Preview kvalifikace o MS 2022 - úterý 12.10.

Ve skupině A se o postup na světový šampionát perou reálně dva nároďáky. Lépe řečeno se potřebuje rozluštit otázka, jestli na prvním místě skončí Portugalsko, nebo Srbsko. Nicméně matematickou naději na uzmutí prvních dvou příček má stále i Lucembursko, které se pokusí v Algarve zaskočit evropského giganta. Přitom jedině výhra ho udrží v tomto ohledu ve hře.

Domácí byli před úterním programem na druhé pozici v tabulce, tedy na té, která by je poslala do dodatečné baráže o účast na závěrečném turnaji. Nicméně tahle meta pro ně není rozhodně tou, na kterou by chtěli doběhnout. Jedině první místo jim totiž zaručí kvalifikování se. Mají situaci ve svých rukou, neboť oproti vedoucím Srbům sehráli doposud o jeden zápas méně.

Je jasné, že Portugalsko v tomto měření sil bude plnit roli favorita. Bez nějakých příkras či podrobnějších analýz má prostě papírově kvalitnější mužstvo než Lucembursko. "Vlastně nás čekají tři finále. A pouze na ně se soustředíme," povídal portugalský kouč Fernando Santos. "Bylo důležité, že v posledním přáteláku s Katarem bylo vidět zlepšení," hodnotil spokojeně.

Velmi nerad by ovšem svého soupeře podcenil, byť ten zatím uspěl jenom v duelech s Irskem a Ázerbájdžánem. "Třeba jeho poslední porážka se Srbskem byla hodně nespravedlivá," krotil přehnané sebevědomí. "Očekávám opravdu obtížný boj. Nemyslím si, že by Lucembursko hrálo jen odzadu. Vždyť tohle utkání pro něj představuje poslední šanci, jak se kvalifikovat."

Raphaël Guerreiro, Domingos Duarte a Rafa Silva vypadli Portugalcům z nominace už před přátelským střetnutím s Katarem, koronavirus postihl taktéž Francisca Trincaa. Není pak nijak pravděpodobné, že by zasáhl do akce i Diogo Jota, jenž má svalové potíže. "Sice trénoval již ve vyšších intenzitách, pořád se však ke spoluhráčům nepřipojil," prozradil Fernando Santos.

Hostující lodivod Luc Holtz by neměl mít žádné potíže s absencemi. Měnit své složení by po mači se Srbskem rapidně neměl, jeho tým odvedl vážně velmi slušný výkon. "Určitě nás čeká nejtěžší souboj vůbec," říkal. "Pokusíme se hlavně navázat na minulé dobré vystoupení. Jsme si vědomi toho, jakou má náš protivník kvalitu, též ale víme, co můžeme a máme udělat my."

Pokud se v souběžně hraném klání mezi Portugalskem a Lucemburskem neurodí jedno velké překvapení, mělo by Srbsko a právě tým z Pyrenejského poloostrova svést bitvu o první místo v tabulce skupiny A. Zatím první příčku drží balkánský celek, jeho rival má ovšem odehraný o jeden zápas méně, a rád by své průběžné postavení uchoval také po duelu s Ázerbájdžánem.

Svěřenci trenéra Gianniho De Biasiho společně s Irskem již nemohou pomýšlet na postup na MS v Kataru. Doposud hosté urvali jediný bod za remízu z Dublinu, před pár dny utrpěli svou další prohru, hned třígólovou, a to právě se současným předposledním mužstvem průběžného pořadí. V Srbsku se pokusí oddálit možnou hrozbu usazení se na dně pětičlenného uskupení.

Každopádně Srbové mají přece o něco větší důvody vyhrát, jde jim o proklouznutí na světový šampionát, na němž od roku 2006, tehdy ještě společně s Černou Horou, chyběli jen jednou. Naposledy se vážně pořádně nadřeli na těsné vítězství z půdy Lucemburska. "To utkání bylo přesným důkazem, že ve fotbale neexistují slabí soupeři," říkal domácí záložník Filip Kostič.

Pokud družina kouče Dragana Stojkoviče zvládne nynější měření sil, je dost pravděpodobné, že otázka první pozice, a tedy přímé kvalifikace na závěrečný turnaj, se rozluští za měsíc v Lisabonu. Čili velký pozor si proti Ázerbájdžánu musejí dát Dušan Tadič, Nemanja Gudelj i Aleksandar Mitrovič, kteří by v případě obdržení žluté karty vyfasovali automatickou stopku.

Zapomenout by Srbsko nemělo ani na případný rozdíl mezi vstřelenými a inkasovanými góly. Za předpokladu shodného počtu bodů by o pořadí rozhodovalo skóre. A tak by nyní jakožto favorit chtělo zabrat i v tomto ohledu. "V první řadě je být lepší než náš protivník," vzkazoval Stojkovič. "I tahle čísla jsou důležitá, hlavně ovšem musíme předvést dobrý fotbal a zvítězit."

Gruzie se chce mermomocí dostat z posledního místa v tabulce a nebude k tomu mít už nikdy lepší příležitost než v úterý večer. To se totiž podívá do Prištiny, kde ji čeká domácí Kosovo. A domácí celek má na Gruzii náskok jen tří bodů.

Většinu z těch čtyř bodů, které Kosovo zatím dokázalo naakumulovat, získalo právě z duelu s Gruzií. Na začátku září se obě země do sebe pustily a nebyl to moc hezký pohled, aspoň ne pro nezaujatého diváka. Utkání bez větších šancí rozhodla jedna jediná branka a Gruzie s ji vstřelila sama po vlastním gólu Chocholavy.

Od té doby si tým vedený trenérem Bernardem Challandesem připsal jen další remízu a v minulých dvou kolech prohrál, aniž by skóroval. Dva góly dostal od Španělů a ještě o jednu branku navíc mu dokázalo dát domácí Švédsko. Přesto ser na tuhle kvalifikaci mohou hráči dívat trochu lépe. Za celou minulou kvalifikaci na MS v roce 2018 totiž získali jen jeden bod.

Nejníže postavené týmy v této tabulce inkasují překvapivě málo branek ve srovnání s jinými skupinami. To je případ rovněž poslední Gruzie. Dostala jen 11 branek i přesto, že prohrála pět utkání a posbírala doposud jen jeden bod. Hlavní potíž je pro svěřence kouče Willyho Sagnola v útoku, neboť Gruzie zaznamenala jen pouhé dvě vstřelené branky.

Švédská kvalifikace má zatím zdaleka jedinou kaňku. Kosovo se porazilo dvakrát s celkovým skóre 6:0, dokonce i Španělsko padlo - to jen to Řecko, ouha. Na žhavé aténské půdě svěřenci Janneho Anderssona prohrávali už 0:2 a záhy stihli pouze snížit, takže teď mají soupeři co oplácet. Kdyby mu náhodou opět podlehli, oba týmy se v bitvě o baráž srovnají na 12 bodech...

V současné situaci je samozřejmě pro seveřany v dohlednu i ještě pohodlnější první příčka. Španělé mají náskok pouhého jednoho bodu a to navíc odehráli o zápas více. Švédy stále čekají tři střetnutí a plán je takový jít do závěrečného klání ve Španělsku s 18 body na kontě, což by po Řecku (doma) a Gruzii (venku) rozhodně nemělo být nereálné ani příliš ambiciózní.

Otázkou je, zda řecká prohra byla pro Anderssonovu ekipu pouhou anomálií. Historie tvrdí, že spíše ne - však Švédové tohoto konkrétního soka porazili jen jednou ze sedmi pokusů, a to na Euru 2008. Debakl 9:0 z předválečných Olympijských her (1920) asi nebudeme počítat.

Stejně jako Švédové se Řekové na toto důležité utkání naladili výhrou s čistým kontem - seveřani jasně přejeli Kosovo 3:0, kdežto John van't Schip dohlédl na rutinní triumf 2:0 nad Gruzií. Řekové jsou takto nadále v tomto cyklu neporaženi - jako jediný tým ve své skupině a jako jeden z pouhých 10 napříč celou evropskou kvalifikací. Na druhou stranu, skóre 7:4 je speciálně v oblasti vstřelených branek po pěti zápasech zcela jistě příliš skromné.

Přesto se od trenéra nedají čekat žádné změny v základní sestavě, zatímco jedinou výraznou absencí na straně Švédska bude Victor Lindelöf, jenž se stále nepřipojil k týmu z osobních důvodů. Andersson patrně opět bude sázet na mladé útočné duo Kulusevski-Isak v jeho preferované formaci 4-4-2 s potenciálním využitím služeb báječného žolíka Quaisona.

Jejich šance na baráž o mistrovství světa už jsou maximálně teoretické. Severní Irsko padlo ve Švýcarsku, Bulharsko ztratilo všechny body v Litvě, a tím se oba týmy prakticky vyřadily z boje o druhou příčku. Na tu nyní ztrácí oba šest bodů a Severní Iry může jen částečně utěšovat fakt, že mají oproti svému dnešnímu soupeři jeden zápas k dobru...

Severní Irsko mělo před tímto kvalifikačním cyklem naději na první světový šampionát od roku 1986, ta se však takřka celá vypařila s kontroverzním vyloučením Jamala Lewise na švýcarské půdě. Krajní bek Newcastlu viděl uvnitř první půle druhou žlutou kartu za zdržování, čímž umetl cestu Švýcarům k dvoubrankovému vedení, které nakonec uhájili.

Trenér Ian Baraclough si vzápětí stěžoval na necitlivé počínaní rozhodčího, to však na celkovém vyznění zápasu změnilo pramálo: ostrovská reprezentace selhala, doposud v kvalifikaci porazila jen Litvu venku, a větší šanci na MS si nejspíš ani nezaslouží.

"Do tohoto utkání vstupují jako poraněné zvíře, budou hladoví,” varuje před soupeřem Baraclough a naráží přitom na šokující prohru Bulharska na litevské půdě. "Jsou mladým týmem ve vývoji, který zkraje cyklu posbíral pár uspokojivých výsledků a udělá vše pro to, aby se vrátil na dobrou vlnu,” předpovídá severoirský stratég.

Účastník Eura 2016 se v nedávné době zvedl a vybičoval ke třem výhrám ze čtyř zápasů, to se však zároveň vzpamatovával z osmizápasové šňůry bez výhry a nadále pod vedení Baraclougha registruje všehovšudy tři zvládnutá klání z celkových 17 pokusů.

Bulhaři mezitím vůbec neukočírovali závěr zápasu v Litvě, kde inkasovali dvakrát uvnitř poslední desetiminutovky, o žádná ořezávátka se však taky nejedná - jen o pár dní dříve v přátelském duelu rozstříleli Gruzii. Trenér Jasen Petrov tak nejspíš podrží osvědčený systém 4-2-3-1 s vůdčím typem na hrotu útoku v Kirilu Despodovovi. V bráně opět bude stát Martin Lukov, který nedávno převzal otěže od velezkušeného Nikolaje Mihajlova.

Lewis nebude ani zdaleka jedinou severoirskou absencí. Ian Baraclough postádá též služby Jonnyho Evanse, Trevora Carsona, Michaela Smithe, Alistaira McCanna, Gavina Whytea a Shaynea Laveryho, takže Severní Irsko opět postaví poněkud improvizovanou jedenáctku.

Švýcarsko je zatím jedním z neporažených účastníků kvalifikace a na druhé barážové příčce sedí velice pohodlných šest bodů před Severním Irskem, přestože mu stále zbývá odehrát tři zápasy. Vyloučen není ani atak Itálie na prvním místě, která má na čtvrtfinalisty Eura náskok pouhých tří bodů (a jednoho zápasu). Přesto švýcarská média řeší v první řadě jiný atak...

Bulvární list Blick hovoří dokonce o "skandálu” a ve hře má být i dopis na UEFA. O co se konkrétně jedná? Po utkání se Severním Irskem za Xherdanem Shaqirim přiběhl náhodný fanoušek a navlékl na něj během televizního rozhovoru khaki bundu s nášivkou v čele s dvojhlavým orlem a písmeny UCK - jinými slovy logem Kosovské osvobozenecké armády. Takový moment samozřejmě vyvolal mimo jiné politické a diplomatické vášně, a jak by jeden samo sebou očekával, okamžitě se ohradila i Srbská fotbalová asociace.

Pro Murata Yakina, který mužstvo vede teprve pár týdnů, se tak opravdu nejedná o jednoduchý start do štace reprezentačního kouče a výlet do Litvy též neslibuje úplně jednoduchý zážitek. Na druhou stranu, kde by normálně soupeř měl značný respekt z umělé trávy, která na Nati ve Vilniusu čeká, tam někteří Švýcaři mohou stavět na své vlastní expertíze - domácí šampioni z Bernu, BSC Young Boys, totiž na umělém pažitu též hrají.

Právě tohoto specifika nejspíš Litevci naposledy využili, aby ukončili svou děsivou sérii proher ve všech soutěžích a udolali Bulharsko 3:1. Předtím Litva prohrála všech zbylých devět zápasů hraných v tomto kalendářním roce, takže minule už opravdu musela. Podepsal se pod to i nový kouč a internacionál Valdas Ivanauskas, který byl přes léto povýšen od výběru do 19 let a prozatím dostal mandát vést seniorský tým pouze do listopadové pauzy.

Finsko od nejplodnějších let své historie, kdy se třeba kvalifikovalo vůbec poprvé na turnaj nejlepších mužstev Evropy, evidentně ve své výkonnosti polevilo. Tenhle kvalifikační cyklus o postup na MS 2022 v Kataru zatím nemůže hodnotit pozitivně. Skládat zbraně ovšem nemusí, pořád má možnost uspět. Musí každopádně v Kazachstánu vykázat dobrý výsledek.

Slovem dobrý se přitom rozumí vítězství, neboť na alespoň druhou příčku, zajišťující baráž o účast na světovém šampionátu, aktuálně ztrácí tři body. V Nur-Sultanu se tedy může dočasně dotáhnout právě na tuhle metu jedině za tohoto předpokladu. Důležitou roli pro uchování jeho šancí může hrát mimochodem také výsledek z klání mezi Ukrajinou a Bosnou a Hercegovinou.

Pokud by totiž výběr z východu Evropy zvítězil a Finové naopak selhali, zvětšil by se odstup od kýžené mety už na rozdíl těžko stažitelných šesti bodů. Jestliže svěřenci trenéra Markkua Kanervy i nadále mohou pomýšlet na proklouznutí na mistrovství, Kazaši už o tuhle možnost přišli. Definitivně jim totiž srazila vaz poslední dvougólová prohra s Bosnou a Hercegovinou.

Správně motivovat svůj tým bude pro domácího stratéga Talgata Bajsufinova pravděpodobně vůbec nejdůležitější. Přece totiž ve zbývajících dvou zápasech může Kazachstán usilovat jen o co nejlepší umístění v tabulce. "Čeká nás poslední utkání kvalifikace před vlastními fanoušky. Máme jediný cíl, a to vyhrát," ujistil kazašský kouč. "Vždyť jsme dosud tři body nezískali."

Domácí nehodlají utkání vypustit, ačkoli jeho sok bude hnaný příležitostí posunout se blíže k cílené druhé příčce. "Čest nám nedovolí něco vypustit," povídal Bajsufinov. "Nemůže za žádných okolností rozdávat někomu dárky. Nezajímá nás, o co může usilovat Finsko, jejich problémy nejsou našimi starostmi. V současné chvíli vůbec nekoukáme na průběžné pořadí."

Myslet na první místo oba týmy stále mohou. Fakticky ovšem není moc reálné, že by si dosud vedoucí Francie nechala uniknout přímý postup, a tak Ukrajině a Bosně a Hercegovině zbývá soustředit se především na boj o druhou pozici. Jejich vzájemná střetnutí, jak to nynější, tak to následné listopadové, může hrát ve finálním účtování bezpochyby jednu z nejhlavnějších rolí.

Oba celky na sebe mimochodem narazí vůbec poprvé ve své historii. Ve skupině D byla před úterním programem lepší Ukrajina, která měla na svém kontě o dva body více než její sok, avšak ten na druhou stranu odehrál o jedno utkání méně. Minulou sobotu si obě reprezentace zapsaly svoje první vítězství. Domácí skolili venku Finsku, hosté si poradili v Kazachstánu.

Bosna a Hercegovina přitom neměla v Nur-Sultanu jednoduchou úlohu hlavně kvůli potížím s cestováním. Někteří hráči nakonec chyběli, protože nedostali potřebná víza. Teď by ale měl mít Ivajlo Petev k dispozici kompletní nominaci. Stejně jako před pár dny si bude muset jeho mužstvo poradit hlavně bez velezkušeného Miralema Pjaniče, jenž je mimo hru kvůli zranění.

Balkánský výběr v závěru kvalifikace čeká ještě duel s Finskem, následně přivítá Ukrajinu též na domácí půdě. A aby dostal situaci před listopadovými zápasy zcela pod vlastní kontrolu, musí nyní vyhrát. Jenže ve Lvově se zatím nikomu nepodařilo Ukrajinu porazit. "Já doufám, že tuhle tradici prolomíme," říkal Petev. "Vše se bude odvíjet od našeho přístupu," dodával.

Poté, co se Ukrajinci na EURO 2020 probojovali do čtvrtfinále, dostal poněkud překvapivého padáka kouč Andrij Ševčenko. Pod jeho velením žádný tříbodový výsledek na řadu nepřišel, dočasně zvolený Oleksandr Petrakov dosáhl tohoto cíle na čtvrtý pokus. Zatím svou družinu nedovedl k žádné porážce, v přechozích třech kláních, včetně přáteláku, třikrát remizoval.

Domácí může asi nejvíce trápit absence Oleksandra Zinčenka, ten vlivem zdravotních neduhů nezasáhl do akce už pro utkání s Finskem. "Nechci komentovat trenérskou výměnu na straně našeho soupeře," uvedl Petev. "Nebudeme přepočítávat ani vypočítávat. Musí být vidět, že se chceme ukázat. V kabině panuje harmonie, jsem však přesvědčen, že umíme hrát ještě lépe."

Jediný účastník kvalifikace bez jediné ztráty bodu? Ani Německo, ani Anglie, ale Dánsko. Jediný účastník kvalifikace bez jediné obdržené branky? Žádná Itálie, ale taky Dánsko. Seveřané jsou zatím v tomto cyklu naprosto perfektní a otázkou, kterou si teď každý klade: dovedou nastavenou proklatě vysokou laťku překlenout i v papírově nejtěžším zbývajícím domácím utkání?

Dány ještě v úplném závěru čeká výjezd do Skotska, které tou dobou nejspíš bude hájit druhou příčku a bude tak extra motivované. Teď však semifinalisty nedávného Eura čeká v Kodani soupeř, který by si ještě přál právě Skoty nahánět. Rakušané na ně ztrácí čtyři body a se záporným skóre (11:13) se s nimi už možná nepočítá, ale také oni se mistrovství Evropy účastnili, a pokud si vzpomínáte, tak v osmifinále pozdější šampiony z Itálie notně potrápili.

Jenže od té doby Franco Foda přechytračil pouze protivníky v čele outsiderů z Moldavska a Faerských ostrovů; naopak dvě klíčové bitvy s konkurenty z Izraele a Skotska vůbec nezvládl. V jednom si Rakousko nechalo nasázet pět branek, v tom druhém zase samo vyšlo střelecky naprázdno a padlo frustrujícím výsledkem 0:1. Výsledkem je bodový výdělek, který netvoří ani polovinu toho dánského (10 proti 21), a staví ÖFB team do jasné pozice outsidera.

Foda tuto roli akceptuje a doufá, že jeho svěřenci využijí potenciálního uspokojení na straně soupeřů. "Každý tým má někde slabinu. Soupeře jsme analyzovali a hráči vědí, na co se mají soustředit. Speciálně po ztrátě míče jsou občas velmi otevření v určitých částech hřiště, protože jejich krajní beci se vytahují velice vysoko,” odkryl své plány kouč, který je pod enormním tlakem.

Aby toho nebylo málo, Fodovu situaci navíc notně komplikuje tuze dlouhý list absencí, jejichž původ je různý - koronavirus (Dragović), operace zubů (Lienhart), zlomený kotník (Lainer), operace kolen (Baumgartlinger, X. Schlager), rameno (Kalajdžić), svalové trable (Baumgartner, Lazaro, Arnautović). A to ještě visí otazníky nad Martinem Hintereggerem a Konradem Laimerem, kteří se alespoň zúčastnili finálního tréninku před výkopem.

Kasper Hjulmand mezitím proti Moldavsku trochu překvapivě nešetřil prakticky nikoho a jeho doposud častá rotace by tak mohla vyjít právě na domácí utkání před vyprodaným stadionem Parken pro 35 tisíc diváků. Höjbjerg a Christensen by tak mohli vypadnout, protože je dělí jedna žlutá od trestu, přičemž Yusuf Poulsen by mohl ztratit důvěru.

Skotové do kvalifikace o své první mistrovství světa od roku 1998 vstoupili velice rozpačitě, pouhou jednou výhrou z prvních čtyř utkání, nyní však jejich situace vypadá podstatně růžověji - vylupte podceňované Faerské ostrovy a máte dvě kola před koncem minimálně čtyřbodový náskok na zbytek pelotonu.

Taková predispozice skutečně není pro skotské fanoušky marná. Dánové už jsou mimo dosah - sedm výher ze sedmi pokusů a žádná inkasovaná branka popravdě znějí jako z jiného světa. Ovšem druhá příčka je tu k dostání a Skotové jsou jasnými favority, protože Izrael ani Rakousko se k ní příliš nemají a prozatím se mohou pochlubit méně než polovinou vyhraných zápasů. Skotové se mezitím vzpamatovali z dvojího prohrávání s Izraelem a nakonec vyhráli, přičemž dříve jim stačila jedna penalta na udolání Rakouska na jeho půdě.

Faerské ostrovy za sebou mají rozpačitých několik dní, když na jednu stranu zaznamenali rekordní vítězství proti Lichtenštejnsku (5:1) a na stranu druhou doma vysoko podlehli Izraelcům. Rozhodne se Hakan Ericson opět pro defenzivní rozestavení 4-5-1 či nikoliv?

Steve Clarke se možná pro toto utkání opět vrátí ke svému osvědčenému pravému křídelnímu bekovi O’Donnellovi místo mladíka Pattersona, přičemž Lyndon Dykes bude žádán o další gólový příspěvek a navázání na tři góly v posledních třech startech.

Turner Stadium v Be'er Shevě se stane v úterý večer dějištěm napínavého duelu mezi domácím Izraelem a návštěvou z Moldavska. Domácí Izrael potřebuje za každou cenu vyhrát, aby ještě udržel šanci na postup, zatímco Moldavsko by si rádo aspoň trochu vylepšilo pokažené renomé.

Tým trenéra Willibalda Ruttensteinera se sice nachází na třetím místě skupiny, ale postup nemá ani zdaleka ve svých rukách. Na druhé Skoty totiž ztrácí už čtyři body, což se zatím zdá jako nepřekonatelná propast. Trochu upravit se ji Izrael pokusí v úterý večer, kdy očekává relativně snadný zisk tří bodů.

Září se Izraeli povedlo nad očekávání, protože v prvních dvou duelech si připsalo šest bodů a to včetně utkání s Rakouskem. Favorita utkání si ale podalo nevídaným způsobem a nasázelo mu pět branek! Potíž nastala hned v tom dalším kole, kdy Izrael dostal pět branek od Dánska a následovala další prohra. Tentokrát klíčová, protože tři body si naposledy nechalo Skotsko a odskočilo svému soupeři na rozdíl zmiňovaných čtyř branek.

Přesto je trenér Ruttensteiner optimistou. "Věřím do poslední chvíle, že se nakonec kvalifikujeme. Teď je ale čas soustředit se jen na nadcházející utkání bez toho, abychom nějak spekulovali. Potřebujeme tři body, to je jediná jistota, kterou teď máme. A musíme do toho utkání dát úplně všechno," uvědomuje si zkušený kouč.

S Moldavskem má Izrael zkušenosti ze čtyř vzájemných duelů. Třikrát vyhrál, jednou se body dělily. Moldavsko zatím na tři body stále čeká, protože zatím si připsalo jen šest porážek a jedinou remízu. A ono se není čemu divit, když za sedm zápasů dokázalo dát jen tři branky a 22 jich dostalo.

Albánie ještě nikdy v historii nedokázala vyhrát nad Poláky a proto se těší na úterní večer. Polsko totiž pojede do Tirany s vědomím, že na domácí tým v tabulce skupiny I ztrácí. Na druhou stranu, v případě výhry se Poláci před Albánii posunou.

Situace ve skupině I je zatím trochu překvapivá. Hned za Anglií se totiž vytvořil silný dvojblok a oproti předchozích předpokladům nemá k ostrovnímu týmu nejblíž Polsko, nýbrž ještě nedávno podceňovaná Albánie. Svěřenci italského trenéra Edoarda Rejy získali patnáct bodů z jednadvaceti možných a dál překvapují jak svou hrou, tak výsledky.

Naposledy se sice hodně trápili a prakticky 80 minut hráli s Maďarskem bez nějaké větší šance, ale pak rozhodlo střídání. Zkušený (už šestasedmdesátiletý) stratég vyslal do boje mladého střelce Chelsea Armanda Broju a ten ho nezklamal. Po pouhých čtrnácti minutách na hřišti totiž jediným gólem rozhodl a opět porazil Maďarsko. Přitom si udržel skvělou bilanci - drží si průměr jedné branky za 120 minut. Což na mladíčka v seniorském výběru rozhodně není špatné číslo.

Armando Broja, nyní hostující v Southamptonu, před utkání s Poláky prozradil: "Neskutečně si užívám to, že můžu být na reprezentačních srazech a že i přes svůj nízký věk tu nejsem jen do počtu. Cítím se platný a jsem rád, kdykoli dostanu šanci hrát. Pořád se učím od zkušenějších hráčů a to, že příště uvidím v akci Roberta Lewandowskiho, je pro mě obrovskou motivací se ukázat."

Albánie má skvělou obranu (inkasovala jen šest branek), jenže teď jí bude chybět zkušený stoper Atalanty Berat Djimsiti. Kvůli kartám si nezahraje ani Endri Cekici. Polsko už nemůže nasadit Łukasze Fabiańského, který se rozhodl ukončit reprezentační kariéru a v 57. minutě minulého utkání byl střídán.

Duel, který byl pro něj posledním, Polsko zvládlo s přehledem a San Marinu nadělilo pět branek. I díky tomu pronásleduje výběr trenéra Paula Sousy albánského soka a ztrácí na něj jediný bod. Navíc s ním má dobré zkušenosti, protože z devíti pokusů Polsko nad Albánií sedmkrát vyhrálo.

Bitvu Anglie s Maďarskem si asi žádný fanoušek v rámci kvalifikace automaticky nekroužkuje jako "nutně k vidění”, ovšem svým historickým významem se jedná o bitvu z největších. Ta napoprvé v Budapešti poněkud zklamala a doručila velice jednoznačný výsledek 4:0 pro favorita, který se tehdy vzpamatovával z finálové porážky na Euru. Pochlapí se tentokrát Maďaři alespoň ve Wembley, kde roku 1953 uhráli jednu ze svých nejslavnějších výher?

Současná maďarská generace se samozřejmě té Puskásově a Kocsisově ani na papíře ani v reálu neblíží, ale nějakého toho šoku určitě schopná je. Ostatně na Euru podceňovaná ekipa trenéra Rossiho vedla nad Francií i Německem, které nakonec také obrala o body, a k remíze s Portugalskem jí scházelo vydržet s nulou vzadu pouhých šest minut navíc.

Jenže to bylo léto a podzim zatím Maďarům vůbec nesvědčí. Gól si nechali dát i od Andorry, kterou museli s vypětím všech sil doslova přetlačit (2:1), a krom toho už nebodovali. Senzačně prohráli oba zápasy s Albánií, aniž by jí uštědřili jediný úder, což je dost dobře odsoudilo k neúspěchu. Pět bodů na druhou příčku sice není zhola nemožné umazat, ale v tuto chvíli a v současném maďarském rozpoložení se to jeví přinejmenším nepravděpodobně.

Maďaři jsou vlastně v současné chvíli jen dva obdržené góly od negativního skóre, což je velký rozdíl oproti Angličanům, kteří zase jednou suverénně vládnou nějaké kvalifikační skupině. Ztráta v Polsku byla možná pocitově nepříjemná, ale o žádnou reálnou komplikaci se nejednalo. Zbylých šest zápasů Albion zvládl a inkasoval v nich všehovšudy jednou.

Naposledy se Angličané vysloveně vyřádili na Andoře v utkání, které sám Southgate označil za důležité z jednoho prostého důvodu: dát velké části nominace najevo, že se s nimi počítá. Southgate před utkáním s Maďarskem upřímně hovořil o tom, jaký bolehlav mu způsobuje každý výběr zahajovací sestavy, a že pokaždé, když tak činí, de facto "páchá trestný čin”.

Právě zřídkakdy využití borci se přitom trenérovi finalistů Eura proti Andoře odvděčili. Jack Grealish konečně vsítil svou první reprezentační branku, v tom ho doplnil i Ben Chilwell a Phil Foden svůj brilantní výkon opepřil alespoň pěknou asistencí. Teď se dá očekávat další rotace, která by měla zahrnovat například Masona Mounta, jenž byl nedávno příjemně překvapen svým účinkováním na zkráceném seznamu kandidátů na Zlatý míč. Mount je nyní plně očkovaný a po nepříjemném zážitku z Eura, kdy kvůli covidu zmeškal dva zápasy, také zvláště natěšený na mezinárodní kopanou. Pickford, Walker či Mings by se též měli vrátit.

Poslední maďarská prohra byla bohužel zastíněna dalšími rasistickými projevy budapešťského publika a nyní se tak Rossiho parta bude pokoušet ukončit předlouhou sérii proher (59 let) na anglické půdě. Situaci přitom Maďarsku komplikuje suspendace Endreho Botky i výpadek Attily Fioly, jehož zranění nejspíš uvolní cestu do sestavy Ádámu Langovi.

Jestli San Marino nechce skončit na posledním místě tabulky a patřit mezi nejhorší celky této kvalifikace, obdobně jako v drtivé většině všech předchozích cyklů, představuje pro něj tenhle duel prakticky jedinou reálnou příležitost, jak ze sebe nálepku odpadlíka strhnout. Doma totiž vyzve jiného evropského trpaslíka, a to Andorru, která se aktuálně nachází jen o příčku výše.

Bylo už před startem bojů o světový šampionát prakticky jasné, že oba celky budou obsazovat poslední místa ve skupině I. Papírové předpoklady naplnily svoje očekávání, přece je však o něco lepší hostující výběr, který získal alespoň v jednom případě tři body. A samozřejmě že tomu bylo právě nad nynějším soupeřem, kterého na začátku září doma porazil o dvě branky.

Obě mužstva před pár dny nastoupila proti velkým favoritům tohoto šestičlenného uskupení a zapsala si stejné výsledky. San Marino padlo na půdě Polska o pět gólů, Andorra doma tvrdý debakl inkasovala od Anglie. V říjnu se každopádně jejich pozornost upínala spíše právě na tento mač. Ten by jim totiž měl nabídnout zcela nepochybně daleko rovnocennější měření sil.

Jestliže domácí reálně chtějí jakkoli bodovat, Andorra je tím protivníkem, proti němuž by se jim to mohlo povést. "Už se na mezinárodní scéně pohybuji nějaký ten pátek. A ze zkušeností vím, že snadné zápasy neexistují," povídal Davide Simoncini, kapitán San Marina. "Pokud ze sebe nevydáme sto deset procent, budeme vypadat, jako kdybychom běhali pořád do kopce."