Po údivu nadšení. Reprezentace na bod nedosáhla, přesto ligoví hráči vzbuzují naděje
Bez jakékoliv bázně a hany nastoupil narychlo svolaný reprezentační výběr do duelu Ligy národů proti Skotsku. Podceňované české "béčko” se drželo víc než obstojně, až lze říci, že výhra soupeře z Britských ostrovů je pro červené barvy zklamáním. Kvapně složená skvadra nicméně ukázala potenciál české nejvyšší soutěže, jejíž kvalita není tak bídná, jak se mnohokrát traduje.
Český nároďák nastoupil v nedávných letech do několika bizarních představení. Stačí vzpomenout na přátelské setkání s Maltou v roce 2009, v němž se poprvé a naposled na lavičce reprezentace objevil František Straka, který dal šanci hned sedmi nováčkům. Hubenou výhru 1:0 nad středomořským trpaslíkem vystřelil až dvanáct minut před koncem Tomáš Necid, jenž nechyběl ani za další dva roky na japonském Kirin Cupu. Ten přinesl kuriózní tři bezbrankové remízy ve všech třech zápasech, takže z vítězství v turnaji se radovali vedle Čechů a domácích Modrých samurajů také pozvaní Peruánci. Ostudně zase dopadl jiný exotický turnaj ve Spojených arabských emirátech před jedenácti lety, kdy družina Michala Bílka padla s domácím týmem i Ázerbájdžánem.
Až na Kirin Cup měla zmíněné výsledky na svědomí sestava, kterou v dané době netvořili ti nejlepší hráči středoevropské země. Tuto podmínku splňuje i složení olomouckého mančaftu pod vedením trenéra Davida Holoubka, který však na rozdíl od japonského či arabského dobrodružství nehrál žádný pouťový turnaj. Liga národů určuje nasazení jednotlivých reprezentací ve kvalifikačních koších a těm šťastnějším může dokonce přinést místenku na kontinentální EURO či Mistrovství světa. Proti Skotsku tentokrát o něco šlo.
V důležitému utkání s Tartanovou armádou vedl Čechy narychlo povolaný Holoubek, jenž po pátečním rozpuštění reprezentačního "áčka” v sobotu narychlo vyhledával a obvolával fotbalisty, kteří se v první nominaci neobjevili. Holoubek byl v časovém presu, zároveň musel doufat, že jeho svěřenci si na reprepauzu nevybrali dovolenou. Měl kliku, nakonec svolal vcelku kvalitní výběr hráčů ze Slavie, Liberce, Olomouce či Baníku, tedy mužstev, která v domácí soutěži patří většinou do horní poloviny tabulky.
Stále ovšem dominovala všeobecná skepse v kombinaci s údivem i posměchem. Není divu. V prvé řadě museli všichni aktéři do několika hodin dorazit do Olomouce, společně pak v hanácké metropoli absolvovali jediný trénink. Stále šlo navíc o borce, kteří by za normálních okolností do reprezentace pravděpodobně nenakoukli, jen někteří z nich takového privilegia dosáhli v již poměrně vzdálené minulosti. O odvaze a odhodlání Hubníka a spol. sice nebylo třeba spekulovat, avšak mušketýrské nadšení je na vrcholové úrovni často k ničemu. Dostane tak Holoubkova družina výprask?
Nikoliv. Již úvod zápasu českého fandu uklidnil a namlsal. Oba celky zprvu dost chybovaly v kombinaci, vyjukaní Skotové však o něco víc a po jedenácti minutách hry lovili míč ze sítě. Hostům trvalo ještě dalších deset minut, než se probrali ze spánku, poté konečně zažehnuli motory a dosáhli vyrovnávací branky. Do přestávky se ale hra vyrovnala. Pilné včely v červených tričkách nedali "Tartan Army" ani chvilku na oddech. Češi tak najednou věřili, že by na Andrově stadionu mohli zvítězit.
Bohužel domácí po změně stran zmrazil pokutový kop odpískaný v jejich neprospěch, po němž šli Skotové do vedení. Zarputilého soupeře však nezlomili, naopak jej pouze podráždili. Holoubkova letka sahala po srovnání skóre, dvakrát trefila tyč, hrozila ze standardních situací i po úspěšném napadání rozehrávky protivníka. Brankář hostů David Marshall už ale za svá záda další balón nepustil.
Češi měli zvítězit. Před začátkem duelu až bláznivě znějící větu si po závěrečném hvizdu říkal každý fanoušek, jenž na druhou stranu musel být z představení hráčů s lvíčkem na levém prsu nadšený. Na předvedenou hru narychlo složeného nároďáku se opravdu dalo dívat, v závěru gól smrděl téměř po každém útoku. Skotové si hodně oddechli, když splnili povinnost a doslova vydřeli tři body.
Působivý výkon téměř ode všech
Ztráta v Lize národů samozřejmě zamrzí, nicméně vzhledem k okolnostem ji poraženému mužstvu nikdo nevyčítá. Místo toho se diskutuje o objevených tvářích, přičemž mnohé z nich možná neřekli reprezentaci sbohem. Kdo tedy v Olomouci zaujal?
V podstatě všichni. Brankář Aleš Mandous si v olomoucké Sigmě teprve před několika měsíci vybojoval pozici gólmanské jedničky, v pondělí se pak očekávalo, že Holoubek mezi tři tyče nasadí libereckého Filipa Nguyena. Nečekaný strážce svatyně Mandous se nabídnuté šance zhostil obstojně. Sympaticky se zapojoval do rozehrávky, kterou řešil převážně po zemi, zaujal i solidním zpracováním. Všemi zmíněnými kousky připomínal Manuela Neuera či Ondřeje Koláře. Málem se zaskvěl i chycenou penaltou - nechybělo mnoho, aby Christieho střelu po zemi svou levou rukou vytěsnil.
K poslednímu velkolepému výkonu za repre se nadechl Roman Hubník. Kapitán pondělního souboru s přehledem dirigoval obranu Čechů, která deptala Skoty ofsajdovými pastmi. Podobně kvalitní zápas odehrál Hubníkův stoperský kolega ze Sigmy Václav Jemelka, jenž se další šance v nároďáku může ještě dočkat. Pravému bekovi Tomáši Holešovi vyšel zejména vstup do utkání, kdy zastavil snad každý útok tartanové armády vedoucí po Holešem chráněném kraji hřiště.
Postupem času zastínil Holeše v odebírání balónů Adam Jánoš, opravdový motor mužstva. Jeho performance gradovala, sám nebyl daleko od vstřelení pohledného gólu. Kdyby kolem sebe měl podobně šikovné spoluhráče i v Ostravě, pravděpodobně by do záře reflektorů patřil i na ligové scéně. Jánoš svou prací hodně ulevoval obraně a zároveň dopřával volnost Marku Havlíkovi, jenž se tak mohl víc soustředit na útočné výpady, kterými podporoval ofenzivní kvarteto.
Z čtveřice vpředu se do paměti diváků zapsali hlavně Jakub Pešek se Stanislavem Teclem. První jmenovaný jen potvrdil, že prožívá snové období kariéry. Ještě dva roky zpátky po přestupu z tehdy druholigových Českých Budějovic trpělivě hledal místo v sestavě Liberce, nyní patří mezi nejlepší ligová křídla. Herní pohodu podtrhl Pešek vstřelenou brankou, další jeho navštívenka málem překvapila Marshalla. Tecl zase dřel na hrotu, jak je ostatně jeho zvykem i ve Slavii. Sbíral množství balónů, svou zarputilostí donutil zadáky Skotů k několika faulům. Až na absenci gólové trefy příkladná práce útočníka. Od branky ostatně také nebyl daleko, stačilo v obrovské šanci zachovat chladnou hlavu.
Každopádně ne všichni se blýskli jako Hubník či Jánoš. Jaroslav Zelený si v první půli nerozuměl s Peškem v obranné fázi. Levý bek Jablonce se stahoval ke stoperům, čímž u lajny vznikal prostor pro aktivního Falmera, z čehož ostatně pramenil první gól Skotů. Více Zelený zaujal při snaze dopředu, jenže několikrát rozdal přihrávku "do špeku" a jeho centry nalezly adresáta minimálně. V podstatě učebnicový výkon Zeleného z dob, kdy ještě hájil sešívaný dres Slavie - nesmělý blonďák si s míčem u nohy jistě rozumí, ovšem s větší mírou sebevědomí by se jeho osobní statistiky ještě vylepšily.
Lukáš Budínský se měl zase stát špílmachrem týmu, místo toho však středopolař Mladé Boleslavi většinu času hrál na schovávanou a souhra českého mužstva na něm zas tolik nestála. Před přestávkou mu navíc viditelně docházely síly, když sotva vyklusával, zatímco meruna létala od skotských kopaček kolem něj. Střídání Budínského v 55. minutě tedy nepřekvapilo, ale ani jeho náhradník Breite nezazářil. Na rozdíl od v závěru příchozích Romana Potočného, jenž spoluhráče zásoboval několika nebezpečnými centry, či Antonína Růska, který hlavou trefil brankovou konstrukci, se Breite do dějin pondělní seance nijak zvlášť nezapsal. Prostě na hřišti byl.
A konečně hlavní nešťastník Tomáš Malínský, jenž hrál jako vyjukaný mladík, kterého měla sledovat myriáda zahraničních skautů. Přemotivovaný Malínský nerad pouštěl balón z kopačky, čímž zazdil pár útoků, především však fauloval Andyho Roberstona ve vlastním pokutovém území. Jako by chtěl jednoho z nejlepších levých obránců současnosti vyzvat na sprinterský souboj, načež podcenil své možnosti a nešikovně zatáhl za záchrannou brzdu. První reprezentační start se Malínskému moc nepovedl.
Viva la liga. Fortuna liga
V celkovém součtu však převládají pozitiva. Někteří hráči totiž skutečně mohou doufat, že jednou je do reprezentace pozve i stálý kouč Jaroslav Šilhavý. Snít mohou například Jemelka, Pešek či Tecl, na jejichž postech tlačí bota národní tým nejvíce. Ovšem ani budoucí nominace Jánoše nemusí překvapit, pokud záložník Baníku přestoupí za lepším, nebo se kolem něj v Ostravě pozvedne celé mužstvo.
Holoubek v podstatě naznačil Šilhavému budoucí možnosti. Přitom si vystačil s ligovými hráči, kteří v nejvyšší soutěži nehrají prim v elitním triu (Slavia, Plzeň a Sparta), nejsou hlavními hvězdami a nevyhledávají je zahraniční kluby. Přesto jeho výběr naprosto držel krok na mezinárodní úrovni. Jistě, neutkal se s opravdu těžkou vahou, zároveň však nevyzval nějakého trpaslíka. Skotové mají v Evropě stále zvuk, jejich kapitán je klíčovou postavou mistra anglické Premier League, další tahoun pro změnu docela pravidelně nastupuje v Manchesteru United.
Fanouška českého fotbalu muže těžit, že tuzemská nejvyšší soutěž dodává kvalitní hráče nejen z nejužší špičky, ale též dalších klubů. Pondělní utkání svým způsobem potvrdilo vzestupný trend FORTUNA:LIGY, jenž v Evropě nadále přiživují zejména Slavia s Plzní. Ale také v Liberci či Uherském Hradišti lze nalézt šikovné fotbalisty, kteří vedle běhání a tvrdosti v osobních soubojích vyznávají i kombinaci a precizní práci s míčem.
Možná nastal čas českou ligu víc chválit. Po všech kapřících a kabelách, které do duše fotbalového fanatika vyhloubily těžko zacelitelnou díru, může být sledování nejvyšší soutěže opět zážitkem. Zároveň to neznamená, že je třeba rezignovat na kritiku stálých poměrů, v němž šíbři a další nepoctiví hráči zkostnatělého systému mají stále své místo. Nicméně hra jako taková opravdu dokáže přinést potěšení.
A kdo ví, možná ligoví hráči dostanou v reprezentaci mnohem víc prostoru. V době, kdy musíte složit novou reprezentaci do dvou dnů, není nic vyloučeno. O to větší důvod jejich výkony pravidelně sledovat.
Český nároďák nastoupil v nedávných letech do několika bizarních představení. Stačí vzpomenout na přátelské setkání s Maltou v roce 2009, v němž se poprvé a naposled na lavičce reprezentace objevil František Straka, který dal šanci hned sedmi nováčkům. Hubenou výhru 1:0 nad středomořským trpaslíkem vystřelil až dvanáct minut před koncem Tomáš Necid, jenž nechyběl ani za další dva roky na japonském Kirin Cupu. Ten přinesl kuriózní tři bezbrankové remízy ve všech třech zápasech, takže z vítězství v turnaji se radovali vedle Čechů a domácích Modrých samurajů také pozvaní Peruánci. Ostudně zase dopadl jiný exotický turnaj ve Spojených arabských emirátech před jedenácti lety, kdy družina Michala Bílka padla s domácím týmem i Ázerbájdžánem.
Až na Kirin Cup měla zmíněné výsledky na svědomí sestava, kterou v dané době netvořili ti nejlepší hráči středoevropské země. Tuto podmínku splňuje i složení olomouckého mančaftu pod vedením trenéra Davida Holoubka, který však na rozdíl od japonského či arabského dobrodružství nehrál žádný pouťový turnaj. Liga národů určuje nasazení jednotlivých reprezentací ve kvalifikačních koších a těm šťastnějším může dokonce přinést místenku na kontinentální EURO či Mistrovství světa. Proti Skotsku tentokrát o něco šlo.
V důležitému utkání s Tartanovou armádou vedl Čechy narychlo povolaný Holoubek, jenž po pátečním rozpuštění reprezentačního "áčka” v sobotu narychlo vyhledával a obvolával fotbalisty, kteří se v první nominaci neobjevili. Holoubek byl v časovém presu, zároveň musel doufat, že jeho svěřenci si na reprepauzu nevybrali dovolenou. Měl kliku, nakonec svolal vcelku kvalitní výběr hráčů ze Slavie, Liberce, Olomouce či Baníku, tedy mužstev, která v domácí soutěži patří většinou do horní poloviny tabulky.
Stále ovšem dominovala všeobecná skepse v kombinaci s údivem i posměchem. Není divu. V prvé řadě museli všichni aktéři do několika hodin dorazit do Olomouce, společně pak v hanácké metropoli absolvovali jediný trénink. Stále šlo navíc o borce, kteří by za normálních okolností do reprezentace pravděpodobně nenakoukli, jen někteří z nich takového privilegia dosáhli v již poměrně vzdálené minulosti. O odvaze a odhodlání Hubníka a spol. sice nebylo třeba spekulovat, avšak mušketýrské nadšení je na vrcholové úrovni často k ničemu. Dostane tak Holoubkova družina výprask?
Nikoliv. Již úvod zápasu českého fandu uklidnil a namlsal. Oba celky zprvu dost chybovaly v kombinaci, vyjukaní Skotové však o něco víc a po jedenácti minutách hry lovili míč ze sítě. Hostům trvalo ještě dalších deset minut, než se probrali ze spánku, poté konečně zažehnuli motory a dosáhli vyrovnávací branky. Do přestávky se ale hra vyrovnala. Pilné včely v červených tričkách nedali "Tartan Army" ani chvilku na oddech. Češi tak najednou věřili, že by na Andrově stadionu mohli zvítězit.
Bohužel domácí po změně stran zmrazil pokutový kop odpískaný v jejich neprospěch, po němž šli Skotové do vedení. Zarputilého soupeře však nezlomili, naopak jej pouze podráždili. Holoubkova letka sahala po srovnání skóre, dvakrát trefila tyč, hrozila ze standardních situací i po úspěšném napadání rozehrávky protivníka. Brankář hostů David Marshall už ale za svá záda další balón nepustil.
Češi měli zvítězit. Před začátkem duelu až bláznivě znějící větu si po závěrečném hvizdu říkal každý fanoušek, jenž na druhou stranu musel být z představení hráčů s lvíčkem na levém prsu nadšený. Na předvedenou hru narychlo složeného nároďáku se opravdu dalo dívat, v závěru gól smrděl téměř po každém útoku. Skotové si hodně oddechli, když splnili povinnost a doslova vydřeli tři body.
Působivý výkon téměř ode všech
Ztráta v Lize národů samozřejmě zamrzí, nicméně vzhledem k okolnostem ji poraženému mužstvu nikdo nevyčítá. Místo toho se diskutuje o objevených tvářích, přičemž mnohé z nich možná neřekli reprezentaci sbohem. Kdo tedy v Olomouci zaujal?
V podstatě všichni. Brankář Aleš Mandous si v olomoucké Sigmě teprve před několika měsíci vybojoval pozici gólmanské jedničky, v pondělí se pak očekávalo, že Holoubek mezi tři tyče nasadí libereckého Filipa Nguyena. Nečekaný strážce svatyně Mandous se nabídnuté šance zhostil obstojně. Sympaticky se zapojoval do rozehrávky, kterou řešil převážně po zemi, zaujal i solidním zpracováním. Všemi zmíněnými kousky připomínal Manuela Neuera či Ondřeje Koláře. Málem se zaskvěl i chycenou penaltou - nechybělo mnoho, aby Christieho střelu po zemi svou levou rukou vytěsnil.
K poslednímu velkolepému výkonu za repre se nadechl Roman Hubník. Kapitán pondělního souboru s přehledem dirigoval obranu Čechů, která deptala Skoty ofsajdovými pastmi. Podobně kvalitní zápas odehrál Hubníkův stoperský kolega ze Sigmy Václav Jemelka, jenž se další šance v nároďáku může ještě dočkat. Pravému bekovi Tomáši Holešovi vyšel zejména vstup do utkání, kdy zastavil snad každý útok tartanové armády vedoucí po Holešem chráněném kraji hřiště.
Postupem času zastínil Holeše v odebírání balónů Adam Jánoš, opravdový motor mužstva. Jeho performance gradovala, sám nebyl daleko od vstřelení pohledného gólu. Kdyby kolem sebe měl podobně šikovné spoluhráče i v Ostravě, pravděpodobně by do záře reflektorů patřil i na ligové scéně. Jánoš svou prací hodně ulevoval obraně a zároveň dopřával volnost Marku Havlíkovi, jenž se tak mohl víc soustředit na útočné výpady, kterými podporoval ofenzivní kvarteto.
Z čtveřice vpředu se do paměti diváků zapsali hlavně Jakub Pešek se Stanislavem Teclem. První jmenovaný jen potvrdil, že prožívá snové období kariéry. Ještě dva roky zpátky po přestupu z tehdy druholigových Českých Budějovic trpělivě hledal místo v sestavě Liberce, nyní patří mezi nejlepší ligová křídla. Herní pohodu podtrhl Pešek vstřelenou brankou, další jeho navštívenka málem překvapila Marshalla. Tecl zase dřel na hrotu, jak je ostatně jeho zvykem i ve Slavii. Sbíral množství balónů, svou zarputilostí donutil zadáky Skotů k několika faulům. Až na absenci gólové trefy příkladná práce útočníka. Od branky ostatně také nebyl daleko, stačilo v obrovské šanci zachovat chladnou hlavu.
Každopádně ne všichni se blýskli jako Hubník či Jánoš. Jaroslav Zelený si v první půli nerozuměl s Peškem v obranné fázi. Levý bek Jablonce se stahoval ke stoperům, čímž u lajny vznikal prostor pro aktivního Falmera, z čehož ostatně pramenil první gól Skotů. Více Zelený zaujal při snaze dopředu, jenže několikrát rozdal přihrávku "do špeku" a jeho centry nalezly adresáta minimálně. V podstatě učebnicový výkon Zeleného z dob, kdy ještě hájil sešívaný dres Slavie - nesmělý blonďák si s míčem u nohy jistě rozumí, ovšem s větší mírou sebevědomí by se jeho osobní statistiky ještě vylepšily.
Lukáš Budínský se měl zase stát špílmachrem týmu, místo toho však středopolař Mladé Boleslavi většinu času hrál na schovávanou a souhra českého mužstva na něm zas tolik nestála. Před přestávkou mu navíc viditelně docházely síly, když sotva vyklusával, zatímco meruna létala od skotských kopaček kolem něj. Střídání Budínského v 55. minutě tedy nepřekvapilo, ale ani jeho náhradník Breite nezazářil. Na rozdíl od v závěru příchozích Romana Potočného, jenž spoluhráče zásoboval několika nebezpečnými centry, či Antonína Růska, který hlavou trefil brankovou konstrukci, se Breite do dějin pondělní seance nijak zvlášť nezapsal. Prostě na hřišti byl.
A konečně hlavní nešťastník Tomáš Malínský, jenž hrál jako vyjukaný mladík, kterého měla sledovat myriáda zahraničních skautů. Přemotivovaný Malínský nerad pouštěl balón z kopačky, čímž zazdil pár útoků, především však fauloval Andyho Roberstona ve vlastním pokutovém území. Jako by chtěl jednoho z nejlepších levých obránců současnosti vyzvat na sprinterský souboj, načež podcenil své možnosti a nešikovně zatáhl za záchrannou brzdu. První reprezentační start se Malínskému moc nepovedl.
Viva la liga. Fortuna liga
V celkovém součtu však převládají pozitiva. Někteří hráči totiž skutečně mohou doufat, že jednou je do reprezentace pozve i stálý kouč Jaroslav Šilhavý. Snít mohou například Jemelka, Pešek či Tecl, na jejichž postech tlačí bota národní tým nejvíce. Ovšem ani budoucí nominace Jánoše nemusí překvapit, pokud záložník Baníku přestoupí za lepším, nebo se kolem něj v Ostravě pozvedne celé mužstvo.
Holoubek v podstatě naznačil Šilhavému budoucí možnosti. Přitom si vystačil s ligovými hráči, kteří v nejvyšší soutěži nehrají prim v elitním triu (Slavia, Plzeň a Sparta), nejsou hlavními hvězdami a nevyhledávají je zahraniční kluby. Přesto jeho výběr naprosto držel krok na mezinárodní úrovni. Jistě, neutkal se s opravdu těžkou vahou, zároveň však nevyzval nějakého trpaslíka. Skotové mají v Evropě stále zvuk, jejich kapitán je klíčovou postavou mistra anglické Premier League, další tahoun pro změnu docela pravidelně nastupuje v Manchesteru United.
Fanouška českého fotbalu muže těžit, že tuzemská nejvyšší soutěž dodává kvalitní hráče nejen z nejužší špičky, ale též dalších klubů. Pondělní utkání svým způsobem potvrdilo vzestupný trend FORTUNA:LIGY, jenž v Evropě nadále přiživují zejména Slavia s Plzní. Ale také v Liberci či Uherském Hradišti lze nalézt šikovné fotbalisty, kteří vedle běhání a tvrdosti v osobních soubojích vyznávají i kombinaci a precizní práci s míčem.
Možná nastal čas českou ligu víc chválit. Po všech kapřících a kabelách, které do duše fotbalového fanatika vyhloubily těžko zacelitelnou díru, může být sledování nejvyšší soutěže opět zážitkem. Zároveň to neznamená, že je třeba rezignovat na kritiku stálých poměrů, v němž šíbři a další nepoctiví hráči zkostnatělého systému mají stále své místo. Nicméně hra jako taková opravdu dokáže přinést potěšení.
A kdo ví, možná ligoví hráči dostanou v reprezentaci mnohem víc prostoru. V době, kdy musíte složit novou reprezentaci do dvou dnů, není nic vyloučeno. O to větší důvod jejich výkony pravidelně sledovat.
Komentáře (45)
Přidat komentářopravdu to bylo až tak dobré?
Pozitiva: entuziasmus, dravost, bojovnost.
Negativa: zbrklost, nervozita, fyzická slabost oproti Skotsku větší než jsem čekal.
Optimismus je vzhledem k okolnostem pochopitelný, ale jsem jediný kdo si myslí, že trochu přehnaný? Skotsko je asi jako Bulharsko, horší než Rakousko nebo Rumunsko.
Kromě fyzické slabosti jsou negativa pominutelná...
Vzhledem k okolnostem ano.
Vyhodil Šilhavýho a nainstalovat Holoubka
Na Holubovi sa mi páčilo, že sa z tej nečakanej výzvy proste neposral a zachoval si chladnú, pričom mu po celú dobu nechýbal ani určitý nadhľad. Jedna lastovička však ešte leto nerobí a z dlhodobého hľadiska by asi nespĺňal také náročné trénerské kritériá, ako skúsený a medzinárodnou scénou ošľahaný lišiak Šilha. Holub by časom urobil chybu. Možno nie v prvom ani v druhom zápase, ale časom určite áno a neviem si úplne predstaviť, že by také trénerské ucho koučovalo repre napríklad na Eure
Skotsko hrálo co potřebovalo a ČR ukázala, že kvalitní útočník je u nás nedostatkový zboží, ale i vůbec zakončení ostatních hráčů kdy Jemelka ve slibné pozici nedokáže trefit bránu. Jediný hráč z tohotu výběru co zaujal i pro možné další působení v repre byl Pešek. Kvalita naší ligy rozhodně nahoru nejde, dokázal to loni Jablonec když nestačil na Armény.
Pešek, Mandous a Tecl
Tecla raději nechat tam kde je. Pořád se nemůžu zbavit pocitu, že to jak se ukopl chtěl ještě nahrávat zpátky. Na ty důležitější zápasy určitě už nemá.
Zase se trošku uklidníme Ano, kluci hráli dobře. Taky se mi výkon líbil. Ale hráli proti tragickýmu Skotsku! A pořád jsme prostě prohráli. Trochu bych mírnil euforii,
přesně tak
Tak 20 nováčků. Většina by za normálních okolností nebyla ani v širší nominaci. O nějaké sehranosti nemůže být ani řeč a přesto se vyrovnali repre Skotska.
S body snad nikdo nepočítal a dost hráčů ukázalo, že by příště mohli dostat šanci znovu. Takže za mě samá pozitiva.
zakončení se sehraností nesouvisí, většina z nich na mezinárodní úroveň prostě nemá..postavili se k tomu čelem, to je ctí, ale jinak to jsou stejný bídáci jak ti skoti.. ale je to pochopitelný, kdyby měli na víc, asi by už hráli trochu jinde
Nepotřebuješ u všech hráčů dobrý zakončení. Navíc zakončení dost ovlivní nervozita, kterou při prvním repre srazu má asi každý.
trefit bránu by měl umět každej profesionální fotbalista snad
To jo, ale u stopera nepotřebuješ mít dokonalý zakončení. Navíc třeba Pešek a Jánoš kvalitu prokázali.
Tak ale Fernando nezklamal
wtf the fuck.. tam je blábolů.. s SAE sme nepadli, ale remízovali.. na kirin cupu rozhodně nebyla áčková sestava, spíš ligovej výběr... atd atd..
Zdarec Trapný diskutére, ještě jsem si všiml tvého příspěvku a i když si to nejspíš už nepřečteš, tak předpokládám, že autor bral celkový výsledek se SAE a ten sme projeli pak na penalty.
Tak ono to hlavně bylo dané tím jak hrálo Skotsko to byla ostuda a zoufalost na to jaké tam mají hráče. Chápu, že ted je euforie tvrdit jak je česká liga top, ale jedna vlaštovka jaro nedělá a tohle fakt nebylo měřítko. Navíc body jsou body a ty maj tragický Skoti.
Ona vyšla kvalifikace, porazilo ted zase Slovensko a už sme mistři světa. Sem zvědavej se bude hrát EURO a pak LN skupia A...
No takze se tady uklidnime. Zase takova bomba to nebyla.
Mam otazku: kdo by si me ze zakladu acka sednout na lavicku a mel by opravnene nastoupit nekdo z becka?
Jediny kdo me napada je Tecl vymena za Hlozka. Jinak nikdo
Pokud by byl Hložek vepředu sám, tak by určitě tolik míčů, jako Tecl neuhrál. A to nejsem nějaký velký fanda Standy.
Zase pokud by byl Hložek před prázdnou bránou, tak by si neudělal takovou ostudu.
Jsem na Standu dosti kritický, ale mně osobně to až tak komické nepřišlo. Když se na to mrkneš pořádně tak uvidíš, že mu prostě špatně vyšel krok v momentě, kdy reagoval. Byl v pohybu jiným směrem (zrovna pravou nohou), než se odrazil míč a měl pouze jeden krok, aby to upravil. Vyzkoušej si to a uvidíš, že si sám podrazíš nohy.
Lepší útočník by třeba byl lépe připravený. Tecl prostě není útočník číslo jedna.
Komické to bylo. Smál bych i kdyby to předvedl někdo na vesnici, natož pak reprezentant.
Dělám "trochu" do spotu. Opravdu si to vyzkoušej. Utíkej naplno jedním směrem okamžitě změň směr (během dvou kroků). A k tomu ještě něco udělej (dělám s baskeťáky, takže vystřel...)
do sportu
Tak hotovo. Docela se mi to povedlo. Co dál?
Jsi borec, můžeš do repre (jakýkoliv sport).
jako já si dokážu živě představit, jak předvedu stejnou blbost já, ale ligovej útočník tohle prostě musí uklízet
samozřejmě...
Kluci bojovali, ale už bych to neřešil. Hygiena jsou sice banda kund, ale prostě s C-D týmem snad už hrát nebudeme
Když se na to podíváme z druhý strany...skoti měli jednu šanci a stejně vyhráli, jinak hráli tragicky a i ligovej výběr by je mohl porážet. Když už si ty příležitosti naši vytvářeli, tak je měli proměnit..to je to, co rozhoduje ve finále o jejich kvalitě...takhle prostě prohráli a odevzdali těm nekopům tři body.. Malinskýho už nikdy ani do širší nominace, co má v noze, to mu chybí v palici, totálně přemotivovanej, všechno hrál na sebe a pak ten nesmyslnej faul. pičus
A když měl jít sám tak nahrával ležícímu do běhu.
a stačilo by to na remízu se San Marinem ?
Kdyby opravdu o neco slo, tak asi ne.
Sledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele