Ozvěny z Bundesligy: Vyhazov manažera, hněv fanoušků. Kde to česká kolonie roste?

Na první pohled se může zdát, že se čtveřice českých hráčů usadila na dobrém místě. Hoffenheim působí v 1. Bundeslize už 16 let, na podzim bude hrát i evropské poháry. V Německu ovšem nejde o oblíbený klub. A teď má navíc potíže i s vlastními příznivci. Někteří z nich dokonce ani nechodí na stadion. Proč?

Nic nekončí. Navzdory květnovému loučení se bundesligové Ozvěny vrací na scénu. A opět budou pravidelně reflektovat dění v německé kopané. Sice doznají jistých změn, které čtenáři ještě poznají. Ale... Ozvěny budou, to je hlavní. Co budou, již jsou tady.

Jedním z cílů této rubriky je přibližovat první (potažmo též druhou či jinou) německou ligu českým i slovenským čtenářům EuroFotbalu. Tak, aby sami dostali chuť si tuto soutěž pustit v televizi. Či aby ji v lepším případě sami navštívili.

Tuto službu nicméně umí odvést i jiní. Třeba samotní čeští hráči svým příchodem do Bundesligy. A když se jich v jednom klubu objeví víc, fokus na daný tým roste jedna radost.

Není tedy překvapením, že místnímu mediálnímu prostoru neuniklo, když se přestupem Adama Hložka a Robina Hranáče rozrostla česká kolonie v Hoffenheimu na čtyři muže. Do toho noviny upozorňují, že všichni čtyři si mohou zahrát nejen německé soutěže, ale též Evropskou ligu. Go Hoffenheim, go.

Už se však moc nepíše o tom, v jakém prostředí vlastně tato kolonie vzniká. V regionu Kraichgau přitom momentálně není vše úplně v pořádku. Vlastně žádný jiný účastník Bundesligy neřeší tak závažné problémy. Ještě k tomu v době, kdy měl slavit svou 125letou historii.

Historicky sice nemá velké jméno, v současnosti je ale Hoffenheim pro německý fotbal důležitý. Vychovává talenty z řad hráčů i trenérů, neustále pracuje na inovacích. Výraznou měrou za to může i Alexander Rosen. Od roku 2013 měl jako šéf sportovního úseku na starosti zejména příchody kvalitních fotbalistů. A mnoho z nich se vskutku provedlo. Třeba Andrej Kramarić, Oliver Baumann nebo Pavel Kadeřábek již nyní patří mezi hrající ikony, ne-li legendy.

S nedávno příchozím Adamem Hložkem už se však Rosen nefotil. Ani s Robinem Hranáčem. Na konci července totiž dostal padáka. A nejen on. Skončil také Bastian Huber, někdejší šéf skautingu a naposledy technický ředitel, nebo ředitel oddělení profesionálního fotbalu Pirmin Schwegler. Nepřekvapí, že oba muži měli pracovně velmi blízko k Rosenovi.

Rozsáhlá čistka se ovšem pranic nelíbí těm nejhlasitějším podporovatelům "Kraichgauer”. Ti v ní spatřují zjevný leitmotiv: zbavit se nepohodlných lidí a upevnit si moc. Nedávné kroky vedení přitom měly vést k pravému opaku. Jenže podle nespokojených příznivců TSG se nic nezměnilo.

V rukou jediného muže? A hráčské agentury k tomu?

Pozoruhodná proměna někdejšího provinčního vesnického klubu na stabilního účastníka německé nejvyšší soutěže by se neobešla bez kapitálu hoffenheimského rodáka Dietmara Hoppa - zakladatele veleúspěšné softwarové firmy SAP. Více než 20 let trvající sponzorování mu navíc umožnilo, aby získal nad oddílem naprostou kontrolu. A nemusel tak nadále dodržovat pravidlo 50 + 1 zakazující jedné fyzické či právnické osobě uzurpovat nadpoloviční podíl hlasovacích práv v libovolném německém profesionálním klubu.

O výjimku z pravidla požádal Hopp úspěšně v roce 2015. Po osmi letech ale většinu hlasovacích práv zase vrátil členům klubu, jimiž jsou zejména jeho fanoušci. Už tehdy se nicméně spekulovalo, proč úspěšný podnikatel tento krok podnikl. Přičemž již onehdá škarohlídi upozorňovali, že k žádným významným změnám, jak si je leckdo maloval, v Hoffenheimu nedojde.

Nyní se tedy očividně něco děje. Podle rozhněvaných fanouškovských frakcí však jde pouze o nutné změny vedoucí k upevnění statusu quo. Odvoláním oblíbeného Rosena jejich nespokojenost vygradovala a započala kampaň, během níž se ultras TSG trefují do klubového vedení.

Navzdory opětovnému naplňování podstaty pravidla 50 + 1, jehož základním posláním je participace široké masy (tzn. fanouškovské základny) na správě klubu, zůstává řízení Hoffenheimu podle protestujících nadále výlučně v rukou Hoppa a jemu blízkému okruhu spolupracovníků. Fanoušci kritizují například současnou prezidentku TSG Simone Engelhardtovou, která několik let působí ve strukturách společnosti SAP, kvůli čemuž ji příznivci považují za Hoppovu loutku.

K tomu jsou ultras "Kraichgauer” nervózní z blížící se volby prvního předsedy klubu. O tuto funkci se totiž bude ucházet Jörg Albrecht - někdejší starosta Sinsheimu, tedy města, v němž Hoffenheim hraje své domácí zápasy. Také Albrecht má patřit mezi blízké Dietmara Hoppa. Majitel SAP Sinsheim za Albrechtova starostování výrazně finančně podporoval. Zkušený politik zase nedávno zasedl v Hoppově nadaci podporující mladistvé. Zkrátka a dobře, Albrecht a Hopp k sobě mají blízko. A nervózní příznivci TSG se obávají, že v případě úspěšné kandidatury Albrechta se první předseda stane Hoppovou prodlouženou rukou podobně jako prezidentka Engelhardtová. O Albrechtově (ne)úspěchu nicméně rozhodnou sami: voleb prvního předsedy oddílu se mohou účastnit všichni jeho členové.

Dost možná největšího strašáka však představuje další Hoppův kontakt: Roger Wittmann. Jde o zakladatele hráčské agentury Rogon, která má v Německu dost kontroverzní pověst, neboť kvůli zájmům svých klientů údajně často zasahuje do dění v jednotlivých týmech. Ostatně i kvůli řádění Rogonu skončil v hluboké krizi Kaiserslautern, jak na EuroFotbalu kdysi precizně popsal Dominik Husťak. Právě Wittmann se kvůli cynickému chování několikrát dostal do sporu s klubovými funkcionáři. Tedy alespoň těmi, kteří jeho nápadům nefandili. Do této opozice údajně patřil i Rosen. Avšak nikoliv Hopp. Tato konstrukce je pro fanoušky dalším důvodem k současnému brojení proti dlouholetému mecenáši.

Zpackané výročí

V očích protestujících fans už Hopp udělal dost, nyní by ale měl odejít. Ve svých prohlášeních vyzdvihují podnikatelův podíl na vzestupu Hoffenheimu, teď však prý sklouzává ke krokům, jimiž "ničí své celoživotní dílo”.

Po přečtení předešlých odstavců by šlo snadno nabýt dojmu, že příznivci TSG najdou podporu i u dalších fanouškovských táborů napříč Německem. Vždyť přece brání "svaté” pravidlo 50 + 1, které i ostatní ultras skupiny hájí jako ten nejcennější klenot. Jenže chyba lávky. Reakce na sociálních sítí ze strany fanoušků jiných bundesligových celků jsou zpravidla plné posměchu. Říkají totiž, že současný boj hoffenheimských frakcí je falešný. Když klub pod vládou Hoppovy pevné ruky stoupal nahoru, ani nepípli. Ani rok 2015 a opuštění rodiny oddílů dodržujících 50 + 1 nijak zvlášť neoplakali. A teď se najednou ohání hodnotami. Přitom kdyby onen nenáviděný Hopp nezačal TSG podporovat, oni sami by o TSG rovněž nezavadili. Tolik alespoň volný překlad reakcí zvenku na aktuální protesty v regionu Kraichgau, jenž v prvním kole shrnuli svým transparentem fanoušci Kielu, kteří se v sobotu vydali do Sinsheimu.

Podporovatelům, kteří mají Hoffenheim navzdory všem výtkám opravdu v lásce, každopádně nemůže být současná situace příjemná. I za normálních okolností nebývá sinsheimská PreZero Arena zpravidla narvaná k prasknutí. Teď tam navíc absentují trucující kotelníci. Sobotní duel mezi Hoffenheimem a Kielem oficiálně navštívilo přes 18 tisíc diváků, avšak při pohledu na prořídlé ochozy se tomuto číslu jen těžko věří.

V těchto dnech přitom měli Kraichgauer bujaře oslavovat svou 125 let trvající historii. Místo juchání je ale na tribunách bez vlajek, bubnů a chorálů klid. Choreografie připomínající, co vše klub od roku 1899 prožil, zřejmě nikdy nespatří světlo světa. Místo toho se dokonce spekulovalo, že se protestující pokusí klání s Kielem nějakým způsobem ohrozit.

K ničemu takového sice nedošlo, i tak to ale v Hoffenheimu vře. Zatímco dočasný sportovní ředitel Frank Kramer se na fotkách s Hložkem a Hranáčem usmívá, jako by se nic nedělo, za nudnými snímky doutná svár, jehož konec je momentálně v nedohlednu.