Premier League - preview 17. kola

V Anglii poslední týdny a měsíce vládne hbitá liška z Leicesteru, přesto se oči všech fanoušků upírají na pondělní šlágr, který by mohl napovědět o tom, kdo z gigantů bude Foxes nejrychleji stíhat v cestě do cíle. Druhý Arsenal přivítá třetí Manchester City, přičemž mezi oběma celky je pouze bodový rozestup. Vzájemný zápas navíc nabízí atraktivní podívanou v ohledu na předchozí setkání.

Nesmírně zajímavé duely byly v minulosti k vidění především v Manchesteru. Letos v lednu na Etihad Stadium překvapivě Arsenal vyhrál 2:0, k čemuž mu pomohl velmi defenzivní výkon. Před dvěma lety zase obrany obě mužstva zapomněla v šatně a diváci byli svědky devítigólové přestřelky s výsledkem 6:3 pro domácí.

Hra defenzivy dnes trápí především Manchester City, který za poslední měsíc předvedl několik výkonů, nad kterými kdekdo kroutil hlavou. Začalo to šíleným představením v domácím utkání s Liverpoolem, které Citizens odnesli čtyřmi inkasovanými góly. Velké trápení to bylo i v zápase na hřišti Stoke, kdy shořel především střed pole Pellegriniho týmu.

Čisté konto je pro Manchester City každopádně velkým počinem, jehož se z posledních šesti zápasů dočkali jedinkrát - v zápase se zoufalou Aston Villou. Alfou a omegou obrany Citizens je rozhodně Vincent Kompany; s ním v sestavě dostali z 8 zápasů jen jeden gól, zatímco ve stejném množství utkání bez něj hned šestnáct.

Belgický stoper nebude hrát ani dnes, protože je pořád zraněný. Stejně je na tom i další obránce Pablo Zabaleta a záložník Samir Nasri. To marodka Arsenalu skýtá mnohem větší počet jmen. Vedle Tomáše Rosického je to třeba Jack Wilshere, Santi Cazorla, Mikel Arteta, Francis Coquelin nebo Danny Welbeck. Velký otazník visí i nad Alexisem Sánhezem.

Velká kolika záložní řady nicméně nemusí Arséna Wengera zas až tak trápit, protože v jeho srdci začal opět nastupovat Aaron Ramsey, který poslední dvě kola zahrál parádně. Byl tak s Mesutem Özilem hlavní postavou při vítězstvích Gunners se Sunderlandem i na hřišti Aston Villy. Pomohl tak Londýňanům odpovědět na zpackaný listopad, během něhož získali jen dva body.

Arsenalu se každopádně začalo opět dařit, na čemž má velký podíl i český gólman Petr Čech. Ten minulý týden vyrovnal rekord Davida Jamese v počtu čistých kont, jichž má na kontě už 169. Pokud se mu podaří vychytat i Agüera a spol., stane na vrcholu prestižní statistiky už osamocen.

Na Vicarage Road panuje skvostná atmosféra, díky posledním týdnům překračuje Watford své stíny z předchozích let v Premier League a jistě si věří na další překážku v podobě Liverpoolu, se kterým už pětkrát v řadě prohrál.

Nemilou bilanci navíc doplňuje čtyřmi zápasy bez vstřelené branky. Naposledy přitom zvítězil v roce 1999 na Anfield Road, kde domácí nastoupili v základní sestavě i se Šmicerem a Bergerem, na vlastní hřišti pak čekají už od poloviny osmdesátých let. Tehdy se prosadil i John Barnes, jenž půlrok poté přestoupil právě k Reds vedených Kennym Dalglishem, u kterých strávil vydařených deset let, než si ho stejný manažer vybral i do Newcastlu.

Teď se ale ve Watfordu jede na vítězné vlně, čtyři úspěchy v řadě mezi elitou slavili naposledy před osmadvaceti lety, Odion Ighalo se stal prvním hráčem týmu, který v Premier League nasázel dvouciferný počet gólů a dopomohl tak k tomu, aby se Hornets stali jedenáctým nováčkem, který má po šestnácti kolech více jak 24 bodů, všichni předešlí se následně v lize udrželi. Velkou měrou se na úspěších zasluhuje i Huerelho Gomes, ten udržel již sedmkrát čisté konto.

A co Reds? Jürgen Klopp získal zatím dvanáct bodů, stejně jako za prvních osm kol jeho předchůdce, a tak se zdá, že důležitější roli hraje v současnosti Phillipe Coutinho. Ve třech zápasech bez něj vstřelili jen dva góly, když nastoupí vyšplhá se průměr za utkání na dvojnásobek. A útočná potence je pro tým letos nadměrně důležitá, vždyť po skvělém začátku nedostali v dalších třinácti zápasech gól jen dvakrát. Po prohře v Newcastlu navíc přišla vymodlená remíza s West Bromwichem až v šesté minutě nastaveného času.

Chtěl bych, aby hrál každý, koho tu mám. Tým pracoval velmi dobře v této sezóně a nebylo snadné provést mnoho změn. Hráči jako Ibarbo, Diamanti a Holebas jsou připraveni nastoupit. Je nemožné, aby v dalších čtyřech zápasech neměnil sestavu," vyhlíží náročný program Flores. "Nejsou žádným velkým překvapením, mají dobré hráče a dobrý plán. Hrají výtečně a mají skvělé útočníky, kteří dokážou myslet rychle. Ale my jim tam nejedeme zatleskat," pronesl ke svému nejbližšímu soupeři Klopp.

Ten se kromě Milnera a Sturridge bude muset obejít i bez Dejana Lovrena, kterého v posledním zápase hrozivě trefil Gardner do kolene. Naopak v domácím výběru by se po zranění lýtka mohli opět objevit Behrami s Prodlem.

Kdo v neděli na Liberty Stadium neuspěje, bude na vítězství čekat dva měsíce. 24. října se totiž zrodily poslední oslavy Swansea i West Hamu, který je na tom stále o něco lépe a na rozdíl od svého hostitele poslední tři kola zároveň neprohrál.

Kladiváři se po výhře nad Chelsea dostali na třetí místo, následovala však prohra u nováčka z Watfordu a mezi čtyři remízy se vklínil už pouze debakl na hřišti Tottenhamu. Solidně tak z posledních týdnů vychází jen defenzíva, která v předešlých dvou týdnech dokázala udržet všechny útoky soupeře, právě ofenzíva londýnského celku se však v prosinci ještě neprosadila.

Svou úlohu favorita budou chtít potvrdit i díky lepším výsledkům z výjezdů, víc bodů ze hřiště soupeře si totiž odvezla pouze vedoucí dvojice celé ligy. Nicméně na půdě Swansea vyhráli ještě v dobách, kdy se hrálo na Vetch Fieldu, z Liberty Stadium si od roku 2012 odvezli dva body za tři návštěvy. Hráči Swansea tu hned na první pokus zápas jasně ovládli, bylo to ale také naposledy, co se jim něco takového ve vzájemných střetnutích povedlo.

Teď se navíc při čekaní na nového manažera, kterým by se měl stát Marco Bielsa, stále trápí. Deset zápasů bez čistého konta doplňuje druhý nejhorší zápis u střelců, není se tak co divit, že vítězství ve Villa Parku je tak jediným z dvanácti kol. Na vlastním trávníku čekají Swans na úspěch od srpna, kdy otočili vývoj zápasu s Manchesterem United. Podobný úspěch pak mohli zopakovat i se City, když už bez vedení Garrym Monkem dokázaly v poslední minutě řádné hrací doby vyrovnat, v nastavení se ovšem znovu o body připravily v pondělí to tak může být už měsíc, během kterého nezískají jediný bod.

Ve zřejmě posledním účinkování jako dočasný manažer nemusí Alan Curtis řešit žádná nová zranění, naopak Jonjo Shelvey by se snad už mohl vrátit na hřiště. Poraněná třísla by mohla ze hry hostů vyřadit Andyho Carrolla, šikovný tvůrce Manuel Lanzini si pak zřejmě zahraje až dva dny po Vánocích.

Jednoznačně nejprobíranějším tématem tohoto týdne ve fotbalovém světě je konec Josého Mourinha na lavičce Chelsea. Premier League však pokračuje a hráči ze Stamford Bridge tak bez trenéra přivítají na svém stadionu Sunderland, tedy předposlední tým tabulky, který se však v případě plného bodového zisku na svého soupeře v tabulce dotáhne.

Přivést tři body ze Stamford Bridge, to se dříve jen tak někomu nepoštěstilo. Právě pod Mourinhem Blues do začátku této hrozivé sezóny prohráli doma během bezmála stovky zápasů v lize jen jednou, přičemž v právě probíhajícím ročníku to stihli již čtyřikrát. I tato bilance byla jedním z důvodů, proč je Special One bez práce. Abramovićův pohár trpělivosti přetekl po prohře s Leicesterem.

Jedním z posledních hráčů v současném kádru, který pamatuje obě Mourinhova působení na jihozápadě Londýna, je obránce John Terry. Ačkoliv i on se kvůli neuspokojivým výkonům ocitl několikrát na lavičce náhradníků, z odchodu svého oblíbeného kouče byl hodně rozladěný. "Smutný, velmi smutný den. Říct jen ‚díky‘ nestačí. Budeš nám chybět. Ten nejlepší, s kým jsem kdy pracoval. Máme spolu neuvěřitelné vzpomínky," vzkázal kontroverznímu manažerovi pětatřicetiletý kapitán.

Chelsea do sobotního utkání povede dvojice asistentů Steve Holland a Eddie Newton a proslýchá se, že na tribuně již bude sedět Guus Hiddink, který by měl dle spekulací britských médií londýnský klub v nejbližší době převzít a koučovat jej do konce sezóny. Newton s Hollandem mají k dispozici téměř kompletní sestavu, nejisté je pouze nasazení Edena Hazarda.

Změnu na trenérském postu v letošním ročníku pocítil i Sunderland. Nový kormidelník Sam Allardyce zatím prožívá výsledky jako na houpačce a i v o tomto víkendu bude postrádat záložníky Cattermolea s Larssonem. Určité zdravotní problémy pak měl v týdnu i Sebastian Coates (chřipka), proto se dá jeho start označit jako nejistý.

Někdejší lodivod West Hamu úplně neví, co má od následujícího zápasu očekávat. "Nejsem si jistý, zda nám současné okolnosti pomohou, nebo ne. Každý očekává, že po odvolání manažera nastane nějaká reakce, ovšem ne vždy musí přijít. Každopádně by bylo fair říci, že bychom v případě našeho vítězství dostali Chelsea pod obrovský tlak," myslí si Allardyce.

Nejpříjemnější fotbalové překvapení letošního podzimu přijede na půdu jednoho ze svých nejneoblíbenějších soupeřů. Everton naposledy prohrál v říjnu, jeho výsledky jsou ale, eufemisticky řečeno, nevyrovnané.

Šest gólů v síti Sunderlandu, čtyři Aston Villy, tři v Bournemouthu. Právě konec zápasu na hřišti nováčka ale Everton nezvládl, remizoval a stejně, střelecky už ne tak úspěšně, si body dělil i doma s Crystal Palace či na půdě Norwiche. Hvězdou osmi zápasů bez prohry je Romelu Lukaku, mladý sniper se stal vůbec prvním hráčem liverpoolského celku, který dokázal skórovat v šesti kolech za sebou. Trefil se i v Middlesborough v rámci ligového poháru a se sedmi zápasy se zásahem v řadě nechal vzpomenout na Boba Latchforda a jeho sérii z roku 1975.

Od vzniku Premier Leauge se oba celky potkaly osmnáckrát a pouze v pěti případech se body nedělily. Naposledy si vítězství připsal Everton, a to bez jednoho dne před dvanácti lety. K obratu z 1:2 tehdy zavelel dvacet minut před koncem Wayne Rooney. Ani ne před týdnem se "slavilo" jubileum poslední krádeže Lišek na Goodison Park, ta se stala před třiceti lety.

Ty se ale nyní pokusí prodloužit svou dlouhou sérii výjezdů bez prohry. Když 21. března prohrály na hřišti Tottenhamu přestřelku 3:4, málokdo si pomyslel, že ještě těsně před Vánoci se bude tento zápas držet jako ten poslední bez zisku na půdě soupeře. Jedním ze zřejmých důvodů, i díky Vardyho příběhu, je fakt, že jsou doposud jediným týmem, který skóroval v každém utkání, všech 34 branek přitom dali po střele ve vápně. Hned u osmnácti z nich byl přitom stále více zářící Riyad Mahrez, takovým číslem se nemůže pochlubit žádný jiný hráč ligy.

Jemu by v dalším počínaní měl bránit i John Stones, který si odnesl zranění z minulého zápasu, až před utkáním se rozhodne, jestli bude smět do hry zasáhnout také James McCarthy. V dresu hostů si kvůli zranění nezahraje Jeffrey Schlupp, Danny Drinkwater a Ritchie de Laet, Robert Huth si pak odypká trest za pět žlutých karet.

Psal se pátý duben 1993 a Norwich zrovna ke konci sezony seděl na druhé příčce, o dva body před Manchesterem United, jeho tehdejším soupeřem. Canaries v tu chvíli v podstatě psali příběh letošního Leicesteru a teprve ona prohra 1:3 s Red Devils je prakticky zbavila šancí na titul...

Sir Alex Ferguson tenkrát riskantně postavil trojlístek křídelníků a přiměl svůj tým k položení základů pozdějších úspěšných United, kteří dovedli umění protiútoku k naprosté dokonalosti. Ďáblové tehdy zničili Norwich svou rychlostí a vychytralostí, nakonec urvali první titul po 26 letech a zbytek už je legenda.

Jak moc se United 90. let lišili od těch letošních! Louis Van Gaal a jeho svěřenci jsou v těchto okamžicích zpravidla ostře kritizováni, přičemž jejich sterilnímu hernímu stylu se už posměšně začalo přezdívat "tiki-takanaccio" v narážce na bezúčelné držení míče a defenzivní orientaci. Manchester se na druhou stranu může pochlubit nejméně propustnou defenzívou v lize a pouze jediným inkasovaným gólem před domácím publikem, takže to přese všechnu kritiku není až tak zlé.

Co se Norwiche týče, Sir Alex Ferguson pro něho měl vždy jenom slova obdivu. Pochvaloval si, nakolik osvěžující býval jeho přístup k zápasů na Old Trafford, a také s ním relativně často ztrácel body - ať už to byla trudná 80. léta nebo mistrovská sezona 2012/13, kdy Kanárci v Divadle snů senzačně triumfovali uprostřed jejich bizarní 10zápasové série bez prohry.

Také letos to s Neilovým Norwichem už několikrát tváří v tvář silnému sokovi vypadalo nadějně. Prohrát se patrně nemuselo na Etihad Stadium ani na Stamford Bridge, přičemž doma s Arsenalem se v závěru klidně dalo urvat i vítězství. Nyní, s jedinou výhrou v 10 kolech, by už Canaries nějaké to příjemné překvapení bodlo víc než dost. Po minulém kole se totiž ostatně žlutozelení poprvé v sezoně propadli do sestupového pásma.

Manchester United v tuhle chvíli už pět soutěžních utkání čeká na výhru a povzbuzen by teoreticky mohl být návratem kapitána Waynea Rooneyho, jenž si po vyléčení bolavého kotníku plánuje odbýt svůj jubilejní 500. start v červeném trikotu. Zpátky v tréninku a možná připraveni naskočit jsou dále také Herrera se Smallingem, zatímco Schweinsteiger je suspendován.

V brance Norwiche bude s největší pravděpodobností dále pokračovat Declan Rudd, jenž se na místě tradiční jedničky Johna Ruddyho zaskvěl v posledním duelu s Evertonem. Obránce Andre Wisdom naproti tomu do hry nezasáhne vinou problémů s hamstringem, přičemž Matt Jarvis si na comeback bude muset počkat až po Vánocích.

Nezastavitelný stroj, který byl poháněn častými remízami, se minulý týden nečekaně zadrhl. Strůjce Mauricio Pochettino se teď musí opět zvednout, aby udržel krok s první čtyřkou, do cesty se mu přitom postaví jeho bývalá družina, která poslední měsíc značně tápe.

Bolestný debakl od Liverpoolu v ligovém poháru se akorát vklínil mezi čtyři kola, během nichž získali Saints jediný bod. Příčinou je bezesporu i vyschlý střelecký prach, více jak gól dali naposledy 1. listopadu Bournemouthu, mužstvu s nejhorší defenzívou. Centrovaných míčů ovšem neubývá, 309 takových pokusů přímo ze hry jak vyvolat nebezpečí před brankou soupeře stále neučinil žádný jiný tým. Ukončit výsledkový propad se navíc budou pokoušet proti faktu, že letos stále nemají skalp celku z první poloviny tabulky.

Tottenham si po nečekaném výpadku v samém závěru duelu s Newcastlem drží sérii neporazitelnosti alespoň na hřištích soupeře, odkud si body vezl šestkrát v řadě, hned čtyřikrát se ale jednalo pouze o jeden jediný, společně s Evertonem tak nastřádal nejvíce remíz, přičemž na třetím místě je právě Southampton. Vylepšení vítězné bilance bude mimo jiné i na Christianu Eriksenovi, ten se v posledních třech vzájemných setkáních trefil třikrát, Spurs jsou k tomu s deseti góly ze standardních situacích v tomto ohledu nejobávanějším klubem.

Od návratu Saints do Premier Leauge se Tottenham mohl vždy těšit na tři body, až na konci předchozí sezóny se Graziano Pellè dvěma zásahy postaral o to, aby se na šestý pokus rozešly celky smírně. Kanonýr domácích by tentokrát neměl chybět v základní sestavě a pokusí se tak přepsat datum posledního domácího vítězství nad Spurs, od kterého uplynulo už více jak deset let.

"Myslím, že letos bude k titulu stačit méně bodů, než je obvyklé a možná to bude stejné i v boji o udržení, protože týmů, které ohrožuje sestup je mnohem více, když je tabulka tak vyrovnaná," neusíná na vavřínech Ronald Koeman, jehož svěřenci jsou od osmnácté příčky vzdáleni sedm bodů.

"Není jednoduché vysvětlit, proč jsem odešel, ale cítím k Southamptonu jen to velmi dobré. Je tam spousta lidí, co mě má rádo a lidí, které mám rád já, vždy to pro mě bude důležitý klub v mé kariéře," mluvil o svém bývalém zaměstnavateli manažer Tottenhamu.

Proti jeho výběru se v brance opět objeví Paulo Gazzaniga, který přes dobrý výkon z předešlého kola debutoval v letošní sezóně prohrou. Na druhé straně se do hry opět nepodívá Ryan Mason, Alan Pritchard ani Clinton N'Jie, který se kvůli vleklým zraněním doposud objevil jen jedinkrát v základní sestavě. V ní se naopak možná ukáže před týdnem nemocný Moussa Dembélé.

Velmi spokojeni musejí být s posledními výsledky i s celkovým umístěním na The Hatwhorns. Tamní Crystal Palace neprohrál třikrát v řadě a drží se v kontaktu s příčkami zajišťující kvalifikaci do pohárové Evropy. Příliš vzadu se nenachází ani Stoke, které na svého sobotního protivníka ztrácí v tabulce tři body, ačkoliv má nejméně produktivní útok v celé soutěži.

Vsítit během šestnácti kol pouhých třináct branek, to je opravdu slabá bilance. Ovšem nutno podotknout, že Potters i díky vynikajícím výkonům brankáře Jacka Butlanda zase mnohokrát neinkasují a i z toho důvodu si do sobotního utkání věří. Nasnadě je totiž protrhnout jednu nepříznivou sérii, klub z města na řece Trent neporazil Eagles již od srpna 2013.

"Stoupáme tabulkou na příčky, kde bychom podle nás měli být. Je to určitě povzbuzující, zvlášť po úvodu sezóny, kdy jsme během šest kol ani jednou nezvítězili," připomíná docela spokojený manažer Mark Hughes špatný start Stoke do sezóny.

To Crystal Palace si drží dlouhodobě docela konzistentní výkony a v posledních týdnech se může spolehnout především na vynikající výkony křídelníků Wilfrieda Zahy a Yannicka Bolasieho. Ti stáli u drtivého vítězství 5:1 nad Newcastlem nebo minulý u triumfu nad Southamptonem. "Jejich výsledky nejsou náhodné. S týmem a hlavními zbraněmi, jaké mají, hrají velmi dobře i na venkovním hřišti," ví Hughes.

Obě strany sčítají poměrně dost absencí. Na Britannia Stadium v sobotu určitě nenastoupí z domácích hráčů Geoff Cameron, Marc Muniesa, Shay Given, Peter Odemwingie a Peter Crouch, přičemž start Phila Bardsleyho, Stephena Irelanda a Xherdana Shaqiri je nejistý. Naproti tomu Alanu Pardewovi se už uzdravil středopolař Joel Ledley, stále však nemůže počítat se Sakem ani s Gaylem a zřejmě ani kapitánem Jedinakem.

Trochu s podivem se v sobotu na Hawthorns potkají celky, které již čtyři kola neznají pachuť porážky. West Brom přivítá Bournemouth, který tu za šest návštěv v rozmezí sedmadvaceti let nikdy nezvítězil.

Baggies odstartovali svou sérii obratem proti Arsenalu, po němž sice následovaly tři remízy, za to ale s týmy, které rozhodně počítaly s plným ziskem. Naposledy v Liverpoolu dokonce přišli o výhru až v šesté nastavené minutě a následná velkolepá radost Jürgena Kloppa pobavila některé fanoušky outsidera. Ti jsou tak teď nažhaveni k lepším výkonům svých oblíbenců na vlastním trávníku, doposud totiž získala méně bodů pouze tragická Aston Villa. Přitom Saido Berahino úspěšně střílí převážně právě na Hawthorns, z devatenácti gólů jich tu připisoval hned patnáct.

Proti sobě se také postaví mužstva s výrazným obrazem pohybu na hřišti. Zatímco West Brom musí průměrně zvládnout 61% času bez balónů, nejvíce v lize, hráči Cherries si zase rádi zaběhají a se 119,1 kilometry za utkání mají na druhého v pořadí náskok necelých čtyř kilometrů. "Myslím, že mají pár dobrých hráčů, jejich statistiky v běhu jsou absolutně fantastické. Liverpool jsme předběhli o čtyři kilometry, Bournemouth ale předběhl úplně všechny, očekáváme vskutku těžký zápas," chválí atletické výkony soupeře Tony Pulis. Mohou tak být Cherries další kariérní zastávkou Vladimíra Daridy?

Bournemouth bude chtít svého sobotního soka dotáhnout na rozdíl jediného bodu a se svou současnou formou jim relevantní šance nikdo upřít nemůže. Vše se zřejmě zlomilo v posledních listopadových minutách a neuvěřitelném závěru s Evertonem, v prosinci je už Eddie Howe stoprocentní díky vybrakování chátrajícího Stamford Bridge a ještě překvapivější porážky Manchesteru, který nemůže přijít na jméno Juniora Stanislase po jeho zásahu přímo z rohového kopu. Ten se tak přiblížil na rozdíl dvou branek Callumu Wilsonovi, jenž si nezahrál od konce září, přesto vede klubovou tabulku střelců.

Domácí se opět budou muset obejít bez Claudia Yacoba, který po úmrtí v rodině stále zůstává v Argentině. Na lavičce by se už měl objevit Stephane Sessegnon. V dresu hostí by se měl objevit Joshua King, který si minulý víkend poranil podkolenní šlachu, dá se tak očekávat, že Howe nominuje stejnou sestavu jako v předešlých dvou případech.

Newcastle před týdnem zastavil jízdu Tottenhamu, teď ho čeká naprostý protiklad. Aston Villa prožívá nejhorší období v Premier League a výjezdy na St. James Park rozhodně nepatří mezi její oblíbené.

Naposledy tu zvítězila před více jak deseti lety, tedy v době kdy za domácí ještě nastupoval Alan Shearer. Poslední porážka hráčů Magpies ve vzájemných setkáních vůbec pak také není nejmladší, odehrála se v roce 2011, mezitím si připsali pět výher a tři remízy a v posledních třech zápasech ani neinkasovali.

V minulých dvou týdnech navíc vyrazili všem dech třemi body proti Liverpoolu i Tottenhamu, kterému vzali body jako první po čtrnácti kolech. Jedenáct zápasů s jedinou výhrou tak najednou osvěžila trojice úspěchů za pět klání a nejhorší obrana (společně s Bournemouthem 31 obdržených branek) tak fanoušky alespoň na chvíli nemusí tolik trápit. Ti budou jistě zvědavější na Wijnalduma, který všech svých sedm ligových gólů vstřelil právě na domácí půdě.

"Nechápu, jaktože je (Villa) na tom tak špatně, protože má dobré hráče. Nedávejme si vysoká očekávání, musíme dělat přesně to, co jsme dělali, abychom dosáhli minulých výsledků. Klíčovým slovem v sobotu bude trpělivost," prohlásil opatrný Steve McClaren.

Výčet hrozivých čísel u Villans by zabral několik stránek, není tak divu, že se šesti body za šestnáct kol se dosud žádný celek nezachránil. "Superpočítač" portálu Talksport jim tak predikuje závěrečných 29 bodů a téměř 87% šanci na pád do druhé ligy, druhý nejžhavější kandidát Sunderland má o patnáct procent méně. Pouhá dvě čistá konta svědčí i tom, že problém zdaleka není jen v nejimpotentnější ofenzívě ligy.

"Dostáváme příliš mnoho gólů, ale nejsou to čtyři, pět za zápas. Po Novém roce budeme o týmu vědět více, ty čtyři zápasy budou mít zasádní význam. Uvidíme, co se stane, vyhlíží blízkou budoucnost Rémi Garde, jenž z patntácti možných bodů v novém týmu uhrál jen dva.

Ten se i nadále bude nejspíš muset obejít bez svého kapitána. Micah Richards utrpěl zranění kolene a do hry nezasáhl už ve dvou předešlých kolech. Na druhé straně se naopak může do sestavy vrátit Cheick Tioté, Steve McClaren však pravděpodobně sáhne k vítězné sestavě z minulého týdne.