Premier League - souhrn 3. kola

Góly: 7. Raheem Sterling, 18. Fernandinho, 90+2. Raheem Sterling - 58. Michail Antonio

Přesně tři týmy se mohou po úvodní pasáži pyšnit stoprocentní ligovou bilancí. V neděli večer se mezi ně zařadil i Manchester City, který na svém stánku přehrál londýnské Kladiváře a usadil se do prozatímního čela ligové tabulky.

Domácí hráči svého soka vůbec nešetřili a začali opravdu pěkně zostra. Již ve třetí minutě zahrozil Agüero, který se ve středu hřiště prohnal okolo Reida a svou střelou jen těsně minul branku hostí.

Za dvě minuty se opakovala obdobná situace - nejprve chyboval Noble, který pokazil jednoduchou přihrávku, míče se zmocnil David Silva, který ale dopadl stejně jako jeho kolega a míč mezi tři tyče nenasměroval.

První změna ve skóre se tak urodila až v minutě sedmé. To se uvolnil opět nesmírně aktivní Silva, aby následně fantastickou přihrávkou vysunul Clichyho, jehož zpětný centr usměrnil do sítě Sterling.

A pro hosty bylo ještě hůř. V 18. minutě totiž rozehrál standardní situaci De Bruyne, jeho centr našel hlavu Fernandinha, který nikým neatakován překonal Adriana podruhé.

Až po půlhodině hry se do první zajímavější šance dostali také hráči West Hamu. Centr Töreho sice našel hlavu Fletchera, jenže ten se svým zakončením nebyl přesný a Caballero tak zasahovat nemusel.

O dvě minuty později předvedl domácí celek další z řady parádních akcí. Nejprve na levé straně zakombinoval Agüero se Silvou, načež druhý jmenovaný naservíroval skvostný míč pod sebe do ideální pozice De Bruynemu, který ovšem trestuhodně minul. Do kabin si tudíž celek z Manchesteru odnesl dvoubrankové vedení.

Druhá půle pak už přeci jen přinesla o trochu vyrovnanější partii. Londýňanům se do zápasu povedlo vrátit v 58. minutě. Po centru Masuaku chyboval Caballero, který balón špatně odhadl a nedosáhl na něj, čehož okamžitě využil Antonio, který svým druhým ligovým gólem v sezóně snížil na rozdíl jediné branky.

V 66. minutě se do nadějné akce znovu řítil argentinský útočník ve službách Citizens, jenže ani tentokrát nedokázal zamířit přesně - jeho projektil rozvlnil jen boční síť. Sám Agüero si pak čtvrthodinu před závěrečným hvizdem zbytečně zavařil - loktem totiž udeřil Reida, a ačkoliv jeho prohřešek sudí Marinner přehlédl, dost možná jej čeká dodatečný trest od fotbalové asociace.

Závěrečná desetiminutovka se nesla ve znamení neustálých rychlých kontrů domácího týmu. 6 minut před uplynutím normální hrací doby se do samostatného nájezdu dostal Nasri, Adrian jej ovšem dokázal vychytat. V 89. minutě se tatáž situace opakovala znovu i se stejným výsledkem. Ve druhé minutě nastavení pak Nasri oplatil pozornost Davidu Silvovi a vybídl jej ke skórování, španělský záložník však ostrou střelou orazítkoval pouze tyč. Akce však pokračovala dál a po dalším fantastickém pasu Silvy již následovalo rozuzlení celého střetnutí - Sterling v nadějné pozici nezazmatkoval, obešel brankáře hostí a nakonec trochu se štěstím propasíroval míč do sítě. O vítězství domácího celku pak už nebylo žádných pochyb.

Góly: -

Další neuspokojivý výsledek registrují na The Hawthorns, kde se na úvod dnešního programu odehrál jeden z těch méně atraktivních zápasů dosavadního průběhu sezony. Utkání ve West Bromwichi nabídlo minimum vyložených příležitostí a s bodem nakonec jistě bude více spokojen nadále neporažený nováček z Middlesbrough...

Jak se asi dalo očekávat, první poločas příliš fotbalové krásy nenabídl. James McClean zkraje předvedl dva zajímavé výpady, poprvé ho však ještě včas obklopila trojice soupeřů a podruhé zase zakončoval z velkého úhlu.

West Bromwich se obecně prosazoval hlavně po levé straně, odkud jednou při zemi pálil i bek Brendan Galloway, aby později tentýž hráč centroval na Salomona Rondóna a Ben Gibson záhy jen se štěstím unikl penaltovému faulu za tahání soupeřova dresu.

Boro mezitím na The Hawthorns ne a ne najít ten pravý útočný apetit a na tom se nic moc neměnilo ani po změně stran. Ve skutečnosti se čekalo až na průnik levého obránce, respektive původně stopera Barragána, který v 74. minutě na pravém křídle vyzýval naposledy dvougólového Stuaniho. Jeho nedobře umístěnou střelu nicméně nadvakrát zkrotil sotva prověřený Foster.

Vzhledem k mizivé ofenzivní produkci bylo možná zarážející, nakolik Aitor Karanka vyčkával se střídáními (první udělal až v 84. minutě), zatímco Tonyho Pulise zklamal nešťastník Jonathan Leko. Sedmnáctiletý útočník totiž musel kvůli zranění odstoupit jenom čtyři minuty po svém nástupu na hřiště, aby ho vzápětí nahradil hlasitě vybučený Saido Berahino.

Jestliže zhruba čtvrthodiny před koncem se k ojedinělému náporu nadechli hosté a dalšími záludnými projektily se prezentovali Stuani s Downingem, ke konci ještě něco málo vyprodukovalo WBA, když další nebezpečný centr posílal do vápna výborně hrající mladík Galloway. Jinak ovšem tandem Rondón - Berahino nespolupracoval ani zdaleka tak intenzivně, jak si Tony Pulis bezpochyby představoval.

Góly: 90. Marcus Rashford

Fotbal umí být velmi krutý a zároveň přinášet obrovské emoce. Zápas Hull s Manchesterem United příliš gólů nenabídl, byl však nesmírně strhující. Souboj o čelo tabulky zvládali lépe hostující Rudí ďáblové, kteří však na skvostně bránící Tigers v čele s kapitánem Curtisem Daviesem dlouho nestačili. Až v nastaveném čase prosvištěl kolem Elmohamadyho Rooney a Marcus Rashford se stal hrdinou.

Před tímhle zápasem se ještě leckdo přel, že Hull si pozici v horní pozici tabulky za své výkony nezaslouží. Po dnešku už takových moc nebude. Svěřenci Mikea Phelana předvedli téměř dokonalý defenzivní výkon a Manchester United si začal výrazněji dovolovat až v poslední čtvrthodině.

Zápas nicméně začal stylově a téměř tradičně - Zlatanovým akrobatickým kouskem, který však tři tyče minul. Ibrahimović měl na svědomí i další situaci z desáté minuty, kdy hlavou o fous přestřelil po Martialově pěkném centru.

Kromě Daviese si dnes zaslouží absolutorium i Eldin Jakupović v brance Hullu - své představení zahájil po půlhodině hry a pumelici Pogby, kterou výborně zastavil. Poprvé byl překonán ve 38. minutě, jenže při ráně Rooneyho jej zastoupil, jak jinak, kapitán Curtis Davies. I jemu nicméně v nastaveném čase první půle unikl Ibrahimović, avšak z dobrého úhlu se dostal nedokonalým zpracováním a prázdnou branku poté patou minul.

Po obrátce se hra trošku uklidnila, Hull o něco lépe kontroloval střed hřiště a nudnější pasáž rozčísl až po hodině hry opět Paul Pogba. Tentokrát nicméně jeho dalekonosná rána branku netrefila. Mourinhova parta o chvíli později požadovala penaltu, když ve vápně zahrál paží Meyler - a dost možná oprávněně.

Hull v útoku prakticky neexistoval, hru na protiútoky rušil výborně hrající Bailly. Právě nový stoper United měl nicméně prsty v jedné z mála nebezpečných situací domácích, když tečoval Huddlestonův projektil mimo De Geův dosah. Naštěstí pro něj ale mimo svatyni.

Tento moment jako by Rudé ďábly nakopl k závěrečnému tlaku, kdy se zmínění Davies s Jakupovićem nejvíce skvěli. Hvězdou zápasu je nicméně Marcus Rashford, který nejprve ztroskotal na fantastickém brankáři Hullu a posléze pozoroval, jak pro změnu lídr obrany výborně blokuje střelu dalšího žolíka Mchitarjana.

Rozuzlení tak přinesl až nastavený čas, přesněji minuta číslo 92. Na jejím začátku se držel za hlavu David Meyler, když z dobré pozice na hranice vápna přestřelil. Mrzet ho to muselo o to víc, že vzápětí zaspal Elmohamady, nezvykle hbitý Wayne Rooney poslal míč do malého vápna a tam už jako velká voda vtrhnul Marcus Rashford. Míč po jeho sklepnutí skončil v brance a bodové naděje Hullu v propadlišti dějin.

Góly: 9. Eden Hazard, 41. Willian, 89. Victor Moses

Hra kočky s myší - zhruba tak nějak by se dal charakterizovat průběh sobotního střetnutí. Chelsea svému soupeři prakticky nedala šanci a zaslouženě si na své konto připisuje další výhru. Antonio Conte tak zůstává ve své nové funkci stále stoprocentní.

Úvodní oťukávání obou celků ukončil Eden Hazard - a to tak, že razantně. Ofenziva Burnley ztratila míč na polovině domácího celku, míče se zmocnil Matič, který okamžitě přihrávkou oslovil belgického reprezentanta. Ten neváhal a vběhl do uvolněného prostoru, navedl si míč na střed hřiště a kroucenou střelou na zadní tyč poslal Blues do vedení.

Tím ale nejlepší hráč sezóny 14/15 neřekl poslední slovo. Hned o šest minut později se po kombinaci na pravé straně a následném centru znovu zjevil ve výborné pozici, jeho gólovou střelu ovšem jeden z obránců hostí dokázal na brankové čáře zneškodnit. Po následném rohu se o slovo přihlásil Cahill, jeho tečovaná rána však mezi tři tyče nezapadla.

Tlak domácích však nepolevoval a v 37. minutě mohl náskok pojistit Diego Costa. S defenzivou hostů si pohrál Willian s Oscarem, přičemž právě druhý jmenovaný naservíroval gólovou přihrávkou, kterou ovšem hrotový útočník Chelsea pohrdl - z hranice malého vápna totiž našel jen rukavice brankáře Heatona.

Tři minuty před pauzou se však skóre již měnilo. Tentokrát se Diego Costa obsadil do role asistujícího hráče, když svou přihrávkou oslovil Williana, který po rychlé kličce přízemní střelou podruhé rozvlnil síť.

Až poté se konečně ozvali i hosté. Po rychlé narážečce ve středu pole se míč dostal k Arfieldovi, který ale křižnou střelou z pravé strany branku minul.

Poločas druhý odstartoval dalším náporem Chelsea. Nejprve se v 52. minutě do další vyložené šance po přiťuknutí Matiče dostal Costa, který se ale zmohl jen na slabou střelu přesně do rukavic brankáře.

Další pořádnou šanci se podařilo spálit domácímu kapitánovi, Johnu Terrymu. Po signálu z rohového kopu pálil z hranice vápna nepříjemně Hazard, jeho střelu Heaton jen vytěsnil před sebe a Terry tak mohl pohodlně dorazit míč do sítě. Kulatý nesmysl však poněkud překvapivě poslal nad břevno hostující svatyně.

V poslední dvacetiminutovce tak trochu převzali otěže zápasu hosté. Nejprve se k zajímavému zakončení dostal Vokes, jeho střelu však Ivanovič dokázal srazit. Následovala série rohových kopů, která ale vedla jen ke slabému zakončení, se kterým si Courtois dokázal poradit.

Definitivní podobu skóre tak dal až v poslední minutě základní hrací doby Moses. Ten byl na konci rychlého protiútoku, který ziskem míče rozjel Kante, do úniku vyslal Pedra, který parádním míčem za obranu oslovil tohot Nigérijce, který již neměl velký problém svou šanci proměnit.

V samotném závěru pak ještě Heaton fantasticky vychytal Azpilicuetu, načež se ozval závěrečný hvizd, který všechny body přisoudil celku z Londýna.

Góly: 90+3. Scott Dann - 11. Joshua King

První bod sezóny pro Bournemouth, první bod sezóny pro Crystal Palace. Ani jeden celek však nemůže být úplně spokojen. Alan Pardew v domácím klání jistě pomýšlel na vítězství, no a svěřenci Eddieho Howea sice vezou bod zvenčí, ale o zbylé dva přišli pouhých několik desítek sekund před koncem.

Bournemouth zahájil svou cestu za prvním úspěchem po pouhých deseti minutách hry. Nepovedený přímý kop totiž dokázal vrátit do vápna Harry Arter, navíc tak brilantně, že do gólové šance uvolnil Joshe Kinga. Norský forvard si míč perfektně zpracoval na prsa a křížnou ranou z ostrého úhlu propálil debutujícího Steva Mandandu v bráně Crystal Palace.

Eagles se mohli vrátit do utkání o pouhých pět minut později, protože Charlie Daniels toužil po dresu Christiana Bentekeho ještě před závěrečným hvizdem. Při své ruční práci se navíc vybral to nejméně vhodné území - totiž pokutové - a domácí dostali výhodu "desítky". Artur Boruc nicméně exekutora Yohana Cabayeho úžasným tygřím skokem vychytal a Bournemouth nadále držel těsné vedení.

Druhý poločas začal až příliš vizionářsky, prudká hlavička v podání Scotta Danna však tentokrát ještě netrefila do černého. Ideálně nezamířil ani Connor Wickham, který v útoku podporoval dalšího debutanta Christiana Bentekeho. Ten měl na svědomí hned tři střely - ani jedna však nedonutila Boruce k jakékoli snaze.

To proti pokusu Leeho musel polský gólman vytáhnout excelentní zákrok, jenž měl v tu chvíli skutečně cenu tří bodů. Dva z nich nicméně Cherries promrhali v samotném závěru duelu. Ani skvělý Boruc nemohl ve třetí minutě nastavení nic dělat, když Puncheon zkusmo kopnul balón do ohně a Scott Dann proměnil svou hlavou balón v kulku. Ta rozvlnila síť a uzavřela stav na konečných 1:1.

Góly: 51. Shay Given (vl.)

Stoke City prožívá nejhorší start do sezony za posledních šest let a může za to jejich neochota poučit se z předešlých chyb. Před týdnem byl Shawcross trestán za držení Otamendiho, dnes zase Bardsley podobným způsobem na penaltu fauloval Ashleyho Williamse. Jiný gól už na Goodison Parku nepadl...

Pouze o penaltě, která ústila v branku pomocí kombinace nastřelené tyče a nešťastného zásahu Shaye Givena, to ovšem v Liverpoolu ani omylem nebylo. Everton dominoval vesměs v každém ohledu a o více gólů nevyhrál mimo jiné kvůli třem balonům odvraceným až na brankové čáře.

Svěžeji nicméně začal Stoke. Arnautović brzy drze pokoušel štěstí z velké dálky a slibně vypadalo i sólo Imbuly. Mimoto se nicméně Potters bez Shaqiriho a Krkiće v základu soustředili hlavně na defenzívu, což nějakou dobu neslo kýžené ovoce. Mirallasovu střelu z 20 metrů likvidoval Given a Lukaku po obkroužení brankáře příliš dlouho vyčkával, až jeho zakončení sebral Shawcross.
Shawcrossův pozdní zákrok na čáře nebyl jediným takovým. Ashley Williams mohl korunovat svůj debut v zahajovací jedenáctce Evertonu, kdyby ho výborným blokem neodmítal Crouch. A Shawcross s Lukakuem si pak něco podobného jako dříve zopakovali i po přestávce.

Krátce po obrátce se taky na Everton konečně usmálo štěstí. Baines sice technicky neproměnil svou druhou penaltu v kariéře, přesto se ale ve finále se spoluhráči radoval. Shay Given možná dříve zasahoval proti Barkleyho pumelici, při pokutovém kopu se však ukázal být nešťastníkem.

Leighton Baines brzy úřadoval i na druhé straně, když z čáry osvobozoval svůj tým, a později Toffees po Stekelenburgově zákroku proti Arnautovićovi zachránila pro změnu branková konstrukce. Další nebezpečí už Stoke nenesl.

Góly: 85. Jay Rodriguez - 80. Jermain Defoe (pen.)

Utkání na Stadium of Light mnoho fotbalové krásy nepřineslo a koneckonců také skončilo spravedlivou dělbou bodů. Oba celky tak stále čekají na první výhru v nové sezóně.

Už 11. minutě se poprvé musel vytáhnout debutant v brance hostí, Jordan Pickford. To když se mu podařilo vytáhnout přízemní projektil Charlieho Austina. I v následujících minutách to byl spíše domácí tým, který měl více ze hry a diktoval tempo hry.

Postupem času se ovšem miska vah postupně překlápěla na stranu hostů. Další šance přišla až v 25. minutě, kdy se do velké příležitosti propracoval Sunderland. Po rohovém kopu se totiž k zakončení na malém vápně dostal Lamine Kone, který ale v šanci trestuhodně selhal a svou hlavičku poslal vedle.

Dalšího vzrušení se již fanoušci v prvním poločase nedočkali, za zmínku tak stojí převážně precizní výkon stoperské dvojice hostí ve složení Lamine Kone - Papi Djilobodji.

Kdo čekal ve druhé půli nějaké razantní zlepšení atraktivity zápasu, ten musel být zklamán. Pravdou je, že další akci, která by stála za nějakou tu zmínku, najdeme až dvacet minut před koncem. To si Redmond v rychlostním souboji poradil s Djilobodjim, jenže jeho slabá střela nakonec Pickfordovi mnoho vrásek na čele nenadělala.

V 78. minutě pak přišel blesk z čistého nebe - po přízemním centru do pokutového území totiž Fonte podrazil Jermaine Defoa, a tak se proti domácím kopala penalta. Té se ujal sám faulovaný a ze značky pokutového kopu poslal míč do horního rohu branky.

Když už to tedy vypadalo, že si Sunderland na své konto připíše konečně srpnovou výhru, spáchal hrubou chybu hráč, kterému by to nezaujatí fanoušci přáli asi nejméně - totiž debutant Jordan Pickford. Tomu totiž pod tělem proklouzla přízemní střela Jaye Rodrigueze z 22 metrů, což znamenalo laciné vyrovnání.

V samém závěru si domácí mohli zajistit všechny tři body - krásný přímý kop Targetta totiž jen těsně minul branku Sunderlandu. A protože nastavení již nic zajímavého nepřineslo, rozešly se oba celky smírně 1:1

Góly: 57. Roberto Pereyra - 9. Santi Cazorla (pen.), 40. Alexis Sánchez, 45+1. Mesut Özil

První poločas jako mistři, druhý poločas jako pořádní lajdáci. Arsenal si před pauzou s obranou Watfordu občas dělal, co chtěl, a po 45 minutách vedl už 3:0, po obrátce to však bylo hlavně o Hornets a jejich snaze dostat se favoritovi na kobylku. Jeden inkasovaný gól nakonec Kanonýrům lichotí...

Gólový účet zápasu na Vicarage Road otevřela poněkud rozpačitě nařízená penalta. Původně to vypadalo, že sudí pouze požaduje okamžité ošetření hlavy Alexise Sáncheze, ve finále ale zaslouženě potrestal i Amrabatův úder loktem. Santi Cazorla vzápětí z puntíku ukončil své 40zápasové čekání na gól.

Ihned záhy Theo Walcott z téměř nulového úhlu ještě zvládl ve skluzu výrazně poděsit Gomese, který se vytasil s takřka hokejovým zákrokem, zatímco Koscielny si obratem málem vstřelil vlastní branku, kterou odmítla pouze Čechova bleskurychlá reakce.

Za Watford mimoto zahrozil také Kabasele z rohu, na což Alexis odpověděl rychlým průnikem po levé straně, ozdobeným narážečkou s Özilem. Heurelho Gomes byl tehdy opět perfektní, co už nicméně Alexis s větší dávkou štěstí proměnil, to byl parádní centr Walcotta, který krátce před přestávkou zařídil pohodlné vedení 2:0.

Sám Walcott potom po krásné výzvě Xhaky mohl zvyšovat už na rozdíl tří branek, místo toho však ještě vynikl Gomesův atleticismus. To Özilova hlavička poté, co Alexis výborně zpozoroval jeho náběh z hloubi pole, už byla příliš i na nešťastného Brazilce.

Walter Mazzarri měl o pauze skutečně o čem přemýšlet, respektive na co ve vzteku upozorňovat, a výsledkem byl možná nejlepší poločas Watfordu v sezoně. Hornets velmi pomohlo dvojí střídání Janmaata a Pereyru, které ústilo v novou formaci 4-4-2 a salvu skvělých gólových příležitostí.

Právě Pereyra v 57. minutě ukončil zmatek po Capoueho zablokované střele a domácí byli zpátky ve hře, což mohli hned několikrát ještě dál zdůraznit. Dobré šance měl především Odion Ighalo, který nejprve měl překonávat Čecha z dorážky po Holebasově bombě, a později nebyl vůbec daleko senzační brance nůžkami. Na druhé straně se už akorát Walcott s Oxlade-Chamberlainem pokoušeli o drzé loby.

Góly: 32. Jamie Vardy, 52. Wes Morgan - 80. Leroy Fer

Konečně, chtělo by se říct. Senzační mistr Anglie Leicester dokázal až ve třetím kole své úřadující sezóny vyhrát zápas, když Swansea porazil na vlastní půdě 2:1. Hladký průběh, jemuž gólově zavdali Vardy s Morganem, překazil až Mahrez. Nejlepší hráč loňské sezóny Premier League neproměnil pokutový kop a Fer deset minut před koncem snížil. Naštěstí pro Foxes už soupeř druhý gól nepřidal.

Jubilejní stá výhra Claudia Ranieriho coby manažera v nejvyšší anglické soutěži se na uplakaném King Power Stadionu začala rýsovat v ryze "leicesterském" stylu. Lišky sice držely míč častěji na kopačkách, což pro ně loni nebylo zvyklé, ale úvodní gól Jamieho Vardyho jako by vystřihli z mistrovského DVD. Mahrez spolu s Drinkwaterem začarovali uprostřed pole, načež druhý jmenovaný parádním pasem poslal Vardyho do samostatného nájezdu. Úprk, rána, tyčka, gól.

Swansea se v prvním dějství dostala do jediné zajímavé akce, kterou měl na svědomí Gylfi Sigurdsson. Jeho přímý kop nicméně Kasper Schmeichel snadno lapil. Dánský brankář musel ještě před hodinovou značkou střídat pro zranění, to už však Leicester vedl o dvě branky. Rohový kop se podivně poodrážel od Hutha, jeho ruky a zadáků Swans až k Wesu Morganovi, který balón nemilosrdně zatloukl do sítě.

Jen za tři minuty měl Leicester, jmenovitě Riyad Mahrez, dokonalou příležitost zápas definitivně rozhodnout. Amat totiž vleže groteskně máchl nohou po Okazakim a následoval pokutový kop. Alžírský fotbalista však, stejně jako dorážející Okazaki, ztroskotal na výtečném Lukaszi Fabianském. A Leicester to mohlo za několik desítek minut hodně mrzet.

Pravou lajnu Swansea parádně piloval Modou Barrow, z jehož kopačky rovněž vzešla jediná gólová situace Labutí. Jeho centr dopadl přesně na hlavu Leroy Fera a náhradní gólman Leicesteru Ron-Robert Zieler si s míčem letícím do protipohybu neporadil. Vyrovnat se však hostům nepovedlo. Leicester se tak poprvé v sezóně dostal ze spodní poloviny tabulky a před reprezentační pauzou obsadí patrně devátou či desátou pozici (podle neděle). Swansea klesla na třináctou příčku.

Góly: 72. Danny Rose - 43. James Milner (pen.)

Po jedné brance na obou stranách, tak jako při posledním dubnovém měření sil na Anfield Road. Tottenham doma s Liverpoolem dlouho tahal za kratší konec, Milnerovu penaltu totiž už jinak vynikající Vorm lapit nedokázal. Svěřenci Mauricia Pochettina nakonec berou cenný bod, ve druhém dějství vyrovnal na konečných 1:1 Danny Rose.

Liverpool stihl spálit jasnou gólovou příležitost už v páté minutě, kdy se po chybné rozehrávce Vertonghena dostal k míči Mané. Firmino posléze ve vápně zapracoval na jedničku a před Coutinhem stál pouze gólman Michel Vorm. Brazilský šikula ovšem nenapodobil své dvougólové představení z prvního kola a i díky výtečnému zákroku Vorma tentokrát selhal.

Vorm se skvěl i nadále, dvakrát třeba fantasticky přerušil útoky hostů včasným výběhem a perfektně načasovaným skluzem. Tottenham působil v prvním dějství možná o fous živelněji, ale do žádné gólovky se nedostal. Jedinou střelu na branku před pauzou vymyslel Christian Eriksen, jenž z přímého kopu ze strany prověřil Mignoleta.

První z klíčových momentů utkání přišel ve třiačtyřicáté minutě. Roberto Firmino přespurtoval u levé krajnice Erika Lamelu, jenž mu navíc na hranici vápna brnknul o nohu a sudí Robert Medley ukázal na penaltový puntík. James Milner pokutový kop proměnil ranou k tyči a Liverpool držel otěže utkání pevně v rukou i krátce po změně stran.

Po hodině hry se však začal obraz hry výrazně měnit ve prospěch domácích. Začalo to prudkým pasem Diera z pravé lajny, který poslal Eriksen těsně nad a pokračovalo třeba velmi nebezpečnou hlavičkou Alderweirelda po rohovém kopu výše zmíněného. Mignolet však svého krajana v přímém souboji skvělým zákrokem porazil.

Liverpool na White Hart Lane inkasoval naposled v listopadu roku 2012 a dlouho to vypadalo, že čisté konto udrží i dnes. Nakonec však Reds tlak domácího celku nevydrželi a ve dvaasedmdesáté minutě kapitulovali. Kolem zmateného Milnera se po pravé straně přehnal Dier, jeho centr prodloužil hlavou Lamela a Danny Rose na zadní tyči propálil vše včetně Mignoleta. Jelikož v samotném závěru ani jeden z celků nevyřešil dobře nadějné přečíslení, i potřetí v řadě se celky rozešly smírně.