Ozvěny z Bundesligy: Karneval u dómu již začal

Nešlo odtrhnout oči. Člověk se snažil sebevíc, ale i pauza na toaletu musela posečkat. Neutuchající touha Antonyho Modesteho vsítit gól, panická snaha Lipska konečně uspět nebo energií přebývající Steffen Baumgart zkrátka nenechali diváky ani na chvilku vydechnout. A když už si jeden konečně mohl dojít alespoň k lednici pro pivo, opět se zarazil do sedačky při pohledu na opravdu ostré Nordderby. Zatímco příští víkend bude zcela jistě patřit parlamentním volbám, tentokrát si v Německu hlavní slovo ještě ponechal fotbal.

Snad jen nízký počet branek musel zamrzet. Proč si Dominik Szoboszlai o pár centimetrů nepohlídal své postavení? Proč se v ofsajdu zabydlel též Modeste? A proč Mitchell Weiser nesleduje změny v pravidlech? Alespoň že Felix Brych našel pro fanoušky pochopení a vedoucí gól Kolína posvětil. Byť spor o správnosti jeho rozhodnutí pokračuje ještě zkraje pracovního týdne.

Večerní vrchol 1. Bundesligy asi prostě musel kráčet ve šlépějích odpoledních seancí. V zápasech, jež započali v sobotních 15:30, padlo osm branek. To by ušlo, kdyby sedm z nich nenasázel Bayern — ještě k tomu svým dobrým kamarádům z Bochumi. Alespoň Florian Niederlechner narušil uzívaná představení v Augsburgu, Mohuči a Bielefeldu. Na pováženou hrál především Mönchengladbach. Aspirant na evropské poháry v Bavorsku ani jednou nevystřelil na bránu (statistici se zde nicméně rozcházejí, oficiální web Bundesligy našel alespoň jeden pokus Gladbachu mezi tři tyče). Adi Hütter střídá jedno rozestavení za druhým a u nového zaměstnavatele se hledá podobně jako jeho někdejší Eintracht.

Avšak není třeba si vzpomínky na víkend kazit připomínáním sychravého odpoledne. Večerní reflektory totiž dokonale rozpustily usedavou šeď.

---

RheinEnergieStadion stojí za návštěvu vždy, avšak když se kolínští "Kozli” dostanou do formy, horko těžko byste v Bundeslize hledali stadion s bouřlivější atmosférou. Platí to i dnes, kdy do arény s typickými sloupy v rozích stavby může vstoupit maximálně 25 tisíc diváků. Absence dalších 25 tisíc hlasivek je jistě znát, ovšem nemyslete si, že by "Geißböcke” nějak bolestně trpěli ohlušujícím tichem.

Kolínský cirkus řádí i po pandemii dál. Našel totiž fantastického principála. Steffen Baumgart přitom není "spíkrem” stojícím za bránou. Muž s nepřehlédnutelnou bekovkou pendluje u středu hřiště, kde dostává do varu své svěřence i desetitisícový dav všude okolo. Po rozporuplném ročníku, v němž Geißböcke stáli jen kousek nad propastí, je v katedrálovém městě opět veselo. A může za to právě nový kouč.

Baumgartovo 4-1-3-2 sedlo "Effzeh” až nečekaně hladce, jak ale ukázal duel s Lipskem, Kozli umí přepínat i do dalších formací. Proti RB se počáteční rozestavení postupně měnilo spíš v jisté 4-1-4-1, kdy Mark Uth ponechal Modesteho osamoceného na hrotu a zahušťoval levou stranu, kde s Jonasem Hectorem aktivně dostupoval k hráčům soupeře. Neponechání ani centimetru prostoru bylo nicméně devizou celého Baumgartova souboru. Projevovalo se také u presinku, v němž Geißböcke hosty poměrně dlouho předčivali.

Rozestavení se sice změnilo, jinak ale osvědčené zbraně fungovaly spolehlivě. Hned sedm z úvodních osmi gólů v probíhajícím ročníku nasázel Kolín po centrech, přičemž čtyři góly z této sedmičky padly po zakončení hlavou. Jednoduchý recept začíná zpravidla u centrujícího Benna Schmitze a střílejícího Modesteho. Kromě Schmitze se v sobotu ovšem činil také Jan Thielmann, jenž se do základní sestavy vrátil i díky absenci doposud klíčového středopolaře Floriana Kainze. Suma sumárum, Modeste neměl o podporu nouzi a nejednou zatopil RB ze vzduchu.

Palbu centrů spustili Schmitz s Thielmannem zejména zkraje druhé půle, kdy hosté rázem nevěděli, kde jim hlava stojí. Téměř 20 minut trvalo "Roten Bullen” srovnat se s tempem protivníka. To už ale prohrávali o jeden gól. Sudí Brych již sice předtím neuznal (třeba poznamenat, že správně) tři zásahy do sítě, napočtvrté se mu ale zřejmě zželelo ponechat bezbrankový stav. Zároveň však Brych svým rozhodnutím zplodil dva tábory, jež se k posvěcení branky staví rozporuplně. Zatímco "zastánci” Brycha upozorňují, že obránci bývají při podobných situacích neobjektivně zvýhodňování, přičemž Uth odkopávajícího Mohameda Simakana nikterak citelně neatakoval, druhá strana sváru se domnívá, že se arbitr původním neuznáním nedopustil zjevné chyby, kterou by musel po zhlédnutí záznamu napravit. Členové obou táborů se nicméně shodli alespoň v tom, že jim jakýkoli verdikt proti Lipsku vlastně až tak nevadí.

Hosté se probrali až po příchodu Emila Forsberga na trávník, jehož aktivita rozkmitala též další hráče RB. Najednou to tak byli Geißböcke, kdo začal nestíhat. Baumgartovo prostřídání přineslo jen částečný efekt. Nástup Kingsleyho Ehizibueho vedl k posunu Hectora do středu hřiště, změna na formaci 4-3-3 však v řadách Effzeh vyvolala spíš další zmatky. Domácí rychlostně nestačili, pomáhali si taktickými fauly, Hector se pak v záloze zcela vypařil a Ondrej Duda toho v těsné blízkosti nového hroťáka již moc nevymyslel. Posledních dvacet minut už Kozli spoléhali vyloženě jen na brejky. A co chybělo, aby Duda z toho vůbec posledního rozhodl...

Střídání každopádně vyšlo lépe Jessemu Marschovi, což ovšem víceméně to jediné, čím se lodivod RB může chlubit. Jasně, Lipsko v závěru převzalo iniciativu, avšak nějaký zřetelný taktický plán šel těžko pohledat. Roten Bullen nadále působí jako nesoudržné srocení individualit, které umí ve vybraných situacích přehrát druhou stranu barikády, zároveň však společně sdílí snad jen barvu dresu. A to nestačí.

Geißböcke se naopak za svůj klub rvali naplno. A tak jsme v posledních minutách mohli vidět fantastický obranný skluz Ehizibueho a neméně povedený zákrok gólmana Timo Horna proti Szoboszlaiovi. Dechberoucí momenty poslaly fanoušky Effzeh do extáze.

U Rýna panuje zcela jiná atmosféra než na jaře. Horn dokáže mužstvo uklidnit i seřídit, stoper Jorge Meré se nebojí odvážně vystupovat (byť úspěšnost výletů z defenzivní linie nebyla v sobotu ideální) a Modeste prožívá hotové vzkříšení.

Že slavný karneval začíná až v listopadu? Kdepak. Letos Kolín pulzuje už od srpna.

---

O sporných decizích arbitrů se diskuze vedly, vedou a budou vést. Po každém kole a v každé zemi. Kadence slovních přestřelek se využitím sociálních sítí a zavedením institutu videorozhodčího zřejmě ještě navýšila. Řeší však někdo, jak moc se podobných debat účastní (aktivně či pasivně) sami hráči? Chápou pravidla komplexně, tedy nejen ta základní, ale též další, která se ve hře uplatňují sporadicky a která se zavádí v posledních letech?

Mitchell Weiser se poctivého studia očividně zdráhal. Proto mu přišlo divné, proč při standardní situaci nikdo z jeho spoluhráčů "nerozšiřuje” zeď soupeře. Weiser se jal chybu napravit a... sám se chytil do pasti. Marvin Ducksch překopl zeď precizně a zdánlivě zařídil vyrovnání. Jen zdánlivě. Sudí Sascha Stegemann radost Werderu nekompromisně utnul.

Marně se celý Weserstadion na sudího hněval. Zloba měla mířit jen a jen na Weisera. Pravidlo zakazující pohyb mužstva, jež má výhodu standardní situace, ve zdi soupeře či jejím bezprostředním okolí vstoupilo v platnost již před nějakým časem. Ducksch ostatně po Nordderby pro televizi Sky potvrdil, že se tým podrobil školení o platných regulích. Jenže Weiser se do Brém přesunul z Leverkusenu až před třemi týdny. A po zápase přiznal, že pravidlo prostě neznal. Člověk snad ani nechce vědět, kolik podobně nevědomých po trávnících běhá.

Ochozy Weserstadionu měly nicméně na Stegemanna pifku od úvodního hvizdu. Na trávníku to jiskřilo opravdu pořádně, žluté karty ale sbírali převážně domácí. Po půlhodině hry decize v neprospěch Werderu gradovaly. Nejprve se nesmyslně nechat vyloučit Christian Groß. Kapitán (!) Brém dalším zkratem připomněl své selhání z konce minulé sezony, kdy podobně hloupě viděl červenou kartu v Augsburgu, čímž se tučně podepsal pod sestup Werderu z nejvyšší soutěže. Otázka za milion, co je horší: zda Großovy blikance nebo rozhodnutí trenérského štábu přenechat takovému hráči kapitánskou pásku?

V intermezzu mezi vyloučením Große a neuznaným gólem stihl Stegemann popudit SVW ještě jednou. A právě na moment ze 36. minuty poukazovali příznivci Werderu po utkání především. Ducksch se v souboji se Sebastianem Schonlauem natlačil před svého strážce, kapitán HSV ale ještě chvíli podržel protihráče za ruku, kvůli čemuž se Ducksch nedostal do obrovské šance. Ani VAR nicméně přestupek ze strany bránícího Schonlaua neviděl. Dotřetice si Brémy skutečně mohly stěžovat na zářez.

Navzdory opaření rychlou brankou hrál Werder solidně, po vyloučení dokonce ještě lépe než předtím. Markus Anfang dostál své pověsti trenéra, jenž zplodil tři nejlepší kanonýry druholigových sezon (Marvina Ducksche, Simona Teroddeho a Serdara Dursuna). Už v Kielu zaujal Anfang důrazem na držení míče a početní převahu nad soupeřem v útočné třetině. Někdejší obránce obohatil německý fotbal též stahováním krajních beků do meziprostorů po bok pivota, čímž se později inspirovali další stratégové.

Anfang se zdá být pro SVW ideální volbou. Svým ultraofenzivním pojetím umožnil Kielu zahrát si baráž o 1. Bundesligu, Kolín pak do nejvyšší soutěže skutečně dotáhl (byť ještě před dosažením postupu v klubu skončil). Na druholigové úrovni již zavedené jméno by si zasloužilo konečně nakouknout o patro výš. Snad dostane u Vezery potřebný prostor. Což není vzhledem k často zvláštnímu chování managementu Brém zcela jisté.

V Nordderby, které se v 2. Bundeslize hrálo vůbec poprvé, nicméně prokázal lepší cit pro efektivitu Hamburk. Což je v úvodu sezony jistě fajn, jak však "Rothosen” z posledních let známe, mnohem důležitější bude využití zabijáckého instinktu při jarním lámání chleba.