Ozvěny z Bundesligy: Mainz své rytíře našel, Bielefeld je musí probrat

Úvodní lednová klání německé ligy nezatřásla s první pozicí Bayernu, byť si Mnichované zahrávali. Druhé místo přenechal Leverkusen Lipsku, které si ve Stuttgartu poradilo s protivníkem i těžkým terénem. Směrem vzhůru se posunul také Dortmund. Nadále se daří Unionu, dobrou formu si udržuje Freiburg. Na konci tabulky se toho moc nezměnilo, byť Mainz ukázal, že v příštím kole už by k pohybu bodových škatulat mohlo dojít.

Počátek kalendářního roku přináší nové výzvy. Jednou z čerstvých ambicí je zde na portálu EuroFotbal pravidelně komentovat bundesligové dění. Ozvěny z Bundesligy tedy mají za cíl glosovat a úvahově rozebrat zajímavé aspekty uplynulého kola nejvyšší německé fotbalové soutěže. Někdy kriticky, jindy pochvalně, někdy krátce, jindy rozsáhleji. Pokaždé však s láskou k Bundeslize.

Jindy by se fotbalisté na trávníky vrátili mnohem později. Bundesliga totiž svoji jarní "Rückrunde” zpravidla zahajuje až v druhé polovině ledna. Tentokrát však mají v Německu co dohánět, neboť během podzimu se stihlo odehrát pouze 13 kol. Na vitální podřimování tedy není čas, díky čemuž fanoušci nezůstali o prvotřídní kopanou dlouho ochuzeni.

Dvoutýdenní výpadek, během něhož hráči horko těžko odolávají vánočním požitkům, se negativně projevil na Leverkusenu, druhém nejlepším podzimním mužstvu. Družina Petera Bosze přitom začala díky úchvatné trefě Nadiema Amiriho bravurně, ovšem ve Frankfurtu nakonec i z důvodu vlastní branky Edmonda Tapsoby padla. Jakoby nešťastná porážka s Bayernem na konci podzimu zanechala na "Werkself” vážnější stopy, než by se na první pohled mohlo zdát.

Na čtvrté místo se za Leverkusen zařadil Dortmund, byť výkonu "Schwarzgelben” opět k dokonalosti mnoho chybělo. Konečně se však probudil Jadon Sancho, který poslední půlrok marně hledá ztracenou eleganci a efektivitu. Duel s Wolfsburgem by však anglického reprezentanta mohl nakopnout. Sancho měl prsty v obou zásazích BVB a gólem plus asistencí se značnou měrou podepsal na skalpu dlouho vzdorujících "Vlků”.

Špatný duel naopak odehráli čeští legionáři z Werderu Brémy. Brankář Jiří Pavlenka s obráncem Theodorem Gebre Selassiem nezabránili porážce svého celku proti berlínskému Unionu. Werder toho ostatně moc nepředvedl a dál nervózně lavíruje nad pásmem sestupu. Lepší počínání má za sebou Vladimír Darida, který dvěma asistencemi přispěl k v podstatě povinnému vítězství své Herthy nad zoufalým Schalke.

Karneval nebo telenovela?

Nedělní závěr kola předpokládal poklidnou až nudně jednoznačnou partii Bayernu s Mainzem. Bavoři měli na svého soka ze spolkové země Porýní-Falc 19bodový náskok a sám kanonýr Robert Lewandowski vstřelil za podzim o pět gólů více než všichni plejeři "Nulapětek” dohromady (17 versus 12).

Navíc dříve stabilní FSV vzdává v posledních měsících hold přezdívce Mainzu jakožto karnevalovému městu. Tamní fotbalový klub ale spíš točí nějakou divokou telenovelu. V září se hráči postavili proti trenérovi Achimu Beierlorzerovi, jenž tehdy řešil konflikt s útočníkem Ádámem Szalaiem jeho přeřazením do B týmu. Nakonec to ovšem byl Beierlorzer, kdo se musel z mohučské Opel Areny pakovat.

Zdánlivý klid po Beierlorzerově odchodu narušil klub nedávným oznámením o návratu kdysi úspěšného sportovního ředitele Christiana Heidela. To se však nelíbilo současnému vedoucímu sportovního úseku Rouvenu Schröderovi, který o tom, že by mu měl Heidel kecat do práce, nechtěl slyšet. Schröder nakonec demonstrativně rezignoval a jeho nástupcem se stal bývalý trenér FSV Martin Schmidt, kterému již Heidel bude vypomáhat. Lavičku prvního mužstva navíc opustil Beierlorzerův nástupce Jan-Moritz Lichte, po němž žezlo alespoň na čas převzal Jan Siewert. Ztrácíte se v postavách? Nebojte, fanoušci Nulapětek to mají podobně.

V Mainzu se zkrátka rozhodli k návratu do doby, kdy se celek z města knihtisku úspěšně pohyboval v horní polovině tabulky a svým vzestupem ze skromných podmínek udivoval a inspiroval zároveň. Návratům pak ještě nemusí být konec, neboť se spekuluje o tom, že Siewerta, který má vedle prvního mužstva na starosti ještě akademii, nahradí Bo Svensson, dlouholetý obránce "Nullfünfer”. V takovém případě by Svensson opustil trenérskou sesli rakouského Lieferingu.

Heidel se Schmidtem nicméně ani náhodou nevstupují podruhé do stejné řeky. Mainz se od jejich někdejší anabáze značně obměnil - především vyklidil přední příčky a zasunul se do spodnějších pater. Změnil též nákupčí strategii, která se ale zároveň neukazuje oproti Heidelovým vizím jako ta lepší. Přesto nemohou známé tváře okamžitý úspěch v podobě záchrany samy o sobě zaručit. Na první pohled se Mainz spíše jako tonoucí posledního stébla chytá.

Změn už během jedné sezony proběhlo habaděj, a pokud je Svensson skutečně na cestě (což klub s největší pravděpodobností potvrdí v úterý), zažijí hráči FSV již čtvrtého kouče během pěti měsíců. Z toho důvodu se pak marně hledá pevná kostra základní jedenáctky, když má každý trenér pochopitelně jiné představy. Do utkání probíhajícího bundesligového ročníku nakouklo v barvách Nulapětek již 27 hráčů.

Ze všech výše uvedených důvodu neměl mít Bayern v neděli problémy. Ono i kdyby v Mohuči bylo vše růžové, pořád proti nim stál prostě Bayern, nejlepší z nejlepších. Jenže během prvních 45 minut Mnichované rychle vystřízlivěli, když Burkhardt s Hackem zařídili hostům poločasové vedení. A i když konečný výsledek nakonec vyzněl jasně pro Bavory, nebyly Nulapětky ani po změně stran bez šancí. Hned dvakrát trefili hráči FSV brankovou konstrukci, pak už ale přece jen úřadovala domácí mašina.

Mainz každopádně v Mnichově zaujal bojovným výkonem, o který se zasloužily doposud nepříliš viditelné persony. Finn Dahmen se do brány postavil především díky zranění gólmanské jedničky Robina Zentnera, ovšem svoji svatyni dlouho střežil pod zámkem a nakonec ani nelze říct, že by nějaký gól vyloženě daroval. Vepředu pak obranu Bayernu pravidelně větral Jonathan Burkhardt - v první půli naběhal téměř šest kilometrů a za svou aktivitu byl nakonec odměněn úvodní trefou. A také Robin Quaison konečně po delší době naznačil, proč se v uplynulé sezoně blýskl třinácti trefami.

Potenciál naznačil též střed zálohy, v němž vedle sebe působili Leandro Barreiro, Edimilson Fernandes a zkušený harcovník Danny Latza. Když k nim ještě přimícháme další působivý výkon obránce Jeremiaha St. Justeho, který Dahmenovi snažně vypomáhal, zjistíme, že Mainz může klidně složit záchranyschopnou jedenáctku. Proti Bayernu to dokonce fungovalo i bez produktivního Jeana-Philippeho Matety. Jeho náhradník Burkhardt si rozhodně řekl o pozornost.

Ještě pár slov k Bayernu. Přestože Jérôme Boateng působí aktuálně spolehlivěji než rok či dva dozadu, svoji chybou u první branky FSV opět připomněl, že jeho čas v Allianz Areně se s ohledem na věk krátí. Když navíc uvážíme blížící se odchod Davida Alaby, chatrné zdraví Niklase Süleho a nepřesvědčivé výkony Benjamina Pavarda, mohou Mnichované již brzy řešit nepříjemný problém v podobě složení středu obrany.

Bielefeld se zachrání...pokud využije svého Messiho

Bielefeld se proti Mönchengladbachu představil v očekávaném světle. Od úvodních minut to byla hostující "Hříbata”, kdo tlačil na pilu a bušil do vrat bielefeldské defenzivy. Arminia dlouho i se štěstím odolávala a postupem času začala taktéž podnikat ojedinělé útočné výpady. Všechny ale skončily neúspěchem, z Bielefeldu si tak díky trefě Breela Embola odvezl tři body Gladbach.

Lodivod Arminie Uwe Neuhaus zkrátka nepřekvapil a proti favoritovi vsadil na obranný blok. Ten se však od úvodních minut hroutil a zejména Amos Pieper, jenž bránil Embola, odehrál zápas blbec. Právě útočníkovi Hříbat mohli domácí "Ostwestfalen” dlouho líbat jeho nepřesné a impotentní nohy. Tedy alespoň do 58. minuty, kdy se zakrátko 24. narozeniny slavící Švýcar konečně prosadil.

Pokud ale Bielefeld aspiruje na záchranu, musí z minima svých šancí vytěžit maximum. Proto by se Neuhausovi jistě šiknul větší střelecký přídavek od Fabiana Klose. Kapitán Arminie a nejlepší střelec loňského vydání 2. Bundesligy, jehož příběh částečně připomíná osud střelce anglického Leicesteru Jamieho Vardyho, se ovšem na nejvyšší úrovni doposud trefil jen dvakrát - pokaždé na hřištích soupeřů (což je však v současné době bez diváků na tribunách celkem šumafuk statistika).

Jenže Klos ke svým příležitostem potřebuje náležitý servis, kterého se mu ne vždy dostane. Záložní řada Ostwestfalen nedisponuje takovou kvalitou, aby Klose zásobovala pokaždé, když si vytáhlý útočník mávne. Ve druhé lize nejlepší nahrávač Bielefeldu Marcel Hartel zatím zůstává v Bundeslize za očekáváním. Trn z paty tak musí vytrhávat Ritsu Doan.

Tah s hostováním Doana z PSV Eindhoven Arminii vyšel. Japonský šikula s nízkým těžištěm hry se rychle stal stěžejním hráčem Neuhausovy ekipy. I přes malou výšku dokáže levonohý fotbalista udržet míč na kopačce, aby si následně vyběhnutím z pravé strany do středu hřiště připravil střeleckou pozici, či vyhledal spoluhráče nějakým pasem. Na svém kontě má Doan 2 góly a stejný počet asistencí - nejsou to zrovna úchvatná čísla, avšak k pozici nejproduktivnějšího hráče mužstva vystačí. Pokud je Klos "bielefeldským Vardym”, pak je Doan svým stylem i důležitostí "bielefeldským Messim”.

Ovšem ne vždy má Messi svůj den. Například utkání proti Gladbachu Doanovi moc nechutnalo. Dlouho se nedostával do hry, následně souhru Arminie kazil svými nepřesnostmi. Doanova frustrace vyvrcholila srážkou se spoluhráčem, po níž malý Japonec naštvaně vzhlédl k obloze a několik vteřin mu trvalo, než se uráčil vrátit do hry.

Na jednu stranu se Doanovi není moc co divit. Na trávníku se ne vždy setká s pochopením u spoluhráčů, což u Japonce ústí v osobní zklamání. Na stranu druhou Bielefeld Doana bytostně potřebuje a bez jeho příspěvku se může balit k návratu do 2. Bundesligy. Proto by měli Neuhaus i Doan popřemýšlet o tom, aby se podobný výkon jako uplynulou sobotu proti Hříbatům neopakoval. Pak by spolu s Klosem mohli pro Arminii vystřílet záchranu.

V Mainzu i Bielefeldu tedy dřímá naděje. Otázkou zůstává, zda z její jiskry vykřesají oba mančafty pořádný plamen.