Ozvěny z Bundesligy: Vyhazov pod vánoční stromeček. Zlepší se Union výměnou trenéra?

Bude to poslední ozvěna tohoto roku. Jakkoli vánoční svátky mají představovat dny pohody a klidu, v hlavním městě rozhodně neodpočívali. Řešili budoucnost, řešili otázku trenéra, řešila se výzva nového nástupce. Výpověď s vánoční mašličkou dostal Bo Svensson, aby ho pak o pár dnů později nahradil Steffen Baumgart. A berlínský Union věří, že konečně neprohloupí.

Všechno mělo být mnohem lepší po šokující, velmi slabé sezóně 2023/24, která málem skončila sestupem o patro níže. Die Eisernen nakonec k záchraně "spotřebovali” tři trenéry, a to klubovou legendu Urse Fischera, neúspěšného chorvatského lodivoda Nenada Bjelicu a pak dočasně zvoleného Marca Groteho. Své místo mezi elitou si Union zajistil až v poslední zápasový den. A byly to vážně velké nervy.

Následně bylo v berlínské čtvrti Köpenick důsledně stisknuto resetovací tlačítko. Bo Svensson se na první pohled jevil jako správná volba, vždyť v Mohuči si předtím nepočínal vůbec zle. Jenže ani on nedokázal namalovat obraz tak, jako to uměl mistr Fischer. Ten od svého nástupu v létě roku 2018 dostal Union do nejvyšší soutěže, v roce 2021 do Konferenční ligy, o sezónu později do Evropské ligy a nakonec do Ligy mistrů. S příchodem Svenssona v Berlíně především nemínili opakovat to, co se dělo v předešlém ročníku. První nesestupovou pozici uhájil Union jen vlivem lepšího skóre než co šestnáctá Bochum, která musela co baráže.

Jenže po 17 zápasech, z toho po dvou z domácího poháru, nakonec spolupráce mezi dánským stratégem a Unionem skončila. V průměru získal klub 1,13 bodu na jeden bundesligový zápas, obsadil před Novým rokem dvanáctou příčku se sedmnácti body, a to s pouhými čtrnácti vstřelenými brankami. Horší byl ve střelecké produktivitě už jenom nováček ze St. Pauli a poslední Bochum. V hlavní německé metropole zkrátka dál mohou jen tiše vzpomínat, kterak železní Berlíňané pod Fischerovým velením stoupali každoročně výš a výš.

Ani kolem vánočních svátků tvrdý sportovní byznys neustává. Ostatně přesně tohle minulý pátek Svensson bolestně zjistil. Dán se tak stal třetím bundesligovým trenérem, který v této sezoně ve své funkci skončil, a to po Peterovi Zeidlerovi (Bochum, 20. října 2024) a Pellegrinovi Matarazzovi (Hoffenheim, 11. listopadu 2024). Teprve třetím. Tedy v kontextu toho, co třeba probíhalo v tomto ohledu před téměř 20 lety. Na bundesligovém poli se tehdy konala opravdu daleko, daleko tvrdší čistka hlavních šéfů lavičky.

Svensson tak bude již druhý rok po sobě vstupovat do nového roku bez práce. Přestože byl ve funkci v Mohuči na začátku sezóny 2023/24, v listopadu předminulého roku Porýní-Falc opustil. Až o zhruba půl roku později našel nové angažmá, a to právě v Unionu. Jenže ani tohle působiště mu v rámci ročníku 2024/25 nenapsalo do kariéry úspěšné kapitoly. Rozloučil se s klubem v době, kdy na řadu nepřišlo jediné vítězství v devíti případech v řadě, včetně DFB-Pokalu. V porovnání s tím, jak dlouho se pohyboval v Mohuči, konkrétně od ledna roku 2021, zaznamenal vážně tristní bilanci.

Zopakujme ještě jednou, že Bochum, Hoffenheim a Union jsou oněmi třemi celky, které se nebály v nynější sezóně říznout do trenérské pozice. Na historické poměry německé nejvyšší soutěže je to spíše nízké číslo. Ale zase to není nijak výjimečná hodnota. Například v předchozím ročníku byl Svensson jedním ze čtyř bundesligových trenérů, kteří před přelomem roku opouštěli kormidlo. Takový osud sdílel s Enricem Maassenem (Augsburg, 9. října 2023), Ursem Fischerem (Union, 15. listopadu 2023) a Steffenem Baumgartem (Kolín nad Rýnem, 21. prosince 2023).

Načasování na takové rozhodnutí kolem Vánoc na každý pád není žádným překvapením ani v případě Svenssona, ani v případě Baumgarta. Oba shodou okolností spojil dohromady i rok 2024, kdy prvně zmíněného vystřídal na lavičce berlínského klubu druhý jmenovaný, což bylo fanouškům pevně nastíněno v pondělí. Můžou si alespoň gratulovat, že jejich dřívější vyhazovaly nepřišly na řadu třeba na Štědrý den.

Když připomeneme německé stratégy, Thomase Tuchela z francouzského PSG neoficiálně vyhodili právě 24. prosince, krátce po Vánocích to pak bylo oficiální. Christian Constantin, kontroverzní prezident a letitý majitel švýcarského klubu ze Sionu, který je mimochodem zodpovědný za více než 50 trenérských změn, už v minulosti také na 24. prosince podnikal klíčové kroky na trenérském křesle. V roce 2008 nahrazoval sám sebe z role dočasného kouče a jmenoval Christiana Zermattena a Umberta Barberise.

Ale zpět k Bundeslize. Heiko Herrlich byl v Leverkusenu tím, který završil svou spolupráci jen jeden den před Štědrým dnem, tedy 23. prosince 2018. Dost ošklivý dárek pod stromeček, netřeba dodávat. Podobně to měl Tim Walter ve Stuttgartu v roce 2019. Herrlichův odchod z Bayeru byl však výjimečný i z jiného důvodu, bylo to totiž teprve druhé odvolání trenéra v rámci ročníku 2018/19 po Tayfunovi Korkutovi ve Stuttgartu. Dokonce až do konce ledna pak nenásledovala v Bundeslize žádná další změna. Byla to zkrátka rekordní sezóna, kdy se hlavy stínaly vůbec nejméně.

Nejvíce létaly třísky při trenérských rošádách před Novým rokem zhruba 20 let zpátky. V ročníku 2005/06 to provedlo hned osm bundesligových klubů. Ti, kteří museli odejít, byli Klaus Augenthaler (Leverkusen, po pouhých čtyřech zápasech Bundesligy), Wolfgang Wolf (Norimberk), Ewald Lienen (Hannover), Michael Henke (Kaiserslautern), Norbert Meier (Duisburg), Ralf Rangnick (Schalke), Uwe Rapolder (Kolín nad Rýnem) a Holger Fach (Wolfsburg). Přitom během zbytku sezóny poté došlo pouze ke dvěma dalším proměnám.

Svensson byl v létě velmi žádaným trenérem pro Union. Dá se říci, že až vysněným. A jeho odchod krátce před přelomem roku má hned několik důvodů, jinak by vedení klubu možná dalo Dánovi ještě šanci. S příchodem Baumgarta jakožto nové náhrady budou pod tlakem sportovní ředitel Horst Heldt a především prezident Dirk Zingler. Musejí dokázat, že to udělali správně. Nový kouč totiž musí iniciovat obrat k lepšímu a navést Union zpět na správnou cestu. Nejlépe na tu, po jaké šlapal za Fischerovy éry.

Krátce před Vánoci se spekulovalo o tom, že by Svensson mohl mít mužstvo pod svým patronátem pro zbývající dva duely podzimní části tohoto ročníku, tedy v Heidenheimu a proti Augsburgu. Nakonec však rodák ze Skörpingu nedokončil ani Hinrunde. Hlavně poslední třígólová porážka v Brémách a předchozí nicotný domácí výkon proti Bochumi uspíšily rychlík do konečné stanice. "Po důkladném rozboru dosavadní sezóny jsme přesvědčeni, že ke zvrácení trendu je nutná výrazná změna,” stálo v oficiálním prohlášení.

Svensson byl vlastně vybrán pro to, aby berlínskému týmu vdechl po minulé mizerné sezóně nový život. Aby jeho mančaft působil stejně silně jako v letech předešlých. Pětačtyřicetiletý lodivod měl nejprve bezmeznou Zinglerovu důvěru, Union s ním flirtoval už předtím, než byl v létě do práce definitivně přijatý. Projekt ale ztroskotal. Trochu to přitom vypadá, že si hlavní funkcionářský představitel klubu pořádně nepromluvil se Svenssonem. O představách, jaké mají být vneseny přímo na hřiště.

Problémem bylo, že Svensson chtěl vnutit týmu systém, který mu neseděl. A dlouhodobě ani nesedí. "Chtěl ho obléci do korzetu, který byl těsný,” komentoval berlínský reportér Jannis Klimburg pro německý magazín Kicker. Vysoký pressing, který Dán preferoval a který využíval už v Mohuči, prostě silně nevyhovoval. Union byl léta zvyklý hrát odzadu a působit kompaktně. "Příliš mnoho hráčů v kádru navíc mělo zjevné nedostatky v rychlosti,” dodával Klimburg.

Jasně se to projevilo například při drtivé porážce v Brémách. Ty potíže nevznikaly kvůli vztahu mezi trenérem a týmem, jako tomu bylo u předchůdce Nenada Bjelicy. Jak uvádí Kicker, v tomto ohledu bylo vše v pořádku. Jen se prostě hráči vůbec nedokázali popasovat s filosofií a s pokyny, jaké Svensson dlouhodobě určoval. Určitě si myslel, že naordinovat nový rozvrh půjde snadněji. Je nicméně jeho chybou nerozpoznání toho, že kout tohle berlínské železo jinou technikou možná nebude možné.

A nakonec, v podstatě i logicky, převládlo přesvědčení dále nepokračovat se Svenssonem. Vánoční pauza přitom nabízela možná tu nejlepší příležitost k výměně trenéra a k rezultujícímu přivedení Baumgarta. Tím spíš, že Bundesliga má hned v lednu na programu tři zápasy v rychlém sledu, přičemž zrovna Union čekají důležité mače v Bádensku-Württembersku a proti bavorskému klubu, tedy s těmi papírově slabšími soupeři.

Baumgart byl z minulých let známý především pro trénování v Kolíně nad Rýnem. Typická byla jeho baretka, kterou na zápasech pravidelně nosíval. Českým fanouškům mohl uvíznout v paměti kvůli tomu, že byl zkraje tohoto roku vybrán jako nový šéf lavičky v Hamburku, a na podzim tak vedl českého záložníka Adama Karabce. Pokud by však měl srovnat své působení u kolínských Kozlů a v HSV, jednoznačně na to na Volksparkstadionu nemůže vzpomínat v dobrém. Protože v listopadu tam skončil.

Bez práce tedy byl dvaapadesátiletý rodák z Rostocku jen pár týdnů. A možná že v Unionu se bude lámat jeho budoucnost. Může být tím, komu se daří, když dostane čas a prostor jako právě v Kolínu nad Rýnem, nebo tím, kdo už dvakrát po sobě selže. "Opravdu se těším na návrat do Bundesligy a do Unionu. Určitě je výhodou dobře znát klub,” stálo v tiskové zprávě Unionu po pondělním Baumgartově jmenování. Ten mimochodem jeho barvy oblékal jako hráč mezi roky 2002 až 2004.

V nedávné době Baumgart opravdu prokázal, že dokáže týmu přinést nový impuls a dále jej rozvíjet. Když v létě roku 2021 nastupoval k Die Geissböcke, okamžitě je dovedl ke slušnému sedmému místu v německé nejvyšší soutěži, v předchozím ročníku přitom kolínský celek málem sestoupil. Poctivost, tvrdá práce, intenzivní styl, to budou s největší pravděpodobností ty atributy, které bude nový lodivod po svých svěřencích vyžadovat. A díky kterým byl úspěšný i v Kolíně nad Rýnem.

Hlavní otázkou je, jakým směrem se vlastně Union bude ubírat přímo na hrací ploše. Baumgart, podobně jako Svensson, vyznává v předních liniích agresivní ofenzivu. Proto, aby se generoval pravidelný a rychlý zisk míčů, aby tým podnikal co nejkratší cestu k soupeřově brance. Pokud by tak Baumgart jenom plynule navazoval na svého předchůdce a věřil tomu plánu, který se doteď vlastně nedařil, musel by vše dělat lépe. O dost.

Možná bude lpět na svých základních taktických myšlenkách. Jak se říká, držet se známého řemesla je tím nejlepším možným řešením. Možná ale přece dojde k přehodnocení postojů, aspoň tedy do té doby, dokud se jeho mančaft opět nezpevní a nebude vypadat stabilněji. Změna tak jako tak musí být účinná nejlépe ve střednědobém, v ještě lepším případě v dlouhodobém horizontu. Nový trenér však nemá moc času, bundesligové dění totiž startuje už 10. ledna.

Tabulka

Tým

Z

V

R

P

S

B

1

Bayern Mnichov

15

11

3

1

47 : 13

36

2

Bayer Leverkusen

15

9

5

1

37 : 21

32

3

Eintracht Frankfurt

15

8

3

4

35 : 23

27

4

RB Lipsko

15

8

3

4

24 : 20

27

5

1. FSV Mainz 05

15

7

4

4

28 : 20

25

6

Borussia Dortmund

15

7

4

4

28 : 22

25

7

Werder Brémy

15

7

4

4

26 : 25

25

8

Borussia Mönchengladbach

15

7

3

5

25 : 20

24

9

SC Freiburg

15

7

3

5

21 : 24

24

10

VfB Stuttgart

15

6

5

4

29 : 25

23

11

VfL Wolfsburg

15

6

3

6

32 : 28

21

12

Union Berlín

15

4

5

6

14 : 19

17

13

FC Augsburg

15

4

4

7

17 : 32

16

14

FC St. Pauli

15

4

2

9

12 : 19

14

15

TSG Hoffenheim

15

3

5

7

20 : 28

14

16

1. FC Heidenheim

15

3

1

11

18 : 33

10

17

Holstein Kiel

15

2

2

11

19 : 38

8

18

VfL Bochum

15

1

3

11

13 : 35

6