Ozvěny z Bundesligy: Jak blyštivý dres spustil nečekanou reakci

Do speciálních dresů Borussie Dortmund se mnozí zamilovali na první pohled. Černé provedení fotbalového úboru proměnilo hráče BVB v dělníky z jiného století než toho současného. Klub tímto tahem připomněl, na čem město v Porúří vyrostlo do dnešní velikosti a slávy. Stačí to ovšem? Nemohl by klub udělat ještě něco navíc?

V kdysi šedivém Porúří lze dnes zavadit už pouze o pozůstatky svého času prosperujících černouhelných dolů. Namísto nich se lidnatý region už roky mění a přizpůsobuje novým perspektivním oborům. To ovšem neznamená, že by se za svou minulost styděl. Třeba v Bochumi si díky písni populárního Herberta Grönemeyera připomínají těžební historii před každým domácím kláním.

Také Dortmund patří do regionu, v němž těžký průmysl hrál několik desetiletí prim. A na tyto kořeny se odkazuje také fotbalová Borussia. Na konci roku 2018 se po uzavření posledního černouhelného dolu rozloučila s horníky děkovným vzkazem na dresech. Nyní po více než čtyřech letech se jasně vyjádřila obyčejná černá barva. Evokovala uhlí a ocel, tedy symboly zlatého těžebního věku v Porúří. Marketingový tah vyšel: dresy šly okamžitě na dračku. Navzdory ceně za 90 eur.

Globálně Borussia skutečně zazářila, doma ovšem píchla do vosího hnízda. Především fanoušci na slavné Südtribune pokuázali na zajímavý rozpor. Transparent fans při nedělním zápase proti berlínské Hertě, v němž se "Schwargelben" představili v oné černé kombinéze, hlásal: ”Zdobíte se symboly dělnické třídy. Nezapomínejte na ni při cenách vstupenek”.

Vzkaz z tribun upozorňoval na to, že Dortmund má ze všech účastníků Bundesligy nejdražší sezonní vstupenky. Jejich balíček stojí 240 eur. Což se, pravda, z našeho pohledu nezdá jako mnoho. V nedávných letech dokonce vyšla permanentka na ještě menší obnos. A například v Anglii mohou takovým částkám jen závidět.

Jenže i díky tomu, že bundesligové špíly jsou tak snadno přístupné, se německá soutěž může chlubit vyprodanými stadiony a nenapodobitelnou atmosférou. Nízké ceny vstupného jsou považovány za nesmírně důležité a v podstatě nezpochybnitelné právo každého příznivce klubu. Při vyšší kalkulaci by oddíly sice lépe vydělávaly, avšak hlasitě podporující fanoušky by nahradili movitější, zato tišší diváci. Tak jako se to v průběhu let stalo v Anglii, kde řadu mačů provází ticho a jen občas se ozve povzbuzující popěvek.

"You adorn yourselves in the symbols of the working class - don't forget them with your ticket prices!"#BVB wearing an all-black kit designed to recall the coal & steel history of the city. Yet at €240 per year, BVB standing tickets are the most expensive in the #Bundesliga. pic.twitter.com/cyTPOtu7Ub

— Matt Ford (@matt_4d) February 19, 2023

Německé dilema, jak zůstat konkurenceschopnými

Tímto směrem se německé fanouškovské tábory rozhodně vydat nechtějí. Svádí ovšem těžký souboj. Bundesligové kluby i liga jako taková jsou totiž nuceny k finančním závodům se zahraniční konkurencí. Pokud se jim tedy chtějí dál sportovně rovnat. Možnost vstupu movitého akcionáře s kapitálem do klubu nicméně blokuje pravidlo 50+1. Skrze něj si fanoušci ve svých oddílech drží majoritní většinu hlasovacích práv, díky nimž příchod cizích a často bezohledných boháčů rozhodně jen tak nedopustí. Stejně tak se logicky budou bránit drastickému navyšování cen vstupného.

Není ale jasné, jak dlouho bude pravidlo 50+1 platit, neboť soustavně čelí kritice. Naposledy volal po benevolentnějším přístupu k novým strategickým partnerům čestný prezident mnichovského Bayernu Uli Hoeneß. O dalším osudu pravidla se má rozhodnout v průběhu roku. Může zůstat v současném znění, může víc dokleknout na Leverkusen, Wolfsburg a Hoffenheim, které pravidlo díky zvláštní výjimce nemusí dodržovat. Stejně tak může dojít k přísnějšímu posuzování chování Lipska, jež pravidlo viditelně obchází. Anebo se z regule stane zbytečný přežitek.

Zůstane-li však pravidlo 50+1 v platnosti, budou muset v Německu dál přemýšlet, jakou jinou cestou získat vyšší příjmy. Německá fotbalová liga (DFL), která provozuje 1. i 2. Bundesligu, přišla s nápadem rozprodat vlastní akcie. Ani to ovšem fanouškům nevoní.

Oproti jiným zemím tak mají v Německu omezenější možnosti k finančním závodům. Pohybují se ve striktnějším prostředí, v němž se navíc musí snažit nenaštvat citlivé a dlouholeté podporovatele. A už je pomalu znát, že z globálního hlediska není Bundesliga atraktivní tak jako jiné prestižní evropské soutěže.

Na druhou stranu se ze všech soutěží nevíce blíží ideálu fotbalu jako sportu dělnické třídy. I díky minimálním nárokům na hraní se kopaná v průběhu let stala tak populární. Co si ale ze svých kořenů dnes ponechala? Zůstává pořád fenoménem spojujícím masy bez ohledu na společenský status? Dovoluje opravdu všem snadno podpořit svůj oblíbený tým?

V Německu si myslí, že tyto hodnoty je třeba bránit. Proto se dál mohou vyjadřovat k tomu, jakým směrem se kluby budou ubírat, i k tomu, za kolik eur získají lístek do ochozů. Svůj pohled na fotbal vyjadřují nejen doma, ale i v zahraničí. Fanoušci Bayernu si tak na přemrštěné ceny stěžovali také v Lize mistrů: na podzim v Plzni, minulý týden pak v Paříži.

V jiném nedávním klání Champions League mezi Dortmundem a Chelsea hltala celá fotbalová Evropa. Je ale třeba si uvědomit, jaká dřina a úsilí za překrásným dílem stojí. To vzniklo i díky silnému postavení fanouškovské scény. Teď jde o to, jestli tento svět hodlá německý fotbal podporovat i nadále.

pic.twitter.com/lMciO2zeoM

— Borussia Dortmund (@BVB) February 15, 2023