sebe ovládli Balkánci.

Bosna na rozdíl od reprezentace Suomi má zkušenosti se závěrečným turnajem a v jejím kádru se blyští zajímavá jména jako Miralem Pjanić nebo Edin Džeko. Zrovna záložník Juventusu Miralem Pjanić však bude svému týmu kvůli trestu chybět. Svěřenci někdejšího vynikajícího chorvatského útočníka Roberta Prosinečkiho mají sílu zejména na domácí půdě, kde devět zápasů v řadě neprohráli, venku je však bilance o něco horší. Bosna a Hercegovina vstoupila do kvalifikace domácí výhrou 2:1 nad Arménií a ve druhém zápase rovněž před vlastními diváky remizovala 2:2 s Řeckem.

Ve dvou zápasech zatím obstáli i Finové. Tým Markka Kanervy sice na úvod nestačil favorizovaným Italům (0:2), ale proti Arménii už to bylo o mnoho lepší a Finové díky brankám Jensena a Soiriho zvítězili v Jerevanu 2:0.

Finsko možná neoplývá takovými individualitami jako Bosna, ale o to více sází na týmovost. Připomeňme, že Finsko má za sebou velice povedené učinkování v nově utvořené Lize národů, kde mimo jiné za sebou zanechalo Řeky. Se čtyřmi výhrami na kontě ovládlo skupinu a postoupilo do Ligy B.

Je to už 85 let od doby, kdy se Italové s řeckou reprezentací utkali poprvé. Jen jednou se ale stalo, že by slavný tým s řeckým oponentem prohrál. V sobotu večer to opět nebude zrovna pravděpodobné, protože výběr trenéra Manciniho má skvělou formu a vede tabulku.

Ve skupině J je rozložení sil jasně dáno. Na prvním místě jsou právě Italové, kteří po delším období neúspěchů a generační výměny konečně přicházejí s novou silou. Trenér Roberto Mancini, který má za úkol řídit přestavbu kádru a vybudování jasného herního stylu už povolal několik nováčků, od nichž si slibuje větší funkčnost a nový vítr do plachet. V jeho současném kádru jsou takovými nadějemi Chiesa, Cragno, Mancini, Zaniolo, Sensi nebo Barella s Keanem.

A jejich zapojení chválí i zkušenější matadoři. Lorenzo Insigne k tomu například řekl: "Je skvělé, že jsou tu noví hráči a mladíci, kteří nám mohou dodat potřebnou motivaci, hlad a chuť vyhrávat. I díky nim jsme skvělá parta, vzájemně se od sebe učíme a neustále se zlepšujeme. Panuje tu skvělá atmosféra a já cítím, že můžeme dokázat velké věci. Musíme k tomu ale vyhrávat všechny možné zápasy. Jsme Itálie a zasloužíme si být na mistrovství. Ale nedostaneme se tam jen za zásluhy."

Italové po nepříliš povedené Lize národů, ve které vyhráli jen jedno utkání, nastoupili ke kvalifikačním bojům v mnohem lepším rozpoložení. Manciniho svěřenci dali dvě branky Finsku a dokonce šest jich nechali v síti Lichtenštejnska. Se šesti body jsou vedoucím skupiny a navíc jediným týmem, který ve skupině ještě nedostal gól. Samozřejmě se ale nejedná o soupeře světového formátu, takže je dobré vnímat italské úspěchy s rezervou.

Trenér Mancini navíc musí řešit několik nepříjemností. Z původního nabitějšího kádr musel pro zranění vyřadit několik opor. Mezi třemi tyčemi bude chybět mladý talent Gianluigi Donnarumma, který si poranil stehenní sval. Chybět bude i ofenzivní opora Interu Matteo Politano nebo univerzál z Turína Leonardo Spinazzola.

Mancini dbá hodně i na obranu, což je vidět například z toho, že Italové inkasovali v pěti posledních duelech jen jednu branku. Řekům se proti squadře azzuře zase tak moc nedaří a jediná radost ze tří bodů už je hodně stará záležitost. Datuje se totiž k přátelskému utkání z roku 1972!

V Lize národů to s Řeky bylo jako na houpačce a každou výhru bezprostředně následovala porážka. V rámci kvalifikace mistři Evropy z roku 2004 zatím jednou vyhráli, když si poradili s Lichtenštejnskem, ale v minulém kole jejich úsilí stačilo jen na remízu. Proti Bosně a Hercegovině sice prohrávali o dvě branky, ale nevzdali se a nakonec dokázali v posledních deseti minutách srovnat na konečných 2:2.