Preview kvalifikace o ME 2016 - pondělí 12.10.

V zápase, jehož výsledek prakticky z hlediska postupu nic neřeší, se utká domácí Bělorusko s Makedonií. Bělorusům patří čtvrtá příčka s deseti body na kontě, Makedonci zažili hrůzostrašnou kvalifikaci a jsou se třemi body poslední.

Na tuto kvalifikaci budou Makedonci ještě dlouho vzpomínat, i když by na ni nejraději ihned zapomněli. Makedonie je až na posledním místě a na kontě má jen tři body. Makedonci vyhráli jen jeden zápas a dalších osm prohráli. Nedaří se jim výsledkově a ani po herní stránce se diváci příliš nebavili. Situace, kterou místní média otevřeně nazývají krizí, v Makedonii vzbudila rozruch. Makedonci sice nikdy nevynikali, ale před začátkem kvalifikace si zřejmě nikdo nemyslel, jak bídnou sérii mužstvo předvede.

Makedonci prohráli sedm posledních utkání a nedařilo se jim ani v tom minulém. Ve Skopje přivítali Ukrajinu, která byla jasným favoritem. Zpočátku sice domácí dobře bránili, ale pak se dostal do zakončení Jevhen Selezňov a vstřelil první branku. Zlomené domácí mužstvo nereagovalo a naopak inkasovalo ještě jednou, když se prosadil střídající Artem Kravec. Poslední místo ve skupině, zdá se, Makedonce nemine. Ledaže by vyhráli a Lucembursko by ztratilo body se Slovenskem.

Když se oba týmy utkaly naposledy, Bělorusové se radovali ze tří bodů. I když skóre a vlastně celé utkání to bylo dost vyrovnané. Makedonci na svého soupeře doslova vlétli, když se po pouhých devíti minutách prosadil Aleksandar Trajkovski. Ani to ale nestačilo, protože se ještě do konce první půle prosadil Cimafej Kalačow a ve druhém poločase dokonal obrat Sjarhej Karnilenka. Na jeho branku ze závěru utkání už domácí nestačili reagovat.

To Bělorusům se kvalifikace vyvíjí podstatně lépe. Mají deset bodů a jsou na čtvrtém místě. Ačkoli už nemají žádnou šanci postoupit ani do barážových střetů, přeci jen nepovažují své výkony za marné. Navíc se jim poslední dobou daří. Dvě branky nastříleli Lucembursku, v minulém kole rovněž brali tři body. Na Slovensku sice byli považováni za outsidera, ale přesto se jim podařilo zvítězit. Běloruský celek skvěle začal, když se po třiceti minutách prosadil Stanislaw Drahun. Zbytek utkání už byl trochu nervózní, navíc byl vyloučen Aljaksandr Martynovič. Přesto Bělorusové brali tři body.

Utkáním proti Lucembursku Bělorusové ukončili pětizápasové čekání na výhru v domácím prostředí. Makedonci jsou zase zápasů venku bez výhry, což je série, kterou by rádi ukončili. Podaří se jim zakončit negativně vnímanou kampaň v pozitivním duchu? Hlavním sudím tohoto utkání bude německý arbitr Christian Dingert, který je ve funkci od roku 2002. Tomu budou asistovat pánové Mike Pickel a Chistoph Bornhorst.

Slovensko čeká výlet do Lucemburska, ale spíše než poznávací výlet to bude těžká dřina. Slováci totiž musí zvítězit, pokud chtějí postoupit na EURO do Francie automaticky a nečekat na ošidnou baráž. Pokud svěřenci trenéra Jána Kozáka na stadionu Josyho Barthela vyhrají, mohou čile nakupovat letenky na šampionát.

Slovensko čeká bitva roku. V Lucembursku budou jasnými favority a všechny trumfy budou držet v ruce oni. To jim vyhovuje, protože do pondělního utkání jdou s jasnou vizí. Aby mohli postoupit automaticky, musí zvítězit. Slováci jsou momentálně ve skupině C na druhém místě a mají stejný počet bodů jako třetí Ukrajina, jenže drží jedno eso v rukávu. Mají lepší vzájemné duely.

Slovensko za poslední tři kvalifikační duely nevyhrálo ani jednou. Naposledy dokonce prohrálo s Běloruskem, ačkoli hrálo na domácí půdě. O postupu před diváky v Žilině všichni snili, ale plány jim překazil silný soupeř. Bělorusové sice třicet minut hráli bez jednoho hráče v poli, ale díky brance, kterou po po půlhodině vstřelil Stanislaw Drahun, se radovali ze tří bodů. Ty by Slovensko rádo získalo, ale musí si na potvrzení účasti mezi nejlepšími ještě počkat.

Slováci jsou nyní pod tlakem, ale trenér Kozák ve své hráče dostatečně věří. Ví, že byli v podobné situaci už v rámci kvalifikace na historické MS 2010 v JAR. Jedním z hlavních problémů slovenské reprezentace je střelec. Za poslední tři duely totiž Slováci nevstřelili ani jednu branku. Přesto trenér Kozák svému celku věří, když říká: "Máme zkušené hráče, kteří už prohry zažili. Porážka od Bělorusů sice nepřišla ve vhodnou dobu, ale přišla. Myslím si, že když se s tím vyrovnáme, postup si nakonec zajistíme."

Předposlední Lucembursko má na svém kontě jen čtyři body, ale přesto nedá svou kůži zadarmo. Slovensko na Lucembursko umí hrát, což by chtělo potvrdit také nyní. Ve čtyřech zápasech třikrát Slováci vyhráli, jen v jednom přátelském zápase se radovalo Lucembursko. Slova svého trenéra potvrzuje také obránce Ján Ďurica, který zůstává klidným a optimisticky naladěným hráčem.

"Jednu nepříjemnou zkušenost už s lucemburským fotbalem máme. Dobře si pamatujeme, jak jsme dopadli před čtyřmi lety. Musíme se naplno věnovat přípravě na Lucembursko," dodal odhodlaný obránce.

Ve stejném tónu hovoří i jeho kolega Róbert Mak. Ten v rozhovoru s médii zmínil: "Chtěli jsme to ukončit už doma v Žilině. Teď jedeme do Lucemburska na nejdůležitější zápas kvalifikace, musíme tam vyhrát. Musíme dát hlavy vzhůru, protože je to všechno v našich rukách," dobře ví ofenzivní hráč.

Lucembursko vyhrálo za devět zápasů jen jednou, k tomu z dobrých výsledků můžeme řadit také jednu remízu. Jinak se ale z týmu stal "otloukánek", se kterým si všichni vylepšují skóre. Když se spolu se Slovenskem utkalo naposledy, dostalo tři branky. A ještě o jednu navíc obdrželo ve Španělsku, když se dvakrát trefil Paco Alcacer a stejný počet branek přidal záložník Santi Cazorla.

Lucembursko má nejhorší skóre v celé skupině. Obdrželo už 23 branek a jen čtyři dokázalo samo vstřelit. Ještě dodejme, že hlavním rozhodčím, který bude přihlížet osudu Slovenska, se stane rakouský arbitr Oliver Drachta. Po famózním startu v kvalifikačních bojích Slovensko začalo ztrácet dech a tempo. Najde jej v poslední bitvě proti houževnatému soupeři a dostane se na šampionát?

Domácí Ukrajina si nechce nechat proklouznout postup na evropský šampionát mezi prsty, ale nyní ji čeká náročný úkol. V posledním kole kvalifikačních bojů ve skupinách narazí na španělský celek, který je jasným favoritem. Ukrajina za posledních patnáct let nenalezla recept, jak španělskou reprezentaci porazit.

První utkání těchto dvou celků skončilo vítězstvím španělské reprezentace, za kterou se jako jediný trefil útočník Juventusu Turín Alvaro Morata. Jeho branka z 28. minuty rozhodla o třech bodech pro tým trenéra Vicenteho Del Bosqueho, který je aktuálně na první příčce. Na ní už určitě zůstane, i kdyby tento duel prohrál. Druhá je Ukrajina, na barážovém místě je prozatím Slovensko. Oba týmy usilující o druhé místo mají stejný počet bodů, Ukrajinci však mají horší bilanci vzájemných duelů se třetími Slováky.

To, zda postoupí přímo, nebo zda budou muset do baráže, tak nerozhodne jejich utkání. Přesto jsou Ukrajinci vysoce motivování. Poslední tři zápasy vyhrálo právě Španělsko s celkovým skóre 7:1. Ukrajinci tak mají mistrům Evropy i světa co vracet. Hosté vyhráli sedm předchozích duelů v řadě a poslední dobou jim k tomu pomáhá také Paco Alcacer. Hráč španělské Valencie má na svém kontě i dva zářezy z posledního utkání.

V něm španělskou reprezentaci vyzvalo Lucembursko a nemělo příliš mnoho úspěchu. Dvě branky vstřelil záložník Santi Cazorla, o stejný počet gólů se postaral právě mladý útočník Netopýrů. Paco Alcacer bojuje v těžké konkurenci především s talentovaným Alvarem Moratou, který se díky působení v Juventusu Turín dostává do skvělé formy. Respektive, dostával, protože v minulém utkání se ošklivě zranil a bude mimo hru zhruba měsíc.

Kromě Moraty potkalo zranění také záložníka Manchesteru City Davida Silvu, který bude rovněž mimo hru. Tím se otevírá další prostor právě pro zakončovatele Los Che Alcacera. A aby konkurentů Alcacerovi ještě ubylo, v týmu není ani útočník Chelsea Diego Costa. A toho by právě Alcacer chtěl využít na maximum. V rozhovoru s médii se vrátil také k minulému utkání. "Jsme moc rádi za to, že jsme dosáhli kvalifikace. Ale trochu nás mrzí, kolik našich hráčů bylo při tom zraněno a nemůže teď nastoupit."

"Je jasné, že útočná linie žije z jejich gólů a že pro obrany soupeře znamenají vždy velké nebezpečí, z čehož pak profituje celý tým. Jsme jejich absencemi oslabeni, ale stále máme dostatečně kvalitní kádr, abychom se s tím vyrovnali. Doufám, že i já pomohu mé zemi. V poslední době se mi zase začíná dařit a já jsem moc rád, že budu mít další šanci dokázat své kvality," dodal mladý útočník.

Vicente Del Bosque by mohl experimentovat se sestavou, i když by zřejmě mohl nasadit záložníka Cesca Fábregase. Toho totiž čeká jubilejní stý start za La Roju. Ukrajina má naopak další šanci na druhé místo, protože Slovensko padlo v posledním utkání. Přesto nemá osud ve svých rukou. Do zápase se španělským soupeřem nezasáhnou Serhej Sydorčuk a Jevhen Chačeridi. Hosté zvítězili ve třech posledních venkovních kláních, Ukrajinci se zase třikrát radovali doma.

V minulém klání se Ukrajina utkala s Makedonií a poradila si s ní o dvě branky. Autorem té první se stal Jevhen Selezňov, zatímco druhou branku si na svůj účet připsal Artem Kravec dvě minuty před koncem zápasu.

Už jen formalitou bude dnešní zápas pro Švýcarsko, které má postup do Francie čerstvě v kapse; v Tallinnu mu tak jde pouze o čest. Naopak domácí Estonci stále mohou doufat v proklouznutí na barážovou příčku, i když by k tomu potřebovali neuvěřitelnou souhru náhod..

Pobaltský tým totiž musí nejenom porazit dnešního soupeře, ale navíc i doufat v krach konkurenčního Slovinska; to by možná samo o sobě nebylo tak nereálné, jenže Slovinci zaprvé hrají se San Marinem a zadruhé by museli skončit celou skupinu s horším skóre. Teď ho přitom mají lepší o celých devět branek. Dá se proto asi bezpečně říct, že s estonskými nadějemi na postup už je amen; zázraky se možná dějí, toto už je ale opravdu trochu příliš.

Naopak Švýcaři už jsou v klidu, poté, co posledně porazili právě San Marino 7:0; tento triumf jim upevnil druhou příčku za suverénní Anglií. Pro svěřence Vladimira Petkoviće nebyla tato kvalifikace úplnou procházkou růžovým sadem, ve správný čas ale dokázali zabrat a nakonec mohou slavit. V Estonsku navíc mají velkou šanci přidat do sbírky další, poslední tři body, podobně jako v prvním vzájemném zápase, který v březnu skončil po brankách Schära, Xhaky a Seferoviće hladkou výhrou 3:0.

Estonci vůbec nemají na reprezentanty helvétského kříže dobré vzpomínky; ve svém úplně prvním zápase po získání nezávislosti na začátku 90. let to totiž byli právě Švýcaři, kdo jim výsledkem 6:0 připravil dost krušný start do nové éry. Dosud se obě mužstva střetla třikrát, přičemž to pobaltské ještě nevstřelilo ani gól a nezískalo ani bod. Na druhou stranu doma se mu v tomto cyklu dařilo výtečně, ze čtyř zápasů ovládlo tři a prohrálo pouze s Anglií (0:1).

Angličané sice mají před výjezdem do Litvy již postup na mistrovství Evropy dávno zajištěný, ovšem i tak mají stále tak trochu o co hrát - jsou totiž jediným národním týmem celé evropské kvalifikace, který doposud neztratil ani jeden bod a může svou skupinu ovládnout s plným počtem deseti vítězství.

To však neznamená, že by Roy Hodgson nasadil svou nejsilnější možnou jedenáctku, ba naopak. Anglický manažer na závěr poskytne šanci zaujmout celé řadě hráčů, kteří by jinak do základní sestavy nakoukávali jen obtížně a měli by tak mít patřičnou motivaci se ukázat. Kromě celé řady očekávaných změn dojde také na debutujícího kapitána - ve svých třiatřiceti letech se poprvé s páskou na ruce v dresu Albionu představí Phil Jagielka.

"Jsem velmi rád, že tady mám Phila Jagielku s sebou," pochvaloval si Hodgson. "Zítra večer bude mým kapitánem." Stoper Evertonu byl logicky tímto oznámením nadšen: "Mám samozřejmě ohromnou radost, že za mnou Roy přišel a řekl mi to. Je to pro mě obrovská pocta a čeká nás velký úkol, abychom dokázali něco, na co můžeme být pyšní," poukazuje Jagielka na onu možnou stoprocentní kvalifikační úspěšnost.

"Je to už nějaký ten pátek, co jsme tuhle pouť započali a naším cílem bylo vyhrát každý zápas," pokračuje zkušený zadák Evertonu. "Tohle obvykle slýcháváte, ale tak nějak nečekáte, že se to nakonec taky povede, a tak je příjemné, že nyní máme šanci to opravdu dokázat. Je nám jasné, že půjde o náročný zápas. Už dříve jsme se vyjadřovali k umělému povrchu - bude to sice jiné, ale spousta z nás na něčem takovém trénuje nebo i hrává. Prostě se už nemůžeme dočkat, až na to dojde. Snad se nám podaří získat tu desátou výhru a zakončit naši cestu stylově," přeje si Jagielka.

Angličané již o své první místo ve skupině E nemohou přijít, a tak se Roy Hodgson uvolil poslat předčasně domů celou řadu zkušených hráčů, jako je kapitán Rooney, Carrick, Cahill, Milner či brankářská jednička Joe Hart. Jedinečnou příležitost postavit se do branky Albionu tak dostane mladý gólman Stoke Jack Butland.

Přesto však Hodgson nemíní brát utkání v Litvě na lehkou váhu. "Je to pořád velká událost. Myslím, že všechny kvalifikační zápasy jsou velká událost. Těšíme se na ni. Máme štěstí v tom ohledu, že jsme pátečním zápasem (s Estonskem) prošli bez jediného zranění."

"Phil na hřiště rozhodně přivede zajímavý tým," slibuje Hodgson. "Samozřejmě to bude mladý tým, ale půjde o hráče, kterým věříme. Čeká nás tým, který bude chtít také vyhrát, který je navyklejší na umělý povrch. Bude to náročné, ale jsme dobře připraveni a předvedeme to nejlepší, abychom dosáhli svého."

Litevci v pátek remízou 1:1 se Slovinci definitivně přišli i o doposud malinkatou šanci na postup do baráže a v posledním zápase skupiny tak již budou hrát jen o čest.

Matematicky to stále proveditelné je. Prakticky ale dost nereálné. Aby Slovinsko ztratilo třetí příčku a tedy baráž o evropský šampionát, muselo by v San Marinu prohrát a jeho konkurent Estonsko vyhrát nad Švýcarskem. Hostům zkrátka stačí uhrát bod nad trpaslíkem, týmem tvořeným amatérskými fotbalisty.

Pokud by tenhle senzační scénář opravdu nastal, pak by navíc museli hosté ztratit zároveň výrazně větší a lepší rozdíl v celkovém skóre, protože vzájemné zápasy Slovinska a Estonska, čili stále dvou kandidátů na třetí příčku, dopadly v obou případech vítězstvím domácích v poměru 1:0.

Dá se ovšem říci, že už i hostující trenér Srečko Katanec počítá s předstihem s tím, že to bude jeho mužstvo, kdo si zahraje v baráži o EURO. "O měsíc později nás čekají dva zápasy. Chci získat co nejvíce informací s ohledem na naše budoucí podmínky," uvedl. "Chci, abychom hráli na maximum a vyhráli."

Slovincům se už do sestavy vrátí záložník Kevin Kampl, který nebyl u posledního remízového zápasu s Litvou. Katanec přiznával, že mu proti pobaltské zemi, včetně zraněného útočníka Milivojeho Novakoviče, citelně chyběl. Tentokráte bude moci nasadit to nejlepší, co má k dispozici. "Všichni jsou fit a zdraví," potvrdil.

Hra proti San Marinu by měla být daleko lepší než před pár dny v Lublani. "Kampla jsem hodně postrádal. Chybí hlavně proti týmům, které hrají odzadu," vracel se Katanec k zápasu s Litvou. "Ale nebyl jsem překvapený, že jsme měli problém. Také Barcelona je má, když nemá Messiho. I když srovnávat oba dva nejde, podobnost tam je."

Domácí si zatím na své konto nepřipsali ani bod, vstřelili jen jednu branku a hned třicet čtyři inkasovali. Udržet co nejdéle čisté konto, takový bude jejich obvyklý cíl. "Soupeř se bude bránit, spoléhat na nějaké protiútoky. Takový fotbal nás čeká v devadesáti procentech případů," myslí si slovinský stratég.

Hráči Rakouska zažili naprosto úchvatnou kvalifikaci o evropský šampionát v roce 2016, po výhře 4:1 nad Švédskem si už dvě kola před koncem zajistili postup a v dosavadních devíti zápasech hned osmkrát zvítězili a jen jednou remizovali. Na závěr kvalifikace přivítají trpaslíka z Lichtenštejnska, na jehož půdě zvítězili v prvním vzájemném střetnutí jasně 5:0. Hosté jsou v tabulce na pátém místě s pěti body.

Rakušané ztratili body pouze ve svém prvním utkání, když doma remizovali se Švédskem 1:1, od té doby zaznamenali hned osm výher v řadě za sebou. Kromě již zmiňované vysoké výhry nad svým pondělním soupeřem porazili dvakrát Rusko (v obou případech 1:0), Moldavsko (2:1 a 1:0) a také Černou Horu, kterou po domácím výsledku 1:0 zdolali naposledy na její půdě v poměru 3:2. Lichtenštejnsko v souboji o předposlední příčku uspělo dvakrát s Moldavskem.

Nejprve na jeho půdě zvítězilo 1:0, v následné domácí odvetě se s ním rozešlo smírně 1:1. Cennou remízu si připsalo také proti Černé Hoře, když se s ní v domácím prostředí rozešlo po nerozhodném bezbrankovém výsledku. Domácí výběr má v tuto chvíli stejné skóre jako druhé Rusko, vstřelilo devatenáct branek a inkasovalo pouze pětkrát. Nejlepším střelcem je v kvalifikačním cyklu útočník švýcarské Basileje Marc Janko, který se trefil hned pětkrát.

"Je to pro nás sen, ve všech utkáních jsme předváděli dobrý výkon. I když jsme ve většině zápasů vyhráli pouze o branku, tak jsme vždy zkušeně kontrolovali průběh a hráli na hranici možnosti. Zisk pětadvaceti bodů je naprosto fantastický úspěch, současný osmibodový náskok před druhým Ruskem je těžko uvěřitelný. V závěrečném zápase s Lichtenštejnskem chceme předvádět ofenzivní hru a půjde především o pobavení diváků," uvedl domácí kouč Marcel Koller.

Ten se chystá dát šanci hráčům tzv. "druhého sledu", na druhou stranu nebere nic jiného než tříbodový zisk. "Lichtenštejnsko dokázalo potrápit naše úhlavní rivaly v boji o postup, má velmi dobrou defenzívu a rozhodně ho nemůžeme podcenit. Před evropským šampionátem ve Francii si chceme ozkoušet různé varianty, nicméně našim famózním fanouškům chceme nadělit vítězství," dodal spokojeně čtyřiapadesátiletý švýcarský trenér.

Rusko má před sebou poslední krok v cestě za vysněnými branami mistrovství Evropy ve Francii. V úterý v podvečer mu totiž na domácí půdě k definitivní jistotě stačí uhrát remíza s Černou Horou. Situaci navíc favorizovanému celku usnadní fakt, že Černohorcům už o nic nejde. O jakoukoli naději na účast mezi evropskou elitou přišli v pátek při domácí prohře s Rakouskem.

Scénář skupiny G je zcela jasný. Rakousko už má účast ve Francii jasný, po devátých zápasech už je vedle Moldavska a Lichtenštejnska mimo hru i Černá Hora. Rusové se Švédy mají jistotu přinejmenším baráže - a v úterý se rozhodne, který s papírově silných celků bude muset listopadovou zkoušku podstoupit.

Lépe k tomu má nakročeno Rusko, které tak tak v pátek zdolalo Moldavsko, a k jistotě postupu mu tak proti Černé Hoře stačí remizovat. Přímý postup by jim navíc nemusel utéct ani v případě porážky - za tohoto předpokladu by ovšem museli spoléhat na šok ve Švédsku, kde by právě zmíněné Moldavsko muselo zvítězit.

Trenér Leonid Sluckij tak své ovečky povede za postupem ve vlastním zápase. Oba celky mají divákům co vracet, jelikož první vzájemné utkání ve skupině (a i v historii) se vinou výtržností fanoušků Černé Hory nedohrálo. Z hlediště totiž po 67 minutách přilétl nespecifikovaný objekt, jež zasáhl brankáře Rusů Igora Akinfeeva, a hosté proto vyhráli kontumačně 3:0.

I proto už Černá Hora bude v zápase působit pouze v roli sparing partnera. V devíti zápasech získali pouze 11 bodů od třetích Švédů je dělí nesmazatelné čtyřbodové manko. Černohorci mohou kromě zmíněného zápasu s Ruskem litovat třeba remízy na hřišti Lichtenštejnska nebo páteční domácí porážky 2:3 s Rakouskem.

Svěřenci Branka Brnoviće tak nezopakují dosud jedinou účast v baráži zpřed čtyř roků, kdy v boji o Euro v Polsku a na Ukrajině vypadli s reprezentací Česka. Oproti zpackané kvalifikace do Brazílie však předvedli alespoň malý posun vpřed.

Ve skupině G se bojuje už pouze o druhé místo. Suverénně první však není Švédsko ani Rusko, tedy papíroví favorité, nýbrž kometa probíhající kvalifikace Rakousko. Právě dva výše zmíněné celky se porvou o zbylou postupovou pozici, přičemž Švédové k ní mají o něco dále. Moldavsko musí na domácí půdě bezpodmínečně porazit a ani to ještě nemusí stačit.

Situace v boji o druhou postupovou příčku, která zajistí týmu přímou účast na mistrovství Evropy ve Francii, je poměrně jednoduchá. Aby se Švédi vyhnuli nevyzpytatelné baráži, musí porazit nejhorší celek skupiny z Moldavska. K úspěchu však musí ještě doufat v selhání Ruska, kterému k postupu stačí uhrát jeden bod v domácím utkání s Černou Horou.

Velmi pravděpodobně se tak reprezentace okolo hvězdného Zlatana Ibrahimoviće bude muset opět prokousávat přes náročnou listopadovou baráž. Před dvěma lety takto vyhořeli na Portugalsku v boji o světový šampionát v Brazílii a tuze rádi by Švédsko postoupilo do Francie přímo.

Situaci si ovšem svěřenci Erika Hamréna zkomplikovali sami - z devíti zápasů v kvalifikaci získali jen patnáct bodů, přičemž nejbolestivější byla domácí porážka 1:4 s Rakouskem. Kdyby tento zápas zvládli, byli by Švédi vlastně už jednou nohou na Euru.

O účast mezi evropskou elitou si naopak mohou nechat jenom zdát fotbalisté Moldavska, kteří jsou poslední rok naprostými otloukánky. Ve skupině jsou poslední i za Lichtenštejnskem a není se čemu divit. Uhráli pouhé dva body, přičemž v domácím Kišiněvě nevybojovali ani jediný. Se Švédskem ostatně prohráli na vlastním stadionu 0:2.

Moldavané mimo to čelí i jednomu nelichotivému historickému maximu. Pokud totiž prohrají a zůstanou se dvěma body na chvostu tabulky, bude to pro ně nejhorší kvalifikace v novém tisíciletí. Hůře na tom byli naposledy v boji na mistrovství světa 1998 rovněž do Francie - tam v tvrdé konkurenci Anglie, Itálie, Polska a Gruzie skončili úplně bez bodu. Tehdy ale hráli o dvě utkání méně.