Premier League v kostce: Listopad

Po měsíci se opět setkáváme nad shrnutím uplynulých několika kol anglické Premier League, a opět se setkáváme nad neporaženým Liverpoolem a jeho opětovně navýšeným náskokem na čele. Když jsme se tu scházeli naposledy, živili Reds na Manchester City šestibodový náskok. Tentokrát je to bodů 11 a druhý už je Leicester...

Listopad v Premier League byl skutečně turbulentním obdobím. Po více než pěti letech se uzavřel režim Mauricia Pochettina na (nyní novém) White Hart Lane, po necelých dvou letech došla Arsenalu trpělivost s Unaiem Emerym, a zhruba po pár hodinách šel znovu od válu Quique Sánchez Flores ve Watfordu.

Liverpool dál není schopen udržet čisté konto a dál herně bůhvíjak neoslňuje, ale prožil si stoprocentní podzim a již teď dosáhl na metu 40 bodů. Předloni Reds pokoření téhož milníku zabralo o sedm kol déle.

Bodové nadílky Liverpoolu byste se teď nedobrali ani při sečtení počtu bodů libovolného dua z trojice Tottenham, Arsenal a Manchester United. Celé toto trio se aktuálně nachází pod hranicí 21 bodů, která se v minulosti po 14 kolech vždy osvědčila jako podmínka pro finiš v první čtyřce. Spurs jsou teď pátí.

Perfektní listopad bez inkasovaného gólu si prožil Leicester a stoprocentním ho pro naše účely také 1. prosince udržel Kelechi Iheanacho verze roku 2016, když krásně zakroucenou ranou v závěru rozhodl duel s Evertonem. Prosadil se i Jamie Vardy, jenž s góly v šesti po sobě jdoucích kolech dál útočí na vlastní titul.

Nedělní zápasy obcně připravily půdu pro další vyhazovy. Marco Silva s Evertonem živoří na 17. pozici jen dva body od propasti a Ole Gunnar Solskjaer nyní už téměř jistě bude mít ve stejné fázi sezony méně bodů než loni José Mourinho. Ten se pakoval s 26 body po 17 utkáních; Solskjaer by musel porazit Tottenham, Manchester City i Everton, aby se vůbec dostal na takovou úroveň - a to po létě plném utrácení. Nic moc.

Poznámka: Do všech listopadových rubrik se počítají i zápasy z 1. prosince.





Wolverhampton se Sheffieldem United sedí uvnitř první sedmičky, ovšem jejich nedělní měření sil vítěze nepoznalo, a proto se Chris Wilder s Nunem Santosem Espíritem musí spokojit jen s čestnou zmínkou. Nakonec se souboj o toto ocenění strhl hlavně mezi dvěma obvyklými podezřelými - Brendan Rodgers přitom s Leicesterem citelněji dominoval a korespondující střetnutí s Brightonem i Crystal Palace zvládl přesvědčivěji než Klopp s Liverpoolem, avšak v Němcův prospěch vše strhává zvládnutá bitva podzimu.

Můžeme se bavit o dvou sporných okamžicích, ale nad Manchesterem City Pepa Guardioly se prostě 3:0 nevede za žádných okolností - a Liverpool to dokázal. Mimoto Kloppův tým "prokázal charakter" pozdním obratem na Aston Ville (stejně jako ten Rodgersův s Evertonem). Takhle: nebylo to příliš hezké, ale tak to holt u favoritů občas bývá, a nad 14 vyhranými domácími zápasy v řadě se rameny krčí poněkud těžko.

Brendan Rodgers snad pro tuto chvíli promine, historický start do sezony se 40 body ze 42 nutno náležitě ocenit.



1. Raúl Jiménez (Wolverhampton) - 8.34
- 4 zápasy, 3 góly, 1 asistence, 24 střel, 10 na bránu, 9 klíčových přihrávek, 9 úspěšných průniků (60% úspěšnost), 13 vyhraných vzdušných soubojů (54% úspěšnost), 7 obranných zákroků (70% úspěšnost)

2. Dele Alli (Tottenham) - 7.93
- 4 zápasy, 3 góly, 1 asistence, 8 střel, 4 na bránu, 6 klíčových přihrávek, 10 úspěšných průniků (71% úspěšnost), 11 obranných zákroků (69% úspěšnost)

3. Adama Traoré (Wolverhampton) - 7.84
- 4 zápasy, 2 asistence, 1 střela, 5 klíčových přihrávek, 21 úspěšných průniků (84% úspěšnost), 7 vyhraných vzdušných soubojů (54% úspěšnost), 11x faulován, 7 obranných zákroků (64% úspěšnost), 28 centrů

4. James Maddison (Leicester) - 7.82
- 4 zápasy, 1 gól, 10 střel, 4 na bránu, 16 klíčových přihrávek, 87% přesnost přihrávek, 10 přesných centrů, 12x faulován, 13 obranných zákroků (% úspěšnost)

5. Sadio Mané (Liverpool) - 7.80
- 4 zápasy, 3 góly, 1 asistence, 12 střel, 7 na bránu, 10 klíčových přihrávek, 9 úspěšných průniků (64% úspěšnost)



Gólman: Bernd Leno (Arsenal)
Dávat do ideální sestavy kohokoli z defenzivy Arsenalu zní jako trolling nebo přinejmenším velký paradox. Pravdou ale je, že i Pat a Mat by si vedli ve stoperské dvojici lépe než David Luiz a kdokoli vedle něj, takže výkony Bernda Lena ve finále zachraňují Gunners alespoň zbytky cti. Německý gólman pochytal v listopadu 22 střel (nejvíc v lize) a především při remízách se Southamptonem a Norwichem (shodně 2:2) byl jednoznačným hrdinou. Domácí ostudu proti Saints odvrátil dokonce lapenou penaltou.

Čestná zmínka: Kasper Schmeichel (Leicester)

Pravý obránce: Ricardo Pereira (Leicester)
Podle statistického serveru WhoScored.com je pravý bek Leicesteru dokonce druhým nejlepším hráčem celé Premier League. Drží si stabilní formu, je klíčovou součástí nejsilnější obrany v lize - a co je v dnešní moderní kopané asi úplně nejdůležitější, brázdí lajnu jako o život. Jeho ofenzivní přínos byl i v listopadu znát, nejvíc se blýskl vítěznou asistencí na gól Iheanacha proti Evertonu.

Čestná zmínka: Trent Alexander-Arnold (Liverpool)

Pravý stoper: James Tarkowski (Burnley)
Anglický stoper měl měsíc jako na houpačce. Nominaci si vysloužil dvěma takřka dokonalými výkony, jež byly stěžejším stavebním kamenem u triumfů nad West Hamem a ve Watfordu (shodně 3:0). Tarkowski přispěl k vítězstvím také asistencí, potažmo gólem a asistencí k tomu. Ve zbylých dvou kláních však nezabránil překvapivě hladkým prohrám Burnley v Sheffieldu a posledně s Crystal Palace.

Čestná zmínka: Lewis Dunk (Brighton)

Levý stoper: Çağlar Söyüncü (Leicester)
Tak dobrý, že se do něj prý zakoukal sám Pep Guardiola, jenž by rád vyztužil svou zteřelou ekipu uprostřed obrany. Je pochopitelně pravdou, že Söyüncü je asi čtyřikrát platnější než Nicolas Otamendi, ale to není měřítko. Turek pokračuje ve výjimečných výkonech z úvodu ročníku, v listopadu pomohl Leicesteru ke třem čistým kontům a Crystal Palace dal dokonce vítězný gól. Morgan a Huth hadr.

Čestná zmínka: Virgil van Dijk (Liverpool)

Levý obránce: Andy Robertson (Liverpool)
Udrží někdy Liverpool čisté konto? Zatím se to Reds při snové sezóně překvapivě povedlo jen dvakrát - a na Anfield Road dokonce vůbec. Jenže Klopp má k dispozici tak silnou ofenzivu, že to je vlastně jedno. K té náleží i excelentní pár krajních beků, z nichž lepší měsíc měl tentokrát ten levý. Robertson nahrál na vítězný gól proti Man City, asistoval i potom proti Crystal Palace, no a úvodní zápas listopadu s Aston Villou (2:1) dokonce pomáhal otáčet vyrovnávacím gólem v závěru.

Čestná zmínka: Ben Chilwell (Leicester)

Pravý záložník: Sadio Mané (Liverpool)
Jeho věrný bratr ve zbroji Mohamed Salah listopad trošku promarodil a v lize odehrál jen slabě přes polovinu možných minut. A tak to nyní bylo především na čerstvě čtvrtým nejlepším fotbalistou světa za rok 2019. Sadio Mané byl absolutně klíčovou persónou Liverpoolu, prakticky sám vyhrál zápasy s Aston Villou, Crystal Palace a trefil se i proti Manchesteru City.

Čestná zmínka: Adama Traoré (Wolverhampton)

Pravý střední záložník: João Moutinho (Wolverhampton)
Bylo trochu překvapivé, když opora mistrů Evropy dva roky po triumfu opustila Monako, ale nikoli výměnou za velkoklub. Wolverhampton udělal nákupem Joãa Moutinha nebývalý počin, který se Vlkům vyplácí dodnes. V listopadu neprohráli a velkou měrou se o to zasloužil právě drobný středopolař. Bournemouthu dal famózní gól, další připravil a body pomohl vybojovat i asistencemi proti Arsenalu a Aston Ville. Úspěšnost jeho přihrávek v listopadu přesahovala 87 procent.

Čestná zmínka: Dele Alli (Tottenham)

Levý střední záložník: John Fleck (Sheffield United)
Sheffield United je v letošní sezóně rozhodně nejpříjemnějším překvapením Premier League. Zjevení, které sází na britskou kostru, ale na rozdíl od Burnley nespoléhá zápas co zápas na tentýž patern. Naopak, krásně se na ně kouká. Klíčem k úspěchu je ale nadále pevná defenziva, kterou jistí tři střední záložníci. Ten nejtvořivější z nich, John Fleck, měl úžasný listopad. Gólem sestřelil Burnley a zaskvěl se i proti Manchesteru United. Vedle branky vytasil famózní asistenci na Moussetův gól.

Čestná zmínka: Wilfred Ndidi (Leicester)

Levý záložník: Hueng-min Son (Tottenham)
S Vardym asi nejlepší hráč Premier League. Co do současné formy, samozřejmě. Sonův listopadový příběh začal katastrofálně - následkem jeho zákroku si Andre Gomes sám přivodil hororové zranění a Korejec byl psychicky na dně. Oklepal se však brilantně a v dalších zápasech létal po hřišti jako znovuzrozený. Ve čtyřech utkáních dal dva góly a hned u čtyř asistoval. Nejlepší byl při Mourinhově debutu, kdy rozhodl zápas s West Hamem.

Čestná zmínka: Christian Pulisic (Chelsea)

Pravý útočník: Lys Mousset (Sheffield United)
V Bournemouthu zoufale neefektivní a na konci právem nechtěný, v Sheffieldu zpočátku nevyužívaný. Dnes ofenzivní klenot a suverénně "nejgeniálnější" hráč v týmu. Proti Burnley vymyslel všechny tři góly a svou produktivitu proměnil i ve osobní zásahy do sítě Manchesteru United a Wolverhamptonu. Letos už se Lys Mousset podepsal u osmi gólů Blades - téměř polovině z celkové produkce. Zastínil i skvělého Vlka Jiméneze, který i přes výborné výkony musel ustoupit mezi čestné zmínky.

Čestná zmínka: Danny Ings (Southampton)

Levý útočník: Jamie Vardy (Leicester) - hráč měsíce
Tady vůbec nebylo o čem. O Cristianu Ronaldovi se povídá, že nestárne a gólů dává víc než kdy dřív. Ale Jamie Vardy, ten snad dokonce mládne. Ve dvaatřiceti má nejlepší formu v životě, na rozdíl od Portugalce neztratil ani píď ze své ďábelské dynamiky a rychlosti a v zakončení je nekompromisní jako v mistrovské sezóně 2015/16. V listopadu Leicester vyhrál všechny čtyři zápasy a Vardy ve všech čtyřech skóroval. Arsenal i Brighton navíc pomohl porazit i jednou asistencí.

Čestná zmínka: Raúl Jiménez (Wolverhampton)


Jen málokterý mladík je schopen se během pár měsíců a pouhých deseti ligových startů vypracovat v regulérní kult celé fanouškovské základny, natožpak jedné z těch notoricky nejnáročnějších. Allan Saint-Maximin (22) však není obyčejný mladík. Jen sedm dní po podpisu severoanglickému celku se vydal do West End foodbank, která ve spolupráci s Newcastlem United bojuje za potlačení hladu v místní komunitě. Nejednalo se o pouhé PR; Saint-Maximin sám vyrůstal v chudinské čtvrti Paříže a empatie má zjevně na rozdávání.

Radost přitom zasévá též, kudy s míčem běží. Proti Manchesteru City zkompletoval osm průniků z deseti pokusů, a byť se prakticky vždy jednalo o prostory daleko od branky soupeře, ochozy mu ochotně tleskaly. Saint-Maximin se fotbalem prostě baví. Míč raději (ne-li častěji) vodí, než nahrává, ale taky touto cestou průměrně získává nejvíce metrů hrací plochy (12,2). Navíc sem tam předvede i nějaký ten akrobatický kousek, a první gól či asistence jsou v tomhle okamžiku určitě pouhou otázkou času.

Jiný schopný driblér naopak na efektivitě již úspěšně zapracoval. Už 23. listopadu platilo, že se Adama Traoré (23) letos podepsal pod více branek, než ve svých třech předešlých sezonách Premier League dokupy (pět vs. čtyři) a o pár dní později už ve všech soutěžích zařídil 9 gólů, z toho u šesti asistoval. Bez příspěvků přímočarého křídelníka by Wolves byli v lize o sedm bodů chudší, čili v tuto chvíli sedmnáctí.

Na opačném konci spektra se bohužel pohybuje hned několik letních posil, které nám nedávno laskavě připomínal výčet Football365. Na něm figuroval třeba 13,5milionový bek Lloyd Kelly (21), který byl v létě coby objekt zájmu Liverpoolu často jmenován mezi největšími bargainy, a přece dosud za Bournemouth i kvůli počátečním zdravotním trablím odehrál jen jedno pohárové utkání.

Bývalá velká naděje Celtiku, křídelník Patrick Roberts (22), na tom se svými třemi krátkými camey z Norwich není o moc líp, a v souvislosti se 16milionovým žolíkem Patrickem Cutronem (21) se nedávno hovořilo o bleskurychlém odchodu z Molineux. Agent takové zvěsti sice v cukuletu popřel, ovšem pravdou je, že letní posila z AC Milán zatím ostrými pálí spíše za italskou "21" než za Wolverhampton (dvě soutěžní trefy za 796 minut).

---