Ozvěny z Bundesligy: Tedesco se mstí všem. Šetří jen spolužáka

Odešel jako zpráskaný pes. Domenico Tedesco nejprve udělal v Bundeslige velký dojem, avšak jen pro to, aby jej za necelý rok hnali fanoušci svinským krokem. Poté si mladý stratég od německé kopané raději odpočinul a nové síly nabral jinde. Před dvěma měsíci se Tedesco na bundesligová kolbiště s cílem očistit své jméno vrátil. Zatím se mu to daří. Jen jeden mladší kolega mu stále ukazuje záda.

Už se stalo smutným zvykem, že vstupenku do honby za titulem si rezervuje pouze mnichovský velikán. Bundesligová sezona 2017/18 však nabídla ještě podivnější závod — nikdo se pořádně nehnal ani za druhou příčkou. Neschopnosti druhých využil teprve začínající lodivod, jenž ještě nedosáhl ani Kristových let. Rok předtím zachránil ve druhé lize podkrušnohorské Aue, další jaro už Tedesca opěvovali v Gelsenkirchenu. Na druhé místo čekali fanoušci Schalke osm let.

Druhý ročník v barvách Königsblauen už ovšem Tedescovi tolik radosti nepřinesl. Účelný styl, který pár měsíců dozadu slavil úspěch, se tentokrát stal terčem hlasité kritiky. Po bojích na vrchu tabulky se Schalke pohybovalo jen těsně nad pásmem sestupu. Pád do 2. Bundesligy se nakonec stal realitou až za další dva roky a bylo by nespravedlivé z něj vinit zrovna Tedesca. Rodák z italského Rossana nicméně konsolidaci hornického celku rozhodně nepřispěl a z Porúří se po necelých dvou letech účinkování pakoval.

Odepisovat trenéra, jenž pořád stál na začátku kariéry, bylo nicméně bláhové. Po vyhazovu v Schalke vzal Tedesco zavděk lasem z moskevského Spartaku, s nímž opět slavil druhé místo — tentokrát v ruské nejvyšší soutěži. A když se během loňského podzimu uvolnilo místo v Lipsku, nadešel čas na comeback.

Na rozdíl od Jesseho Marsche se angažmá současného trenéra Roten Bullen od samotného začátku vyhýbá nesnázím. Tedesco je totiž na rozdíl od amerického předchůdce uhněten z podobného těsta jako Julian Nagelsmann, který saský klub zařadil mezi nejvýraznější německé značky a učinil z něj pravidelného účastníka Ligy mistrů. Lipsko tak pod novým koučem začalo opět stoupat tabulkou. Alespoň do doby, než se Tedesco střetl se svým vrstevníkem a spolužákem — tedy Nagelsmannem.

---

V čem je Tedesco podobný Nagelsmannovi? A proč na práci současného vůdce Bayernu navazuje lépe než Marsch? Není tajemstvím, že se Tedesco a Nagelsmann dobře znají. Oba ve stejnou dobu působili ve strukturách Hoffenheimu, oba v roce 2016 úspěšně absolvovali trenérskou školu německé fotbalové asociace (Tedesco dokonce s lepším výsledkem). Formovali je podobné trendy, které se ve hře bavorských Roten i saských Roten Bullen odráží.

I proto si Tedesco s hráči rozumí lépe než Marsch. To ostatně potvrdil wing-back Lipska Angeliño. "Nadále hrajeme agresivně, dostáváme se dopředu díky presinku. Zároveň ale více kontrolujeme míč. Už to nepřipomíná basketbal, kde se pořád hraje dopředu a nazpátek. Sedí nám to více ke kontrole hry," uvedl levonohý Španěl v rozhovoru pro stanici Sport 1. Zároveň však vyloučil potíže ve vztahu s Marschem. "Mimo hřiště jsme rozhodně vycházeli dobře. Pouze jsme přemýšleli odlišně."

Jak takový Marschův "basketbal" vypadal? Američan po hráčích RB tolik nevyžadoval důraz na držení míče. Místo toho razil cestu skrze styl, díky němuž Lipsko nějakých šest let dozadu vtrhlo na bundesligovou scénu - protiútoky. Marsch upustil od zónového bránění, místo toho každý hráč více individuálně vytvářel tlak na svého soka. Následné rychlé přechody do ofenzivy v mnoha lidech však při ztrátě balónu vystavovaly do rizika obranu, v níž lidi naopak zákonitě scházeli.

Na nevýhody Marschova přístupu dopláceli Roten Bullen až příliš. I proto se angažování Tedesca coby "Nagelsmannovy věrné kopie" jeví jako racionální rozhodnutí. A Tedesco skutečně do hry RB vrátil prvky podobné těm z dob Nagelsmanna. Lepší kontrolu hry tak znovu umožňuje již rozehrávka, kterou mají v prvé řadě na starost tři střední obránci a dva pivoti před nimi. Wingbaci se následně vytahují po stranách dopředu a u obranné linie protivníka zase operuje ofenzivní trojzubec.

Díky tomu Lipsko pokrývá všech pět vertikálních zón (vedle středu hřiště a křídel také meziprostory). V rozehře hrají klíčovou roli zpravidla křídelní obránci, kteří se stávají recipienty přihrávek od stoperů a distributory pasů na forvardy. Plné pokrytí hřiště nicméně vedle tradičního schématu nabízí také mnoho dalších alternativ.

Při bránění Tedesco nezanevřel na aktivní presink, ten ale musí vycházet z důsledného pokrytí středu hřiště. Současné RB tak tlačí soupeře ke kraji hrací plochy a následně má snadnější cestu k zisku míče. Tedesco tím nadále piluje své obranné základy, s nimiž se proslavil už v barvách Schalke.

Zda je lepší Marschovo či Tedescovo pojetí však nelze jen tak snadno určit. Možná kdyby Marsch dostal ještě víc prostoru, dokázal by Lipsku vštípit své myšlenky. Stejně tak i Tedescova taktika má své trhliny, čímž se konečně dostáváme k sobotnímu šlágru s Bayernem. Z předešlých řádků vyplývá, že současné RB využívá pro snahu o skórování zejména trojici hráčů. Ta nemá striktně rozdělené role, místo toho André Silva, Christopher Nkunku a Dominik Szoboszlai/Dani Olmo rotují na třech postech dle aktuální potřeby a přispívají k útočné variabilitě. Celkové rozestavení mužstva tak osciluje mezi 3-4-2-1 a 3-4-1-2.

Z důvodu důsledného bránění bavorské lokomotivy postavilo Lipsko v sobotu poměrně hluboký blok. Když však hosté ze Saska náhodou mohli vyrazit dopředu, potýkali se Silva, Nkunku a Olmo s absencí jakékoliv podpory. Trvalo poměrně dlouho, než zmíněnou trojici doplnil čtvrtý či pátý element, často navíc přiběhl pozdě. Ve výsledku přitom Lipsku stačilo zapojit jen jednoho hráče navíc. V průběhu hry se tak začal po zisku míče osmělovat záložník Konrad Laimer. Právě rakouský reprezentant sehrál klíčovou roli při obou brankách hostů — ve středu hřiště se zapojil do napadání a následně o pokračování akce projevil zájem úprkem dopředu (gól na 1:1) nebo brilantní finální přihrávkou (gól na 2:2).

Je trochu paradoxní, že právě bez Laimera by Tedesco a spol. jen těžko vzdorovali domácím až do posledního dechu. Dlouho totiž Laimer působil jako slabý článek (ostatně zavinil úvodní branku Bayernu), který hře viditelně nestíhal. Pořád ale dokázal zatopit nesehrané dvojici Tolisso-Kimmich, hlavní slabině Bayernu. Do jisté míry se Joshua Kimmich může vymlouvat na zranění tradičního parťáka Leona Goretzky, který by jej na rozdíl od Corentina Tolissa asi neposlal do takových špeků. Každopádně sám Kimmich má v aktuálním rozpoložení daleko od brilantní formy, v níž zářil nějaký rok dozadu.

Na Tolissa se naopak v posledních týdnech konečně snáší chvála a také v sobotu se vedle pochybení v rozehrávce blýskl světlými momenty. Především byl nezbytnou součástkou modelu, který Lipsko většinu času, zejména pak v první půli, frustroval. Bayern tlačil na kombinaci soupeře již na hranici pokutového území RB, načež hosté často jen marně hledali cesty z obležení ven. A i když se jim to podařilo, museli nadále odrážet dotěrný nátlak 11hlavé červené letky.

Jako fanoušek domácích by Tedesco takovému společnému presinku jistě zatleskal. Jenže celé dění na hřišti sledoval z opačné, pasivní pozice. Možná uvážlivě se Tedesco nepustil do otevřené bitvy. Tím se nicméně a priori dostal do defenzivní role a nemohl vytasit veškerá esa v rukávu. Ty měl naopak k dispozici Nagelsmann, jenž v bitvě podobných stylů hrál roli vyučujícího.

Po závěrečném hvizdu se Tedescově družině dostalo řady pochval. Dle mnohých komentátorů a dokonce i včetně Nagelsmanna se v Allianz Areně odehrálo vyrovnané střetnutí. To je však pro RB až příliš pochvalný posudek. Ve hře Bavorů se sice našlo více mezer — vedle double pivotů se nadměrného množství chyb s pravidelností dopouštěl Serge Gnabry, Kingsley Coman zase dlouho nebyl schopen přejít přes protihráče, a jelikož další silnou stránkou nedisponuje, tak byl vlastně k ničemu — přesto na hřišti pořád dominovali.

Nagelsmannovo Lipsko by tak submisivně proti Bayernu zřejmě nevystupovalo. Na druhou stranu — Tedesco se v Sasku teprve zabydluje. A i tak již RB podle vlastního mustru zručně přestavuje. Na většinu Bundesligy jeho návod, zdá se, funguje. A časem možná ošálí také svého spolužáka z fotbalové školy.