Premier League - preview 31. kola

V neděli po obědě se v severovýchodní Anglii zastaví běžný život. Tyne-Wear derby, souboj nepřátel se sídly patnáct kilometrů od sebe, nabírá s blížícím se koncem sezóny na důležitosti i vzhledem k postavení obou celků na sestupových příčkách.

Už několik let patří město fanouškům Black Cats. Ti po dvou remízách v roce 2012 znají už jen pocit vítězství, během kterých se za Magpies trefil pouze Mathieu Debuchy. Zatímco první letošní duel bez diskuzí hrubě ovlivnil chybující sudí Madley, mohli příznivci jen spekulovat, co se dělo za zavřenými dveřmi Stadium of Light na konci ledna, kde v přátelském setkání vyprovodili domácí soupeře šesti góly.

V St. James Parku se však premiérově představí nový manažer Rafael Benítez, a ten svá první domácí klání zásadně neprohrává. U předchozích šesti zaměstnavatelů se na vlastním stadionu představil remízou jedinkrát, hned pětkrát pak většinu diváků potěšil třemi body. Před mizernou formu Magpies a jejich čtyři prohry v řadě je také nasnadě všimnout si šesti bodů z posledních třech domácích zápasů. Opačně pak můžeme nahlédnout na výsledky Sunderlandu, ten sice během pěti kol prohrál jen na půdě West Hamu, jenže hned třikrát neslavil ani on. Za šestadvacet předešlých ligových výjezdů pak plný počet bodů získal jen třikrát. Vylepšit bídnou statistiku bude chtít i Jermain Defoe, ten na minulých osmi návštěvách vstřelil sedm gólů.

Proti sobě se tentokrát postaví manažeri, kteří se naposledy setakli v roce 2004. Bolton v sestavě i s Garym Speedem tehdy porazil trefou Kevina Daviese našlapaný Liverpool, v němž se v základní sestavě vedle Hyypiy, Carraghera či Xabiho Alonsa objevil i Milan Baroš. "Je to tak dávno, všechny ty věci, od té doby uplynulo už spoustu vody. Není to o mně proti Rafovi, ale o hráčích, o tom, jak nejlépe je dokážeme připravit fyzicky i psychicky. Samozřejmě, bude to obrovské derby. Všechna jsou velká, ale tohle je ještě větší" nechává tlak na svých svěřencíh Sam Allardyce, kterému se před zápasem vrátilo do tréninku i trio Lens, Cattermole, Defoe.

"Všechna utkání mezi dneškem a koncem sezóny budou pro nás důležitá, ale ten nedělní obzvlášť. Fanoušci jsou pro nás klíčoví. Musíme stát při sobě a mít jistotu, že každý fanoušek v hledišti může pomoci hráčům na hřišti," vnímá brzy po svém nástupu atmosféru Benítez. Ten by mohl využít služeb Chancela Mbemby a od prosince absentujícího Papise Cisseho, naopak kapitán Fabricio Coloccini si na svůj návrat musí ještě chvíli počkat.

Zatímco v Dortmundu se mohou v poklidu těšit na návrat Jürgena Kloppa "domů", samotnou modlu vestfalského klubu čeká ještě pořádná dřina v lize. Ještě před čtvrtfinále Evropské ligy musí připravit své hráče na těžké duely Tottenhamem a Southamptonem, který se v posledních týdnech potýká s kolísavou formou.

Obrovská jistota kryjící záda hráčům v poli vzala za své v poslední čtvrthodince zápasu s Chelsea. To se projevilo hned na půdě Bournemouthu a ztráta sebevědomí málem zavinila i šokující porážku od Sunderlandu. Musel se tak probudit čtyři měsíce spící Graziano Pellè a dvěma zásahy vydolovat body z Britannia Stadium. I díky tomu se tak Southampton pyšní třetím nejvyšším bodovým ziskem za posledních deset kol. Cesta za evropskými poháry už ale doznala několika překážek a Saints se musí modlit za chyby svých soupeřů.

Fraser Forster však potřebuje najít svou neprůstřelnou vestu, smolným závěrem s Chelsea přišel o možnost být třetím brankářem s nejrychleji nasbíranými dvaceti čistými konty, stále ale ještě může být po Petru Čehovi (26 zápasů), Pepe Reinovi (32) a Royi Carrollovi (37) vysoko v historických tabulkách Premier League s potřebou jednačtyřiceti startů.

Od posledního ligového vystoupení Reds uběhly dva týdny, mezitím se dvakrát střetli s Manchesterem United, a kromě samotného postupu mezi osm nejlepších v Evropské lize ukázali, že se blýská na lepší časy. Po vypadnutí z FA Cupu jakoby hráči měli lehčí nohy, zostuzení hostitelů ve Villa Parku, dvě čistá konta proti Augsburgu, parádní odplata Manchesteru City za smolnou porážku ve finále ligového poháru a naopak šťastný obrat na půdě Crystal Palace - společně s vyřazením odvěkého rivala z putování po Evropě jsou to pro fanoušky Liverpoolu slastná slova budoucnosti.

Na trávník vstoupí Kloppovy svěřenci s jedním až třemi zápasy k dobru oproti svým hlavním konkurentům a v případě úspěchu skočí minimálně do večera na sedmou příčku s nulovou ztrátou právě na Manchester United. Přesně po roce by také oslavil čtyři ligová vítězství v řadě. K tomu by měla pomoci i skvělá potence na hřištích soupeřů, během čtyř výjezdů skórovali hned třináctkrát. Svým dílem by mohl pomoci i dlouho zavrhovaný Christian Benteke, který už je pouze poslední zásah od ligové padesátky, Southampton pak pokořil ve dvou posledních zápasech. Přitom si tu nezahrál v prosinci, kdy tu v poháru zareagovali jeho spoluhráči na bleskový gól Maného šesti zásahy a zároveň tak navázali na dvě ligové krádeže v řadě - třikrát za sebou tu brali všechny body naposledy mezi 1994 a 1996.

"Proti Stoke to byla pro nás povinná výhra, stejně jako tomu bude teď v neděli," nepřipravuje si alibi Ronald Koeman, který může využít hned trojici hříšníků. Už tři červené karty letos viděl Victor Wanyama a po pěti absencích si jistě bude chtít zahrát celý zápas. Trest si odpykal také José Fonte, Saido Mané pak uspěl s odvoláním proti červené kartě, snad i díky doznání Pieterse.

"Problém se sebevědomím je ten, že je jako malá květina. Když na něj šlápneš, je ve vteřině pryč. Ale není to jen o něm, je to také o pocitu větší a větší důvěry v náš způsob hry. Vše je připravené na dobrý zápas a Southampton je skvělý tým, pokud tedy chceme vyhrát, musíme být opravdu dobří," prohlásil s respektem Jürgen Klopp, který se na rozdíl od svého protějšku musí obejít bez trestaného Jamese Milnera. Větší šance na vstup do utkání než ve čtvrtek má naopak levý obránce Alberto Moreno.

Velké manchesterské derby už dlouho nemělo tak slabý zvuk jako dnes. Nejenže ani jeden tým reálně neatakuje úplnou špičku tabulky, jde především o způsob, jakým se oba týmy projevují na hrací ploše. "Louis van Gaal army" střídá solidní momenty s trapnými, jenže ani Citizens nepůsobí na prknech Premier League vždy důstojným dojmem. Dnešní derby může říci mnohé, pravděpodobně to však nebude pozitivní zpráva.

Ať už totiž utkání dopadne jakkoli, v první řadě to do značné míry ukončí snažení jednoho z celků v honbě za jeho cílem. Manchester City ztrácí na vedoucí Leicester už patnáct bodů, což je i při dvou zápasech k dobru propastné manko. Jakákoli ztráta je tak dalším hřebíčkem do už tak dost děravé rakve již pohřbeného Manuela Pellegriniho.

Manchester United naproti tomu v boji o titul už dávno není, ale naděje na účast v příštím ročníku Ligy mistrů se nechce vzdát. Právě městský rival sídlí na kýžené čtvrté příčce a čtyřbodovým odstupem. Porážka Rudé ďábly zřejmě již definitivně vyřadí ze hry - a to především psychicky. Naopak velké městské vítězství vykřeše v myslích nahlodaného týmu tolik omílanou jiskru.

V témže smyslu hovořil i manažer United Louis van Gaal. "Doufám, že City bude náš katalyzátor. Musíme je porazit a mít nadále šanci kvalifikovat se do Champions League," sdělil novinářům, se kterými poslední týdny a měsíce vede slovní válku, holandský manažer.

Favoritem jsou domácí Citizens, a to navzdory tomu, že i jejich forma je stabilní jako jezdec na divokém býku; nebo jako forma United. Důvodem je především skutečnost, jakým se právě Ďáblové projevují v utkáních na hřištích soupeře. Prohry v Sunderlandu, Mydtjyllandu, West Bromwichi a Liverpoolu v posledních pěti týdnech přerušilo jen vítězství na půdě třetiligového Shrewsbury.

"Dokud máte ve fotbale matematickou šanci, nemůžete si myslet, že něco nedokážete. To není vítězná mentalita. Vždycky si musíte věřit," zdůraznil Manuel Pellegrini, šéf Man City. Jenže věří ještě někdo jemu? Mistři z let 2012 a 2014 získali z posledních pěti zápasů jen čtyři body, přičemž se do tohoto období vklínila třeba i trapná prohra 0:3 na Anfield Road.

Jak jsem již několikrát předeslal, problémem je především způsob toho všeho. Pokud v sestavě není Kompany, tým nemá vedle Joea Harta jedinou silnou osobnost, což je ovšem problém sužující všechny velké týmy v Premier League. Problém je, že ani manažer příliš nepomáhá. Jistojistě vyhozený Chilan však hrubě řečeno, poté jak se k němu vedení zachovalo, nemá moc důvodů.

To všechno vytváří, pokud ne nejslabší, tak rozhodně nejdepresivnější manchesterské derby za dlouhá léta. Po říjnové nudě na Old Trafford ostatně nemáme moc důvodů myslet si, že se příliš věcí změní k lepšímu. Na druhou stranu - 171. souboj odvěkých rivalů může vlastně jenom příjemně překvapit. Pozorný divák letošní sezóny Premier League vysoké očekávání nemá.

Nenahrávají tomu ani početné stavy na marodkách. Nejzajímavější borec v kádru City Kevin De Bruyne je dlouhodobě mimo, sezóna možná skončila i pro jeho krajana Vincenta Kompanyho. Dál chybí i Fabian Delph nebo Samir Nasri. United se pak klasicky musí obejít bez Wayna Rooneyho a Luka Shawa, situace Ashleyho Younga a Camerona Borthwicka-Jakcsona se naopak lepší.

Když jsem před pěti měsíci psal předzápasový článek k tomuto utkání na Goldsands, upozorňoval jsem, že vedle manchesterského derby by fanoušci rozhodně neměli opomínat ani duel Bournemouthu s Tottenhamem. Dnes zajdu ještě dál a v konkurenčním boji od páté hodiny odpolední duel na White Hart Lane na úkor derby přímo doporučím. Utkávají se totiž dva týmy, jejichž forma sahá k anglickým nebesům.

Nechme chvíli stranou, že Tottenham zažívá jednu z nejlepších ligových sezón historie a patrně nejlepší za třiapadesát let. Bournemouth totiž žije svůj sen a vůbec nejkrásnější období od založení klubu. Měla to být kritická sezóna, čemuž napovídal i vstup do ní. Jenže s koncem roku se v týmu něco změnilo a situace je taková, že od začátku prosince získal víc bodů jen úžasný Leicester a dnešní soupeř Cherries.

Největší změna v herním stylu borců Eddieho Howea je rozhodně v defenzivě či jakémsi efektivnějším využívání energie při napadání, ale to je spíš záležitost na samostatný článek. Zmiňme jen, že v posledních šestnácti duelech inkasovali Cherries 17 gólů, zatímco v prvních čtrnácti klání dostali hned 30 branek.

Pět z nich i v prvním vzájemném zápasu na Dean Court, kde si vybral jeden ze svých slušně řečeno příšerných zápasů Artur Boruc. Polák zavinil minimálně tři góly a měl velký vliv na konečném výsledku 1:5. Šlo teprve o druhý vzájemný střet těchto celků a první od klání FA Cupu v roce 1957.

Posuňme se však o kus dál. Třeba v ročníku 1962/63 hrál Bournemouth až třetí nejvyšší soutěž a byl ještě sloučen s Boscombe Athletic. Taková Chelsea spolu se Stoke postoupila do první ligy, zatímco Man City spadl do druhé. A Tottenham zažil poslední sezónu, v němž skončil mezi nejlepší dvojicí celé Anglie. Teď mají šanci tento počin zopakovat, ne-li vylepšit a získat třetí titul v klubové historii.

Na něj aktuálně ztrácí osm bodů a jen vítězství nad nováčkem je tak udrží v kontaktu. Kohouti navíc potřebují najet na vlnu výher, kterou drželi od půlky ledna šest zápasů. Pak ale proti West Hamu a Arsenalu uhráli jen bod a náprava přišla až na hřišti Aston Villy. Bournemouth naopak vyhrál třikrát v řadě.

Hostům bude opět chybět trojice Callum Wilson, Tyrone Mings, Junior Stanislas. Nad Harrym Arterem visí malý otazník, podobně jako nad středopolařem Tottenhamu Ericem Dierem.

Úvod do 31. kola Premier League obstará Everton s Arsenalem, jejichž výkony jsou v letošní sezóně jako na houpačce. Do sobotního duelu půjdou nicméně v trochu lepším náladě svěřenci Roberta Martíneze, naposledy totiž dokázali v FA Cupu vyřadit Chelsea. Naopak Arsenal se od konce února trápí, z osmi předchozích soutěžních zápasů vyhrál jen proti Hullu a výrazně ztratil v boji o titul.

Aktuální ročník se nezadržitelně řítí do finiše, a ačkoliv se o Gunners ještě na přelomu ledna a února mluvilo jako o hlavním adeptovi na vysněný pohár, momentálně by na ně vsadil už jen málokdo. Zkušený kouč Arséne Wenger, na nějž se oproti ještě nedávným chválám nyní snesla vlna kritiky, ale ještě pochopitelně nehází flintu do žita. "Bude to nesmírně složité, nicméně stále věřím, že Premier League ještě není zdaleka u konce," prohlásil.

"V současné chvíli jedinou cestou, jak něčeho dosáhnout, je být realistický a pokorný. Souhlasím, že další neúspěch by byl pro nás už opravdu špatný, my však myslíme pouze pozitivně. Musíme se plně koncentrovat, jelikož víme, že nastal čas, abychom zase dosáhli výsledku, jakého chceme," dodal francouzský stratég, jenž stál u kormidla i při posledním titulu před dvanácti lety.

Wengerovu ekipa již klasicky v nejdůležitější fázi sezóny kosí četná zranění. Mimo hru se nachází Aaron Ramsey, Jack Wilshere, Petr Čech, Santi Cazorla, Alex Oxlade-Chamberlain a po středeční odvetě na Camp Nou se na marodku zařadil také Mathieu Flamini. Naopak Toffees by měl ze zdravotních důvodů scházet pouze Bryan Oviedo, kvůli karetnímu trestu si pak odpočinou Gareth Barry a Kevin Mirallas. V základní sestavě by se tak na jejich úkor mohl poprvé od ledna objevit uzdravený Muhamed Bešić.

Roberto Martínez, jehož mužstvo by už letošní ročník mělo dohrát v klidném středu tabulky, rozhodně nevidí v současné situaci Londýňany jako snadného soupeře. "Pokud vezmeme v úvahu zkušenosti a způsob hry Arsenalu, tak vůbec nezáleží na tom, jaký je na něj vyvinut tlak. Budou stále hrát stejným stylem, který ovládají opravdu velmi dobře. Domnívám se, že je to stále jeden z hlavních uchazečů o titul," myslí si španělský lodivod.

V sobotu to bude takřka na den přesně čtyři roky od doby, kdy Gunners naposledy přivezli z modrého břehu řeky Mersey všechny tři body. Na druhou stranu, z posledních sedmnácti vzájemných střetnutí se Everton radoval z vítězství pouze jednou. Jak tomu bude v Goodison Parku v sobotu v 13:45 SEČ?

Kde se nachází aktuální cíle Chelsea v aktuální sezóně? Bláhový boj o nejlepší čtyřku? O trochu méně bláhový boj o Evropskou ligu? Nebo se, dle slov Guuse Hiddinka, modří zaměří spíš na mladé talentované borce, kteří potřebují zkušenosti a ve zpackané sezóně už je v klidu mohou sbírat? Blues už takřka o nic nehrají - naopak West Ham cílí na historickou účast v pohárové Evropě. Vždyť Liga mistrů je mu vzdálená pouze na dva body.

Pro Chelsea zdánlivě skončila sezóna. Během pár dní ukončila svoji pouť Ligou mistrů, a dokonce i FA Cupem, kde tvrdě narazila na Everton. V Premier League se pak potácí od začátku sezóny a nepomohla jí ani dlouhá série bez porážky - na šestý Manchester United nyní ztrácí sedm bodů, na Ligu mistrů dokonce jedenáct.

Manažer West Hamu Slaven Bilić, jenž se svým týmem prožívá nejspíš nejlepší sezónu v historii Hammers, však ani v nejmenším nehodlá zvučného soupeře brát na lehčí váhu. "Chelsea má před sebou devět zápasů - a pokud zaberou, mohou skončit vysoko. V tomto smyslu není ideální s nimi teď hrát. Mají jenom Premier League; budou hladoví a totálně soustředění na tuto soutěž," upozornil někdejší kouč chorvatské reprezentace.

Kladiváři každopádně nemohou myslet na nic jiného než svého sobotního soupeře o body obrat. Chelsea sice už 13 zápasů v lize neprohrála, ale ani West Ham na tom není o nic hůř. V Premier League a FA Cupu čeká na přemožitele dohromady už sedm utkání - z nichž hned pět zvítězil. Jak jsem předeslal, z pátého místa ztrácí na labilní Manchester City jen dva bodíky, a i když to zní šíleně, Liga mistrů není zas tak daleko.

Guus Hiddink to ví a sílu soupeře si dobře uvědomuje. "Bude to velmi těžký zápas, soupeř si vede dobře doma i na hřištích soupeře. Jsou odvážní, umí hrát na rychlé brejky a mají skvělé hráče, na které se krásně kouká. Jsou na páté pozici a jejich sebevědomí je na téže úrovni. Oni nesní - reálně bojují o Ligu mistrů," konstatoval nizozemský šéf.

Přestože Chelsea neprohrála už devět ligových zápasů s West Hamem, za jistojistého favorita (byť doma) se považovat nedá. Tím spíš, když nemůže hrát vykartovaný Diego Costa ani zraněný Eden Hazard. A ještě tím spíš, že se West Hamu vrací klíčový stoper Winston Ried a pravý bek Sam Byram. Mimo hru je samozřejmě Victor Moses, jenž u Kladivářů hostuje právě z klubu Romana Abramoviče.

Ještě před rokem byl Leicester na dně prvoligové tabulky. Jenže jejich porážka 4:3 s Tottenhamem předznamenala velikonoční zázrak. Jako Ježíš totiž Lišky regulérně vstaly z mrtvých a vyhrály sedm z posledních devíti zápasů. Kam tenhle příběh ústí už dobře víme: svěřenci Claudia Ranieriho bojují o titul a s pětibodovým padákem v zádech vyrážejí na půdu Crystal Palace.

Jedna z nejkrásnějších sportovních příhod historie se rýsuje a je týden od týdne barvitější. Lišky peláší vstříc neuvěřitelnému úspěchu, který by v létě zesměšnil každý z expertů na anglický fotbal. O to víc si teď všichni užívají jízdu Mahreze, Vardyho, Kantého a spol., kteří pod Ranieriho "přísnou" taktovkou míří za prvním titulem v klubové historii.

Leicester vyhrál šest z posledních osmi utkání a jeho pětibodový náskok na druhý Tottenham už se nesmí brát na lehkou váhu. Claudio Ranieri však euforii mírní. Ostatně jako celou sezónu. "Každý nás spojuje s vítězstvím v Premier League. Je to neuvěřitelné, že tak malý klub dokáže se všemi soupeřit v tak penězi nabité soutěži. My jsme však ještě vůbec nic nedokázali - zatím bojujeme o pohárovou Evropu," tvrdí trošku alibisticky.

Už nyní totiž Foxes mají na sedmý Southampton náskok 19 bodů, což je manko, které zkrátka není možné dohnat. Ani čtrnáctibodová ztráta West Hamu není v lidských silách - a lze s klidným srdcem říct, že Leicester si za rok zahraje Ligu mistrů. Italský šéf však ze svých borců shazuje jakýkoli náznak tlaku; a je to docela logické.

Třeba na Crystal Palace takový tlak dopadl naprosto bestiálně. Spolu se zraněním Yannicka Bolasieho totiž Eagles od prosince spadli z nádherného pátého místa o celých deset pozic dolů a nyní je pro ně aktuálnější boj o záchranu. Osm bodů na osmnáctý Norwich je sice ještě pohodový náskok, jenže dvanáctizápasová série bez výhry prostě straší.

Alan Pardew navíc nebude moci využít služeb útočníka Connora Wickhama, který spolu s Jamesem McArthurem a Marouanem Chamakhem zůstává na marodce. Nejistý je taky start Mileho Jedinaka. Naopak Leicester má k dispozici klasicky celou základní sestavu včetně Riyada Mahreze, jenž z vítězného utkání s Newcastlem odkulhal.

Watford nedávno senzačně vyřadil Arsenal ve čtvrtfinále FA Cupu, což je pro Hornets - nehledě na úděsnou formu Gunners - obrovský úspěch. Proto - a proto, že svěřenci Quiqueho Sáncheze Florese v Premier League poslední měsíce naprosto tápají - se teď nedá očekávat, že by ještě lize věnovali vyšší pozornost. Domácí utkání proti Stoke City bude spíš první z devíti povinných.

Ještě na Boxing Day byl Watford na úžasném sedmém místě a ztrácel jediný bodík na pozice zaručující účast v Lize mistrů. Nakolik byl tento cíl předem ztracený, následný sešup nečekal v periferii Londýna asi nikdo.

Z posledních dvanácti utkání Sršni vyhráli jen dvakrát, zatímco hned sedmkrát odešli poražení. Připomínat, že je to do značné míry vinou poklesu formy Odiona Ighala (1 gól z 10 utkání), už je asi zbytečné.

Stoke City je opačný případ. Z devátého místa ztrácí pouhý bod na sedmou příčku, která ještě teoreticky může mít cenu předkola Evropské ligy. Potters si však svoji honbu za nečekaným úspěchem sami kazí.

Po třech výhrách v řadě uhráli cennou remízu na půdě Chelsea, aby pak vše spláchli domácí porážkou se Southamptonem. Proto je pro ně nyní esenciální získat od Watfordu nějaké body.

Na podzim se jim to vůbec nepovedlo, jelikož doma podlehli 0:2 pro brankách Deeneyho a Abdiho. Potters se navíc nepodařilo už šestkrát v řadě proti Hornets skórovat, což je vpravdě alarmující. Když k tomu připočteme výtečnou formu Heurelha Gomese...

Stoke bude ještě ke všemu opět scházet věčně zraněný kapitán Ryan Shawcross, s nímž na marodce leží i Xhedran Shaqiri. Watford naproti tomu bude podle trenéra Florese zvážit stav "tří až čtyř hráčů", mezi nimiž je útočník Odion Ighalo.

I přesto, že už nějakou dobu v podstatě nemá o co hrát, West Bromwich v posledních kolech pořádně zabral. Povzbuzen Berahinovým návratem do formy a pozvednutím Rondóna Albion v minulých pěti kolech posbíral ihned po Chelsea největší počet bodů ze všech týmů Premier League. Bude na něho tedy mnohem větší motivace Norwiche stačit?

West Brom už v tuhle chvíli skutečně hraje pouze o prémie. Momentálně se v tabulce nachází na 11. příčce dokonce před Evertonem a reálně může pomýšlet klidně na devátou příčku - ne-li tu osmou, sedmou. Naproti tomu Norwich už nemá na mysli nic jiného než holou záchranu.

Kanárci mají v tuhle chvíli vlastní osud de facto ve svých rukou, neboť ještě ve zbývající části ročníku na Carrow Road pohostí oba své největší rivaly v boji o záchranu. Krom toho ale musí sbírat body i jinde - a minulý hrdinný výkon proti Manchesteru City, ozdobený ojedinělým čistým kontem pro Johna Ruddyho, byl bezesporu dobrý začátek.

"Tohle je začátek klíčové sady pěti zápasů, kdy musíme posbírat co nejvíc bodů, a pořádně zabrat," uvědomuje si skotský lodivod Norwiche Alex Neill, jenž na několik týdnů musí zapomenout na vlivného ofenzivního záložníka Nathana Redmonda.

Redmond si posledně poranil kotník a přiřadil se na marodku k další tradiční opoře norfolkského nováčka, Alexi Tetteyovi. V týdnu potom netrénoval ani stoper Ryan Bennett, a tak i jeho start je ve vážném ohrožení.

Tony Pulis nadále nebude moci využít služeb záložníka Jamese Morrisona, jenž si přetrhl zadní stehenní sval. Naproti tomu obránci Jonny Evans s Craigem Dawsonem mají slušnou šanci na včasné zotavení.

Utkání, které bylo v létě překřtěno na bratrovražedný souboj André vs Jordan, na podzim nezklamalo. Při říjnovém střetnutí na Villa Parku se trefili oba sourozenci Ayewové, přičemž André dokonce pro Swansea rozhodoval o třech bodech. Tentokrát však novináři musí přijít s novou dějovou linií; starší z bratrů je zraněný a hrát nebude...

Je to tak; André Ayew si poranil kotník a do dnešní bitvy proto nezasáhne. Všechna pozornost tak bude soustředěna na eratického útočníka Jordana, který sice obecně platí za jeden z mála světlých bodů na otřesné sezoně Aston Villy, ovšem na ligovou branku čeká od Boxing Day (26. prosince).

Jedním z mnoha aspektů oné otřesné sezony Villans je jejich kontinuální neschopnost přivážet body z cizího prostředí. To se birminghamským nepovedlo od osmého srpna, a pokud se Gardeho parta skutečně bude chtít alespoň pokusit o napodobení loňského úniku z dílny Leicesteru, musí jednoznačně zabrat teď, nebo nikdy.

"Teď, nebo nikdy" je to do jisté míry také pro Swansea, respektive to částečně naznačuje Francesco Guidolin, jenž toto klání označil za nejdůležitější v sezoně. Labutě se sice už teď mohou opřít o osm bodů náskoku, ovšem faktem je, že teprve vítězství v tomhle duelu by patrně vše stvrdilo.

Pokud Aston Villa potřebuje jít nahoru venku, Swansea by užila lepší formu před domácím publikem, kde triumfovala pouze třikrát z posledních 13 pokusů. Dnes se bude o vylepšení této statistiky pokoušet i s uzdraveným Jeffersonem Monterem, který se po skvostném startu do sezony vypařil jako pára nad hrncem. Na lavičku se vrací dříve hospitalizovaný kouč Guidolin.

V srdci zálohy birminghamského celku se možná po dvouměsíční pauze objeví Carlos Sánchez, naopak talentovaná dvojice Traoré - Grealish si bude muset na comeback počkat až do dubna.