Premier League - souhrn podzimu (3)

Arsenal postavil předsezonní předpoklady na hlavu a po podzimní části vévodí celé Premier League. Kanonýrům dýchá na záda Manchester United, ztráta třetí Chelsea je už šestibodová. Na ukončení dlouhého čekání na mistrovský titul si zřejmě bude muset ještě počkat Liverpool, před který se dokázal vklínit Manchester City. Hodně důvodů ke spokojenosti mají v Evertonu...



Méně slavný liverpoolský tým letos plně splňuje předsezónní předpoklady. Kromě ligových bojů o poháry si výborně vede i v Poháru UEFA, kde postoupil do dalších bojů z prvního místa skupiny bez ztráty bodu.

Kvalitu evertonského týmu ukázaly už úvodní dva zápasy – výhra nad Wiganem a následně i Tottenhamem. Toffees však tyto dobré výsledky delší dobu nedokázali napodobit, a proto se drželi ve středu tabulky s menší ztrátou na poslední tým než na vedoucí.

Na konci října ovšem přišla skvělá série, díky které se Everton dostal na příčky pohárové. Skoro celé dva měsíce nepoznal chuť porážky, a to ať už v Premier League nebo v poháru. V lize oslavil za tu dobu ze sedmi zápasů pět výher a dvě remízy. Nejvíce se vyjímá vysoká výhra 7:1 nad Sunderlandem, ale také velmi cenná remíza ze Stamford Bridge.

Další prohra přišla až den před Vánoci, kdy svěřenci kouče Moyese nestačili na rozjetý Manchester United. Nejhorší letošní zápas však přišel teprve nedávno, konkrétně v předminulém kole. Zápas proti Arsenalu neměl jasného favorita, Everton se sice ujal jako první vedení, jenže Gunners ve druhé půli zabrali a svému soupeři nastříleli čtyři góly. Konečný výsledek proto zněl 1:4 ve prospěch londýnského klubu.

Po odehraní základních skupin patří v Poháru UEFA Everton mezi nejžhavější kandidáty na triumf. Toffees se totiž dostali do jedné z nejtěžších skupin a prošli jí bez bodové ztráty! Porazili soupeře jako Zenit Petrohrad, AZ Alkmaar nebo německý Norimberk. Los jim byl navíc nakloněn i při losování soupeřů do 3. kola. Jejich soupeřem se totiž stal norský Brann Bergen.

Everton do svého týmu získal už dva hráče. Tím prvním je mladičký obránce, případně záložník Dan Gosling, na hostování z Valencie přichází starý známý Manuel Fernandes. David Moyes údajně ještě navíc usiluje o získání Daniela Van Buytena, Aršavina nebo Davida Albeldy.



Liverpool utratil před sezonou nemalou finanční částku za nákupy, jenže tyto investované peníze se mu prozatím v podobě úspěchů nevrátily. V Lize mistrů postoupil do osmifinále s odřenýma ušima a v Premier League se nachází až na pátém místě.

Navíc spor mezi koučem Rafaelem Benítezem a americkými vlastníky neustále sílí a o odchodu španělského manažera se už několikrát velmi živě diskutovalo. Dosud na něj však nedošlo, a proto Reds vede i nyní, v těžké situaci.

Torres, Voronin, Babel - to je jen výčet jmen, které vedení týmu z města Beatles v létě přivedlo. Hned první zápas dokázal, že to byla trefa do černého, Liverpool v závěrečných minutách rozhodl o výhře nad Aston Villou a začal nejlepším možným způsobem. I po odehraných deseti kolech na tom nebyl špatně – 5 výher a stejný počet remíz. Největší síla se skrývala v kvalitní defenzívě, Reds za tu dobu inkasovali pouhých pět branek.

Vše vypadalo nadějně až do 16. kola. Zápas v Readingu měl prodloužit sérii výher na číslo čtyři, místo toho však přišlo velké rozčarování. The Royals srazili Liverpool do kolen třemi přesnými zásahy, jediný gól na 3:1 dal tehdy samotný kapitán Gerrard. Na nadcházející kolo byl připraven jeden z nejzajímavějších utkání celé sezóny. Na Anfiel Road zavítal samotný Manchester United, jenže z tohoto duelu bylo další zklamání a druhá prohra v řadě.

To, že nejsou svěřenci Beníteze v krizi, potvrdili hned v dalších zápasech, nejprve porazili Portsmouth a následně také Derby. Poslední dva zápasy však skončili pouze remízou (1:1 s Wiganem, 0:0 s Manchesterem City)

Když se Liverpool dozvěděl své soupeře pro základní skupinu v Lize mistrů, panovala v jeho táboře spokojenost, ovšem že postoupit bude tak složité nepředpokládal nikdo. Po úvodních třech zápasech měli na svém kontě hráči v červených dresech pouhý bod a pro jistotu postupu museli všechny nadcházející zápasy vyhrát. Odvrátili hned tři mečboly vyřazení a nastříleli v nich šestnáct branek! Jejich soupeřem v osmifinále se stane milánský Inter.



Manchester City = nejpříjemnější překvapení letošního ročníku. Fanouši Citizens musejí být po odehraných jednadvaceti kolech nadmíru spokojeni. Jejich oblíbenci se totiž nachází na výborném čtvrtém místě.

Před sezónou se v Manchesteru událo několik důležitých změn. Tou největší bylo bezesporu angažování zkušeného taktika Svena Gorana Erikssona na post hlavního kouče. Pod úspěšným Švédem se City rozehráli ke skutečně výborným výkonům. Hned první tři utkání vyhráli a dostali se dokonce do čela tabulky, pak však přišly dvě prohry v řadě a bylo po úvodní euforii.

Manchester až na pár výjimek prozatím podává velmi vyrovnané výkony. Jen tak se ale nezapomene na debakl 0:6, se kterým odjel ze Stamford Bridge. Citizens sice letos bodují, moc gólu v jejich zápasech ale nepadá, což také dokazuje poměrně skromné skóre 29:22. Nejlepším střelcem je navíc záložník Elano, který dal prozatím pouhých pět branek. Právě brazilský středopolař přišel do Anglie teprve před letošní sezónou, ale stačilo mu půl roku na to, aby si získal snad všechny fanoušky.

Největší výhodou Citizens je velmi velká úspěšnost na domácí hřišti, kde ani jednou neprohrál, a vyrovnaný kádr. Stačí se jen podívat na útočnou řadu. O místo v základní sestavě se perou hvězdy jako Božinov, Bianchi, Mpenza, Vassel nebo Samaras. To samé platí o brankařích. Za jedničku byl před sezónou považován Andreas Isaksson. Začátek sezóny však neodchytal kvůli zranění, jenže žádný velký návrat se nekonal. Švédského reprezentanta z brány vytlačil anglický mladíček Joe Hart, jemuž bude krýt záda Kasper Schmeichel.

Manchesteru se sice v posledních zápasech nedařilo podle představ (3 remízy a 1 výhra), přesto cíl na letošní sezónu zůstává stejný – umístit se na pohárových pozicích. Po odehrání více jak poloviny sezóny k tomu mají Citizens nejlepší předpoklady, navíc není vyloučeno, že je příští rok uvidíme hrát milionářskou Ligu mistrů.



Hodně vzruchu letos jako tradičně vzbuzovala Chelsea. Nejprve veškerou fotbalovou veřejnost zaskočila zpráva, že byl odvolán populární kouč jose Mourinho a následně překvapilo i jméno jeho nástupce – Avrama Granta. Také se objevily spekulace, že Mourinha bude co nevidět pryč z Chelsea následovat i Drogba a zdálo se, že je londýnský klub s bezednou pokladnicí na odpis. Bezejmennému izraelskému kouči se ale povedl husarský kousek – dovedl Chelsea na 3. příčku.

Chelsea přitom nezačala špatně. Mourinho rozjel svou čtvrtou sezonu u týmu ve velkém stylu, když v prvních čtyřech kolech třikrát vyhrál a remizoval jen jedinkrát, a to s Liverpoolem. Pak se však mašina jménem Chelsea zadrhla a následovala stejná porce zápasů bez výhry. Stačily ale jen dva nevyhrané duely v lize, senzační remíza s Rosenborgem v Champions League a údajné neshody s vedením, aby se kdysi nedotknutelný "Special one" pakoval. Na jeho místo nastoupil Avram Grant, chráněnec Romana Abramoviče a někdejší kouč izraelské reprezentace. Hned se vyskytly řady pochybovačů a další impuls k nedůvěře v nového manažera přišel s prohrou na Old Trafford a remízou s Fulhamem.

Od té doby už ale Grant získává jen příznivce, k čemuž přispěl i příchod asistenta Henka Ten Cateho. Následující čtyři zápasy jeho svěřenci nedostávají gól a jen vyhrávají, nejvýrazněji proti výtečnému Manchesteru City 6:0. Chelsea se rozjela do famózní formy a i Drogba začal uvažovat o setrvání na Stamford Bridge. Blues pak prohrávají pouze se svým londýnským sousedem Arsenalem a jinak ztrácejí body akorát s Evertonem a Aston Villou. Přestože je Chelsea momentálně třetí, na vedoucí Arsenal ztrácí dokonce šest bodů a pokud chce ještě urvat titul, což určitě chce, bude muset na jaře hodně přidat. Hned v lednu jí ale čeká obtížné období bez tahounů Essiena a Drogby, kteří pojedou hájit barvy svých zemí na africký šampionát. Chelsea má navíc momentálně na marodce i několik klíčových Evropanů. Patří mezi ně Lampard, Terry, nebo také Malouda se Ševčenkem.

Avram Grant nedávno prohlásil, že prý v zimě nikoho nepustí, přestože je velký zájem zejména o Wayna Bridge. Už teď je ale jisté, že po sezoně, podle svých slov, na Stamford Bridge skončí Didier Drogba. Velké oživení by do týmu měl přinést Nicolas Anelka.



Přestože Manchester United neodstartoval zrovna ideálně, rychle se zvedl a prožívá sezonu ne nepodobnou té minulé, mistrovské. To se přetahoval o první místo s Chelsea, letos předvádí totéž s Arsenalem, zatím na něj dva body ztrácí.

V utkání o Community Shield sice Rudí ďáblové zdolali na penalty Chelsea, ale jinak je úvod sezóny nezastihl v příliš velké pohodě. Nedařilo se hlavně v útoku, hned v prvním kole přišlo nepříjemné zranění Rooneyho, ve druhém vyloučení a třízápasový trest pro Ronalda, dlouho se rozehrával Tevez, jenž se trefil až v sedmém kole. Výsledkem tak byly jen dva body po třech kolech.

Pak ale přišlo osm výher v řadě, včetně té nad Chelsea, která byla čerstvě bez trenéra Mourinha. Pohodu v týmu narušilo jen ostudné vyřazení z Ligového poháru od Coventry. Až ve čtrnáctém kole United zaznamenali další ligovou prohru, když nestačili na Bolton. Hladce postoupili v Lize mistrů, na domácí scéně stíhali Arsenal a po Vánocích se i na jedno kolo dostali před něj, než je opět srazila třetí prohra v sezoně, na hřišti West Hamu.

Přes původní nesnáze týmu skvěle šlape ofenzíva, z dua Rooney - Tevez, podporovaného nejlepším ligovým střelcem Cristianem Ronaldem, jde strach. Dohromady tato trojice nasázela 26 branek. Ještě více se ale United mohou chlubit svou obranou. Přestože letos kvůli zranění ještě nenastoupila zkušená opora Gary Neville a zdravotní problémy se nevyhýbají ani brankářské jedničce Van der Sarovi, inkasovali United jen jedenáct branek, nejméně v lize. Už v minulé sezoně byla čtveřice Neville, Ferdinand, Vidič a Evra kompletně jmenována do ideální jedenáctky Premier League, letos zatím s jedinou změnou, když na místě Nevilla nastupuje Brown, v dobrých výkonech pokračuje.

Manažer Sir Alex Ferguson, služebně nejstarší kormidelník v lize, může mít jen radost z toho, jak se uchytily letní posily. O Tevezovi, který patří do základu, již byla řeč. Také díky jeho výkonům trochu utichly nářky fanoušků, že po odchodu Smithe a Rossiho a konci kariéry Solskjaera chybí útočníci. Dostatek možností je ale v záloze, odkud mohou hned tři hráči (Ronaldo, Giggs a Scholes) zaskočit na hrotu, i díky tomu, že si o své místo několikrát hlasitě řekly dvě posily z Portugalska, záložníci Nani a Anderson. Neztratil se ani anglický reprezentant Owen Hargreaves, možností jak sestavit záložní a útočnou řadu tak má Ferguson dostatek.

Na jaře se jistě nedá čekat nic jiného, než boj o ligový titul. United by ale rádi uspěli i v Lize mistrů, což může narušovat jejich soustředění na domácí soutěž. Určitě nepomohla ani předvánoční aféra s večírkem, na němž se měla o rozptýlení fotbalistů starat stovka striptérek a který údajně skončil znásilněním jedné z nich. Hodit se ale jistě bude o něco širší kádr, než na podzim - blízko návratu jsou dlouhodobě zranění Neville a Scholes, další záložník Park se už na hřišti objevil, v březnu by měli být fit i poslední dva dlouhodobí marodi, obránce Silvestre a třetí gólman Foster.



Jen málo bylo před touto sezonou těch, co pasovali Arsenal do role favorita na titul a snad na prstech jedné ruky byste spočítali ty, kteří ho dokonce považovali za favorita úplně největšího. Jenže mladé pušky pod vedením zkušeného lodivoda Arseneho Wengera vypálily všem takovým rybník, jelikož po podzimní části vévodí tabulce Premier League o dva body před Manchesterem United.

S odchodem Henryho vynikla hned řada hráčů, kteří dříve byli jen ve stínu francouzské modly. Úlohy prvotřídního střelce se zhostil tožský reprezentant Adebayor a nebýt zranění Van Persieho, možná by měl v nástupci legendárního Dennise Bergkampa výtečného parťáka. V závěru roku to navíc střílelo i třetímu útočníkovi Eduardovi a o slovo se čas od času přihlásil i mladík Bendtner.

Věci se děly i v jiných řadách. V té záložní senzačně vystoupil ze stínu kapitána brazilské reprezentace Gilberta Silvy Flamini a stal se nepostradatelnou součástí leckdy pětičlenné skvadry středopolařů. Přesto váhá nad prodloužením smlouvy a možná po sezoně jako volný hráč prchne do Juventusu. Ovšem hlavní část pozornosti okolí na sebe stejně trhá mladá španělská star jménem Fabregas, která se podílí takřka na každé úspěšné akci svého týmu a sbírá jednu asistenci za druhou. V obranné linii se zase nečekaně brzy a po zásluze nastálo zabydlel krajní bek Bacary Sagna a velký vzruch vyvolal i sesun Jense Lehmanna na post týmové dvojky za Španěla Almuniu.

Arsenal vstupuje do roku 2008 jako doma neporažený celek a vůbec, ani venku si nevede zle. Vždyť mimo Emirates Stadium prohrál všehovšudy jen jedinkrát a dohromady ztratil za celý podzim pouhých 13 bodů! Naposledy vstupoval do nového roku jako lídr v polovině sezony 2002/2003, ale nakonec skončil o pět bodů za Manchesterem United, který nepříjemně dýchá Arsenalu na záda i letos. Každý si ovšem jistě vzpomene, jak si vedli Kanonýři hned v nadcházejícím ročníku – takřka bez zaváhání si došli pro titul. Pokud ale Arsenalu vydrží ta fazóna z podzimní části sezony, nelze v žádném případě vyloučit, že před sebe nakonec tentokráte Red Devils nepustí.

Manažer Arsenalu Arsene Wenger prohlásil, že prý nechystá žádné změny v kádru během lednového přestupového období. Přesto se spekuluje o několika borcích, kteří by mohli buďto v zimě, ale spíše až v létě, posílit řady Gunners. V hledáčku Arsenalu podle médií uvízli Modrič, Palladino a další. Z hostování v Birminghamu se vrátil Djourou a zalepí tak v lednu místo v sestavě po Tourem, jenž ještě spolu s Ebouem odjede na africký šampionát.

V zimě by mohla vedoucí tým Premier League opustit dvojice Diarra – Lehmann, oba ale asi jaro přečkají ještě v barvách Arsenalu. Wenger pak pustil na hostování mladého Španěla Meridu do San Sebastianu.