Představení měst Euro 2016 - Saint-Étienne
Zaujalo nás
Také toto město bude, minimálně jeden den, naše, české. V pátek 17. června se zde představí reprezentace České republiky a soupeřem bude Chorvatsko. Po Španělsku budeme chytřejší, ale těžko říct zda v dobré náladě. Jedno je ovšem skoro jisté: pro postup do osmifinále bude nutné Chorvaty porazit. A nejen je...
Saint-Étienne se představuje
Nemá mnoho dobrých přívlastků. Právě naopak. Městu se říká černé, špinavé, spící. Když se objeví v novinách, televizi zmínka o Saint-Étienne, jedná se o MS ve fotbale, Světový pohár v rugby nebo o kriminalitu. Kultura, historie, turistika, velké projekty? Jakoby nic takového neexistovalo. Ale časy se pomalu mění... Dnes má toto město více než 180 tisíc obyvatel, v celé oblasti jich žije okolo 320 tisíc a má celou řadu zajímavých míst, která stojí za návštěvu.
Historie a průmysl
Spojíme tyto dva odstavce, protože historie a rozvoj průmyslu, v tomto případě, jedno jsou.
Dnešní jméno dal městu první křesťanský mučedník Štěpán, který byl pravděpodobně v roce 35 našeho letopočtu ukamenován v Jeruzalémě.
V XV. století se zde vyráběly zbraně. Sečné, bodné, ale od Italských válek Františka I. také střelné. Výroba strojů byla spojena především s textilním průmyslem a tkaním hedvábných stuh.
Ale toto druhořadé město, bez většího vlivu na chod země, muselo čekat až do roku 1855, kdy se díky průmyslovému a demografickému vývoji stalo krajským městem. S nástupem Průmyslové revoluce, která vrcholila v letech 1820 - 1840, začal masivní rozvoj hutnictví a otevíraly se nové a nové doly na černé uhlí. A jak dopadlo tkaní hedvábných stuh? Saint-Étienne porazilo švýcarskou Basilej a stalo se světovou jedničkou.
Na začátku XX. století drobní výrobci zbraní postupně zanikali a zbraně, společně například s výrobou mopedů a všeho pro ozbrojené složky, se začaly vyrábět v továrnách. Nejznámější se stala Manufrance, byla prvním výrobcem, který nabízel své zboží prostřednictvím Francouzské pošty. Dnes i toto patří do minulosti a znovu se vše vrátilo do menších dílen, k řemeslníkům. Ti své výrobky pak dodávají do Manufrance, využívajíc světoznámé jméno této firmy.
První železniční trať na evropské pevnině se začala stavět v roce 1823. Vedla ze Saint-Étienne do Andrézieux-Bouthéon. Od 30. června 1827 pak sloužila dopravě uhlí až k břehům řeky Loiry. Druhou tratí se stalo spojení Saint-Étienne s Lyonem, od roku 1831, a zde se již jednalo o osobní přepravu.
První šicí stroj? Ano, jsme na správné adrese. Kdo ho vyrobil? Barthélemy Thimonnier, 1793-1857. Stal se oblíbencem krejčích a švadlenek. Ono dělat za minutu třicet nebo dvě stovky stehů je pěkný rozdíl. Od roku 1825 žil v Saint-Étienne a zde také tuto mašinku, v roce 1829, uvedl do života.
Druhá světová válka ukázala městu svou nejhorší tvář 26. května 1944, kdy při bombardování letectvem armády USA zahynulo více než tisíc osob. Cílem byly továrny, jejichž výroba byla důležitá pro nacistické Německo a jeho spojence.
Sedmdesátá léta minulého století znamenala úpadek pro celou oblast. Se zhoršující se ekonomickou situací nastal razantní pokles počtu obyvatel. V roce 1968 mělo Saint-Étienne 225 tisíc obyvatel, o 22 let později 201 tisíc, s končícím tisíciletím pouze 183 tisíc. A dnes? Ještě o něco méně...
Kulturní dědictví
Kdo rád navštěvuje různá muzea a galerie, ten se bude v Saint-Étienne cítit jako ryba ve vodě...
Muzeum moderního umění - v budově navržené architektem Guichardem můžete obdivovat díla od starého až po moderní klasické francouzské umění, rozsáhlé sbírky děl Andy Warhola a Franka Stelly. Kupka, Picasso, Monet, Miro, Rodin a mnozí další jsou rovněž zastoupeni v tomto muzeu, které se specializuje na moderní a současné umění. Jedná se o druhou největší a nejvýznamnější sbírku ve Francii. Více než 15 tisíc děl, celá řada fotografií, 900 designů předních architektů a designerů. Vy, kteří se na utkání České republiky s Chorvatskem chystáte, si jistě po nervy drásajícím souboji vychutnáte návštěvu tohoto jedinečného muzea.
Muzeum umění a průmyslu - představuje rozvoj města včetně vývoje textilního stavu Joseph Maria Jacquarda.
Muzeum hornictví, Muzeum historie Saint-Étienne, Muzeum městské dopravy, za zmínku rovněž stojí Planetárium, Konzervatoř, Památník odporu a vystěhovalectví. Nesmíme zapomenout, že celá tato průmyslová oblast byla kolébkou dělnického hnutí a základnou Komunistické strany Francie.
V historickém centru města přiláká vaší pozornost dům Františka I. s výzdobou v renesančním slohu. Mezi další památky patří Grand Église, románský kostel, dále farní kostel, který byl v roce 1970 povýšen na katedrálu Saint Charles Borromée (svatého Karla Boromejského).
Známé osobnosti
Jules Massenet (1842-1912), hudební skladatel, mezi nejznámější díla toho současníka Franze Liszta patří Manon (1882), Werther (1892) a Thaïs (1894).
Aristide Briand (1862-1932), politik, první ministr pocházející ze Saint-Étienne, v letech 1902-1919 vystřídal 20 ministerských míst a v roce 1926 obdržel Nobelovu cenu míru.
Geoffroy Guichard (1867-1940), průmyslník, zakladatel společnosti Casino a hlavní investor do AS Saint-Étienne. Stadion klubu nese jeho jméno.
Muriel Robin (1955), komik, všestranný umělec, scénárista, účinkoval v celé řadě filmů.
Mickaël Furnon (1970), zpěvák, vůdčí osobnost skupiny Mickey 3D, známý svou skladbou o Johnny Repovi, věhlasném nizozemském fotbalistovi, který nosil barvy Saint-Étienne v letech 1979-1983
Sport
Město bylo hostitelem EURO 1984, MS 1998, Světového poháru v rugby 2007. Je pravidelným cílem etap Tour de France, dokonce s 25 ročníky se řadí na třetí místo mezi městy, těsně za de Pau a Alpe d'Huez.
Každým rokem, na začátku prosince, z Výstaviště startuje noční pochod o délce 70 km. Název mluví jasně: SaintéLyon...
Zajímavým a populárním sportem je serbacane. Jedná se o dutou tyč, často bambusovou, do které se vkládají šipky a ty jsou za pomoci vzduchu z plic vystřelovány proti terčům. Mezi americkými Indiány se jednalo o zbraň používanou většinou k lovu zvěře. Zde, v Saint-Étienne, šlo o zábavu horníků, kteří se tak zbavovali všech usazenin na plicích po namáhavých směnách hluboko pod zemským povrchem. Dnes je k vidění zejména v pouličních kavárnách.
Fotbal
Zaměstnanci Supermarketů Casino v roce 1912 asi neměli nic na práci, a tak začali hrát fotbal. Zvolili si dresy v barvě zelené, barva řetězce obchodů, a tím založili tradici.
S příchodem Rogera Rochera do funkce prezidenta klubu, v roce 1961, začala slavná etapa fotbalu v tomto městě. Klub sice už měl na svém kontě jeden titul, ze sezóny 56/57, ale mezi lety 1963 a 1976 jich přidal dalších osm, k tomu šestkrát vyhrál Coupe de France. Celá Francie vzdávala hold hráčům v zelených dresech a vše vyvrcholilo právě v roce 1976. Saint-Étienne sice prohrál ve finále tehdejšího Poháru mistrů evropských zemí s Bayernem Mnichov 0:1, ale to nemohlo zabránit obrovskému nadšení francouzských příznivců.
Michel Platini dokázal s týmem získat ještě jeden další titul, v roce 1981, ale tím období slávy končilo. Vrcholem se stal sestup do 2. ligy, který přišel o tři roky později.
V následujících dvaceti letech vše připomínalo houpačku: nahoru - dolů, postup - sestup. Až od sezony 2004-2005 se AS Saint-Étienne vrátilo na výsluní, tedy trvale do nejvyšší soutěže. Diváci si užívali lepšího fotbalu a tleskali hráčům jako Loïc Perrin, Faouzi Ghoulam, Kurt Zouma a Joshua Guilavogui.
Poslední roky? Dvakrát bylo ASSE rádo za záchranu, ale jinak to byl střed tabulky nebo boj o poháry. Letos tým kolem kapitána Loïca Perrina skončil šestý a potřetí v řadě si zahraje Evropskou ligu.
Jinak ale Saint-Étienne stále drží rekord v počtu získaných mistrovských titulů: má jich celkem deset...
Slavná jména
Aimé Jacquet (1941): kapitán klubu, s nímž vyhrál pět titulů. Pak ale také pro některé fanoušky zrádce, když poslední dvě sezóny své kariéry odešel odehrát do Lyonu, týmu úhlavního rivala. Jako trenér dovedl ke třem titulům v 80. letech Bordeaux, především ale národní tým Francie k slavnému triumfu na MS 1998.
Dominique Rocheteau (1955): přezdívku měl Zelený anděl, hvězda týmu, který bojoval o účast na EURO 1976. V současnosti je místopředsedou klubu.
Michel Platini (1955): po zisku titulu v roce 1981 přestoupil do Juventusu Turín. Vynikající fotbalista. Jako funkcionář UEFA? Bez komentáře...
Laurent Blanc (1965): trenér PSG. Nositel titulu mistra světa 1998. Za Saint-Étienne hrál dvě sezony.
Willy Sagnol (1977): vyrůstal v klubu od útlého věku, ale vrchol kariéry zažil v Bayernu Mnichov.
Počasí
V červnu zde prší v průměru devět a v červenci sedm dní. Ve dne je okolo 25 °C a v noci je to na bundu: nějakých 13 °C si ji přímo vyžaduje. Ale pro fotbal je to počasí docela ideální.
Stadión
Jak jsme již psali výše, nese jméno Stade Geoffroy-Guichard. Jinak se mu říká Kotel a plně si tuto přezdívku zaslouží.
Slavnostně byl otevřen v září 1931, stojí na severu města. Základy tvoří důlní chodby a tunely, v jeho blízkosti byly kdysi železárny, hutě. Říká se, že kouř z vysokých pecí mnohdy nahradil dnešní pyrotechniku. Původně hrací plochu lemovala atletická dráha, ale v roce 1956 přišel vynikající nápad, zmizela a diváci se přiblížili na dosah hráčů.
Také zde se hrála utkání EURO 1984, MS 1998 a Světového poháru v rugby 2007.
Nezapomenutelným byl Zápas proti bídě v roce 2015. Na jedné straně stál tým vedený Vyslanci dobré vůle, Ronaldo a Zinédine Zidane, na té druhé Hvězdy Saint-Étienne. Domácí vyhráli 9:7 a 2/3 zisku byly použity na boj proti chudobě v Guinei, Libérii a Sierra Leone, v zemích, které nejvíce zasáhla epidemie eboly.
Stadion má kapacitu 41 500 diváků, poslední rekonstrukce byla dokončena koncem roku 2014. Domácí fotbalisté přitom nemuseli hledat útočiště na jiném stadionu, stále se dalo hrát, stavba sem, stavba tam...
Zápasy
14. června 21:00 Portugalsko - Island, 17. června 18:00 Česká republika - Chorvatsko, 20. června 21:00 Slovensko - Anglie, 25. června 15:00 osmifinále A2 - C2.
A já věřím, že také po čtveřici utkání v Saint-Étienne bude platit, že fotbal je tou nejkrásnější hrou na světě...
Saint-Étienne se představuje
Nemá mnoho dobrých přívlastků. Právě naopak. Městu se říká černé, špinavé, spící. Když se objeví v novinách, televizi zmínka o Saint-Étienne, jedná se o MS ve fotbale, Světový pohár v rugby nebo o kriminalitu. Kultura, historie, turistika, velké projekty? Jakoby nic takového neexistovalo. Ale časy se pomalu mění... Dnes má toto město více než 180 tisíc obyvatel, v celé oblasti jich žije okolo 320 tisíc a má celou řadu zajímavých míst, která stojí za návštěvu.
Historie a průmysl
Spojíme tyto dva odstavce, protože historie a rozvoj průmyslu, v tomto případě, jedno jsou.
Dnešní jméno dal městu první křesťanský mučedník Štěpán, který byl pravděpodobně v roce 35 našeho letopočtu ukamenován v Jeruzalémě.
V XV. století se zde vyráběly zbraně. Sečné, bodné, ale od Italských válek Františka I. také střelné. Výroba strojů byla spojena především s textilním průmyslem a tkaním hedvábných stuh.
Ale toto druhořadé město, bez většího vlivu na chod země, muselo čekat až do roku 1855, kdy se díky průmyslovému a demografickému vývoji stalo krajským městem. S nástupem Průmyslové revoluce, která vrcholila v letech 1820 - 1840, začal masivní rozvoj hutnictví a otevíraly se nové a nové doly na černé uhlí. A jak dopadlo tkaní hedvábných stuh? Saint-Étienne porazilo švýcarskou Basilej a stalo se světovou jedničkou.
Na začátku XX. století drobní výrobci zbraní postupně zanikali a zbraně, společně například s výrobou mopedů a všeho pro ozbrojené složky, se začaly vyrábět v továrnách. Nejznámější se stala Manufrance, byla prvním výrobcem, který nabízel své zboží prostřednictvím Francouzské pošty. Dnes i toto patří do minulosti a znovu se vše vrátilo do menších dílen, k řemeslníkům. Ti své výrobky pak dodávají do Manufrance, využívajíc světoznámé jméno této firmy.
První železniční trať na evropské pevnině se začala stavět v roce 1823. Vedla ze Saint-Étienne do Andrézieux-Bouthéon. Od 30. června 1827 pak sloužila dopravě uhlí až k břehům řeky Loiry. Druhou tratí se stalo spojení Saint-Étienne s Lyonem, od roku 1831, a zde se již jednalo o osobní přepravu.
První šicí stroj? Ano, jsme na správné adrese. Kdo ho vyrobil? Barthélemy Thimonnier, 1793-1857. Stal se oblíbencem krejčích a švadlenek. Ono dělat za minutu třicet nebo dvě stovky stehů je pěkný rozdíl. Od roku 1825 žil v Saint-Étienne a zde také tuto mašinku, v roce 1829, uvedl do života.
Druhá světová válka ukázala městu svou nejhorší tvář 26. května 1944, kdy při bombardování letectvem armády USA zahynulo více než tisíc osob. Cílem byly továrny, jejichž výroba byla důležitá pro nacistické Německo a jeho spojence.
Sedmdesátá léta minulého století znamenala úpadek pro celou oblast. Se zhoršující se ekonomickou situací nastal razantní pokles počtu obyvatel. V roce 1968 mělo Saint-Étienne 225 tisíc obyvatel, o 22 let později 201 tisíc, s končícím tisíciletím pouze 183 tisíc. A dnes? Ještě o něco méně...
Muzeum moderního umění © Yves Bresson / http://www.amis-musees.fr
Kulturní dědictví
Kdo rád navštěvuje různá muzea a galerie, ten se bude v Saint-Étienne cítit jako ryba ve vodě...
Muzeum moderního umění - v budově navržené architektem Guichardem můžete obdivovat díla od starého až po moderní klasické francouzské umění, rozsáhlé sbírky děl Andy Warhola a Franka Stelly. Kupka, Picasso, Monet, Miro, Rodin a mnozí další jsou rovněž zastoupeni v tomto muzeu, které se specializuje na moderní a současné umění. Jedná se o druhou největší a nejvýznamnější sbírku ve Francii. Více než 15 tisíc děl, celá řada fotografií, 900 designů předních architektů a designerů. Vy, kteří se na utkání České republiky s Chorvatskem chystáte, si jistě po nervy drásajícím souboji vychutnáte návštěvu tohoto jedinečného muzea.
Muzeum umění a průmyslu - představuje rozvoj města včetně vývoje textilního stavu Joseph Maria Jacquarda.
Muzeum hornictví, Muzeum historie Saint-Étienne, Muzeum městské dopravy, za zmínku rovněž stojí Planetárium, Konzervatoř, Památník odporu a vystěhovalectví. Nesmíme zapomenout, že celá tato průmyslová oblast byla kolébkou dělnického hnutí a základnou Komunistické strany Francie.
V historickém centru města přiláká vaší pozornost dům Františka I. s výzdobou v renesančním slohu. Mezi další památky patří Grand Église, románský kostel, dále farní kostel, který byl v roce 1970 povýšen na katedrálu Saint Charles Borromée (svatého Karla Boromejského).
Známé osobnosti
Jules Massenet (1842-1912), hudební skladatel, mezi nejznámější díla toho současníka Franze Liszta patří Manon (1882), Werther (1892) a Thaïs (1894).
Aristide Briand (1862-1932), politik, první ministr pocházející ze Saint-Étienne, v letech 1902-1919 vystřídal 20 ministerských míst a v roce 1926 obdržel Nobelovu cenu míru.
Geoffroy Guichard (1867-1940), průmyslník, zakladatel společnosti Casino a hlavní investor do AS Saint-Étienne. Stadion klubu nese jeho jméno.
Muriel Robin (1955), komik, všestranný umělec, scénárista, účinkoval v celé řadě filmů.
Mickaël Furnon (1970), zpěvák, vůdčí osobnost skupiny Mickey 3D, známý svou skladbou o Johnny Repovi, věhlasném nizozemském fotbalistovi, který nosil barvy Saint-Étienne v letech 1979-1983
Katedrála Saint Charles Borromée
© Velvet / wikipedia
© Velvet / wikipedia
Grand Église
© Aubry Françon / wikipedia
© Aubry Françon / wikipedia
Sport
Město bylo hostitelem EURO 1984, MS 1998, Světového poháru v rugby 2007. Je pravidelným cílem etap Tour de France, dokonce s 25 ročníky se řadí na třetí místo mezi městy, těsně za de Pau a Alpe d'Huez.
Každým rokem, na začátku prosince, z Výstaviště startuje noční pochod o délce 70 km. Název mluví jasně: SaintéLyon...
Zajímavým a populárním sportem je serbacane. Jedná se o dutou tyč, často bambusovou, do které se vkládají šipky a ty jsou za pomoci vzduchu z plic vystřelovány proti terčům. Mezi americkými Indiány se jednalo o zbraň používanou většinou k lovu zvěře. Zde, v Saint-Étienne, šlo o zábavu horníků, kteří se tak zbavovali všech usazenin na plicích po namáhavých směnách hluboko pod zemským povrchem. Dnes je k vidění zejména v pouličních kavárnách.
Fotbal
Zaměstnanci Supermarketů Casino v roce 1912 asi neměli nic na práci, a tak začali hrát fotbal. Zvolili si dresy v barvě zelené, barva řetězce obchodů, a tím založili tradici.
S příchodem Rogera Rochera do funkce prezidenta klubu, v roce 1961, začala slavná etapa fotbalu v tomto městě. Klub sice už měl na svém kontě jeden titul, ze sezóny 56/57, ale mezi lety 1963 a 1976 jich přidal dalších osm, k tomu šestkrát vyhrál Coupe de France. Celá Francie vzdávala hold hráčům v zelených dresech a vše vyvrcholilo právě v roce 1976. Saint-Étienne sice prohrál ve finále tehdejšího Poháru mistrů evropských zemí s Bayernem Mnichov 0:1, ale to nemohlo zabránit obrovskému nadšení francouzských příznivců.
Michel Platini dokázal s týmem získat ještě jeden další titul, v roce 1981, ale tím období slávy končilo. Vrcholem se stal sestup do 2. ligy, který přišel o tři roky později.
V následujících dvaceti letech vše připomínalo houpačku: nahoru - dolů, postup - sestup. Až od sezony 2004-2005 se AS Saint-Étienne vrátilo na výsluní, tedy trvale do nejvyšší soutěže. Diváci si užívali lepšího fotbalu a tleskali hráčům jako Loïc Perrin, Faouzi Ghoulam, Kurt Zouma a Joshua Guilavogui.
Poslední roky? Dvakrát bylo ASSE rádo za záchranu, ale jinak to byl střed tabulky nebo boj o poháry. Letos tým kolem kapitána Loïca Perrina skončil šestý a potřetí v řadě si zahraje Evropskou ligu.
Jinak ale Saint-Étienne stále drží rekord v počtu získaných mistrovských titulů: má jich celkem deset...
Slavná jména
Aimé Jacquet (1941): kapitán klubu, s nímž vyhrál pět titulů. Pak ale také pro některé fanoušky zrádce, když poslední dvě sezóny své kariéry odešel odehrát do Lyonu, týmu úhlavního rivala. Jako trenér dovedl ke třem titulům v 80. letech Bordeaux, především ale národní tým Francie k slavnému triumfu na MS 1998.
Dominique Rocheteau (1955): přezdívku měl Zelený anděl, hvězda týmu, který bojoval o účast na EURO 1976. V současnosti je místopředsedou klubu.
Michel Platini (1955): po zisku titulu v roce 1981 přestoupil do Juventusu Turín. Vynikající fotbalista. Jako funkcionář UEFA? Bez komentáře...
Laurent Blanc (1965): trenér PSG. Nositel titulu mistra světa 1998. Za Saint-Étienne hrál dvě sezony.
Willy Sagnol (1977): vyrůstal v klubu od útlého věku, ale vrchol kariéry zažil v Bayernu Mnichov.
Počasí
V červnu zde prší v průměru devět a v červenci sedm dní. Ve dne je okolo 25 °C a v noci je to na bundu: nějakých 13 °C si ji přímo vyžaduje. Ale pro fotbal je to počasí docela ideální.
Stade Geoffroy-Guichard před dokončením rekonstrukce © francetvsport
Stadión
Jak jsme již psali výše, nese jméno Stade Geoffroy-Guichard. Jinak se mu říká Kotel a plně si tuto přezdívku zaslouží.
Slavnostně byl otevřen v září 1931, stojí na severu města. Základy tvoří důlní chodby a tunely, v jeho blízkosti byly kdysi železárny, hutě. Říká se, že kouř z vysokých pecí mnohdy nahradil dnešní pyrotechniku. Původně hrací plochu lemovala atletická dráha, ale v roce 1956 přišel vynikající nápad, zmizela a diváci se přiblížili na dosah hráčů.
Také zde se hrála utkání EURO 1984, MS 1998 a Světového poháru v rugby 2007.
Nezapomenutelným byl Zápas proti bídě v roce 2015. Na jedné straně stál tým vedený Vyslanci dobré vůle, Ronaldo a Zinédine Zidane, na té druhé Hvězdy Saint-Étienne. Domácí vyhráli 9:7 a 2/3 zisku byly použity na boj proti chudobě v Guinei, Libérii a Sierra Leone, v zemích, které nejvíce zasáhla epidemie eboly.
Stadion má kapacitu 41 500 diváků, poslední rekonstrukce byla dokončena koncem roku 2014. Domácí fotbalisté přitom nemuseli hledat útočiště na jiném stadionu, stále se dalo hrát, stavba sem, stavba tam...
Zápasy
14. června 21:00 Portugalsko - Island, 17. června 18:00 Česká republika - Chorvatsko, 20. června 21:00 Slovensko - Anglie, 25. června 15:00 osmifinále A2 - C2.
A já věřím, že také po čtveřici utkání v Saint-Étienne bude platit, že fotbal je tou nejkrásnější hrou na světě...
Související články
Zobrazit jen nejnovější
Zobrazit všechny
Představení měst Euro 2016 - Paříž
10.06.2016, 16:27
Představení měst Euro 2016 - Nice
09.06.2016, 16:08
Představení měst Euro 2016 - Bordeaux
08.06.2016, 17:10
Představení měst Euro 2016 - Lens
07.06.2016, 12:42
Představení měst Euro 2016 - Lille
05.06.2016, 16:15
Představení měst Euro 2016 - Marseille
03.06.2016, 14:45
Představení měst Euro 2016 - Lyon
30.05.2016, 14:46
Představení měst Euro 2016 - Toulouse
24.05.2016, 10:29
Komentáře (47)
Přidat komentářza mě jeden z těch nejkrásnějších stadionů pro EURO
To je muzeum.
a vypadá trochu jako katedrála ...
To je vstup do metra.
jeden z nejhnusnejsich stadionu co jsem kdy videl
Sagnol
https://www.kicktipp.de/efeuro/
Dá někdo tipovačku??
Magic fans
Podle francouzských prognostik je to nejbezpečnější ze všech stadionů na Euru. A za mě taky jeden z nejhezčích.
to protože tam ZATÍM bydlej bílí francouzy!!
Vilém Hodor
Snad nic nedržel.
Hold the door
Borci, možná jsem úplně mimo a nebo jen nejdu z dobou, ale neprozradil by mi někdo, jakej má to "Hold the door" případně tedy "Hodor" význam?
*s dobou
Seriál Game of Thrones ( Hra o Trůny)
Hláška z nejnovějšího dílu autor hlášky ( postava ) se jmenuje Hodor a jelikož je "postižený" dokáže říct pouze své jméno. A pak taky Hold the Door, což zní vlastně pidobně jako jeho jmeno.
Aha, díky tento seriál jde tak trochu mimo mě (ostatně jako většina seriálů) a i když jsem o tom už hodně slyšel, tak jsem zatím neviděl snad ani vteřinu...doufám, že nejsem jedinej..
nejsi
V Pardubicích je prý druhý takový.
Já se tomu také záměrně vyhýbám, prý je to plné násilí a sexu.
čo je na tom zlé ?
taky jsem neviděl ani vteřinu a vůbec mě to nes...
http://lmgtfy.com/?q=hodor+hold+the+door
Žádnej google by mi to nevysvětlil tak dobře, jako zde na EF
snad se ti to vrati na detech, ze tady okradas lidi o jejich drahocenny cas..
zase další vyjebanec z arsenalu? to už neni nahoda
Na ten jsem chtěl lístky na OF a prd
"Nemá mnoho dobrých přívlastků. Právě naopak. Městu se říká černé, špinavé, spící..." To se tam člověk hned těší o to víc
Autor: Vilém Hodr
Hold the door
Neviděl jsem ani jeden díl GoT a ani se na to nemusím dívat už stejně všechno o tom seriálu vim předem
děte už někam
stadion 3/10
Nevypada hure nez ten v Toulouse
Nespomenúť pri tomto meste Ľ. Moravčíka je hanba.
Mňa napadol hlavne Aubameyang
Sledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele