Po polské ostudě litevské zlato. Reprezentace EF se revanšovala titulem

Když loni v květnu český tým novinářů složený výhradně z redaktorů a diskutérů EuroFotbalu nedokázal v Polsku vyhrát jediný zápas, moc se toho od něj v Litvě nečekalo. Tentokrát se však nominace rozšířila i o žurnalisty z jiných fotbalových odvětví a výsledkem jsou hned zlaté medaile! Češi turnaj se skvělým zázemím v lázeňském městečku Druskininkai vyhráli před druhým Lotyšskem a třetí Arménií.

Velké díky patří našim litevským hostitelům, kteří zajistili velmi pohodlné ubytování v hotelu Europa Royale, společný relax v aquaparku hned po příjezdu do Litvy a samozřejmě i bohatý banket krátce po skončení šampionátu.

Úvodem něco k turnajovému systému. Deset národních týmů hrálo každý s každým 1x12 minut na čtvrtinovém fotbalovém hřišti. Zkrátka jako v malé kopané, jen s tím rozdílem, že na umělé trávě proti sobě nastoupilo vždy 6 hráčů plus gólman.

Jelikož tým do Litvy vezli řidiči čistě z fanouškovských řad Chelsea, dalo se očekávat, že se na samotném turnaji budeme prezentovat opatrným defenzivním fotbalem a příliš branek neinkasujeme. A skutečně, v devíti utkáních hraných jsme lovili balón ze sítě pouze šestkrát (lepší obranu měli pouze Litevci).

Opatrně jsme pak vstoupili do šampionátu hraným systémem každý s každým i z hlediska výsledků. Abychom soupeře hned neotrávili, vyhráli jsme z úvodních čtyř zápasů jen jediný. Zbylých pět duelů ovšem reprezentace se lvíčkem na hrudi zvládla dokonale a neztratila v nich ani bod. Spásou byla přestávka v půlce turnaje, kdy nás pořadatelé "nadopovali" banány a čokoládou.

Jádro našeho týmu tvořili redaktoři EuroFotbalu. Tomáš Daníček zaujal pozici Pavla Horvátha uprostřed pole a své jmenovce na dresu rozhodně nezůstal dlužen - co do distribuce balonu i absence rychlého pohybu, který vynahrazoval alespoň příležitostnou snahou presovat rozehrávku. Marek Ustohal potom v útoku symbolizoval celou českou cestu turnajem, když v prvních zápasech šance pálil, ale pak třemi góly odstartoval jízdu za titulem.

Dlužno podotknout, že kapitán týmu i jeho asistent vpředvečer turnaje na ceremoniální večeři absolvovali ochutnávku litevské kuchyně a arménské kořalky, zatímco třetí redaktor sekce Premier League a spolehlivá skála na pravém beku Víťa Srp se pečlivě připravoval u pestrobarevné a popové songy vyhrávající fontány, jakožto dominanty celého rozlehlého lázeňského komplexu.

Další redaktor a gólmanská stálice předešlých ročníků Dominik Zezula tentokrát kvůli nečekaným pracovním povinnostem zůstal v Česku a přispěl tak k výrazně pevnější defenzívě týmu. Jeho nástupce mezi tyčemi Roman Duda totiž sice nepoutal pozornost zlatými topánky, zato však suverénně sbíral vysoké míče a především proti Arménii či Bělorusku mužstvo podržel sérií klíčových zákroků.

Náš vlastní Hugo Lloris dále za leccos vděčí také svým obráncům - ať už nenápadnému brusiči lajny a ryšavému fotografovi týmu Robertovi Švandovi, anebo Dominiku Luptákovi. Stoper, který si osvojil přiléhavou přezdívku Pepe, sice často střílel do vlastních řad, když jednou vsítil vlastní gól a po závěrečném ceremoniálu takříkajíc "na Ramose" upustil a úspěšně rozbil mistrovskou trofej, jinak ale spolu s Vítem Fratričem - pro turnajové účely Robertem Huthem - příkladně tvrdil muziku a rozptyloval soupeře pár výborně načasovanými pády na zem.

Nejlepším střelcem naší reprezentace byl se čtyřmi góly Pavel Chalupa, který se pasoval do role skutečného lídra, jemuž nedělalo problém obejít půlku týmu soupeře a skórovat. Zaslouženě byl na vyhlašování jmenován taky nejlepším útočníkem turnaje. Naopak jiná posila od Brna, Tomáš Oberreiter, pro změnu zpevňovala defenzivní řady - když ale zápas od zápasu více perlil se svými šajtličkami, přesunul se "Obík" pro poslední duel na hrot a dvěma slepenými góly otočil klíčový zápas s Polskem.

O góly se nakonec starali pouze čtyři členové týmu - dvěma důležitými zásahy přispěl také Daniel Svoboda, který v našem mančaftu zastával úlohu Davida Lafaty. Obě branky vstřelil z malého vápna, ale bez obou bychom se stěží obešli. Na hrotu útoku se dále pohyboval také Adam Hefner, jenž se postaral o nejhezčí gól, který bohužel nepadl - po jednom ze svých tradičních náběhů za obranu krásně obkroužil gólmana, aby následně bolestně natrefil na břevno.

Článkem bychom chtěli poděkovat nejen pořadatelům, ale i všem zúčastněným, kteří vytvořili výborný fotbalový tým, ale především partu. Společně jsme zvládli i náročnou dvoutisícikilometrovou cestu - a to včetně Víti Fratriče, který si až cestou do Litvy uvědomil, že nemá občanku, a po cestě zpátky mu selhalo auto, takže musel ještě s Danem až z Varšavy domů autobusem.





Horní řada zleva: Vít Fratrič (Talkers), Víťa Srp (vitasrp), Marek Ustohal (Usty), Tomáš Daníček (fantomas), Tomáš Oberreiter (Obík), Pavel Chalupa (Pája), Roman Duda (EAG le grand amour).
Dolní řada zleva: Daniel Svoboda (Bale), Robert Švanda (Riise), Adam Hefner (hefy), Dominik Lupták (ikercc).

Výsledky českého týmu:

Česko - Arménie 0:0
Česko - Rusko 0:2
Česko - Lotyšsko 2:1 (Ustohal 2)
Litva - Česko 1:0
Egypt - Česko 0:2 (Ustohal, Chalupa)
Bělorusko - Česko 0:2 (Chalupa, Svoboda)
Maďarsko - Česko 0:1 (Svoboda)
Ukrajina - Česko 0:2 (Chalupa 2)
Česko - Polsko 2:1 (Oberreiter 2)