Premier League - souhrn 31. kola

Góly: 16. Marcus Rashford

Úděsný březen pro Manchester City pokračuje. Bleděmodří v tomto měsíci odehráli už páté soutěžní utkání a trefit se přitom dokázali pouze do sítě beznadějně poslední Aston Villy. Naopak Louis van Gaal se po vypadnutí z Evropské ligy dočkal sladké satisfakce...

Dominantou utkání bylo bezesporu tragikomické vystoupení Martina Demichelise. Jeho bránění zčásti dovolilo Marcusi Rashfordovi stát se nejmladším střelcem novodobé historie manchesterského derby, kdy sám 18letý forvard před Hartem prokázal obdivuhodně chladnou hlavu. A právě Rashforda potom Demichelis rovněž očividně fauloval na penaltu, aby se nad evidentně tápajícím veteránem snad vědomě smiloval sudí Oliver.

Citizens přitom neodstartovali úplně špatně a zejména souboj Kun Agüero versus Chris Smalling často vyzníval lépe pro domácí. Jenže postupem času se bleděmodří uchylovali k čím dál ospalejší hře, které nijak nepomohlo ani zranění Raheema Sterlinga z 26. minuty.

Pokud Manuel Pellegrini doufal, že jeho svěřenci do druhé půle vstoupí tou pravou nohou, ošklivě se mýlil. Hned po pár minutách tragický Demichelis v podstatě uhnal Joea Harta, jenž si vinou jeho špatné malé domů cosi udělal s lýtkovým svalem, a zoufalý Pellegrini následně již v 53. minutě stáhl argentinského obránce ve prospěch útočníka Bonyho.

Od té doby už Citizens přeci jen začali rivala mačkat, Agüero však dnes jednoduše neměl svůj den. Nejprve ještě smolně zamířil do bližší tyče, když ho zprava krásně vyzval Yaya Touré, posléze už si ale sám měl počínat lépe, jakmile ho nádherně našel David Silva, a on hlavou pro změnu vůbec nedokázal usměrnit míč dle svých představ.

V 81. minutě takhle Manchester City sice vedl na střely 22:5, ovšem co se týče projektilů vtěsnaných mezi tři tyče, měli těsně navrch United. A na tom se už nic měnit nemělo. Také další dokonalý míč od Davida Silvy totiž Agüero poslal mimo vymezený prostor.

Góly: 1. Harry Kane, 16. Harry Kane, 52. Christian Eriksen

Takhle se odpovídá na výzvu Leicesteru. Na White Hart Lane přijel třemi výhrami v řadě povzbuzený Bournemouth, ale Kohouti sezobli Třešničky naprosto hladce. Hosté ani jednou nevystřelili na branku, naopak Tottenham pod vedením nejlepšího střelce Premier League Harryho Kanea třikrát skóroval. Stáhli tak manko na první místo opět na pět bodů.

Před pěti měsíci se už v první minutě prosadil záložník Bourmenouthu Matt Ritchie; a i v odvetě na White Hart Lane se domácí dostali do vedení po pár vteřinách. Tottenham otevřel skóre po pouhých 43 sekundách, Kyle Walker poslal z pravé strany dokonalý centr a Harry Kane se i přes pečlivé Francisovo bránění dostal k miniaturní gólové teči. Boruc byl bezmocný.

Tehdy v říjnu brzký gól jeho střelcům uškodil; do půl hodiny totiž Cherries prohrávali 1:3 a nakonec dostali potupného bůra. Dnes se však podobný scénář neopakoval, Tottenham naopak pečlivě své vedení střežil a aktivně se měl k jeho navýšení. Dočkal se za čtvrt hodiny po nesmírně přímočaré akci. Od Wimmera se míč rychle dostal k Allimu, ten bez váhání vykouzlil skvělou kolmici Harrymu Kaneovi, jenž přesnou střelou k tyči zvýšil na 2:0.

Bournemouth je znám svým vířivým stylem hry, Cherries ostatně naběhali nejvíc kilometrů ze všech týmů v této sezóně. Po dvougolové facce však výrazně zkrotli a nepouštěli se ani do tak aktivního presinku. Tottenham tam mohl dlouhé minuty v poklidu kombinovat; neměl proč hnát se do útoku na úkor jistoty v defenzivě.

Potřetí se síť za zády Boruce vlnila ještě do přestávky, když Dierův centr usměrnil do branky Dele Alli. Balón z pravé strany však tečoval Kane, jenž se nacházel v těsném ofsajdu. Bournemouth se dostal za celý poločas k jediné šanci, Cook navíc po rohovém kopu hlavičkoval nad.

V kabině Eddie Howe udělal velkou bouřku, dva hráči zůstali v kabině a herní obraz se změnil. Hosté byli aktivnější, častěji na míči, a přestože Llorise přímo neohrozili, jejich hra byla o třídu kvalitnější. V poslední třetině hřiště však byla kvalita přece jen na straně Tottenhamu, a to před oběma brankami.

Jednoduše nezastavitelný byl hlavně hrdina utkání Harry Kane. Jeho pas, jímž vysunul Walkera, ještě vinou nepřesné rány punc asistence nedostal, ale když ve dvaapadesáté minutě tvrdě vypálil za vápnem a Boruc vyrazil jeho pokus jen před nohy Christiana Eriksena, šli Kohouti už do třígólového vedení.

Hra se poté výrazně uklidnila, což se vzhledem k výraznému manku dalo očekávat. Tottenham si hlídal zadní vrátka a nedovolil Bournemouthu jednu jedinou střelu na branku. Svěřenci Mauricia Pochettina pak ještě párkrát zahrozili, ale zatímco Alli nezasáhl skvělou Eriksenovu přihrávku, Mason z úhlu ztroskotal na Borucovi.

Góly: 83. Aleksandar Mitrović - 44. Jermain Defoe

Po šesti porážkách v řadě se Newcastle konečně v derby se Sunderlandem dopídil alespoň k bodu. Remízu 1:1 zachránil Strakám krátce před koncem Aleksandar Mitrović, který tak odpověděl na trefu Jermaina Defoa ze závěru prvního dějství. Z dělby bodů je však nejšťastnější Norwich, který na protivníky v boji o sestup drží dva, respektive tři body náskoku.

Začátek utkání byl trošku chudší, zajímavě se napřahovali Defoe s Mitrovićem, kteří však minuli branku. Rodwella zase vychytal Ellito. Velkou šanci prolomit bezgólový stav měl po půlhodině Jonjo Shelvey, jemuž se naskytla exekuce přímého kopu ze slabých dvaceti metrů. Pálil po zemi a na stranu brankáře Mannoneho, ale prostor tří tyčí minul. Podobně si vedl na druhé straně Wahbi Khazri, který však neměl tak výhodnou pozici k zakončení.

Sunderland však v Tyne-wear derby poslední roky dokonale umí a dokázal to ještě do přestávky. Khazriho roh nakrátko zakončil Borini, jehož ještě Elliot vychytal, avšak odražený míč zadáci Newcastlu neubránili. Proti Jermainu Defoeovi nikdo nestihl vyběhnout a drobný kanonýr povedeným volejem otevřel skóre. Defoe tak bez dvou týdnu přesně po roce zopakoval svůj gól z derby - tentokrát však nebyl vítězný.

Newcastle potřeboval ihned zkraje druhé půle na rivala zatlačit, což se mu povedlo téměř dokonale. Townsendův roh přes Mitrovićovu hlavu dolétl k Pérezovi, který krkolomně nasměroval míč na branku - z čáry za překonaným Mannonem jej však vykopl do bezpečí Yann M’Vila. Krátce nato zakončoval hlavou po centru Sissoka Mitrović, ale tentokrát byl Mannone na správném místě.

Hrozilo však na obou stranách a Rob Elliot musel v 58. minutě vytáhnout těžký zákrok. Khazriho průnik do vápna dovedl do konce Van Aanholt, jehož pohotová pumelice mířila pod břevno - vymrštěná Elliotova ruka však míči zkřížila cestu a zabránila v cestě do sítě.

V poslední půlhodině byl Newcastle jasně lepší a Sunderland se k ničemu nedostal. Ani Straky však nebyly extra nebezpečné. Až do vyrovnání se pouze propagačně pokoušeli o střely Ayoze Pérez či Jonjo Shelvey.

Rozhodující okamžik utkání však přišel až ve čtyřiaosmdesáté minutě, kdy se konečně dostal do pohodlné pozice Georginio Wijnaldum. Na pravé straně si poradil s bránícím N’Doyem, exkluzivním centrem oslovil Aleksandara Mitroviće a ten už hlavou míč dokázal dostat do sítě.

Góly: 64. Sadio Mané, 83. Graziano Pellè, 86. Sadio Mané - 17. Philippe Coutinho, 22. Daniel Sturridge

Southampton vs. Liverpool aneb Jak mohou střídání rozhodnout zápas. Po prvním poločase vedl Liverpool na St. Mary’s Stadium už 2:0, do druhého dějství však nastoupili čerství Sadio Mané s Martinem Škrtelem a začaly se dít věci. Senegalec neproměnil penaltu, přesto vstřelil dva góly, které spolu s jednou trefou Graziana Pellého znamenaly skvostný obrat. Obrat, který měl do značné míry na svědomí i zmíněný slovenský stoper...

Svěřenci Jürgen Kloppa přitom do utkání vstoupili přímo pohádkově, už v sedmnácté minutě vybojoval po zdánlivě ztracené akci míč na půlící čáře Adam Lallana, který jej předal Philippemu Coutinhovi. Brazilský kouzelník popoběhl do vzdálenosti nějakých třiadvaceti metrů a parádně k tyči vypálil. Forster vinou poněkud těžkopádnějšího zákroku na balón nedosáhl.

Ani ne za pět minut už vedl Liverpool o dva góly, opět po velmi přímočaré akci. Protiútok vedl Divock Origi, ve vápně uvolnil Daniela Sturridge, jenž si poradil parádně. Tělem zmátl Bertranda a přízemní ranou na zadní tyč nedal brankáři šanci. Reds navíc mohli odskočit dokonce na tři góly, jenže Allenův gól nebyl uznán z důvodu postavení clonícího hráče mimo hru.

O přestávce se však děly věci. Ronald Koeman poslal do hry vedle Saida Maného i Victora Wanyamu a tento tah se ukázal jako klíčový. Stejně jako rozhodnutí Kloppa dát šanci Martinu Škrtelovi. Právě slovenský reprezentant po třech minutách na trávníku fauloval ve vápně Pellého - to měl však ještě štěstí, jelikož Mané nařízenou penaltu i zásluhou skvělého zákroku Mignoleta neproměnil.

Belgický gólman dokázal svůj tým zachránit ještě po hodině hry, kdy konečky prstů vytáhl nad břevno parádní pumelici Romeua. Za pár vteřin však Ward-Prowse vybojoval na Flanaganovi míč, Pellé jej posunul k Sadiovi Manému, jenž tvrdou ranou napříč malým vápnem vstřelil klíčový kontaktní gól.

V závěrečné desetiminutovce se pak Liverpool definitivně zlomil, na čemž měl velký podíl zmíněný Škrtel. Nejprve prohrál vzdušný souboj s Grazianem Pellém, k italskému útočníkovi se posléze míč vrátil, aby jej nádherně poslal do branky. Vrcholem zmaru však byla situace o pouhou minutu a půl později...

Mignolet na začátku celé akce nezvládl odkop; do "svíce" se chtěl hlavou opřít Martin Škrtel, jenže minul - a vzápětí ho jako malého žáčka odstavil tělem o 15 kilo lehčí Ward-Prowse. Pellé pak bez váhání vyslal chytrou kolmici na Sadia Maného, jenž tentokrát přízemní střelou (opět na zadní tyč) rozhodl přestřelku ve prospěch domácích.

Góly: 53. Federico Fernández

Důležitý krok směrem k záchraně dnes udělala Swansea, která na vlastním stadionu porazila beznadějně poslední Aston Villu nejtěsnějším možným rozdílem. Naopak Villans stále zůstávají na šestnácti bodech a musel by se stát zázrak, aby po sezóně neputovali o soutěž níž. Ačkoliv byli dnes Labutím více než vyrovnaným soupeřem, srazila je chyba brankáře Brada Guzana.

Nejlepším hráčem družiny Rémyho Garda je v letošní sezóně zřejmě Jordan Ayew a dá se očekávat, že v případě sestupu do druhé ligy v Birminghamu do podzimu nevydrží. Právě ghanský křídelník si sám vypracoval první zajímavou možnost ke skórování, když obral o míč váhajícího Corka, dokázal se na hranici šestnáctky dobře uvolnit, branku však přestřelil.

Oba celky často hrozily ze standardních situací, ani jeden z gólmanů ale příliš práce neměl. Krátce před odchodem do kabin po centru Gueyeho zakončoval povedenými nůžkami Rudy Gestede, Lukasz Fabianski nicméně ani tentokrát zasahovat nemusel, neboť míč směřující k tyči vyhlavičkoval Ashley Williams.

Klíčový moment celého utkání přišel v 53. minutě. Na centr z volného přímého kopu Gylfiho Sigurdssona vyběhl brankář Brad Guzan, míč však nedůrazně vyboxoval pouze do Federica Férnandeze, od něhož se balón šťastně odrazil do sítě. Argentinský stoper si tak připsal premiérovou trefu v Premier League, ovšem stále se nachází v záporných číslech - vlastní góly si dal totiž již dva.

Mnoho slibně se rozvíjejících akcí obou týmů dnes ukončila nepřesnost v předfinální fázi, a tak není divu, že dnes Liberty Stadium viděl pouhé tři střely na bránu. Domácí fanoušci každopádně mohli být spokojeni alespoň s výsledkem a cennými třemi body.

Góly: 45. Cesc Fàbregas, 88. Cesc Fàbregas (pen.) - 17. Manuel Lanzini, 61. Andrew Carroll

Z nudné partie se nakonec díky hektickému závěru stal docela dobrý střet dvou londýnských celků. Chelsea nakonec prodloužila sérii neporazitelnosti na 14 zápasů, o což se postaral dvougólový Cesc Fábregas. West Ham po gólech Lanziniho a Carrolla dvakrát vedl, nicméně tři body nutné k poskočení na čtvrtou příčku nakonec nezískali. Na Stamford Bridge svítilo po závěrečném hvizdu skóre 2:2.

Chelsea vůbec nezvládla vstup do utkání, jakožto i celý první poločas. West Ham byl hbitější, pravidelně dřív u míče a kvalitnější, když se k němu dostal. První střelu na branku sice vyprodukoval po přihrávce Fábregase Rémy, ale síť se vlnila až po Lanziniho nádherné ráně. Dimitri Payet mu na hranici vápna přiťukl míč, no a Manuel Lanzini vypálil míč parádně pod břevno Courtoisovy branky.

Blues byli nedůrazní v defenzivě, ale ani směrem dopředu do nebylo nikterak pozitivnější. Kenedy zajímavě napřáhl za vápnem, ale netrefil branku. Jediný jmenovatel v modrém dresu, který působil West Hamu nebezpečí, byl Cesc Fábregas, který obloučkem do vápna dovolil druhé nedůrazné zakončení Rémymu.

Španělský záložník ostatně vykřesal pro Chelsea i jiskru naděje na konci poločasu, když se v nastaveném čase chopil exekuce přímého kopu. Willian o chvíli dřív těsně minul, a tak dostal důvěru Fábregas, jenž si se střelou ze slabých dvaceti metrů poradil famózně. Míč směřující do šibenice Adrián neměl naději zastavit.

Po změně stran už vypadala hra londýnského celku o něco lépe, ale West Ham uměl využít i tohoto tempa hry. Bilićův tým se zaměřil na protiútoky, což se opět čtvrt hodiny po začátku poločasu vyplatilo. Cresswell ještě poslal svůj střílený centr do břevna, ale střídající Andy Carroll už byl precizní. Skvělý pas Payeta si rychle převzal a nedokonale chytajícího Courtoise překonal ranou na přední tyč.

Tento okamžik Chelsea poměrně zasáhl, protože poté už si s výjimkou rohových kopů nebyla schopna až do závěru vytvořit pranic, co by domácí fanoušky potěšilo. Fábregas z těchto standardek dvakrát zakončoval - jednou hlavou, podruhé nůžkami - v obou případech však bránu netrefil. Carroll byl na opačné straně přesnější, ale tentokrát Courtois jeho pokus chytil.

Rozhodnutí se na západě Londýna dočkali až v devětaosmdesáté minutě. Krátce před tím vykopl z brankové čáry další Carrollův "trk" Traoré, aby prakticky z protiútoku Willian skvostně proběhl s míčem přes půl hřiště, vyslal do vápna Rubena Loftus-Cheeka, jenž po kontaktu s Antoniem upadl. Ke střetu došlo možná kousíček za hranicí šestnáctky, Robert Madley však ukázal na puntík přesvědčeně.

K exekuci se postavil nejlepší hráč zápasu Cesc Fábregas, který poslal Adriána na druhou stranu a s přehledem vyrovnal na konečných 2:2. Konečných i proto, že přímý kop Payeta z nastaveného času Courtois lapil; a i proto, že v poslední minutě nastavení Loftus-Cheek z otočky branku minul.

Góly: 34. Riyad Mahrez

Další těsné vítězství si na své konto připisuje Leicester City, 1:0 vyhrává potřetí za sebou, nyní to odnesl Crystal Palace. Svěřenci Claudia Ranieriho v závěru sezóny sice svou hrou neohromují tak jako dříve, nicméně účelný styl přináší body a to je v současné chvíli prvořadé. Foxes mají do čele již osmibodový náskok, přičemž nejbližší pronásledovatel Tottenham zítra hostí Bournemouth.

Další těsné vítězství si na své konto připisuje Leicester City, 1:0 vyhrává potřetí za sebou, nyní to odnesl Crystal Palace. Svěřenci Claudia Ranieriho v závěru sezóny sice svou hrou neohromují tak jako dříve, nicméně účelný styl přináší body a to je v současné chvíli prvořadé. Foxes mají do čele již osmibodový náskok, přičemž nejbližší pronásledovatel Tottenham zítra hostí Bournemouth.

Hlavní roli dnes opět hrálo ofenzivní duo Riyad Mahrez a Jamie Vardy. Prve jmenovaný se objevil i v první velké šanci zápasu, kdy ho úniku vyslal exkluzivní kolmicí Danny Drinkwater, Alžiřán však tentokráte ještě proti Hennesseymu, jenž tuto situaci zažehnal i za pomoci Scotta Danna, neuspěl. Eagles byli blízko gólu ve 34. minutě, to jen kdyby Wilfried Zaha po Bolasieho centru mířil přesněji.

Zanedlouho se už skóre měnilo. Drinkwater získal odražený míč a rozehrál do strany na Vardyho, jehož prudký centr doletěl přesně ke kopačkách Mahreze a ten si již nyní před Waynem Hennesseym věděl rady. Odpověď vzal na sebe opět aktivní Bolasie a proti jeho tečované ráně musel Kasper Schmeichel poprvé ukázat svůj reflex. Činil se i na druhé straně Hennessey, velšský reprezentant s vypětím všech sil vytáhl nepříjemnou skákavou střelu Marca Albrightona.

Ve druhém poločase mohl Leicester několikrát pojistit svůj náskok, zatímco Crystal Palace ohrožoval Schmeichal spíše pokusy ze střední vzdálenosti. Domácí obraně dělal problémy především hbitý Šindži Okazaki, jenž v úvodu druhého dějství pálil nejprve z otočky těsně vedle a o chvíli později se mezi tři tyče nevešla ani jeho hlavička po dalekonosném autu Christiana Fuchse.

Hodně vzruchu nabídli závěrečné minuty. Když už se zdálo, že definitivní tečku za zápasem udělá po brilantním individuálním průniku Jamie Vardy, překazil mu zakončení na poslední chvíli navrátivší Damien Deleaney. Zkušený stoper pak mohl sám v nastaveném čase vyrovnat, jenomže z voleje pouze orazítkoval břevno.

Góly: 86. Troy Deeney - 18. Jonathan Walters, 51. Joselu

Během pěti týdnů nahráli svěřenci Marka Huhgese skvělých třináct bodů a živí naději na Evropskou ligu. Po více jak jedenácti letech totiž s přehledem porazili Watford, který se zjevně spokojí se čtrnáctou příčkou na úkor trofeje z FA Cupu.

Po rozpačitém vstupu obou stran do utkání se iniciativy ujali hosté, kteří soupeře válcovali v kombinační hře i v soubojích jeden na jednoho. První ofenzivní pokusy nicméně hatila finální fáze a nepovedené pobídky do vápna, v němž jasnou převahu počítali domácí. Ani ta jim ovšem nepomohla v 18. minutě, kdy Bardsleyho přízemní centr nedokázal odvrátit Britos a na malém vápně osamocený Walters neměl problémy uklidit balón do sítě.

Hornets se však ani poté nedokázali probudit, zoufalé snahy v útoku jen těžko mohly končit něčím alespoň zdánlivě nebezpečným. Už jednou úspěšné duo tak mohlo po další spolupráci vedení před poločasem dokonce pojistit. Druhý zásah do prázdné branky, mimochodem teprve třetí gól Potters v prvním dějství v zápasech roku 2016, ukradl hostům milimetrový ofsajd. Byl to přitom opět Britos, jehož postavení vůči Waltersovi budou v Anglii ještě určitě řešit.

A byl to paradoxně dozajista špatně odmávaný ofsajd v 50. minutě, který rozdíl mezi oběma celky navýšil. Gomes totiž následně bídně rozehrál, Walters z první poslal balón zpátky k brance Watfordu a Joselu geniálně využil příležitosti, když lobem nedal pomalu se vracejícímu brankáři šanci zasánout. A brzy mohlo být s mírným favoritem ještě hůře, když po kiksu v rozehrávce dostal balón na vápno od protihráče Arnautović, jenž okamžitě uvolnil Afellaye, ten ale pohotovou střelou jen nechal vyniknout Gomese.

Mizerný den pro Watford dokumentoval i Ighalo, který sice nebyl úplně neviditelný, když už ale ze stínu obránců dostal, z dobré pozice většinou nedokázal ani vystřelit, ani přihrát. Potters se po hodině hry uklidili na vlastní polovinu a cílili na čistý štít svého brankáře, Hornets tak konečně získali potřebný prostor a čas s míčem na noze a v 71. minutě alespoň vystřelili mezi tři tyče, prvně od Ighalova pokusu z minuty deváté.

Definitivní tečku zápasu mohl dát Arnautović, který se po další hrubce domácí defenzívy dostal při rychlém kontru sám před brankáře, z malého vápna však nevyslal střelu dle svých představ. Příliš brzká pasivita hostů vedla k dramatu díky akci z 86. minuty, kdy se Anya bez protestů dostal od levé lajny až k malému vápnu, odkud poslal míč před branku na Deeneyho, a ten důraznou hlavičkou propálil Butlanda. Fanoušci na Vicarage Road oslavili ligový gól svého týmu poprvé od 23. ledna, ze stadionu přesto odcházeli jako ti smutnější.

Góly: 50. Robbie Brady

Norwich udělal obrovský krok k záchraně v Premier League! Před nedělním Tyne-wear derby mezi Newcastlem a Sunderlandem totiž Kanárci vyhráli na půdě West Bromwiche Albion 1:0 zásluhou branky Robbieho Bradyho. Poskočili tak na sedmnácté místo o tři body před Sunderland a o čtyři před Newcastle. Oba rivalové však mají kromě vzájemného klání ještě jedno další utkání k dobru.

Pro Norwich je vítězství o to cennější, že přišlo po deseti zápasech bez výhry, z nichž uhráli pouhopouhé dva body. Venku navíc od triumfu na půdě Manchesteru United nezískali z minulých pěti kol ani jedinou remízu. West Brom naproti tomu překvapivě zakopl po zisku senzačních 10 bodů z posledních čtyř střetnutí.

Co napsat dál k utkání, v němž padl jeden gól z jediné střely na branku? Moc toho není. V prvním dějství byli nebezpečnější domácí svěřenci Tonyho Pulise, ale Berahino, Rondón i Sessegnon pálili mimo. Totéž platí i o Claudio Yacoboci, a tak jediný zásah Johna Ruddyho do zápasu byl zákrok po krouceném rohovém kopu.

Norwich využil hned svou první šanci, která přišla pět minut po změně stran. Jindy pevná obrana Baggies tentokrát osudově selhala, když se Jarvis snadno dostal do vápna, a přestože jeho nápřah nezasáhl míč, nemusel litovat. Robbie Brady totiž také dostal mnoho prostoru, čehož s při uklízení odraženého balónu s chutí využil ke vstřelení vítězného gólu.

Po brance začali Brady, Howson a Jarvis dominovat záloze a ofenziva Kanárků se rázem zlepšila. Díky tomu se ani obránci Norwiche nedostali pod žádný tlak a mohli vedle tří bodů slavit i první čisté konto na hřišti soupeře.

Góly: 7. Danny Welbeck, 42. Alex Iwobi

Po skvělém postupu do semifinále FA Cupu předvedl Everton zcela nedůstojný výkon, pročež doma podlehl Arsenalu 0:2. Toffees byli špatní v obraně i v útoku; vzadu dávali soupeři spoustu prostoru, často chybovali, zatímco v ofenzivě Lukaku a spol. s výjimkou dvou střel vůbec vidět. Hvězdami zápasu jsou proto střelci Danny Welbeck a mladík Alex Iwobi.

Už během prvních dvou minut stačily v Goodison Parku zazvonit tyčky na obou koncích hřiště. Nejprve tečoval rohový kop Evertonu Seamus Coleman a trefil vnější stranu brankové konstrukce; posléze Danny Welbeck ošálil celou obranu a po brankové čáře běžel vstříc Roblesovi. Nekompromisní Bešić však balón odpálil, ten se pak od Welbecka a tyčky odrazil do zámezí.

Obrana Toffees byla od úvodu jako praštěná palicí - těžkopádná a zmatená. V sedmé minutě si tak v jejím srdci mohli Alexis Sánchez narazit s Özilem a vyslat do samostatného úniku Dannyho Welbecka. Anglický reprezentant hokejovým blafákem obešel Roblese a do prázdné branky snadno zakončil. Vzápětí ještě Funes Mori chyboval před vlastním vápnem, čehož však nevyužil Iwobi.

Devatenáctiletý debutant však na dnešní utkání bude vzpomínat v dobrém. Částečně proto, že zoufalý Everton vystřelil za celý první poločas na branku pouze jednou a nebýt drobného zaváhání Ospiny, žádné vzrušení by Toffees směrem dopředu nevytvořili.

Hlavně však Alex Iwobi nezapomene na situaci z dvaačtyřicáté minuty, kdy oslavil svůj debut prvním gólem v Premier League. Bešić s Funesem Morim přišli o míč na polovině Arsenalu, načež Bellerín poslal svižný dlouhý pas Iwobimu do samostatného úniku. Mladík si pokryl zoufale vracejícího se Moriho a ve finále popálil Roblese střelou mezi nohy.

Po změně stran už fotbal za moc nestál. Nejzajímavějším momentem celého dějství byl střet Lukakua s Ospinou, po němž gólman Arsenalu dlouho pokulhával a jednou zaváhal při rohovém kopu. K jeho přímému ohrožení se však Everton dostal jedinkrát, a to až krátce před koncem, kdy Lukaku hlavičkoval přímo do Ospiny. Gunners už Roblese neohrozili vůbec a Giroudův gól překazilo postavení mimo hru.