Premier League - souhrn 22. kola

Góly: 45+7. Diego Costa, 81. Gary Cahill

Chelsea využila hromadného zaváhání svých pronásledovatelů a navýšila svůj náskok na čele tabulky už na osm bodů. S Hullem si na domácí půdě poradila a díky gólům Costy a Cahilla vyhrála 2:0. Zápas ale nebyl žádnou procházkou růžovým sadem, neboť nováček soutěže dlouhé pasáže zápasu favorita zlobil.

Pro Chelea byl ale zápas především o návratu Diega Costy, jenž - ať už vinou zranění zad nebo neshod s realizačním týmem - nenastoupil minulý týden v Leicesteru. Už v první minutě se ale po Luizově dlhém míči dostal do dobré šance a vypálil těsně vedle. Po pár minutách ho na opačné straně následoval Tom Huddlestone, jenž dal po narážečce s Hernándezem najevo, že Hull nepřijel na Stamford Bridge s poraženeckou náladou.

S bolavou hlavou nicméně stadion opustil smolař Ryan Mason, který si při srážce s Garym Cahillem nejspíš přivodil otřes mozku a z hřiště ho museli odnést na nosítkách. Kvůli ošetřování a stavbě nosítek se nehrálo osm minut a chvíli trvalo, než se obnovilo tempo hry hodné pro Premier League.

Paradoxně to byl Hull, kdo významněji hrozil, především stoper Harry Maguire měl excelentní den a kromě výborné práce v defenzivě se projevil i v útoku. Jen v prvním dějství se dvakrát protáhl až k vápnu či do jeho vnitra a pálil na bránu. Především jeho pumelice ke konci poločasu Courtoise pořádně vyděsila.

Chelsea toho dopředu moc nepředvedla - do vítězného gólu Diega Costy měl nejnebezpečnější projektil na svědomí Marcos Alonso, jehož tečovaná rána by nebýt zákroku Jakupoviće zapadla pod břevno. V sedmé minutě dlouhého nastaveného času se však nejlepší střelec Premier League zjevil ve vápně a i s trochou štěstí dostal míč po Mosesově centru do branky.

Gól do šatny ale paradoxně Chelsea spíš ukolébal, a to doslova. Alonso totiž pět minut po přestávce působil jako po opici, když na hranici vápna nešikovně sestřelil Hernándeze a nejspíš se měla pískat penalta. Rozhodčí však Hullu tuto výhodu nepřiřkl a Tigers se museli snažit o vyrovnání ze hry. Třeba jako Meyler, který pálil tvrdě z dálky a Courtois musel na zem.

Ve druhém dějství byli skutečně lepším týmem, obzvlášť po změně rozestavení na 4-2-3-1. Hull náhle diktoval tempo hry a Chelsea se soustředila pouze na protiútoku. Až do druhé branky vlastně zahrozil jen Costa propagační střelou zpoza vápna, jinak defenziva Hullu v čele s Maguirem jakoukoli snahu lídra tabulky tříštila.

Hull cítil šanci na zisk bodu a dělal pro to všechno. Po hodině hry se do zakončení dostal i stoper Dawson, který při menším zmatku ve vápně Blues pálil z úhlu a Courtois raději ránu mířící vedle jistil zákrokem. V závěru zápasu se však projevily zkušenosti a kvalita Chelsea, která díky Fábragasovi opět našla půdu pod nohama.

Španělský záložník se deset minut před koncem chopil standardní situace a parádním centrem našel hlavu skórujícího Garyho Cahilla. Krátce nato skulinou v obraně Hullu poslal do nájezdu Costu, ale ten si na Jakupoviće podruhé nepřišel. Chelsea musela děkovat i brankáři Thibautu Courtoisovi, jenž rozhodně své čisté konto nezískal zadarmo. Na samém sklonku musel skvělým reflexivním zásahem krotit ještě ránu Niasseho.

Góly: 59. Shkodran Mustafi, 90+7. Alexis Sánchez (pen.) - 90+3. Andre Gray (pen.)

Takový nápor srdce fanoušků Arsenalu zase nějakou dobu nezažila. Utkání od 59. minuty a prvního gólu Mustafiho v novém působišti zdánlivě v poklidu směřovalo za povinným vítězstvím Gunners, v rámci dlouhého nastavení se však strhla řádná mela a dvě penalty ještě s kartami při dodržení brankového rozdílu zamíchaly...

První poločas se nesl v duchu domácího zastřelování. Mesut Özil například sice zkompletoval všech svých 33 přihrávek, zároveň ale jenom jednu ze svých tří střel vtěsnal mezi tři tyče, a to s ní Heaton ani neměl přehnané problémy. Rutinní zákrok si vyžádala rovněž Koscielného hlavička, zatímco nepřesně pálil Sánchez. Až 75% držení míče zkrátka nebylo Arsenalu k velkému užitku.

Burnley se mezitím obětavě vrhalo do střel a ucpávalo volné prostory kolem vápen, nakonec ho ale po hodině hry zradila opomenutá zadní tyčka při bránění rohu, kam se hlavou přesně trefil Mustafi, který se chvíli předtím zřejmě oprávněně dožadoval penalty po nešikovném zákroku Graye.

Zásadní okamžik přinesla 65. minuta, kdy Xhaka neopatrně nabral soupeře na "saně" a od Jonathana Mosse si vykoledoval už druhou červenou kartu v sezoně a celkem devátou za poslední tři roky. Arsenal tím pádem nemohl dohrávat v úplném klidu, přesto ale Burnley - jemuž v 76. minutě zkomplikovalo plány zranění Marneyho - téměř vůbec nehrozilo.

Vše se začalo měnit až v průběhu dlouhého, původně sedmiminutového nastavení. Nejprve ve třetí minutě Coquelin evidentně podrazil Graye, jenž sám s trochou štěstí a při Čechově slabém zásahu pokutový kop proměnil. Záhy ovšem dostal stejnou šanci také Arsenal, když Mee vysokou kopačkou škrábl Koscielného v obličeji a Sánchez na puntíku zachoval ledový klid, aby lehkým obloučkem doprostřed branky stanovil konečný stav skóre.

Jak ovšem ukázaly opakované záběry, ani tento moment se neobešel bez kontroverze, neboť se jednalo o ofsajd Koscielného...

Góly: 26. James Ward-Prowse, 39. Jay Rodriguez, 86. Dušan Tadić (pen.)

Čest přivítat na svém stadionu úřadujícího mistra Anglie dostali v neděli po poledni fotbalisté Southamptonu. Loňský šampion z Leicesteru však v letošní sezoně nepředvádí bůhvíjaké výkony, a tak mu v tabulce patří až patnáctá příčka. To podzimní účastník Evropské ligy Soton také nenavazuje na dobré výsledky ze sezony 2015/16, a tak byl před dnešním zápasem až třináctý.

Do utkání dvou týmů hrající pod svoje možnosti však domácí vstoupili lépe. Už v šesté minutě mohl jít Soton do vedení, když po centru Tadiče si na balon naskočil Nathan Redmond a jen málo chybělo, aby se jeho hlavička zatřepetala v síti.

O dvacet minut později byla už další šance domácího celku gólová. Redmond našel ideálně přihrávkou Ward- Prowse a anglický záložník přesnou střelou na zadní tyč poprvé v zápase překonal Kaspera Schmeichela. Dánský gólman si sice na balon sáhl, ale prvnímu gólu domácích už zabránit nedokázal.

Další důvod k radosti měli příznivci Sotonu ve třicáté deváté minutě. Autor prvního gólu Ward-Prowse rozehrával přímý volný kop, ten stoper hostí Robert Huth odvrátil pouze k Jayi Rodriguezovi a už to bylo 2:0 pro domácí - střela hráče Saints skončila za zády gólmana Leicesteru.

V pětasedmdesáté minutě se domácí radovali z gólu potřetí, ale předčasně - rozhodčí totiž situaci posoudili jeho ofsajdovou a branku neuznali. S třetím úderem tak musel Soton počkat do minuty šestaosmdesáté, kdy za Morganův faul sudí nařídil pokutový kop a s jeho exekucí si bezpečně poradil Dušan Tadič.

Góly: 49. Leroy Sané, 54. Kevin De Bruyne - 58. Dele Alli, 77. Heung-min Son

Šlágr dvaadvacátého kola Premier League nezůstal za očekáváním - jak to občas u soubojů velkoklubů bývá. Tottenham přišel o svou sérii vítězství, která se tak zastavila na čísle šest. A může být rád za remízu, protože Manchester City sahal po vítězství a neměl štěstí na rozhodnutí sudího. Nakonec ale Alli se Sonem dokázali smazat vedení, jež po Llorisových minelách zařídili Sané a De Bruyne.

Manchester City výborně zareagoval na potupnou porážku s Evertonem a na Tottenham nastoupil už v prvním poločase. Ten tam byli ti Spurs, kteří v posledních týdnech válcovali každého soupeře včetně Chelsea. Teď se museli ohánět hlavně v defenzivě. Jednoznačně největší potíže mu dělal Kevin De Bruyne, který neustále rýsoval pasy do šestnáctky a měl prsty i v obou gólech.

Po deseti minutách ho ale trumfnul Alderweireld. Zabaleta se po De Bruyneho pasu ocitl v šestnáctce, ale stoper Tottenhamu mu excelentním zákrokem zamezil ve skórování. Za dalších deset minut se s výtečným zákrokem proti Silvově ráně vytasil Hugo Lloris,

Francouzský gólman byl v první půli výtečný, byť De Bruyne a Sané se v dobrých pozicí do prostor tří tyčí netrefili. Další dobrý zákrok si ale Lloris schoval proti Agüerovi, jenž vyzkoušel jeho pozornost na přední tyči. Do přestávky musel ještě vyrážet Sterlingovu tvrdou ránu.

Jenže po pauze zažil asi nejhorší poločas ve své profesionální kariéře. Mauricio Pochettino změnil systém z tří stoperů na klasické 4-2-3-1, jenže hned po pár minutách našel geniálním pasem skulinu v obraně a Sané se dostal do běžeckého s Llorisem, který se však ne a ne rozhodnout, zda má vyběhnout, nebo ne. Vyběhl, hlavou míč jen tečoval a Leroy Sané vděčně dovedl míč do branky.

Jen po pěti minutách se Hugo Lloris "blýskl" podruhé a teď to byla asi ještě větší chyba. Sterlingův centr z pravé strany totiž nejdřív lehce sebral, ale meruna mu vypadla a De Bruyne volný míč uklidil do sítě. Divoký zápas pokračoval i na opačné straně, Walkerův centr dokázal Kolarov jen jemně tečovat, což nicméně Dele Allimu nezabránilo hlavou skórovat. 2:1 a zápas byl zase otevřený.

Tehdy se o slovo významně přihlásil rozhodčí André Marriner. Do obou momentů se zapletl Raheem Sterling, jehož nejprve lehce přes nohu - ale i přesto nejspíš čistě - zastavil ve vápně Danny Rose, aby posléze Marriner přehlédl jasný faul Walkera. Guardiola byl právem nepříčetný a incident jen znovu rozvířil debatu o adekvátnosti přihrávání takových soubojů.

Jen o pár vteřin později se totiž Tottenham dočkal kýženého vyrovnání, což trošku zvráceně potvrdilo nepsané pravidlo "nedáš, dostaneš". Eriksen přihrál do vápna Kaneovi, ten vystřihl parádní patičku a Son Hueng-min se trefil přesně k tyči. Poněkud krutý večer pro Citizens završil ještě neuznaný gól střídajícího Gabriela Jesuse, který se při De Bruyneho pasu nacházel v ofsajdu.

Góly: 48. Joshua King, 82. Benik Afobe - 24. Christian Kabasele, 64. Troy Deeney

Bournemouth si i v dalším domácím utkání připisuje remízu. Naposledy se po bláznivém průběhu rozešel smírně s Arsenalem, další gólovou přestřelku podnikli svěřenci Eddieho Howea s Watfordem.

První výraznější šanci si vypracoval Bournemouth, kdy se po dloubáčku Wilshera k hlavičce dostal Fraser, jeho pokus však Gomes zvládl vytěsnit nad břevno. Právě Wilshere byl plný elánu i v dalších minutách a jeho ránu ze střední vzdálenosti musel po dvaceti minutách opět likvidovat brankář hostí.

Nakonec to ovšem byli hosté, kteří udeřili jako první. Přetažený rohový kop na zadní tyč vrátil před branku Brittos, na malém vápně se pak nejrychleji zorientoval Kabasele a snadno tak vystřelil Watfordu vedení.

Bournemouth však byl i nadále lepší celkem a ještě do poločasu mohl skóre srovnat. Nejprve byl Stanislasův centr tečován Holebasem tak nešťastně, že málem zapadl za záda Gomese, ten ale ještě stihl zasáhnout. Minutu před poločasem mohl srovnat Surman, jenže ve vynikající pozici trestuhodně nezpracoval zpětnou přihrávku svého kolegy.

Co se nepovedlo v poločase prvním, to se povedlo hned na začátku toho druhého. Vynikající individuální akci předvedl Smith, který se probil po pravé straně a přízemním centrem našel na malém vápně Kinga, který již měl velmi snadnou úlohu.

Jenže po hodině hry byla nálada v domácím táboře opět na bodu mrazu. Další rohový kop Watfordu si totiž našel cestu k Deeneymu, který si již v takových momentech umí poradit, o čemž se obránci Bournemouthu přesvědčili na vlastní kůži.

Vítězství hostů by však nebylo zasloužené a spravedlnost tentokráte nezůstala slepá. Deset minut před koncem domácí přece jen dokázali vyrovnat. Parádní kolmici obdržel Afobe, který si míč pokryl před dotírajícím Kaboulem a nekompromisně srovnal stav utkání.

Nastavený čas přinesl pořádné drama - domácím se totiž podařilo vstřelit vítězný gól, jenže ten nakonec nebyl uznán. Po rohovém kopu míč rukou prodloužil Cook a Afobe jej na zadní tyči uklidil do sítě, ovšem rozhodčí byli pozorní a přestupek obránce Bournemouthu jim neunikl. Oba týmy si tak po remíze 2:2 body rozdělily.

Góly: 87. Séamus Coleman

Souboj sedmnáctého celku tabulky se sedmým viděli v sobotu odpoledne diváci v Selhurst Parku v Londýně. Fotbalisté domácího Crystal Palace mají v letošní sezoně jediný cíl - udržet prvoligovou příslušnost i pro další sezonu Premier League. To hráči Blues pod vedením Ronalda Koemana by rádi mysleli na evropské poháry, a se sedmibodovou ztrátou je momentální sedmé místo zřejmě maximem, jehož lze v probíhajícím ročníku dosáhnout.

Everton chtěl coby jednoznačně lepší tým získat tři body a šel si za nimi od samého začátku. Už v šestnácté minutě mohl poslat hosty z Liverpoolu do vedení povedenou střelou Kevin Mirallas, ale gólman Hennessey byl připraven a proti střele záložníka Evertonu zasáhl.

Další velkou příležitost na skórování měl v padesáté osmé minutě Romelu Lukaku. Belgický kanonýr ve službách Blues se dostal ve vápně k hlavičcce, avšak branku přestřelil.

V sedmdesáté deváté minutě se naopak do zajímavé šance dostali domácí, a i tentokrát si jednalo o hlavičku. Tentokrát měl tímto způsobem možnost skórovat Christian Benteke v dresu Crystal Palace. Proti povedenému pokusu bývalého útočníka Liverpolu však výtečně zasáhl gólman Robles a stav byl i nadále bezbrankový.

To ovšem platilo jen do osmdesáté sedmé minuty. Tehdy Davies povedenou přihrávku našel v šestnáctce Colemana a ten jediným gólem utkání strhl vítězství na stranu hostí. Everton tak získal tři body, Crystal Palace se nadále krčí u dna ligové tabulky.

Góly: 27. Cristhian Stuani - 9. Andrew Carroll, 43. Andrew Carroll, 90+4. Jonathan Calleri

Další výhru si připisuje West Ham, který Middlesbrough nasázel tři branky a odvezl si tak všechny tři body.

Hosté do utkání vlétli opravdu zhurta a už po pár minutách hry mohl síť rozvlnit Antonio, jenže ostrý centr z levé strany ve výhodné pozici nedokázal patřičně usměrnit.

Po necelých deseti minutách už se Kladiváři radovali. Na rohový kop Lanziniho si na malém vápně naskočil Carroll a brankáři domácích nedal vůbec žádnou šanci.

Ve 27. minutě ale bylo vyrovnáno - rychlém brejku Traoré vyzval Chamberse, který přesným centrem našel na zadní tyči zcela nehlídaného Stuaniho, který už měl snadnou práci.

O pár minut později mohl být dokonán obrat - Traoré před brankou poslal další výtečný centr, jenže ani jeden z útočníků Middlesbrough jej nedokázal protečovat do sítě.

Remízový stav však do přestávky skutečně nevydržel - střelu Antonia totiž Valdes dokázal pouze vyrazit před dobíhajícího Carrolla, který tak snadno přišel ke svému druhému gólu v utkání.

Na začátku druhé půle spálil velkou šanci Lanzini, který se řítil sám na domácího brankáře, slabou střelou na něj však nevyzrál. Na druhé straně měl vyrovnání na hlavě De Roon, s parádním zákrokem se ale vytasil Randolph.

Neuvěřitelnou věc předvedl o chvíli později Creswell. Ten si při snaze o odvrácení stříleného centru málem vstřelil vlastní gól, když míč poslal do břevna vlastní branky.

V závěrečných minutách mohl vyrovnat Gestede, jenže akrobatickým pokusem branku minul. Definitivní tečku tak za střetnutím udělal v nastaveném čase Calleri, který tečovanou střelou upravil na konečných 1:3 pro hosty.

Góly: 19. Juan Mata (vl.) - 90+4. Wayne Rooney

Rozporuplný večer pro Manchester United. Protože vyrovnali ve čtvrté minutě nastavení, můžou být za bod rádi - Wayne Rooney navíc krásným přímým kopem překonal rekord Bobbyho Charltona a je nyní nejlepším střelcem historie tohoto obrovského klubu. Zoufalá neefektivita v zakončení však stála na hřišti Stoke body další dva.

Zatímco Manchesteru se proměnit své šance ne a ne podařit, Stoke využilo svou úplně první a vlastně jedinou. A to to ani nebyla šance. V devatenácté minutě Crouch vyhrál jednu ze svých patnácti hlaviček, Allen zakombinoval s Arnautovićem a od něj se míč dostal k Pietersovi. Jeho centr pak nešťastně srazil Mata do De Gey, který už nedokázal balón zastavit v cestě do sítě.

Hlavní nápor a snahu o vyrovnání předvedli svěřenci Josého Mourinha mezi třicátou minutou a poločasovou přestávkou. O post smolaře či břídila zápasu se dost výrazně přihlásil Juan Mata, který po vlastní brance navíc na malém vápně nedokázal uklidit Ibrahimovićovu pobídku. Sám před prázdnou bránou poslal míč vysoko nad.

Nedařilo se ale ani jeho kolegům, Zlatan měl podivně altruistický den a za pár chvil se v šestnáctce opět snažil najít lépe postaveného spoluhráče. Tentokrát jej zastavil skluz Martinse Indiho. Výtečnou pozici ke skórování měl zhruba na hranici vápna Mchitarjan, ale s tímhle pokusem by nezasáhl snad ani ragbyovou branku. A když už se Pogba trefil do brány, trefila jeho dělovka přesně místo, kde stál Lee Grant.

Ve druhém poločase byl obraz hry trošku jiný. Manchester United měl sice územní převahu, a to dosti výraznou, skoro 70 procent, ale do šancí se prakticky nedostával. Až čtvrt hodiny před koncem napřáhl v solidní šanci Rashford, ale Rooneyho centr poslal mimo. V závěru základní hrací doby pak olíznul břevno Lingard.

Alespoň bodu za remízu se však Red Devils dočkali, a to ve čtvrté minutě nastaveného času. Wayne Rooney se postavil k přímému kopu z poměrně ostrého úhlu, zavěsil přímo pod břevno a stal se nejlepším střelcem United v historii klubu.

Góly: 30. Darren Fletcher, 36. Chris Brunt

Zatímco Černým kočkám ze Sunderlandu patří v dosavadním průběhu Premier League předposlední příčka a jejich jasným cílem pro zbylá utkání v nejvyšší anglické soutěži je udržet se v ní i pro příští ročník, jejich dnešní hostitelé z West Bromwiche zažívají velice povedenou sezonu.

A právě fotbalisté WBA, momentálně osmého celku ligové tabulky, mohli jít ve dvacáté osmé minutě do vedení 1:0. Z levého křídla poslal ve vápně před branku hostí Chadli nadýchaný centr, do něhož se hlavou opřel Philips. Trefil ovšem jen svého protihráče Rondóna, od kterého šel balon těsně vedle tyče branky, jenž střežil Vito Mannone.

O dvě minuty později však už italský gólman ve službách Sunderlandu o čisté konto přišel. Po rohovém kopu se totiž k balonu ve vápně dostal Darren Fletcher a zkušený záložník předvedl své umění. Parádně si balon zpracoval a z otočky poslal míč do pravého horního rohu branky hostí.

Netrvalo to dlouho a v kotli domácích fanoušků bylo ještě veseleji. Ve třicáté šesté minutě se totiž z voleje do míče opřel na hranici velkého vápna Chris Brunt a nechytatelnou ranou způsobil fakt, že Mannone podruhé v krátké době lovil míč ze své sítě.

Ve druhém poločase se k ohrožení soupeřovy branky dostal i Sunderland, avšak střela Rodwella břevno Fosterovy branky minula. Hostům se tak skórovat nepodařilo a nadále jim patří sestupové místo, to WBA získalo za výhru 2:0 zasloužené tři body do tabulky.

Góly: 55. Roberto Firmino, 69. Roberto Firmino - 48. Fernando Llorente, 52. Fernando Llorente, 74. Gylfi Sigurdsson

Velké překvapení se zrodilo hned na úvod 22. kola anglické Premier League. Liverpool totiž poprvé v tomto ročníku padl na domácí půdě, když díky dvěma brankám Llorenteho a jedné Sigurdssona podlehl Swansea 3:2.

První poločas nabídl hodně ospalou, pomalou a celkově nezáživnou podívanou. Šancí bylo skutečně poskrovnu, hosté poctivou a disciplinovanou defenzivou značně omezili snažení domácího celku. Za zmínku tak stojí především hlavička Cana, která se ovšem mezi tři tyče nevešlo, a několik střel ze střední vzdálenosti, které ale pro branku Fabianskiho nepředstavovaly velké nebezpečí.

To v druhé půli fanoušci ochutnali úplně jiné kafe. Vstup do ní měli hosté vskutku bleskový. Nejprve totiž Lovren pokazil malou domů a soupeři nabídl výhodu rohového kopu. Stejný hráč pak prohrál hlavičkový souboj v pokutovém území, míč se dostal k Routledgovi, který jej poněkud krkolomně na malém vápně připravil pro Llorenteho, který prostřelil vše, co mu stálo v cestě.

O pár minut později byl rozdíl už dvoubrankový - to na levé straně zakombinoval Carroll s Routledgem, prvně jmenovaný pak do pokutového území poslal nadýchaný centr, který si našel hlavu forwarda Swansea, který tak Mignoleta překonal v krátkém časovém sledu podruhé.

Liverpool ovšem nesložil zbraně a pohotově se do utkání vrátil. Hned o dvě minuty později si na centr Milnera na zadní tyči naskočil Fimino a bylo srovnáno. V následujících minutách Liverpool svého soupeře doslova přišpendlil na vlastní šestnáctku a ostře se domáhal vyrovnávací branky.

Ta nakonec přišla dvacet minut před koncem, kdy si centr Wijnalduma v pokutovém území stáhl opět Firmino a parádním zakončením z druhého doteku nedal brankáři hostí žádnou šanci na reakci.

V tu chvíli by si zřejmě většina fanoušků vsadila na výhru Liverpoolu. Čtvrt hodiny před koncem se však po delší době osmělili také hosté a podnikli ofenzivní výpad. Carroll se nebojácně vydal vstříc brance domácích, poradil si s Lovrenem a nastalou situaci musel až ve skluzu řešit Klavan. Ten ovšem míč vypíchl tak nešťastně, že tím do vyložené šance poslal Sigurdssona, který hostům pohodlně vrátil vedení.

A ačkoliv si svěřenci Jürgena Kloppa ještě vytvořili několik příležitostí na vyrovnání, v gól už žádnou z nich přetavit nedokázali. Swansea tak poprvé v historii Premier League vyloupila Anfield Road a odváží si velmi cenné tři body.